Ale: Jestli schválení Amflory znamená začátek změny k přístupu Evropy ke geneticky modifikovaným plodinám, není jisté.

Namísto toho je Charles pilným propagátorem environmentálního stylu a kdoví proč si zasedl právě na nešťastné GMO, které jsou v jeho očích pohromou biblických rozměrů.

Pro biologa je skličující sledovat, jak se v odvětví genetických modifikací Evropa propadá na naprosté dno zcela mimo klíčové trendy globálního rozvoje. Podle odborníků jsou přitom právě geneticky modifikované organismy budoucností zemědělských technologií a zdaleka nejen jich. Situace v EU, kdy politici podléhají tlaku farmářské lobby a zelených spin doktorů z nejrůznějších aktivistických skupin, má ale pro výzkum a využívání geneticky upravených rostlin a zvířat naprosto fatální důsledky. Veřejnost je ve věci GMO nepřetržitě bombardována nesmysly zcela mimo vědeckou realitu a každý případný zastánce genetických modifikací bývá ihned ocejchován spoluprací se zlovolnými nadnárodními korporacemi.

Není divu, že v laboratořích stále ještě vzniká velký počet vyšlechtěných druhů plodin zastydlým klasickým způsobem. Máme sice k dispozici ultramoderní technologie, s jejichž pomocí můžeme šlechtit mnohem rychleji a přesněji jako na běžícím pásu, bez podpory veřejnosti jsou ale vědcům na nic. Už malé děti vnímají geneticky modifikované organismy jako něco prašivého. Kříženci vzniklí starožitným klasickým způsobem jsou naproti tomu obvykle považováni za zcela neškodné produkty hrátek s kytičkami.

A pokračuje: Bolestný příchod bramborů Amflora na evropská pole opět potvrzuje, že evropský výzkum zemědělských technologií je nemocný a že ideologie je pro vědu smrtící. Vědci by se proto neměli bát jít do ostrých střetů s demagogy, jinak nakonec zůstanou zcela bezmocní. Situace s GMO je v Evropě teď již neudržitelná a snad se právě osud Amflory stane mementem pro zainteresované evropské politiky.

Brezina se zaměřuje na všechna podstatná ekologická témata – změny klimatu, energetické otázky (nahraditelné zdroje), geneticky modifikované organismy, recyklace odpadu. Zapojuje svůj hlas do debat o neuralgických otázkách jako je ta okolo Národního parku Šumava. Velmi pozorně a bez růžové perspektivy analyzuje různé „zelené“ organizace, nevládní organizace typu Hnutí duha – až po výše řečenou Stranu zelených. A jakožto novinář samozřejmě nepodceňuje velevýznamnou roli médií, bez níž by žádná společenská tendence či dokonce móda (a eko-témata módními nesporně jsou) nemohla vzniknout a vydržet v denní agendě tak dlouho. Proč novináři zastávají eko-aktivistická stanoviska? Co to o nich vypovídá? Proč se nedrží striktně faktů a pouštějí se do politického boje?

Slovo potraviny, stejně jako jeho významová synonyma směřující k bezpečnosti potravin, jsou v našem oboru jedny z nejpoužívanějších výrazů. Na Zemi nyní žije 6,3 miliardy obyvatel. Za dalších dvacet let, v roce 2030, to bude už 8,3 miliardy obyvatel, ročně tedy přibývá 80 milionů lidí. Meziroční nárůst poptávky po potravinách se předpokládá plných šest procent.

Přijde doba, kdy potraviny budou mít ještě mnohem větší význam než dnes, kdy tři čtvrtě miliardy lidí nemá potravin dostatek.

Přijde doba, kdy ten, kdo bude mít potraviny, bude mít strategickou výhodu. Tomu také odpovídá potravinová geopolitika zemí, jako je například Čína a Sjednocené arabské emiráty, které si už nyní zajišťují pro jejich výrobu půdu mimo svá území - například v Africe či Pákistánu. Tomu také odpovídá prudký rozvoj a aplikace biotechnologií při výrobě potravin v produkčních agrárních systémech Severní Ameriky, především USA a Jižní Ameriky, ale také v Číně, Indii a dalších zemích.

A dodává: V kontextu řečeného lze hodnotit potravinovou politiku Evropské unie rozpačitě. Zdá se, že Evropě ujíždí vlak. Evropa se ke shora naznačeným výzvám doposud nebyla schopna postavit. Převládají konzervativní až dogmatické pozice, snižuje se schopnost o těchto tématech nepředpojatě komunikovat. Je otázka, až tlak světové obchodní organizace WTO prolomí ochranné bariéry EU, jaký bude další vývoj, co se stane s částí evropských farmářů a potravinářů.