„Existují velké rezervy v ekonomice stávající rostlinné výroby. V produkci bílkovinných krmiv se Evropa dostává kvůli svému odporu vůči GMO do slepé uličky. Kdo se této výzvy chopí, jistě bude nějakou dobu prosperovat.“

Kromě dosavadních aktivit v oblasti chemické ochrany rostlin společnost Bayer CropScience urychluje svoji expanzi podnikání v oblasti biotechnologií a osiv. Do roku 2018 plánuje investovat tímto směrem 3,5 miliardy eur na výzkum a vývoj. Cílem do roku 2018 je ztrojnásobit tržby tohoto segmentu na úroveň přibližně 1,4 mld. eur.

Dr. Joachim Schneider, člen výkonného výboru společnosti Bayer CropScience a vedoucí obchodní jednotky BioScience, odhaduje, že zájem o biotechnologie nadále poroste. Trh s osivy by do roku 2025 měl každoročně narůst asi o šest procent. To ve finančním vyjádření konkrétně znamená nárůst tržeb z 18 mld. v roce 2008 na 32 mld. eur v roce 2018 a asi 47 mld. eur v roce 2025.

"V posledních desetiletích dodávali zemědělci ve vyspělých zemích stále víc jídla pro stále víc lidí, a to za relativně stále nižší ceny. Jenže to nemůže vydržet," hodnotil Harald von Witzke, profesor zemědělské ekonomie na Humboldtově univerzitě v Berlíně.

"Rozvojové země, zvláště Čína a další asijské státy, bohatnou. A jejich obyvatelé už nebudou chtít jíst hlavně rýži a zeleninu, ale také stále častěji i maso," konstatoval Alex Avery z Hudsonského ústavu ve Washingtonu. "To znamená poptávku po mnohem vyšší úrodě na polích." Na získání jednoho kilogramu hovězího se spotřebuje asi deset kilogramů krmiva, na kilo vepřového až pět kilo krmiva, na kilo drůbežího masa dva až tři kila krmení. (Nároky mohou být nižší, když je zvíře drženo v krutých podmínkách a nemá dostatek pohybu, takže na něj nevydává tolik energie.)

A k tomu se současně plocha zemědělské půdy, která připadá na jednoho obyvatele, ve světě celkově zmenšuje. "V roce 1960, kdy na Zemi žily tři miliardy lidí, připadalo v průměru na jednoho z nich 4300 čtverečních metrů zemědělské půdy. V roce 2005, kdy počet obyvatel světa dosáhl šesti a půl miliardy, měl každý z nich v průměru k dispozici už jen 2200 čtverečních metrů zemědělské půdy," vyčíslil Stefan Marcinowski. "V roce 2030 se předpokládá na Zemi přes osm miliard obyvatel, na každého z nich by pak průměrně vyšlo jen asi 1800 čtverečních metrů půdy," doplnil.

Potřebné vyšší výnosy zajišťuje stále lepší vyšlechtěné osivo, zavlažování i využívání vylepšovaných hnojiv a postřiků. Například Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) uvádí, že celosvětově vzrostly výnosy kukuřice z 2,35 tuny na hektar v sedmdesátých letech na nynějších 4,47 t/ha. (V Česku bývá výnos ještě vyšší, až šest a půl tuny kukuřičného zrna z hektaru.)

Další problém je změna klimatu, zejména sucho. semináři představili zástupci společnosti BASF, kteří společně s firmou Monsanto vnesli do kukuřice gen, který zvyšuje odolnost zemědělských plodin proti nedostatku vody. Badatelé testovali geneticky upravenou kukuřici v suchých oblastech USA, kde se dal příjem vody snadno řídit zavlažováním. Ukázalo se, že geneticky upravená kukuřice má ve stejných podmínkách až o 15 procent vyšší výnosy než běžná kukuřice. Výsledky byly popsány v odborném časopise Plant Physiology. "Tento gen řídí vytváření bílkoviny, která chrání struktury uvnitř buňky," vysvětluje Anja Klattová ze společnosti BASF. Vlastně je "opevní" proti nepříznivým podmínkám.

V Evropské unii je ovšem pěstování geneticky upravených neboli transgenních rostlin obtížné: obyvatelstvo a následně i úřady jsou k němu velmi zdrženlivé až odmítavé. Není tedy jisté, že evropské úřady geneticky upravenou suchu odolnou kukuřici pustí na pole. V USA jsou její perspektivy podstatně lepší.

Výzkumníci společnosti BASF nyní v Brazílii zkoumají podobné genetické úpravy cukrové třtiny. Doufají, že do deseti let se jim podaří získat plodinu s mnohem větší odolností proti suchu.

Narůstající počet GM plodin se může kvůli asynchronnímu schvalování v různých částech světa velmi závažným způsobem promítnout do mezinárodního obchodu. Již dnes nejsou řídké případy, kdy přístavy unie odmítnou přijmout lodní náklad kvůli třeba jen zanedbatelnému obsahu příměsi v unii neschválených GM. JRC předpovídá, že pokud nedojde ke změně přístupu unie ke GM organismům, bude se počet těchto incidentů zvyšovat. Problémem je zejména tzv. nulová tolerance, tj. zásady, že zásilka plodin nesmí obsahovat žádnou příměs v unii nepovolených GM odrůd. Do roku 2015 bude kolem 120 nových odrůd.

