Další rozsáhlá analýza potvrdila přínosy GM kukuřice

5.3.2018 |

Dle obecně přijímaných historických údajů můžeme počátek významného komerčního pěstování geneticky modifikované (GM) kukuřice datovat od roku 1996. Tehdy – a ještě řadu let  poté - se jednalo o „insekt resistentní“ osivo odolné k zavíječi kukuřičnému. Až v průběhu let k této vlastnosti přibyly další kameny resistentní pyramidy, jako třebas odolnost k brouku bázlivci – či později tolerance k některým totálním herbicidům.

Stoupající rozsah ploch těchto GM odrůd po celém světě nutně vedl k otázkám o jejich skutečném praktickém přínosu, právě tak jako rizicích.

Možná jsou GM odrůdy lepší než ty konvenční. A máte pro takové tvrzení dostatečně dlouhodobé a věrohodné důkazy? Opravdu jejich používání garantuje vysoké výnosy při současném snížení nákladů a nezatěžování ekosystémů jedovatými insekticidy? Možná neškodí bezprostředně svým konzumentům, zejména člověku. Ale jak je tomu třebas s cílovými či necílovými organizmy, dekompozicí půdní biomasy, neočekávanými riziky?

Odpovědi na takové otázky poskytují dostatečně rozsáhlé metaanalýzy relevantních dat, získaných průvodním hodnocením.

Před osmi lety se výsledkům takové metaanalýzy dostalo zásadní pozornosti nejen v odborném tisku po celém světě. Publikace týmu Hutchison a spol. z vědeckého časopisu Science hodnotila data tehdy čtrnáctiletého pěstování „antizavíječové“ GM kukuřice v pěti státech USA. Přesvědčivě doložila nejen jeho přínos ekonomický, ale také ekologický. Masivně totiž poklesla spotřeba insekticidů -  a  současně také celkový výskyt cílového škůdce o 27 až 73 %.

Odhadovaný ekonomický přínos byl 6,9 miliard dolarů. Z nich přitom 62 % paradoxně ušetřili nikoliv přímo sami pěstitelé GM odrůd, ale jejich sousedé – biofarmáři. Ti totiž nekupovali dražší GM osivo, ale okolní GM lány hubily larvy zavíječe, jenž by jinak později napadl i jejich bezbrannou kukuřici. Komentář k této studii tehdy otiskl i náš časopis Ekonom (číslo 42/2010), a nikoliv náhodou jej obdařil titulkem „Modifikovaná výpomoc“.

Na straně druhé odpůrce GM technologií to příliš nezviklalo. Dobře, ubylo škůdce, přibylo úrody a zisku. Různé „zdravotní aspekty“ však studie neřešila.

Podstatně šířeji pojatou metaanalýzu pěstování této komodity, tentokrát již po jedenadvaceti letech, přinesl nedávno časopis Scientific Reports. Pozorný čtenář si v jejím názvu všimne jedné kosmetické či reklamně taktické změny. Místo termínu GM je použita alternativa GE – tedy „genetically engineered“. Z obsahu studie je však zřejmé, že se stále jedná o „starou dobrou geneticky modifikovanou“ (kukuřici), byť v různých moderních kombinacích a formách.

Její plochy se celosvětově za tu dobu masivně zvětšily. Z cca 1,7 milionu ha v roce 1996 dosáhly 60,6 milionu ha v roce 2016.

Přesto údajně 38 zemí, z toho polovina evropských, dál odmítá GM kukuřici pěstovat, tedy „vysévat do svého životního prostředí“. Opakovaně vyjadřují své obavy zejména o biodiverzitu stávajících ekosystémů. A samozřejmě také o zdraví přímých či nepřímých konzumentů GM zrna. Ostentativně nedovážejí zahraniční GM potraviny, o to více však krmné GM směsi, bez nichž by zkolabovala jejich domácí živočišná produkce.

Z těch evropských zemí byla jedním z prvních oponentů GM kukuřice Itálie. Zdá se tak trochu ironií, že autory zmíněné studie je čtveřice odborníků ze dvou vysokoškolských institucí v Pise. Ti na základě dat ze 76 publikací porovnávali mj. kvalitu zrna, účinek na necílové organizmy, účinek na cílové organizmy a rozklad zbytkové biomasy v půdě u GM versus ne-GM  odrůd.

Výsledky analýzy přesvědčivě dokládají lepší kvalitu GM kukuřice v porovnání s blízce isogenními liniemi. Výnos zrna byl vyšší o 5,6- 24,5 %. Výrazně se naopak snížila hladina různých mykotoxinů (téměř o 30 %), zejména těch spojených s fusariosami (fumonisin, tricotecens). Není divu – škůdcem neporušené rostliny logicky byly daleko méně napadeny houbovými patogeny. Z hodnocených devíti čeledí necílového hmyzu byla účinkem cry-toxinu zasažena jen jediná, Braconidae. Její zástupci jsou však parazitoidy evropského zavíječe kukuřičného. Spolu s majoritním škůdcem byl tak (žel) decimován i jeho, vlastně „užitečný“ parazitoid. Ano, nové technologie nám opakovaně dokazují, jak komplexní jsou přírodní ekosystémy – a jak se této otázce současná i budoucí věda musejí trvale věnovat.

Tradovaný negativní účinek GM odrůd na obecnou hmyzí biodiverzitu v těchto ekosystémech však potvrzen nebyl. Jednoznačný byl naopak průkaz zásadního snížení hladiny lidskému zdraví nebezpečných mykotoxinů v zrnu GM kukuřice.

Vezmou oponenti GM plodin výsledky této čerstvé metaanalýzy v úvahu? Nebo budou čekat dalších dvacet let, než poopraví svůj postoj?

 

Zdroje:

  • Hutchison, W.D. et al.: AreawidesuppressionofEuropeancornborerwithBtmaizereapssavings to non-Btmaizegrowers. Science 330: 222-225, 2010
  • Pelegrino, E., Bedini, S., Nuti,M., Ercoli,L.: Impactofgeneticallyengineeredmaize on agronomic ,environmental and toxicological trans: a metaanalysisof 21 yerasoffielddata.ScientificReports (2018) 8:3113, (2018) 8:3113 | DOI:10.1038/s41598-018-21284-2