 |
    |
|
|
2010-08-11
Odkazy na všechny přehledy médií 
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií,
tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak
pozitivní, tak negativní zprávy:
Vážení přátelé,
v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ komentujeme (zdůrazněním) jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je- buď E-mailem odkazem
ze záhlaví každé zprávy, NĚCO PRO ZÁBAVU
2010-06-19
Tvar
Nenašli jsme žádné články
Lékařská biotechnologie
Nenašli jsme žádné články
Biopaliva
2010-06-24
www.biom.cz
Nenašli jsme žádné články
2010-06-24
Maso
Nenašli jsme žádné články
Zemědělství a potraviny
2010-06-24
Maso
(več) v reportáži o veletrhu IFFA ve Frankfurtu vytyčuje tyto budoucí
úkoly: „Pro výrobce potravin je tedy aktuálním úkolem optimalizace výrobních
standardů bez použití potravinářských přídatných látek, GMO surovin a alergenů.“
Někde zase je úkolem zabíjet kuřata hlavou k východu, protože si to odběratelé
přejí.
2010-06-16
Mladá fronta DNES
uvádí přehled, kolik druhů a úprav mléka je dnes na trhu. S předchozím tématem
se pojí Biomléko, z krav, které nesmí konzumovat „geneticky manipulovaná
krmiva“. Opět školní případ komerčního zhodnocení pověr. Jen
je škoda, že autor nezařadil Euromléko, které nabízejí některé řetězce, které
prokazatelně nechovají krávy. Odkudpak ho asi dojí?
2010-06-07
www.neviditelnypes.cz
(Jaroslav Petr) cituje britského profesora Tim Bentona z Faculty of
Biological Science na University of Leeds, který prohlásil: “S ohledem na nižší
výnosy plodin a omezené přínosy k druhové pestrosti není vhodné propagovat
ekologické zemědělství jako jedinou vhodnou formu hospodaření,“ a dodává že
„pozitivní efekty ekologického zemědělství na volně žijící živočichy a planě
rostoucí rostliny jsou podstatně nižší, než se obecně udává.“ J.Petr komentuje:
Hlavní přínos ekologického hospodaření v podmínkách EU tkví v tom, že ekologické
zemědělství dovoluje nastolit systém, v kterém zemědělci produkují méně potravin
a přitom se díky vyšším cenám a dotacím uživí. Dovoluje nám to omezit
zemědělskou produkci a ještě tento ryze ekonomický počin obyvatelstvu
naservírovat jako výrazný přínos k ochraně životního prostředí. Ekologické
zemědělství dovoluje snížit zemědělskou produkci podstatně civilizovanějším
způsobem, než je zastavování kvalitní zemědělské půdy koberci “šmoulích“ domků,
skladišť, hypermarketů a dalších budov.
Občas zaznívají názory, že bychom měli klasické zemědělství zrušit a provozovat jen to ekologické. Mezi řádky pak lze vyčíst, že provozovatele biotechnologického zemědělství, kteří se uchýlili ke geneticky modifikovaným plodinám, je radno v rámci této reformy zemědělství uvrhnout do temných žalářů společně s každým, kdo si dovolí upozornit, že ekologické zemědělství neoplývá jen samými “plusy“. Nové výsledky vědy
2010-06-23
www.ct24.cz
referuje o genetice rostlinných buněk. Uvádí: Za své průlomové práce o genetice
rostlinných buněk získal nedávno prestižní Körberovu cenu český biochemik Jiří
Friml, který své bádání zaměřil především na hormon auxin, významný regulátor
růstu a vývoje rostlin. Je to jen další příklad, že se molekulární biologové od
výzkumu genetiky rostlin neodvracejí. Ovšem autor není příliš orientován
v oboru. Píše: Rozhodně se však nedá říct, že by vědci ve zkoumání genetiky
rostlin nějak zaháleli. Například geneticky upravené plodiny jsou dnes běžnou
součástí zemědělství. Na řadu dosud nezodpovězených otázek však biologové stále
narážejí.
Kdyby se hlouběji o tuto oblast zajímal, zjistil by, že v případě GM rostlin
narážejí na bariéru pověr a falešnou propagandu. Otevřené otázku jsou v oblasti
radiomutací. Ale to je mimo politický zájem.
