„Podle Organizace spojených národů má planeta Země téměř 6,8 miliardy obyvatel. Každý rok přibývá přibližně dalších 1,1 %, což je 80 milionů lidí. V roce 2050 se očekává devět miliard lidí. Obecně dochází působením člověka ke zvyšování zátěže životního prostředí, neúměrně roste čerpání přírodních zdrojů, klesá množství a dostupnost pitné vody, mění se spotřebitelské zvyklosti a spotřeba potravin.
V době relativního světového blahobytu však jedna miliarda lidí trpí nedostatkem potravin a změnit tento negativní trend se nedaří ani opakovanými programy pomoci.

Orná půda ubývá

Orná půda zabírá přibližně tři procenta povrchu Země. V současné době jí je k dispozici přibližně 8,5 miliardy hektarů. Alarmující je, že z tohoto množství se každých osm vteřin jeden hektar ztrácí. V České republice jsou nevratné roční ztráty zemědělské půdy zhruba 4500 hektarů, to je 14,5 ha denně. Plocha neustále ubývá vlivem urbanizace a industrializace. Klesá zároveň kvalita půdy, její úživnost, obsah edafonu, humusu, přirozených látek. Roste zátěž a plochy přirozených biotopů, jako jsou tropické pralesy. Přibývá ploch zasažených klimatickými jevy, jako jsou vysušení, zasolení, větrná i vodní eroze. Mění se mikroklima, vodní režim, ekosystém.

Potřeba energií stoupá, zdroje se tenčí

Neodvratně ubývají přírodní energetické zdroje. Některé prameny již hovoří o bodu zlomu těžby ropy, jiné jej připouští v blízké budoucnosti. Svět však nejde cestou úspor, energetická potřeba a spotřeba se stále zvyšuje. Výzkum a zájem o substituční energetické technologie se rozvíjí postupně, stejně tak postupně roste nepotravinářské využití zemědělské produkce, avšak k jejich využití do každodenní praxe v celosvětovém měřítku je ještě daleko.

Zajištění potravy a energetických substituentů ze strany zemědělství je možné. Podmínkou však je rozvoj technologií a intenzifikace zemědělství v příhodných oblastech za dodržování zásad obnovitelného a udržitelného hospodaření. Konvenční zemědělství i při dosud naplno nevyužívaném potenciálu některých zemí (Ukrajina, Rusko) -není schopno v uvedeném rozsahu tuto službu zajistit.

Komora podporuje GM plodiny

Z výše uvedených důvodů je ze strany AK ČR jednoznačná podpora zavádění GM plodin do zemědělské prvovýroby, jde o celosvětový zájem a trend mimo hranice EU to potvrzuje. Nabízejí se tu totiž možnosti, jak posunout výrobní potenciál s využitím nižšího objemu vstupů. Jsou to zejména nově vyšlechtěné odrůdy s vloženými geny na odolnost proti škůdcům, s nižší potřebou vody a takovým kořenovým systémem, který to umožňuje. Pro příští rok má například společnost Monsanto připravenou odrůdu kukuřice s vloženými osmi geny, kterou budou osety první dva miliony hektarů. Do roku 2030 mají za cíl zvýšit výnosy kukuřice až na dvojnásobek. To je zejména pro rozvojové země nesmírná pomoc v jejich nedostatku potravin, který se zatím nedařilo snižovat. Tyto nové hybridy navíc umožňují ze stávajícího rozměru orné půdy na světě získat mnohem víc zrna, a tím podporují ohromný růst produktivity.

Postoj ke GMO v unii se liší

Výrazně rozdílný přístup jednotlivých států, od liberálního Španělska, České republiky, Slovenska po striktně až hystericky zamítavý přístup zemí, jako jsou Itálie, Řecko, Rakousko, dává tušit, že jednání i na půdě COPA neprobíhají klidně a ve shodě na dané téma.

Dlouhodobá nemožnost věcné, politické a odborné diskuse panuje i na jednáních a radách ministrů zemědělství EU. Dochází tak k nerespektování závěrů a doporučení EFSA (Evropská agentura pro bezpečnost potravin). V praxi to znamená protichůdné principy v povolení a využívání GM plodin a produkce. Příkladem jsou nedávné restrikce vlastní výroby, ale na druhou stranu dovozy masa ze skotu a kuřat původem z Jižní Ameriky, prokazatelně krmených GM produkty.

Nulovou toleranci lze tak označit za nesmyslnou stejně jako přísnou ochranou proti GM plodinám. Nedávná blokace lodí s příměsí GM sóji v podobě prachu a zanedbatelného množství zrn GM příměsí, která zůstala z předchozí zásilky v konvenční sóji, byla až hysterická. To vše jen zdražuje a komplikuje vlastní výrobu, která je na dovozu proteinových krmiv závislá.

