BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Proběhlo veřejné zasedání České komise pro nakládání s GMO

V úterý 19.5.2015 proběhlo veřejné zasedání České komise pro nakládání s GMO (dále ČK GMO), viz avízo Biotrinu ze dne 16.4.2015. Tentokrát se setkání ČK GMO s veřejností uskutečnilo v Brně pod záštitou Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.

Na úvod účastníky zasedání uvítal zástupce hostitelské univerzity. Prvním přednášejícím byl předseda ČK GMO, pan profesor Petr, který představil činnost ČK GMO a zdůraznil, že komise posuzuje výhradně odbornou stránku věci. Dále upozornil na to, že zápisy ze schůzí a stanoviska ČK GMO jsou veřejně dostupné na stránkách Ministerstva životního prostředí (dále MŽP).

O webových stránkách blíže pohovořil zástupce MŽP, který připomněl, že téma GMO se nachází pod nadřazeným tématem Rizika pro životní prostředí. Na webových stránkách lze kromě aktuálních informací v oblasti GMO najít např. i metodiky pro hodnocení rizika určené (nejen) pro odborné poradce (viz Formuláře a metodické pokyny).

Na úvodní přednášky navazovaly dva tematické bloky, z nichž první byl zaměřen na geneticky modifikované (dále GM) mikroorganismy a GM živočichy, druhý pak na GM rostliny. V prvním bloku převažovaly prezentace s vysoce odborným obsahem, což mj. vyplývá i z faktu, kdy tato oblast je prozatím více doménou vědecko-výzkumných pracovníků než komerčního užití.

Veřejnost byla v prvním bloku seznámena s projektem zaměřeným na snížení administrativní zátěže spojené s nakládáním s GMO a jeho výstupy – navrhované změny v příslušné vyhlášce, seznam biologických činitelů a jejich zařazení do kategorií rizika, nové metodiky pro hodnocení rizik apod. Dále byli posluchači seznámeni s klinickými studiemi léčiv založených na GMO, které prozatím ale neprobíhají na území ČR.

V oblasti GM zvířat byly podány informace o transgenních miniprasatech, která mají sloužit k testování postupů pro léčbu Huntingtonovy choroby u lidí, tj. neurodegenerativního onemocnění vedoucího k demenci až smrti, a dále o GM zvířecích modelech pro charakterizaci funkce genů.

Příslibem do budoucna se jeví využití transgenních ptáků (v konkrétním uváděném případě kuřat) jako potenciálních bioreaktorů pro získání terapeutických proteinů. Tato cesta se zdá být v některých ohledech levnější, účinnější a výhodnější než u transgenních savců. Prozatím však není u GM ptáků žádný významnější komerční výstup.

V druhém bloku – GM rostliny – pak zazněly informace, z nichž bylo patrné, že jde o oblast s již významným dopadem na agrární trh. V první prezentaci bylo poukázáno na rostoucí riziko plísní a přenašečů chorob v souvislosti s globálním oteplováním. V tomto kontextu pak byly vyzdviženy výhody Bt kukuřice (odolné proti napadení zavíječem kukuřičným a následně i s nižším obsahem mykotoxinů než poškozené rostliny), u které, oproti zaplísněným klasickým protějškům, není známo žádné nebezpečí z hlediska zdraví lidí.

V druhém bloku získali účastníci též informace o detekci GMO a o projektu GMO-ERA-NET PreSTO, který je základem evropské spolupráce v oblasti výzkumu zdravotních, environmentálních a ekonomických vlivů GMO. V poslední prezentaci pak byl nastíněn politicky motivovaný návrh EU, která nabízí členským státům možnost národních zákazů dovozu GM potravin a krmiv. Zároveň však byl jasně patrný střet pohledu spotřebitelů, kteří většinou nechtějí GMO, s realitou, kdy bez dovezených GMO se dnes EU neobejde (zejména v krmivářském sektoru).

Po skončení každého tematického bloku následovala diskuze, která byla významně živější po druhém tematickém bloku, u komerčně využívaných GM rostlin. I z toho je patrné, že agrární biotechnologie zůstávají nadále nejvíce diskutovaným tématem. A tak je jen dobře, že MŽP pořádá pro veřejnost tato pravidelná každoroční setkání s našimi odborníky z ČK GMO, kteří mohou otevřeně a přímo reagovat na případné obavy české veřejnosti.