Prozatím posledním projektem regionální strategie, který byl uveden do provozu v roce 2008 jako součást nového kampusu Masarykovy univerzity v Brně – Bohunicích, je biotechnologický inkubátor INBIT, jehož výstavba byla v rámci tehdejšího Operačního programu Průmysl a podnikání – Prosperita (OPPP; skončil v roce 2006) financována z Evropského fondu regionálního rozvoje, státního rozpočtu a prostředků Jihomoravského kraje. Jako příklad angažovanosti kraje v biotechnologiích lze uvést výstavbu samotného bohunického kampusu Masarykovy univerzity (jehož součástí je vedle INBITu také výstavba biotechnologických laboratoří ILBIT), vznik Mezinárodního centra klinického výzkumu – ICRC Brno (společný projekt Fakultní nemocnice sv. Anny a proslulé americké Mayo Clinic) nebo chystaný projekt Středoevropského technologického institutu (CEITEC).

Po více než roce fungování, poskytuje zatím inkubátor INBIT zázemí třem začínajícím firmám (Enantis, PrimeCell a Mendel Therapeutics), ale jak říká jihomoravský hejtman Michal Hašek, JIC jedná v současné době s dalšími osmi firmami, které by do inkubátoru rády vstoupily. Kapacit je prozatím dostatek. Na téměř 3.000 metrech čtverečních se počítá až s 20 inkubovanými firmami.

Firmy, které se do inkubátoru přestěhují, získají kromě dotovaných prostor a vybavených laboratoří, také řadu dalších bonusů, jakými jsou například zvýhodněné půjčky nebo tzv. inovační vouchery na nákup znalostí od některé z brněnských univerzit. Inkubátor poskytuje „svým“ firmám také poradce, které začínajícím podnikatelům pomáhají s přípravou business plánů a radí jim ohledně tržního uplatnění nových technologií (včetně ochrany duševního vlastnictví). Začínajícím podnikatelům nabízí zprostředkování kontaktů s potenciálními obchodními partnery, s vysokými školami a výzkumnými ústavy (které jim s vývojem nových produktů mohou pomoci) a v neposlední řadě jim pomáhá s propagací produktů.

>> Kdysi nezpochybnitelnou autoritu vědy silně podlomila jednak skutečnost, že vědci se provinili nejen účastí při vzniku různých zbraňových systémů, ale zejména účastí na mediálních kampaních s obrovskými ekonomickými důsledky. Jako příklady lze uvést nemoc šílených krav, šíření geneticky modifikovaných organismů (GMO) pomocí zmanipulovaných výzkumných zpráv, vyvolávání paniky v souvislosti s mutacemi virů (ptačí a prasečí chřipka), a to v zájmu fantastických zisků farmaceutických koncernů. V tomto směru si fyzici, zejména astronomové, zatím zachovali poměrně čisté svědomí. Ale také mezi nimi nejsou lidé, kteří dostávají milionové roční bonusy jako bankéři nebo jiní reprezentanti globální třídy.<< Není jasné, co chtěl básník říci.

Kdyby se měly v praxi naplnit veškeré katastrofické scénáře, kterými je laická veřejnost bombardována jen v průběhu posledních deseti let, lidstvo by už zřejmě vyhynulo. Část na nemoc šílených krav, jiní na ptačí chřipku, někteří díky listériím, Evropané na potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných organismů a zbytek by zkosila nebo v nebližší době zkosí prasečí chřipka. A to jsou jen ty mediálně nejznámější kauzy. Kupodivu, lidstvo se na planetě stále nachází a dokonce se místy až nekontrolovatelně množí.

Přejímá www.neviditelnypes.cz 23.2.

>>Vloni k těmto hrozbám (lidé, kamiony, změny podnebí, omezení zimovišt) přibyly i geneticky modifikované plodiny. Monarchové se živí klejichou hedvábnou a přitom absorbují její jedovaté látky, které jim však nijak neškodí. Naopak - jsou toxické pro většinu jejich přirozených nepřátel, jakými jsou žáby, ještěrky, myši nebo ptáci. Ti se proto pestře zbarveným monarchům raději vyhýbají. Pokud se však v blízkosti klejichy pěstuje geneticky modifikovaná Bt-kukuřice, která obsahuje gen bakterie Baállus thuringiensis, může to znamenat pro monarchu smrt. Na listy klejichy se může dostat kukuřičný pyl, toxický pro určité škůdce. Setkání s ním při loňských testech nepřežilo až 44 procent housenek monarchů.<< Už to načasování na rok 2009 (vloni!) ukazuje, že autor čerpá z JPP (jedna paní povídala).