Evropská unie stojí před závazky postupně liberalizovat svůj trh. Bez biotechnologií toho však není schopná. Je proto nutné komunikovat s veřejností, odborníky, politiky a přesvědčit je o výhodách a přínosech této cesty.“

„Abychom mohli zemědělcům poskytnout maximum informací o našich hybridech, každý rok vyhodnocujeme a následně publikujeme výsledky poloprovozních pokusů z 80 až 90 míst v celé České republice,“ pokračuje Pavel Tersch. „Nepoužíváme žádné speciální postupy, ale jde o provozní pokusy s agrotechnikou běžnou v zemědělské praxi. Podle výnosu zelené hmoty, sušiny celé rostliny, sušiny palic, výnosu suché hmoty a podílu palic si pak zemědělec může najít nejvhodnější hybrid pro svou lokalitu, vlastní technologii a způsob pěstování. Na zřeteli máme i užitkovost hospodářských zvířat, a proto prostřednictvím firmy NutriVet provádíme analýzu našich hybridů na kvalitativní ukazatele stravitelnosti přímo na zvířatech. Právě z tohoto hlediska jsou naše hybridy velice konkurenceschopné a plně se vyrovnají zahraničním. Přesvědčila se o tom řada zemědělců, například ve Školním zemědělském podniku Lány, v ZEAS, a. s., Pod Kunětickou Horou, v ZEVA Chlístovice či v AGRO Jesenice u Prahy, a. s. Agronomové i zootechnici tak mají dostatek informací o tom, jak se hybrid chová v určité lokalitě a jakou má krmnou hodnotu.“

Každý rok jedna až dvě novinky

„Naši zemědělci si mohou v současné době vybrat ze zhruba 180 hybridů kukuřice registrovaných a zapsaných v národní odrůdové knize od více než dvaceti semenářských zahraničních firem,“ řekl přítomným RNDr. Jaroslav Poruba, CSc., hlavní šlechtitel čejčské šlechtitelské stanice, který měl po celý den na starosti odborný výklad. „Přibližně třicet z nich pochází z domácích genetických zdrojů. Naše hybridy jsou šlechtěny klasickými postupy bez využití geneticky modifikovaných organismů. V Třeboni jsme připravili ukázku devatenácti hybridů, které jsou již delší či kratší dobu registrované, ale i pět hybridů, jež jsou letos ve druhém roce registračních zkoušek. Jsem přesvědčen o tom, že s některým z nich se určitě setkáme na příštím Dnu kukuřice v Třeboni, neboť každý rok registrujeme jednu až dvě novinky. Pokud jde o vhodnost našich hybridů pro bioplynové stanice, zatím na tomto úkolu pracujeme s Osevou Bzenec. Bez konkrétních výsledku však nelze jakékoliv závěry publikovat.“

Poloprovozní pokusy v Třeboni byly založeny na pozemku K+KBřilice - Gigant, spol. s r. o., 21. 4. 2009 po žitu ve sponu 75 x 15,5 cm. Pod patu se aplikoval Amofos v dávce 0,1 t/ha a dále DAM 390 v dávce 250 l/ha. Kromě toho byl pozemek pohnojen digestátem z bioplynové stanice v dávce 25 t/ha ve spojení s inhibitorem nitrifikace Piadin v dávce pět litrů na hektar. Tento přípravek zpomaluje rozklad a unikání dusíku do ovzduší a kukuřice ho čerpá postupně. Porost byl ošetřen přípravkem Guardian Safe Max v dávce 3,5 l/ha.

Hybridy se známkou TOP siláž

Z 19 českých hybridů kukuřice, které si mohli zemědělci v Třeboni prohlédnout, bylo osm označeno v novém katalogu známkou TOP siláž. „Naše firma se již tři roky zabývá vyhodnocením kvality čejčských hybridů a dovolila si některým z nich udělit známku TOP siláž,“ vysvětluje Ing. Pavel Tersch, CSc. „Tato známka je udělována hybridům, které se vyznačují vysokou stravitelností vlákniny, její obsah v siláži se pohybuje v rozmezí 40 až 50 procent. Pěstování hybridů s označením TOP siláž vede ke zvýšenému příjmu sušiny zvířaty, k vyšší produkci mléka, ke zlepšení jeho kvality, k lepšímu zdravotnímu stavu skotu a v konečném důsledku i ke snížení nákladů na produkci mléka.“

