BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Definovat GMO je stále složitější

V USA se, dle článku "Seeds of change" v časopise Nature, letos zaseje herbicidně tolerantní řepka, kterou však producent – firma Cibus nepovažuje za geneticky modifikovaný organismus (dále „GMO“). Zmiňovaná řepka vznikla šlechtitelskou technologií, při které nedošlo k vnesení cizorodých genů, ale pouze ke změně několika nukleotidů v rostlinné DNA. Tato technologie se v angličtině nazývá gene editing, tj. editace, úprava genů.

Firma Cibus věří, že jejich řepka bude bez problémů přijata i v EU, neboť nebude stigmatizována jako GMO. Nahrává tomu např. i vyjádření příslušných německých úřadů, kde tuto řepku za GMO nepovažují.

Přesto lze v EU očekávat určité problémy. Aktuálně se totiž řeší otázka, co je vlastně GMO, resp. jaké techniky šlechtění vedou k jeho vzniku. A editace genů se také mohou objevit mezi diskutovanými metodami. V lednu t.r. některé environmentální skupiny zaslaly otevřený dopis Evropské komisi (dále EK), v němž vyjádřily přesvědčení, že každá nová technika, která mění strukturu DNA nebo jakýmkoliv jiným způsobem souvisí s regulací genů, by měla být posuzována jako GMO. Hlavním argumentem je opět princip předběžné opatrnosti.

Dle článku nyní EK hraje o čas. V roce 2007 totiž ustavila expertní skupinu pro nové techniky, která měla za úkol definovat, jaké nové šlechtitelské metody vedou ke vzniku GMO a které z přísně střeženého systému vyloučit. Expertní skupina vydala v roce 2012 zprávu, která však doposud nebyla zveřejněna. EK údajně nyní provádí zevrubnou analýzu dopadů na legislativu.

Před dvěma roky vydal European Academies Science Advisory Council, který zastřešuje evropské akademiky, doporučení EK, aby dále netrvala na posuzování metody vzniku GMO, ale na vlastnostech konečného produktu při jejich schvalování na trh v EU. V únoru t.r. tento přístup podpořila i European Plant Science Organisation, která reprezentuje více než 220 vědeckých pracovišť nejen z EU, ale i dalších zemí světa.

V nedávné době k tomuto tématu napsal velmi zajímavý článek předseda České komise pro nakládání s GMO při Ministerstvu životního prostředí, prof. Jaroslav Petr. Z článku mj. vyplývá, že za GMO by podle EU legislativy měly být považovány i organismy, které vznikly „přirozenou genetickou modifikací“, tj. v přírodě, bez zásahu člověka. Jako příklad uvádí sladké brambory, batáty. Příslušný článek, který vyšel 13.5.2015 na internetovém portále idnes.cz v sekci Věda a vesmír najdete zde.

 

Zdroje: http://www.nature.com/news/seeds-of-change-1.17267

http://technet.idnes.cz/geneticky-modifikovane-sladke-brambory-fcr-/veda.aspx?c=A150513_144125_veda_mla