Průmysl, ekonomika a politika
2010-06-26
www.neviditelnypes.cz
(Zdeněk Opatrný) popisuje setkání s agitátory Greenpeace.
Taková setkání známe z metra, ulic, před řetězci. mají na to peníze, je jim to
přáno. Zarážející je, že tento finančně silně podporovaný sociologický faktor
ostentativně nevidí sociologové, kteří tak rádi argumentují „přáním občanů“.
2010-06-10
www.neviditelnypes.cz
(Zdeněk Opatrný) pod titulem Velká žlutá Hladová zeď rozebírá jak je to
se záchranou modré planety žlutou řepkou.
2010-06-09
www.neviditelnypes.cz
(Zdeněk Opatrný) na příkladu CCD (odumírání včelstev) ukazuje, jak
veřejnost – bohužel i „odborná“ - má ráda strašidla. Dokládá to „odborný“
časopis Včelařství. V tomto případě GMO, které může za CCD i tam (Švýdarsko),
kde se GMO nepěstují.
2010-06-07
Týden
uvádí argumenty proti zvyšování podílu biopaliv v pohonných hmotách.
František Matějka, místopředseda Svobodných argumentuje: Zastánci biopaliv účelově lžou, když říkají, že porušujeme nařízení EU. Podle Směrnice 2003/30 Unie bychom měli zajistit, ale nemusíme (!) „minimální procento“ biopaliv, přičemž ve směrnici uváděná hodnota pro rok 2010 ve výši 5,75 procenta není závazný cíl, ale pouhá „referenční hodnota“. Do roku 2020 bychom v podstatě mohli mít příměsi i ve výši 0 procent a nic bychom neporušovali. Situaci dokresluje fakt, že se Evropská komise snažila utajit před veřejností i politiky členských států Unie studie o škodlivosti biopaliv. Zjištění, že škodí životnímu prostředí až čtyřikrát více než benzin a nafta, se nehodilo do krámu. Andrej Babiš, majitel Agrofertu je samozřejmě pro: protože jsme členem Evropské unie. EU definovala cíle podílu biopaliv členských zemí do roku 2010 ve výši 5,75 procenta. Povinnost plníme ve výši 3,59 procenta, nejhůře ze všech okolních zemí. Potenciální použití řepkového oleje jako zdroje energie je obrovský. Biopaliva neničí motory, to je další lež odpůrců. Dnes jezdí v ČR kamiony na stoprocentní řepkový olej. Výrobci jako Mercedes, Scanie, MAN a DAF mají certifikaci a atestaci k používání sta procent MEŘO do svých motorů. Připravují se zkoušky na kogeneračních jednotkách na výrobu páry a elektřiny vyráběných ze 100 procent řepkového oleje. Potenciál pěstování řepky na planetě je obrovský. Nové technologie (třeba GMO osiva řepky) umožní ekonomičtější výrobu a vyšší výnosy.
2010-06-07
www.blisty.cz
(Milan Fujda) v obecné úvaze o „slepé víře v pokrok“, která nese rizika
uvádí i GMO: V jejich případě se problém toho, že nikdo neví, jaké důsledky
třeba v podobě odolných plevelů i škůdců přinese chvíle, kdy se jejich pyl
rozšíří po krajině a začne si „žít vlastním životem“, zakrývá tím, že se
diskutuje jen o tom, zda ohrožují nebo neohrožují zdraví svých konzumentů.
Bylo by zajímavé, kdyby nám pan Fujda řekl, jak on ví, že podobné problémy
nepřinesou nové agrochemikálie, léčiva a podobně. Nebo jsme měli zůstat na
úrovni neanddertálců, abychom se vyhnuli rizikům elektřiny, automobilů, letadel
a podobným. To by měl pan Fujda vysvětlit.
2010-06-06
Zpravodajství ČTK, www.finance.cz, MFDnes, ČRo 1 Radiožurnál, iDNES.cz, www.financnínoviny.cz, 8.6. Právo, Zemědělec 14.6., E15 16.6.
uveřejňují návrh Evropské komise legalizovat národní zákazy schválených GMO.
Nová pravidla vypracoval komisař EU pro zdraví a ochranu spotřebitele John Dalli
na základě společného rakousko-nizozemského návrhu. Jeho cílem je umožnit
rozšíření produkce GMO ve vstřícných zemích jako Španělsko, Česká republika nebo
Nizozemsko, a dovolit zemím jako Rakousko, Maďarsko nebo Francie pěstování
těchto plodin legálně zakázat.