Známkou TOP siláž se mohly v Třeboni pochlubit tyto hybridy. Tříliniový Cemilk 222 (FAO 220) poskytuje velmi dobrou siláž s velmi dobrým podílem zrna. Dovede se vypořádat s různými podmínkami prostředí, a to jak s horší agrotechnikou, tak s nepříznivými klimatickými podmínkami. Hybrid Cester 230 (FAO 230) je vhodný na siláž i CCM, v převážné většině pokusů dosáhl velmi dobrých výsledků z hlediska stravitelnosti silážní hmoty. Univerzální hybrid Ceklad 235 (FAO 235) je podobného složení jako hybrid Cester 230, určen je pro velmi ranou kvalitní siláž či CCM, v některých velmi dobrých podmínkách i na zrno. Hybrid San (FAO 240) nepochází z čejčského šlechtění, ale z Polska, využívá se převážně na siláž, v dobrých podmínkách může sloužit i jako hybrid na zrno. Siláž je velmi kvalitní, má vysoký obsah škrobu a dobrou stravitelnost. Cemax 245 (FAO 245) je svým způsobem historický tříliniový hybrid. Poskytuje vysoké výnosy zelené hmoty s dobrým podílem klasů a v zemědělské praxi je velmi oblíben také pro svou plastičnost. Tato legenda mezi hybridy se vyrovnává i s horší technologií pěstování. Hybrid Celio 250 (FAO 250) vyniká mimořádnou koncentrací energie a širokou využitelností v chladných podmínkách. Hybrid Cefin (FAO 290) se pět let pěstuje na poloprovozních plochách, poskytuje velmi dobré výsledky silážní hmoty s vysokým podílem palic. Posledním českým hybridem označeným známkou TOP siláž byl hybrid Cevaha (FAO 320). V porovnání s ostatními hybridy se jevil tak, že nenarostl, nicméně jeho výnos zelené hmoty je velmi vysoký díky pevnějšímu a silnějšímu stéblu. Má příznivý podíl palic v silážní hmotě, vysoký výnos sušiny a vysoký výnos zelené hmoty. Šlo také o jednu z mnoha novinek.

Další novinky z českého šlechtění

Zaujal především nově registrovaný dvouliniový hybrid Cejine (FAO 260). Má vysoký výnos zelené hmoty i sušiny celkové hmoty. Postupem času by měl nahradit starší hybridy, jako jsou San, Cemax 245 či Cester 230. V roce 2006 byl povolen dvouliniový hybrid Celive (FAO 250) určený na zrno, netrpí poléhavostí, nemá problémy se zdravotním stavem a ve své kategorii ranosti dosahuje dobrých výnosů. Může se použít i k výrobě velmi kvalitní siláže. Novým hybridem je také dvouliniový Cedub (FAO 280), který byl registrován ze slovenských pokusů na zrno. Vzhledem ke své ranosti vyžaduje teplejší oblasti, nicméně se může pěstovat i v nadmořské výšce kolem 400 metrů. V roce 2006 byl povolen tříliniový hybrid Ceplan (FAO 300), který se vyznačuje vysokým výnosem zelené hmoty s dobrým podílem palic a sušiny silážní hmoty z plochy. Má i velmi dobrý výnos zrna. Poslední novinkou v provozním pokusu byl hybrid Celate (FAO 340). Vysoké mohutné rostliny s pevným stéblem a poměrně dobře vyvinutými palicemi jsou určeny k výrobě kvalitní siláže s vysokým obsahem zrna i k využití v bioplynových stanicích.

Na devět miliard by se z dnešních 6,8 miliardy měl do roku 2050 rozrůst počet obyvatel zeměkoule. Přitom denně na celém světě ubývá zhruba 10 800 hektarů orné půdy a jen u nás je to 14,5 hektaru, upozornil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Kromě faktického úbytku půdy kvůli stavbám sídlišť, průmyslových objektů, logistických center či dopravní sítě mizí zemědělsky využitelná půda také erozí, salinizací a jinou degradací. Jak dál uvedl, neodvratně také ubývají energetické zdroje. Bod zlomu může nastat v blízké budoucnosti, přitom se však energetická spotřeba stále zvyšuje. Roste také nepotravinářské využití zemědělské produkce. Zajištění zdrojů ze zemědělství je možné, ale konvenční zemědělství toho není schopné. „Jsme jednoznačně pro zavádění GM organismů. Jde o celosvětový zájem a situace mimo Evropskou unii to potvrzuje,“ prohlásil Veleba. „Čím víc se používá rozumných argumentů, tím více země, jako je Itálie, Rakousko a Řecko, hystericky reagují,“ popsal situaci ve vedení evropské zemědělské organizace COPA, jejímž je viceprezidentem.

„Kolik bude stát kukuřice v EU, až bruselští politici ustoupí ve Světové obchodní organizaci (WTO), a co my zemědělci pak budeme dělat?“ otázal se. „EU jde cestou podpory těch nejmenších zemědělců, cestou přehnaného environmentalismu a byrokracie a pokud se nám to nepovede změnit, budeme mít velké problémy,“ varoval Veleba.

