uvádí blog Jaroslava Petra pro Lidové noviny: Syntetický genom, umělý život a nebezpečí zkušenosti.

Američtí genetici vybavili bakterii dědičnou informací, kterou kompletně vyrobili v laboratoři. Výsledný organismus označili za „umělou buňku“. Mnozí experti namítají, že nejde o „umělý život“. Za „umělé“ naopak označují obavy, které se kolem výdobytků tzv. „syntetické bakterie“ vyrojily.

Bakterie se syntetickým genomem se stala hitem posledních dní. Tým genetiků v čele s Craigen Venterem syntetizoval v laboratořích The J. Craig Venter Institute dědičnou informaci jednoduché bakterie Mycoplasma mycoides složenou z více než milionu písmen genetického kódu. Tuto DNA pak vědci „transplantovali“ do buňky příbuzné bakterie Mycoplasma capricolum. Po několika víceméně drobných peripetiích fungovaly buňky  mykoplasmy s transplantovanou syntetickou DNA bez větších zádrhelů. Metabolizovaly živiny, vyráběly kompletní sadu bílkovin podle instrukcí podvrženého genomu a množily se. Šlo jim to tak pěkně, že výsledky pokusů Venterova týmu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

Vraťme se jen ke dvěma z mnoha nastíněných katastrofických scénářů, abychom si ukázali jejich naivitu.

Scénář první – ono nám to zdrhne!. Avšak -pěstovaná bakterie je pěkný chcípák, a kdyby zdrhla, bylo by to to poslední, co ve svém bakteriálním brožovaném životě podnikla.

Scénář druhý – někdo si vyrobí syntetickou biologickou zbraň! Proboha, proč by to dělal? Příroda je plná mikroskopických zabijáků,  které lze pořídit snáze a laciněji.

Pozastavme se nad tím, jakou tsunami mediálního zájmu výtvor z dílny Craiga Ventera vzbudil. Nešlo o objev „spadlý z nebes“. Venterův tým už před několika roky vyrobil v laboratoři kompletní genom bakterie. Stejně tak už úspěšně přenesl kompletní genom z jedné „přírodní“ bakterie do druhé. Teď tyto dva počiny, jež samy o sobě žádnou senzaci nevyvolaly, „jenom“ zkompletoval. A rázem si tím vysloužil místo na titulních stranách deníků, „šoty“ v hlavních večerních zprávách na všech  televizních kanálech a komentáře na četných rozhlasových stanicích.  Dokonce i u nás, kde se sdělovací prostředky o vědu jinak příliš nezajímají.

Ať zaslouženě či nezaslouženě, zaplaťpánbůh, když media se místo fotbalistů a pop-hvězd zabývají vědou.

uvádí typy pro zemědělský aplikovaný výzkum po roce Koncepce zemědělského aplikovaného výzkumu a vývoje. Z loňských 912 milionů korun, které MZe vyčlenilo pro výzkum a vývoj, se podle Františka Chaloupky, ředitele odboru výzkumu, vzdělávání a poradenství ministerstva vrátilo do státního rozpočtu jen jedno promile. Institucionální podpora se pro letošní rok snižuje kvůli krizi o 11 procent a pro příští rok se počítá s dalším poklesem. Chaloupka ujistil členy České akademie zemědělských věd, že se MZe omezování financí i výzkumných úkolů brání.

Kvůli klesajícímu objemu produkce na potraviny a krmiva bude podle Jana Záhorky z Agrární komory ČR (AK) do budoucna přebývat až půl milionu hektarů orné půdy a 100 tisíc hektarů trvalých travních porostů. Resortní aplikovaný výzkum by se měl, jak uvedl, zaměřit na to, jakým způsobem bude možné tuto půdu využít. Nejde přitom jen o bioplynové stanice, jichž by mělo u nás být do konce letošního roku 160 a do roku 2020 až tisíc. Jde také o možnost využití zemědělské produkce v jiném než potravinářském průmyslu. Záhorka poukázal na to, že v zahraničí již jezdí vozidla na čistá biopaliva. Podle AK by výzkum měl odpovědět na to, jak se druhá generace biopaliv dotkne zemědělství. Měl by se zaměřit na využití přírodních materiálů v průmyslu, objasnit výhody a rizika pěstování geneticky modifikovaných plodin a navrhnout alternativní zemědělskou výrobu pro různé typy produkčních oblastí.

Plodiny pro energetické využití, sledování rizikových prvků v zemědělských i potravinářských výrobcích i návrhy na adaptační opatření na klimatické změny - zejména týkající se zadržování vody v půdě a plodin odolných vůči náhlým změnám počasí, byly mezi náměty, které akademii načrtla Miloslava Kettnerová z ministerstva životního prostředí. Upozornila na skutečnost, že v některých regionech se začíná projevovat nedostatek biomasy. V té souvislosti obrátila pozornost výzkumníků na možnost efektivního využití trvalých travních porostů. S rozvojem využívání biomasy se však podle ní vynořuje otázka, jaký vliv bude mít nárůst pěstování energetických plodin na životní prostředí? Jak připomněla, bylo by třeba, aby se pěstovaly takové energetické plodiny, které budou přispívat ke zlepšení osevního postupu a k obohacení půdy.

Máme hodně znevýhodněných oblastí (LFA), upozornil Tomáš Doucha zÚstavu zemědělských a ekonomických informací s tím, že podíl těchto oblastí se ještě zvýší. Nemůžeme tedy podle něj očekávat, že naše zemědělství bude nosným prvkem národního hospodářství. „Úkolem výzkumu je tyto podmínky co nejlépe využít,“ podotkl s tím, že na to musí náš výzkum reagovat. Nejde přitom jen o klima či půdu, ale i management dalších zdrojů. „Jak to, že selháváme tam, kde produkce závisí na řízení zdrojů a managementu, tedy zejména u živočišné výroby,“ otázal se. „Musíme přijmout myšlenku, že některá odvětví pro nás nemají komparativní výhodu. Budeme se muset smířit s tím, že tady třeba nebudeme mít tolik monogastrů,“ poznamenal Doucha na adresu stesků zemědělců na klesající stavy prasat.