Kritici však poukazují na to, že nový kompromisní systém by mohl ohrozit jednotný evropský trh a vystavit EU obchodním sankcím. Světová obchodní organizace (WTO) již v roce 2006 vyhověla stížnosti USA proti faktické evropské blokádě GMO a kvalifikovala ji jako vědecky nepodloženou. Právo má nekvalitní informace, protože uvádí: „Loni kvůli tomu propukla krize, která ohrozila evropské farmáře nedostatkem krmiv. V nich je EU závislá na dovozu z USA, ty však často obsahují stopy geneticky upravené sóji. Hlavní podíl dovozu sóji je z Argentiny a Brazílie, kde je veškerá GM. Podíl USA činí pod 20%. Stejnou falešnou informaci přináší Zemědělec. E15 si zase plete přenesené geny a změněné geny.
2010-06-29
Technický týdeník
referuje o knize Vědecký život: historie morálky pozdně moderního povolání,
jejímž autorem je Historik vědy a sociolog Steven Shapin. Zpochybňuje široce
přijímané názory na vědu v postmoderní společnosti, a to, že moderní vědecký
výzkum jak jej pojímá Max Weber a Robert K. Merton je kolektivní podnik,
založený na standardech interakce mezi badateli, oproštěný od jakýchkoliv
morálních zábran a kde jednotlivec nic neznamená. Autor (šu) uvádí:
Zpochybňování zakořeněných názorů je užitečné, pokud vede k lepšímu poznání
podstaty jevu. Steven Shapin se však v této knize poměrně často předvádí jako
bystrý pozorovatel vědy, a snaží se tím zvýšit váhu svých názorů. Lze pochopit,
a snad i omluvit, že stanoviska vědců zaměstnaných v průmyslovém výzkumu nejsou
přísně objektivní. Je ověřeno, že z mnoha tisíců výzkumných zpráv o geneticky
modifikovaných organismech (GMO), uveřejněných v období od roku 2000 do roku
2006, vesměs zdůrazňujících přednosti GMO, lze považovat za vědecky objektivní
jen zhruba 10, kde výzkum nebyl finančně dotován institucí zainteresovanou na
podnikání s GMO. A jen ve čtyřech z těchto objektivních zpráv je část věnována
působení GMO na lidské zdraví bez jednoznačných závěrů. Od zavedení GMO do praxe
totiž uplynula příliš krátká doba pro získání dostatečného objemu dat k
seriózním statistickým analýzám. Není jasné, zda toto „může pochopit“ pan Shapin
nebo recenzent. Ať ten nebo ten, měl by k obvinění souboru autorů výzkumných
zpráv od roku 2000 do 2006 přinést faktické důkazy. Jinak jde o poplivání něčeho
z ideologických důvodů. Tak lze poplivat třeba celý darwinismus, pokud ovšem
nejsme z opice.
Ničemu nepomůže záměna jedné domněnky jinou. Hypotéza, že vědci v průmyslovém výzkumu přizpůsobují obsahy výzkumných zpráv požadavkům zaměstnavatele pro své potěšení nápadně připomíná hypotézu historika a sociologa Francise Fukujamy, že nástupem neoliberální ideologie byl završen vývoj lidské společnosti a nastal konec dějin.
2010-06-15
Lidové noviny
(Zdeněk Opatrný) se v blogu vrací k semináři o otázkách vědy a politiky,
který dne 4. září 2009 uspořádala ve spolupráci s časopisem Vesmír iniciativa „Atheneum
pro 21. století“. Půvabné, mnohastránkové čtení o tom, jak je „akademická věda“
(opět myšlena ta „nehumanitní“) sebestředná, arogantní, politicky krátkozraká,
úplatná, nedemokratická - a produkující „za naše/vaše peníze“ leda svítící myši
či prasátka na hraní.
Václav Bělohradský v tomto postoji totiž zdaleka není sám, hlasitě mu přizvukují nejen další vašíci, ale i vendulky, neboť býti nekonformní a antiakademický je prostě in. Nestojí o poznání, o pochopení názoru, proti němuž bojují. Stvořili/y si vlastní virtuální svět, řekl bych „západně nostalgicky levičácký“. A v něm úspěšně potírají pofiderní „zlo“. | ||||
|