Zemědělství přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů 30 procenty, do vodních zdrojů se z něj dostávají zbytky pesticidů i hnojiv. Je proto třeba věnovat se výstupům z hospodaření. To vše je součástí celosvětových výzev, které biotechnologie mohou pomoci vyřešit. Mohou zvednout výnosy plodin, snížit množství používaných pesticidů i herbicidů, dokáží se vyrovnat s nepříznivými klimatickými i půdními podmínkami, mohou se přizpůsobit i suchu. Biotechnologie však mohou i zlepšit výživové (nutriční) vlastnosti plodin, a to nejen třeba vyšším podílem bílkovin, či jiných v nich přirozeně přítomných živin, ale díky vloženému genu mohou produkovat vitamíny či jiné látky, které pro původní rostlinu nebyly typické. Vložené geny mohou také zvýšit energetické využití GM rostlin. Životnímu prostředí mohou prospět i biotechnologie, jejichž výsledkem je třeba hnůj s nižším obsahem fosforu.

„Pokud se nezmění přístup EU ke GM plodinám, bude to mít dopady na krmiva a na celou ekonomiku,“ prohlásil Jiří Zedník, výkonný ředitel Českomoravského sdružení zemědělského zásobování a nákupu. Jak vysvětlil, dnes jsou krmiva z GM plodin rozhodující. Nejde přitom jen o obilí, šroty z něj nebo z olejnin, ale také o výpalky odpadající ze stále rostoucí produkce bioetanolu, gluten apod. Krmivo se na nákladech živočišné výroby podílí 60 procenty. „Pokud chceme, aby živočišná výroba byla konkurenceschopná, nemůžeme si nadále dovolit nevědecký přístup,“ prohlásil Zedník. Biotechnologie aplikované na produkci surovin pro krmiva podle něj zlepšují zastoupení a obsah živin, snižují riziko výskytu reziduí pesticidů amykotoxinů. Zedník přitom upozornil na záměr sledovat obsahy pesticidů v krmivech. Šroty z GM sóji jsou také levnější než šroty GM-free (GM odrůdy neobsahujících) plodin. Jak Zedník uvedl, Evropskou federaci výrobců krmiv, jíž je jeho organizace členem, velice trápí nejednotnost přístupu zemí EU ke GM plodinám. „Proč si platíme EFSA, když jeho závěry nejsou respektované?“ nadhodil otázku. Kritizoval i to, že unie na jednu stranu mluví o konkurenceschopnosti a vyjmenovává výzvy, které jsou před společnou zemědělskou politikou: „A nejednou titíž lidé, kteří pro tyto věci horují, přispívají k tomu, že se konkurenceschopnost snižuje a vytvářejí se komplikace.“ Nikomu také nevadí, že se na trh unie dovážejí živočišné produkty ze zvířat krmených GM plodinami či přípravky z nich. Na to legislativa unie nepamatuje, zlobí se Zedník.

Odmítnuté tisíce tun krmiv

Největším problémem je nulová tolerance GM odrůd v unii neschválených. Je otázka, zda je vůbec technicky dosažitelné, aby nedošlo k příměsím neschválených GM plodin ve schválených odrůdách nebo v konvenční produkci. „Viděl někdo námořní loď, viděl příčné nosníky?“ nadhodil dotaz s tím, že je těžko možné, aby někdo tyto prostory vymetal koštětem tak, aby ani zrnko, bob či prášek v nich nezůstal. Pokud nebude nulová tolerance odstraněna, je nutné vyrábět, dopravovat a skladovat krmiva za stejně náročných podmínek jako léčiva, což samozřejmě náklady na ně zvyšuje. Jak uvedl, členové Evropské krmivářské federace proto přistoupili ke koordinované akci, jejímž cílem je alespoň vrátit hranici obsahu příměsí nepovolených GM odrůd v unii na 0,5 procenta. Oslovili své ministry zemědělství a vysvětlili jim, co a proč požadují. Obrátili se i na domácí organizace producentů. Jak Zedník uvedl, od českého ministra zemědělství Jaroslava Šebesty a také agrární i potravinářské komory se našim krmivářům dostalo jednoznačné podpory. Podobný přístup jako ČR má k této problematice i Velká Británie, Nizozemsko, Dánsko, Belgie. Španělsko, Portugalsko a Rumunsko. Bylo by třeba, aby se přidaly ještě spíše „mlčící“ státy, jako jsou podle Zedníka třeba severské a pobaltské země či Maďarsko. Jak Zedník uvedl, současná Evropská komise reagovala s tím, že tuto iniciativu vítá. Řešení však není možné dříve, než bude jmenovaná nová komise.