BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Novinky v oblasti NBT - IV.

Švédští vědci nyní zamotali ještě více hlavy našim zákonodárcům. Mariette Andersson s kolegy ze Švédské univerzity prezentovali výsledky z výzkumu zaměřeného na gen, který je zodpovědný za syntézu škrobu u bramboru. Unikátní na celém výzkumu je použitá technika. Vědci použili editaci genomu za pomocí CRISPR-Cas9 ribonukleoproteinů bez vnesení cizorodé DNA. Z výsledků vyplývá, že u bramboru byla touto technikou úspěšně zastavena syntéza škrobu a to vše bez použití DNA jiného organismu. Více o výzkumu naleznete v Physiologia Plantarum.

V USA vědci díky CRISPR-Cas9 snížili obsah dlouhých řetězců nasycených mastných kyselin u lničky seté. Lnička se v některých zemích pěstuje pro výrobu oleje, který je podobný svým složením lněnému. Je o ní uvažováno jako o potenciální energetické rostlině, která rychle roste a má biomasu vhodnou pro spalování. Ačkoliv se lnička zatím v České republice nepěstuje a není ani povolena pro využití v potravinářském a krmivářském průmyslu, její potenciál by mohl být v budoucnu využit i u nás. Podrobnosti naleznete v Plant Physiology and Biochemistry.

Zdravější a červenější rajčata bychom ovšem ocenili všichni již nyní. Čínští vědci proto zkoumali, jak dosáhnout u rajčat vyššího obsahu lykopenu. Za pomocí techniky CRISPR-Cas9 byl zvýšen obsah lykopenu, a to až 5 krát více, než-li se vyskytuje u běžných rajčat. Lykopen snižuje hladinu cholesterolu a vznik nádorových onemocnění, podporuje imunitní systém a chrání kůži před vlivem UV zářením. Celou studii naleznete ve Frontiers in Plant Science.

Evropská unie ale ve svých výzkumech také nezahálí. Německo převzalo vědeckou iniciativu v oblasti ječmene. Tým Needlendra Kumara z Justus-Liebig University Giessen použil techniku Streptococcus pyogenes Cas9 (SpCas9), aby u ječmene zvýšil odolnost vůči houbovým patogenům, což se dle výsledků výzkumu podařilo. Výzkum je popsán v Plant Biotechnology Journal.

Nové šlechtitelské techniky skýtají opravdu vysoký potenciál pro pěstování rostlin odolných vůči různým patogenům, nemocem, suchu, ale také pro produkci rostlin, které zatěžují méně životní prostředí. Produkty inovativního způsobu šlechtění navíc mohou obsahovat méně alergenů, více látek obohacující naše zdraví, a tak jsou ve srovnání s tradičně vypěstovanými rostlinami zdravější. Západ si všechny tyto pozitiva plně uvědomuje, a proto U.S. Department of Agriculture‘s (USDA) vydává nové stanovisko vztahující se k novým šlechtitelským technikám. Ministerstvo zemědělství v něm objasňuje svůj postoj k rostlinám vypěstovaným inovativním způsobem, právě například editací genomu. Stanovisko shrnuje, že USDA nereguluje a nemá ani v plánu regulovat rostliny vyvinuté šlechtitelskými technikami, které jsou nerozlišitelné od tradičních šlechtitelských metod. V EU dosud takto jednoznačný postoj k novým technikám nezazněl, což utlumuje výzkum v této oblasti. Uvedení nových technik do praxe v rámci příštích několika let je totiž značně nejisté. Více o stanovisku na webových stránkách USDA.

 

Zdroj:

https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpls.2018.00559/full

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/pbi.12924

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16345

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16356

https://www.usda.gov/media/press-releases/2018/03/28/secretary-perdue-issues-usda-statement-plant-breeding-innovation

 

 

Potraviny
a spotřebitel

BIOTRIN z.s. je členem pracovní skupiny Potraviny a spotřebitel při České technologické platformě pro potraviny, která vydává tiskoviny na podporu orientace spotřebitele v kvalitě a značení potravinářských výrobků.