BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

GM potraviny v Poslanecké sněmovně

Nikoliv, stateční čeští poslanci se ještě nerozhodli postavit evropským skeptikům a sami na sobě vyzkoušet mediálně komentovaná zdravotní rizika stejků připravovaných na geneticky modifikovaném (dále GM) oleji - viz článek Parlamentních listů z 21.4.2014. Oceňme však zatím alespoň iniciativu paní poslankyně Olgy Havlové (ANO), která v kontextu se svojí funkcí místopředsedkyně zemědělského výboru svolala na pátek 25.dubna do poslanecké sněmovny seminář/veřejnou rozpravu na téma „GM potraviny do Evropy – ano/ne“ (viz informace Biotrinu ze dne 23.4.).

Průběh moderoval, nutno přiznat, že profesionálně a pozorně, Mgr. Radek John. Úvodní slovo měli tři „panelisté“ – paní Mgr. Margit Slimáková, mediálně známá specialistka přes „zdravou výživu“ a pánové Mgr. Tomáš Moravec, vědecký pracovník z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i., základní profesí virolog, ale nyní již dlouhodobě specialista přes „molekulární farmářství“ a prof. Zdeněk Opatrný, biotechnolog a buněčný biolog z Přírodovědecké fakulty UK Praha.

Jim naslouchaly a s nimi, či spolu navzájem diskutovaly bezmála tři desítky dalších účastníků, jednak z odborné veřejnosti ale i ze zástupců státní správy (zejm. Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí), kteří mají GMO v popisu práce. Akce se také zúčastnila tajemnice sdružení Biotrin, Ing. Helena Štěpánková.

Presentace Mgr. Slimákové očekávaně navodila striktně GMO-odmítavý pohled. Byly vypočteny všechny nectnosti GM plodin, od těch ekologických po společenské resp. politické. Autorka odpustí, ale ono neustálé poukazování na tristní světovou roli nadnárodních monopolů v prosazování GM technologií, na tušená, očekávaná, leč zatím nikdy nepotvrzená zdravotní rizika GM potravin, směšování problematiky pesticidů (včetně vzpomínek na DDT) či monokultur (které naprosto nejsou typické jen pro GM plodiny) se základní otázkou „přínosů a rizik GMO pro Evropu“ souvisí opravdu spíše ideologicky, nikoliv odborně.

Oficiální věda má prostě svá pravidla a nároky. Nemá-li experiment, ať ten laboratorní nebo polní, svoje srovnatelné a statisticky hodnotitelné varianty, včetně kontrol, jsou pro ni jeho výsledky bezcenné. A veškeré diskuse, vedené ve smyslu „tohle zjistili alternativní posuzovatelé, ale neměli dostatečnou finanční či pracovní kapacitu na požadovaný rozsah pokusů“ mají pak nulovou vypovídací hodnotu. Jejich závěr proto nemůže vyznít jinak, než „nikdy nikde na světě nebyla dosud průkazně zjištěna zdravotní újma konzumentů GM potravin“.

A průkaz jejich naprosté, stoprocentní bezpečnosti? Jak správně konstatoval Tomáš Moravec „stoprocentní bezpečnost nelze prokázat vlastně nikdy, nikde, u ničeho“.

Presentace vyvolala rozsáhlou diskusi a velmi rychle také odhalila názorové rozložení publika. Nutno říci, že odpůrci GM technologií byli tentokrát ve značné menšině. A body ztráceli i svojí evidentně velmi povrchní argumentací, opakující známá klišé typu: „rizika pěstování GM plodin, požívání GM potravin či používání GM krmiv nejsou dostatečně dlouho ověřována“. Což byla samozřejmě voda na mlýn ať již zástupkyním Ministerstva zemědělství či Ministerstva životního prostředí nebo např. paní doc. RNDr. Jaroslavě Ovesné, CSc., dlouhodobě reprezentující tento stát nejen v samotné EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), ale také na různých relevantních odborných akcích.

Až neuvěřitelná neinformovanost a minimální orientace v odborných základech celé GMO problematiky či ve způsobu, jak vyhledávat objektivnější data – takový byl nejen můj celkový dojem z vystoupení těch několika málo přítomných GMO pochybovačů.