Zpráva JRC vychází ze závěrů pracovní schůzky odborníků z různých koutů světa. Na základě jejich údajů předpokládá, že počet dnes ve světě pěstovaných geneticky modifikovaných (GM) plodin se do roku 2015 zečtyřnásobí. To znamená, že z dnešních 30 odrůd se rozroste zhruba na 120. JRC sestavilo seznam nových GM plodin, s nimž se bude v budoucnu obchodovat, a analyzuje jejich pravděpodobný vliv na světový trh. V případě sóji se počítá s tím, že by se v roce 2015 mohlo pěstovat již 17 GM odrůd, u kukuřice 24, řepky osm, bavlny 27 a rýže 15, brambor osm. Zvýší se počet GM odrůd i u dalších méně významných plodin, a to až na 23.

Odrůdy GM plodin by se podle zprávy mohly kombinovat konvenčním křížením. Vzniknou tak nové GM plodiny, které budou násobit žádoucí znaky (běžně známé jako vrstvené GM). V EU, kde tyto vrstvené GM odrůdy vzniklé křížením schválených odrůd musí projít stejným schvalovacím procesem jako nové GM plodiny, se očekává, že výrazně naroste zatížení regulačního systému a orgánů, které tyto GM organismy posuzují a schvalují. To pravděpodobně ještě prohloubí již dnes existující asynchronní přístup v unii a v jiných částech světa.

Zpráva JRC připomíná, že většinu GM plodin, které se dnes pěstují, vyvinuly velké nadnárodní firmy z USA nebo Evropy. Tyto firmy se snaží dosáhnout širokého schválení svých produktů, a to zejména na klíčové trhy, jakými je třeba Evropská unie, USA či Japonsko. Je však pravděpodobné, že kolem poloviny GM plodin, které se budou ve světě pěstovat v roce 2015, bude pocházet z národních technologických firem z Asie a Latinské Ameriky. Tyto plodiny mohou být určeny jen pro místní trhy. Zpráva JRC tedy považuje za nepravděpodobné, že všechny nové GM plodiny budou předloženy ke schválení v EU. Spíše budou mít souhlas k pěstování a konzumaci jen v některých státech. V tom případě se samozřejmě nebezpečí příměsi neschválených GM odrůd v zásilkách z těchto zemí ještě prohloubí.

Předpokládá se, že d roku 2015 budou stále převládat GM odrůdy s odolností vůči škůdcům nebo herbicidům, popřípadě budou mít oba tyto znaky. Budou se však postupně uplatňovat i plodiny s výhodnějším složením a obsahem požadovaných látek (olej v olejninách, škrob v bramborách), se zlepšeným obsahem živin nebo tolerancí vůči stresům, způsobeným například suchem.

Riziko nebude u všech plodin stejné. Záleží na počtu již dnes ve světě pěstovaných či prověřovaných GM odrůd dané plodiny a také na míře jejího importu do unie. Zpráva se postupně věnuje jednotlivým plodinám, které již dnes mají GM odrůdy. Pozornost bude podle ní třeba věnovat hlavně sóji. Pět nových GM odrůd může vzhledem k závislosti unie na dovozu sójových bobů způsobit kvůli asynchronnímu schvalování nárůst incidentů v importu do unie již během následujících dvou až tří let.

V unii neschválené odrůdy má i kukuřice, u níž zpráva navíc předpokládá i problémy s kříženci schválených GM odrůd. Navíc připomíná, že jedna z nových odrůd se schvaluje pouze v Číně.

U řepky jde zatím o jednu GM odrůdu, která by mohla být příčinou potíží. Výhledově by se však mělo na trh dostat až pět nových odrůd. Zpráva také připomíná, že unie neodsouhlasila zatím žádnou ze známých pěti GM odrůd rýže, přičemž čtyři z nich jí ani nebyly předloženy k posouzení. Přitom nebezpečí zvyšuje skutečnost, že mnohé z GM odrůd této plodiny schvalují země Asie jen pro svůj trh. U brambor se posuzují tři GM odrůdy, z toho jedna v EU a dvě v Argentině. Zpráva upozorňuje, že dovoz brambor do unie z třetích zemí je tradičně nízký a navíc jej omezují přísné fytosanitární požadavky.

Zpráva konstatuje, že hlavním problémem, na který upozorňuje ostatně již přes dva roky i Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, je nulová tolerance. Riziko odmítnutí zásilky se zvyšuje, pokud se rozbory dělají až vmístě dodání. Dodavateli tím neúnosně rostou náklady, protože loď musí poslat k jinému odběrateli. Je proto logické, že se stále více budou orientovat na odběratele, u nichž podobné riziko jako u zemí unie nehrozí a kteří nemají zavedenu nulovou toleranci. Ceny zboží pro unii se budou zvyšovat, protože se do nich promítne míra rizika dodavatele, popřípadě jeho náklady na pojištění proti němu.

Účastníci pracovního semináře, o jejichž názory a zkušenosti se zpráva opírá, se domnívají, že je třeba, aby Brusel znovu zvážil nulovou toleranci a nahradil ji nějakým nízkým prahovým množstvím. Toto množství však nesmí být nižší než známými metodami detekovatelný obsah. Náklad by se měl testovat vždy při nalodění a ne až v přístavu příjemce. Odborníci navrhovali také zjednodušení schvalovacích procedur v unii, vzájemné uznávání hodnocení rizika u nových GM odrůd a jejich flexibilní zavádění podle zásad Codex Alimentarius.