Ve srovnání s předešlým rokem jde o 12procentní meziroční nárůst a zatím největší absolutní číslo ve třicetileté historii systému. Zdaleka ne všechna hlášení se týkala opravdu vážných rizik. Těch bylo loni jen 557 a meziročně jich přibylo jen velmi málo. Žádný případ opravdu velmi závažného porušení bezpečnosti potravin se loni v systému nevyskytl. Uvádí to v těchto dnech vydaná výroční zpráva.

Jak vyzdvihl komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli, loňský rok se v hlášení Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed - RASFF) neobjevil žádný opravdu velmi závažný případ porušení zdravotní nezávadnosti potravin či krmiv, jakých jsme bývali svědky v předchozích letech. Členské státy systému posílaly také kromě prvního varujícího hlášení hodně následných informací. Členy RASFF jsou státy evropské sedmadvacítky, Evropská komise, Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA (který je také autorem zprávy), Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko (to pouze pro produkty živočišného původu). Kromě toho se systémem spolupracuje dalších více než 60 zemí.

V posledních letech vzrůstá hlavně počet hlášení týkajících se alergenů v potravinách. Loni to byla většinou přítomnost mléčných komponent, které nebyly uvedeny na obalu výrobků. Dále to byl opět na obalu nedeklarovaný obsah siřičitanů (nebo oxidu siřičitého), a to zejména v krevetách, konzervované zelenině a alkoholických nápojích (např. ve víně).

Druhým nejčastějším důvodem hlášení byl nepřípustný obsah mykotoxinů. Z nich nejčastější jsou aflatoxiny. Počet hlášení, která se jich týkala, loni meziročně poklesl (z 902 v roce 2008 na loňských 638). Zatímco výskyt aflatoxinů v potravinách byl daleko nižší (hlavně v burských oříšcích, pistáciích a suchých fících) než v předchozím roce, naopak v krmivech byly loni jejich nálezy častější. Jen pár desítek hlášení se týkalo ochratoxinu. Šlo zejména o bylinky a koření, suché fíky, rozinky a pistácie. Na přítomnost dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB) došlo loni jen 13 hlášení.

Dalším problémem jsou nálezy v unii neschválených GM organismů v potravinách a krmivech. Loni byly neschválené GM plodiny příčinou 25 hlášení u krmiv a 118 u potravin. V mnoha případech šlo o semeno GM lnu, které se vyskytovalo ve většině lodních nákladů importovaných do EU. Přestože ve většině případů byly neschválené GMO zjištěny na hranici, bylo by podle zprávy zbytečně nákladné kvůli tomu kontrolovat všechny lodní náklady krmiv mířící do unie.

Národním kontaktním místem systému RASFF v ČR je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Důvod, proč manipulovat s lososím geonomem, je nasnadě. Geneticky modifikovaná ryba roste až dvakrát rychleji, a to až do téměř trojnásobné velikosti. "V naší rybě nejsou žádné nové hormony ani jiné nebezpečné látky. Jen jsme vyměnily jeden gen v DNA, takže losos si sám produkuje čistě přírodní růstový hormon, a to po celý rok," vysvětluje Elliot Entit z AquaBounty Technologies. Produkce lososů celosvětově za poslední dva roky klesá. Asi dvě třetiny globální produkce ovládají Norsko a Chile. Upravený losos by mohl způsobit revoluci v celém rybářském průmyslu – snížil by náklady na produkci až o 35 procent. Nově by se mohl totiž chovat i ve vnitrozemí.“

Hlavním argumentem pro schválení je jednak úbytek volně žijících lososů, jednak možnost snížit náklady na chov. Podle AquaBounty by bylo možné chovat ho v tancích poblíž zpracovatelských center, ušetřily by se tím i náklady na přepravu.

Velmi dobře charakterizuje odpůrce. První mají ekonomické zájmy: Proti předpokládanému souhlasu se zvedl velký odpor. Vzhledem k tomu, že geneticky upravený losos dorůstá do konzumační váhy už za 18 měsíců oproti běžným druhům, kde to trvá tři roky, cítí se ohroženi běžní chovatelé, kteří by tak přišli o byznys.

Druzí jsou obligátní demagogové: Protestují i tradiční odpůrci jakýchkoliv genových modifikací. Podle jejich názoru existuje velké riziko, že budeme konzumovat ryby, u nichž není skutečně dlouhodobě otestováno, jaký vliv bude mít konzumace upravených potravin na lidský organismus. (Když si prvně člověk upekl rybu, mělo se mu to zakázat, protože nevěděl jaký to bude mít dlouhodobý vliv na zdraví). Přidávají také argument, že může dojít k úniku "zmutovaných" lososů do moří a řek, a hrozí tak nekontrolovatelné křížení normálních a GMO lososů, nikdo podle nich neví, co se pak může stát (jde o vynikající objevitele křížení sterilních samic).