Co říci na obavy z toho, že neinformovaný konzument, jenž nečte upozornění „vyrobeno z GM rostlin“ si připraví řízek na takovém sójovém oleji a zdravotně si tím uškodí? Jak moderátorovi přesvědčivě vysvětlit, že po onom „nebezpečném antiroundupovém genu“ či díky jemu vzniklých bílkovinách už v surovém, natož čištěném oleji není téměř ani stopa?

A jak se vyrovnat s argumentací, že je málem národní ostudou, když v pohledu na nebezpečnost GM plodin, produktů, potažmo tedy potravin jsme v rámci evropského společenství v naprosté menšině?“ Jak pravil Mgr. Radek John, zůstáváme tak „malým českým kotcem“ ve spolku se zeměmi typu Portugalska nebo Španělska. A riskujeme, že od nás pomalu žádný evropský stát naše potraviny nekoupí z obavy před jejich GM zamořením…

Odvětil jsem, že v tom malém kotci vyrostli takoví jedinci jako Johan Gregor Mendel, zakladatel (nejen) rostlinné genetiky, v níž GM plodiny tvoří jednu z moderních kapitol. Připomněl, že v blízké době budeme u nás na fakultě odhalovat pomník k výročí narození Julia Sachse, jinak žáka Jana Evangelisty Purkyně. Pedagoga Karlo-Ferdinandovy pražské univerzity a zakladatele světového oboru fyziologie rostlin. A konstatoval, že ten malý kotec se v kontextu přírodních věd, včetně moderních rostlinných biotechnologií, nadále těší vysoké odborné reputaci. A přispívá významně k tomu, že navzdory těmto bruselským šarádám jsou mezi rozumně uvažující českou zemědělskou veřejností GM plodiny přijímány jako technologie přínosná praxi, přírodě i spotřebiteli. Jen by mu měli dopřát sluchu i naši vlastní poslanci.

Ve světě ve vztahu ke GM plodinám pokračuje evidentní „tání“. Pokud by se ČR měla opravdu přiřadit ke společenství evropských států sobecky hájících svá „GMO moratoria“, stane se nejen zmiňovaným „kotcem“, ale přímo skanzenem. Neboť odhad budoucích rizik se nemůže soustředit jen na obavy z přijetí určitých technologií, ale také na ztráty, až kolapsy, vyvolané nedoceněním jejich zásadního přínosu. Vymlouvat se poté na nedostatečnou informovanost je čirý alibismus – stačilo by třebas jen zajistit ve státních sdělovacích prostředcích srovnatelný prostor pro názorové platformy obou stran.

Netuším, jakou formou organizátoři semináře využijí informace na něm presentované. Byl pořízen jeho celkový audio i video záznam, snad bude následovat nějaké pokračování. Možná ten zájem byl jen okamžitý, vázaný na blížící se volby do Evropského parlamentu, pro něž jsou GM potraviny mediálně atraktivním tématem. Soudě z nedávných průzkumů, má Hnutí ANO paní poslankyně Havlové v této chvíli vysokou přízeň potenciálních voličů, naopak VV, jichž je Mgr. John lídrem, se pohybuje někde kol 2,5% . Uvidíme tedy.

Závěrem bych připomněl jeden názor, v němž jsme se přece jen zcela shodli s paní Mgr. Slimákovou. Dle jejích slov jsou „obrovské finanční prostředky, směrované na vytváření nových typů GM plodin, penězi zcela vyhozenými. Máme přece dost přirozených a spolehlivě zdravých potravin, zejména různých zelenin. Dotujme jimi jejich pěstování a světu pomůžeme, bez rizik a spolehlivě.“ Dotázal jsem se, zda těmi zdravými potravinami myslí jen „puncované“ biopotraviny nebo také výpěstky konvenčních, leč k přírodě ohleduplných, farmářů. „Ale samozřejmě ano“, zněla odpověď.

Tedy navrhuji poslancům: bojujte za odstranění dotací pro bio-produkci, založenou na biologicky nesmyslných mantrách „žádná umělá hnojiva, žádné pesticidy, žádné GM plodiny“. Věnujte potom tyto dotace na rozvoj výroby těch opravdu, nejen ideologicky, zdravých potravin.

Článek připravil prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. z Přírodovědné fakulty UK v Praze

Pozn. (3.5.2014): Omlouváme se za chybné uvedení informace o tom, že paní místopředsedkyně zemědělského výboru, Olga Havlová, je poslankyní za hnutí ANO. Paní Havlová je ve skutečnosti členkou poslaneckého klubu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.