Komentář ke konferenci „NBT – naděje v boji s klimatickou změnou“, aneb zabrání NBT hladomoru?

16.6.2022 |

 „Kromě blackoutu může dojít k světovému hladomoru – a zde se bude muset z kouta vytáhnout další zakázaná technologie, totiž geneticky upravované plodiny. Z jejich omezování a zákazu si udělaly byznys nátlakové skupiny ovládající média. Tma a hlad – to jsou dva údery, které mohou západní svět vrátit k racionálnímu uvažování.“ (Neviditelný Pes, 1.6. 2022)

Omlouvám se citlivějším čtenářům za onen impresivní titulek, jenž jsem převzal z textu nedávného článku na mém oblíbeném webu. Nicméně – ten text věru nepřehání. Válka je tu a hladomory ante portas. A jedním z významných řešení mohou být právě ony „geneticky upravované plodiny“, jimž byla věnována i nedávná konference “Nové techniky šlechtění (NBT) – naděje v boji s klimatickou změnou, která proběhla v prostorách Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) dne 26. května 2022. Konferenci pořádal Biotrin, z.s. společně s VŠCHT za podpory CropLife Europe a Potravinářské komory ČR.

Na akci přišlo více než 100 účastníků širokého profesního zaměření - od šlechtitelských subjektů, přes osiváře, zástupce sektoru potravin a krmiv až po zástupce ministerstev a jejich kontrolních organizací (ČIŽP, ÚKZÚZ); zúčastnili se také vědečtí pracovníci, studenti a novináři.

Jména hlavních řečníků zůstala zachována,  z akce se, ač nerada, omluvila prof. Demnerová. Rutinně a s grácií ji zastoupila naše tajemnice Dr. Lencová. Ještě více tak vylepšila osvěžující věkový průměr řečníků. Svými zajímavými a velmi aktuálními příspěvky zaujaly publikum Dr. Pečinka, Dr. Debode, Dr. Moravec, Dr. Hobza a Dr. Rakouský.

Přednášející se nevěnovali jen šlechtitelským metodám dle bruselského žargonu „novým“, NBT, ale i těm již tři desítky let úspěšně v praxi používaným pro genetické modifikace (GM). Zmíněny byly novinky v jejich typech a legislativě a souvislosti se současnou situací ve světě.

V tomto ohledu mne přímo fascinovala úvodní přednáška Dr. Pečinky, která dokázala skvěle skloubit informace vědecké s těmi legislativními a bohužel i válečnými – viz téma ukrajinské pšenice a dalších exportních plodin. Prezentovaná fakta podpořila názor řečníka, že z více důvodů je rok 2022 rokem přelomovým. Třeba proto, že nejméně tři významné světové subjekty, Čína, Velká Británie a Indie, se rozhodly zásadně pozměnit GM legislativu po „americkém vzoru“, tedy posuzovat produkt nikoliv dle metody jeho   přípravy, ale dle jeho vlastností. Jsou to nadále trochu šarády –Indie hodlá zatím tento přístup akceptovat v případě „krisprování“, právně však stíhá své farmáře pěstující „načerno“ bangladéšský GM/Bt lilek. Čína však vedle klasických GM (Bt bavlna, tabák resistentní vůči virům) již pěstuje či pěstovat hodlá i celou řadu krisprovaných odrůd pšenice a rýže. Slovní spojení „celou řadu“ se snad stane obecným pravidlem a odpovědí na obavy i našich šlechtitelů, které zazněly v diskusi k opět velmi zajímavé přenášce Dr. Hobzy, jehož zasvěcený pohled na domácí niku prolínání základního a aplikovaného výzkumu byl opět velmi impresivní svým obsahem i formou.

Mezinárodnost akce byla dána přítomností Dr. Frédérica Debode z Walloon Agricultural Research Center v Gembloux v belgickém Valonsku. Dr. Debode je vedoucím belgického projektu zaměřeného na sofistikované řešení problému, jak rozeznat, zda dotyčná odrůda vznikla „přirozenou mutagenezí“ nebo „umělou genovou editací“. V současné době už to dokáží v případě mutace ve známém lokusu. Dovolím si citovat kolegu Pečinku: “Zjistit by šly i zcela neznámé mutace, ale to je pro kontrolní orgány časově, finančně a technicky zcela mimo jejich schopnosti. Dokonce si myslím, že by šly rozlišit případy, kdy nám bude chtít Čína prodat něco upraveného CRISPRem a bude tvrdit, že byla použita klasická mutageneze. Ale opět, šlo by o měsíce práce a stovky tisíc korun.“ Cui bono?

Závěrem lze říci, že se přednášející i diskutující účastníci shodli na obrovském potenciálu NBT pro šlechtitele a pro řešení současných krizí vyvolaných mimo jiné klimatickou změnou. Zároveň se však stanou jen těžko dostupnými, pokud EU bude při jejich využití požadovat stejná pravidla jako u GMO.

 

Autorský komentář prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc., emeritního profesora PřF UK v Praze   

 

FOTOGALERIE A PŘEDNÁŠKY: