se vrací ke krizi v krmivářství způsobené „nulovou tolerancí GMO“ v legislativě EU. (viz 7.8.). ještě jednou Oldřich Přibík 24.8.

Ing. Zdeněk Kubiska, předseda představenstva Českomoravské sdružení organizací ZZN, rozebírá v dalším příspěvku situaci z hlediska živočišné produkce a cen masa. Hlavní příčinou vzniklé situace je nulová tolerance k výskytu doposud v Evropské unii nepovolených GMO v krmivech. Správně by se to mělo posuzovat jako technicky nevyhnutelná přítomnost GMO. O takový přístup usiluje Evropská federace průmyslových výrobců krmných směsí (FEFAC) a u nás její člen, kterým je Českomoravské sdružení organizací ZZN. K této iniciativě se připojují také další významné celoevropské zemědělské svazy, jako jsou například COPA/COGECA a COCERAL. Evropská komise se staví vstřícně k zavedení určité tolerované hranici výskytu doposud nepovolených GMO. Bohužel, některé státy, respektive jejich političtí představitelé (hlavně Rakousko), tomu brání. Zřejmě je jim bližší jejich politický populismus, který využívá neznalost běžného občana Evropské unie, než prosperita evropského zemědělství. FEFAC odhadoval, a to ještě před rozhodnutím přepravců o zastavení dovozu z USA, že v období od října 2009 do března 2010 vzniknou v důsledku nulové tolerance vícenáklady pro krmivářský průmysl EU ve výši 1,05 miliardy eur, pro zemědělce 975 tisíc eur a pro potravinářský průmysl 310 milionů eur.

Někdo může namítnout, že u nás máme dostatek řepkových šrotů, a že je možné nahradit sójovou bílkovinu také hrachem, bobem nebo lupinou. Každý výživář, který v krmivářském průmyslu sestavuje složení krmných směsí, by se proti tomu okamžitě ohradil. Tyto další bílkovinné zdroje mají jen omezené použití vzhledem k odlišnému aminokyselinovému složení a obsahu některých antinutričních látek (např. inhibitor trypsinu), které na rozdíl od sójové bílkoviny velice omezují jejich použití a samozřejmě svou roli hraje i jejich cena a současná nedostupnost. Moderní výživu monogastrických zvířat a zejména jejich mláďat si nelze v současných podmínkách představit bez použití sójových mouček, které jsou jedním z hlavních zdrojů proteinů s téměř ideálním zastoupením esenciálních aminokyselin. Nedostatek proteinových zdrojů se ještě více zvýšil zákazem používání masokostních mouček, který byl vydán jako jedno z hlavních opatření k zabránění šíření BSE. Podle údajů Eurostatu byla produkce sójových mouček v EU-27 v roce 2008 11,123 milionu tun, což je pouhých 32,96 % z celkové spotřeby, která dosáhla 33,748 milionu tun. Ještě daleko větší nepoměr je v České republice. Domácí výroba byla pouze 37 tisíc tun, což je jen 6,29 % z celkové spotřeby v roce 2008, která byla 588 tisíc tun.

Pokud to Evropská unie myslí se zlepšením konkurenceschopnosti zemědělské a potravinářské produkce vážně, musí svůj přístup ke GMO změnit a především vysvětlit, proč jí nevadí například dovoz kuřat z Brazílie a USA, kde jsou kuřata krmena GM sójou a dalšími GM plodinami. Ještě do konce měsíce srpna bude naše sdružení jednat s ministrem zemědělství s cílem, aby Česká republika přispěla na příštím zasedání ministrů zemědělství k otevření a řešení tohoto naléhavého problému. Podle informací, které máme, budou stejně postupovat i naše partnerské krmivářské asociace v řadě dalších členských států.

V dalším příspěvku se podobnou problematikou zabývá Eugenie Línková, uvádí: Nepřiměřená reakce na GMO v sóji a přerušení jejího dovozu by mohla podle Agrární komory ČR způsobit až desetiprocentní růst cen masa. Sója je v krmných směsích totiž vydatným nositelem bílkovinných látek. Uvažuje se nyní o opětovném zavedení masokostních mouček do krmiv prasat a drůbeže. Populistický krok evropských politiků, kteří mají „na mysli jen zdraví spotřebitelů“, jen těžko ale uspěje u valné části obyvatel, protože náhrada zdravé rostlinné bílkoviny kafilérní moučkou a dalšími doplňky není adekvátní. Nezdražilo by to ale krmiva.

Nad zákazem dovozu sóji ze Spojených států pro možné riziko kontaminace GM plodinou jsou ale zneklidněni jak zemědělci, tak především vědci, kteří v takzvané Bílé knize - White Book vyvracejí fundovaně a na příkladech výsledků výzkumů naprostou nezávadnost GMO.

„V Bílé knize, kterou podepsalo 64 odborníků, z toho 18 profesorů a 18 docentů, se mimo jiné dokládá, že evropská politika opustila realitu,“ uvedl profesor Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Jaroslav Drobník. Dvacetileté výzkumy vyvracejí rizika GMO. „Dokládáme, že pěstování kukuřice, stejně jako sóji, s geny chránícími rostliny před škůdci je k přírodě a zdraví lidí mnohem šetrnější než chemie, jíž je nutné porosty opakovaně ošetřovat. Na faktech jsme tak prokázali, že používané metody omezování škůdců mají pro necílové organismy menší riziko nežli Bt-kukuřice. Totéž samozřejmě platí pro sóju. Ve Francii se v důsledku zákazu GM kukuřice například aplikovalo na porosty navíc osm tisíc litrů insekticidů,“ upozorňuje Drobník.

„Na blížícím se jednání nevládní zemědělské organizace COPA budu iniciovat přehodnocení přístupu Evropy ke GMO,“ řekl dále Veleba, který je v této organizaci viceprezidentem. Jak uvádí, na tuto kauzu panuje v COPA mezi zemědělci názorová shoda, kdy politici se zákazem GMO snaží získat na falešných bodech před volbami. „Aniž mají pro svá rozhodnutí jakékoli věcné a vědecké podklady, alibisticky tvrdí, že jim jde o zdraví spotřebitele. Zákazem GMO kukuřice i sóji jen zvyšují dávky chemických ochranných prostředků při jejich aplikaci na polích,“ dodal.

uvádějí zprávu MZe o poklesu výměry Bt kukuřice, která z loňských 8380 ha klesla na 6480 hektarů. Podle mluvčího ministerstva Vorlíčka přetrvávají v ČR problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice. V případě prodeje mimo podnik totiž odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici, neboť Bt kukuřici je nutné označovat a tím i oddělovat od ostatní produkce. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické a pěstitelé se v době hospodářské recese více než kdy jindy snaží šetřit na vstupech.

Na druhou stranu jsou výnosy Bt kukuřice o zhruba deset procent vyšší než u klasických odrůd. "Pěstování Bt kukuřice je nyní vítanou technologií především pro pěstitele s živočišnou základnou, kteří mohou produkt zpracovat v rámci vlastního podniku. S ohledem na doposud dosažené příznivé výsledky této technologie v praxi nepovažuje MZe pokles ploch Bt kukuřice za pozitivní vývoj," podotkl Vorlíček.

Evropská unie však pod tlakem ekologických organizací zůstává k pěstování GMO plodin skeptická a v jejich pěstování zaostává za ostatním světem. Na celkových osetých plochách v EU se pěstování GMO podílí pouze 0,1 procenta. Unijní předpisy v současnosti povolují z GMO plodin pěstovat právě pouze geneticky modifikovanou kukuřici, a to za velice přísných podmínek.

Přejímají Lidové noviny (14.8.) a aktualne.cz (15.8.).

přináší obsáhlou zprávu o evropském zemědělství v letech 2004-2009. V oblasti biotechnologií uvádí: „Komise administruje styčnou skupinu pro výměnu a koordinaci informací o koexistenci geneticky modifikovaných, konvenčních a ekologických plodin (Network Group for the Exchange and Coordination of Information Concerning Coexistence of Genetically Modified, Conventional and Organic Crops; COEX-NET), která je složena také ze zástupců členských států a jejímž úkolem je sdílet nejnovější vědecké poznatky v této oblasti a spolupracovat v jejich světle s členskými státy. Od roku 2008 zahájil při výzkumném centru Komise činnost také Evropský úřad pro koexistenci (European Coexistence Bureau; ECoB), jehož úkolem je vypracovávat technické dokumenty týkající se jednotlivých plodin, které by následně měly být jakýmsi vodítkem pro členské státy při vytváření národních legislativních předpisů týkajících se koexistence GMO. Do roku 2010 má být hotov dokument o osvědčených metodách pro produkci kukuřice, jež je prozatím jedinou v EU povolenou GM plodinou, kterou lze za účelem zkrmování pěstovat pro komerční účely.

Podle prozatím nejnovější zprávy publikované 2. dubna 2009 15 z 27 členů EU včetně České republiky přijalo příslušné legislativní předpisy. Koexistence potenciálně přináší i přeshraniční problémy. Již ze zprávy, která byla publikována v březnu 2006, vyplývá, že Komise hodlá zkoumat i možnost vytvoření společných zásad týkajících se koexistence, zpráva z dubna 2009 ovšem konstatuje, že Komise nadále zůstane ve sféře doporučení, nebude iniciovat vznik právních nástrojů, které by přímo zasahovaly do vnitrostátních předpisů, a dosavadní princip legislativní odpovědnosti na úrovni členských států bude zachován. Další zpráva má být publikována v roce 2012.

Zpráva uvádí rozsáhlý seznam příslušných dokumentů.

v dalším příspěvku referuje o Konferenci v maďarském městečku Harkany. Organizovala ji slovenská a maďarská zastoupení americké společnosti AGP ve spolupráci s americkými asociacemi pro pěstování sóji, ale také maďarskými státními institucemi. Zúčastnili se jí zástupci z Maďarska, Slovenska, České republiky, Iowy, Minnesoty, Jižní Dakoty a Nebrasky, Rumunska a Turecka.

„Problémem Evropy je také otázka geneticky modifikovaných organismů (GMO). Jestliže bude přetrvávat i nadále negativní postoj ke GM plodinám, Evropa ztratí všechny pozice na volném trhu, zemědělské produkty budou nekonkurenceschopné ve světovém měřítku,“ uvedl Mihály Nyilase, předseda dozorčí rady pořádající společnosti AGP, Inc., Omaha, jež funguje jako družstvo a sdružuje vUSA 250 000 farmářů. Firma se specializuje na zpracování sóji, obchod s obilovinami a výrobu krmiv.

uvádí zkušenosti s Bt kukuřicí: v řadě českých a moravských podniků se již kukuřice odolná vůči zavíječi běžně pěstuje. Patří k nim i společnost Plemenářské služby, a. s., Otrokovice. Vyšší výnos, lepší kvalitu sklizené produkce, ušetřené starosti s ochranou jsou pro tuto volbu jednoznačnými důvody. Společnost Plemenářské služby Otrokovice obhospodařuje ve Zlínském kraji asi 2500 hektarů zemědělské půdy. Podle ředitele firmy Ing. Františka Roda velká část výměry podniku je podřízena produkci krmiv. Specializuje se na chov holštýnského skotu.

Kukuřici v Otrokovicích však nepěstují jen kvůli produkci siláže. Je rovněž významnou tržní plodinou, neboť více než polovina z její celkové, asi šestisethektarové výměry se sklízí na zrno. Protože firma hospodaří v oblasti, kde zavíječ působí značné hospodářské ztráty, rozhodli se tu již prvním rokem, kdy to legislativa umožnila, zasít geneticky modifikované hybridy kukuřice - odolné vůči tomuto škůdci. Bt-kukuřice, přináší řadu výhod. A není to jen jejich prokazatelně vyšší výnos. Odpadají náklady na insekticidní ochranu, jejíž provádění není vždy jistou zárukou ochránění porostů před škůdcem. Agronom šetří rovněž svůj čas, nemusí hlídat nálet škůdce, řešit načasování aplikace insekticidu. Významným přínosem pěstování Bt-kukuřice je i zlepšení kvality sklizeného zrna.

(Pavlína Mahelová) k této debatě provedl test: V ulicích Tábora jsme lidem nabídli dva vzorky mrkve koupené v běžném supermarketu. „Pěstujeme pro vás široký sortiment biozeleniny a ovoce, bez použití jakýchkoli chemických postřiků a umělých hnojiv v zahradnictví, v ekologicky čistém prostředí. Naše zelenina a ovoce jsou vždy čerstvé a zaručují zdraví pro vás i vaše děti. Vyzkoušejte ten rozdíl,“ uvádí na svém webu jedna z českých firem. A tak jsme zkoušeli. Obyčejná mrkev zvítězila svou sladší chutí.

Nejde v bioprůmyslu jen o reklamní trik, neboť jeho produkty jsou podstatně dražší? „Já to tak vnímám, protože stejně všichni hospodaří na půdě, která se desítky let hnojila,“ patří ke skeptikům například Ivana Woldřichová z Tábora.

Přejímá Českokrumlovský deník.

v červencovém čísle uvedl k tomuto tématunásledující poznámku (Jaroslav Drobník): „Vyslechl jsem referáty o analýzách BIO potravin, dokazující, že tvrzení o jejich větší chutnosti a podpoře zdraví patří do sféry reklamy a ne reality. Naproti tomu čteme a slyšíme mnohá svědectví, že doopravdy takovými přednostmi vynikají. Právě z pohledu placeba mohou mít obě strany pravdu. Ty pozitivní vlivy na některé citlivé konzumenty může mít už označení BIO, bez ohledu na chemické analýzy. A naopak. Misionáři víry, že transgenní plodiny jsou Frankensteinská potrava mají tu moc, že někteří citlivější lide mohou cítit onen zápach GMO ďábla, který v nich je, což spadá pod efekt noceba.

(Ondřej Neff) se vrací ke zprávě, oznamující, že konsorcium vědců zjistilo, že BIO potraviny nejsou „zdravější“ než nebio. Konstatuje: Dá se čekat, že na mediálně znásobenou zprávu amerických vědců se ozvou jiní vědci. Vždyť i výrobci biopotravin mají za sebou svoji lobby a svoje zastánce. Zvlášť silnou odezvu můžeme čekat ze zelené strany. Pro ni je biostrava součástí náboženství a jistě nelibě ponese, že se někdo otírá o jeden ze základů její věrouky. Jakpak se zelení vyrovnají s konstatováním, že biopotraviny mohou být za určitých okolností škodlivější než nebio, protože nejsou chemicky ošetřené proti plísni? A to nemluvíme o geneticky upravených plodinách, které mají odolnost vůči plísni do sebe zakódovanou. To je otevřený zub s obnaženým nervem. Co je víc bio a co je nebio: chemicky nestříkané obilí hnojené močkou, chemizované obilí krmené prášky, anebo geneticky upravené obilí, které nepotřebuje postřik proti škůdcům, protože dokáže ochránit samo sebe?

Tohle je už námět pro scholastickou rozpravu. Hlasy odborníků a amerických vědců půjdou stranou, teď jde o politické a ideové zájmy. Genetická manipulace, to je politická kauza. Debata o užitečnosti či neužitečnosti biopotravin je bouřka, která se nebezpečně blíží tomuto ideo-politickému tématu. Dost možná ji někdo vyvolal záměrně, aby vyprovokoval debatu, která přivede pozornost veřejnosti k jádru tématu z jiného úhlu.

uvádí rozhovor s Petrem Vorlíčkem, mluvčím Ministerstva zemědělství ČR, Petrem Havlem, zemědělským analytikem a prezidentem Agrární komory Janem Velebou. Redaktorka Jana Lejpová uvádí: „Evropská unie má obavy z toho, že geneticky modifikované plodiny mají negativní dopady na zdraví a životní prostředí. Výzkum a dosavadní praxe více než 10-ti let tyto obavy však vyvracení. Evropské zemědělství je přitom na těchto dodávkách sójových krmiv ze Spojených států závislé z 80 procent. Zastavení dovozu by v Evropské unii mohlo způsobit vážný nedostatek krmiva, které je už teď drahé. Evropská unie je 4. největším odběratelem americké sójové moučky. Loni sem Američané dodali téměř 476 tisíc tun této plodiny. Náhradním zdrojem by mohla být sója z jihoamerických států, ale tamní úrodu nelze čekat dříve než v říjnu.“

Jan Veleba dodává:“ Evropská unie nebo Evropa v podstatě se chytila ve své vlastní pasti, protože má nulovou toleranci; například Švýcarsko má půl procenta toleranci a tady toto, co se stalo, tam jsou takzvané technické nečistoty. To znamená, že lodi, které to ze Spojených států dováží, předtím vezly sóju, která je GM upravená, vyskladnily a pak vezly sóju, která je GM takzvaně free, čistá. Vždycky se tam najdou nějaké kontaminace a jsou to stopy a to nemá zkrátka na nic vliv,.“ Nárůst cen krmiv tipuje na 10%.

K problematice se vrací Zemědělec 17.8.

uvádí dopad politiky EU na zemědělství, před kterým mnoho odborníků (včetně českých vědců v Bílé knize) varovalo: „Export sóji z USA do Evropy zastaven, EU stojí na pokraji krize“. Evropa už nedováží sóju a krmiva z ní ze Spojených států. Některé dodávky totiž obsahovaly stopy geneticky modifikovaných plodin. Ty jsou přitom v Evropské unii zakázány. Dovozci se proto rozhodli, že export těchto komodit z USA zastaví. Evropské zemědělství je ovšem na dodávkách sójových krmiv z Ameriky závislé, hrozí mu tak vážná krize, ve stínu které by se ztratil i problém s prudce klesajícími cenami mléka. Veškeré dodávky byly podle něj odmítnuty na hranicích Evropské unie, a ty, které se již na trh dostaly, byly staženy a uskladněny, uvedl Mattias Sundholm, mluvčí delegace Evropské komise ve Spojených státech. Sundholm však nebyl schopen upřesnit množství, kterého se to týkalo.

Krize kvůli sóji hrozí i Česku. "Omezení dostupnosti sóji představuje poměrně značný problém i pro české zemědělství, zejména pro odvětví chovu prasat, kde je podíl sójového extrahovaného šrotu nejvyšší a v běžných krmných směsích se pohybuje zhruba mezi 16 až 18 procenty celkové hmotnosti," upozornil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. "Z hlediska obsahu živin v krmné směsi je přitom uspokojivá náhrada sóji jinou surovinou problematická a v současnosti krátkodobě téměř neřešitelná," dodal.

Za současnou situaci je přitom zodpovědná politika Evropské unie, která k produktům obsahujícím stopy geneticky modifikovaných plodin vyhlásila "nulovou toleranci". "To se projevuje v ceně pro unijní odběratele, výrobce krmiv, a prodražuje se tak také zdejší produkce živočišných komodit, zejména vepřového masa," podotkl Vorlíček.

Situaci by nejspíš vyřešilo stanovení hranice pro množství geneticky upravených plodin v krmivech, některé státy však nevidí pěstování podobných plodin rády. Jejich povolování na půdě Evropské unie pravidelně blokuje zejména Rakousko.

Pokud by se celý problém s dovozem sóji rychle nevyřešil, mohl by znamenat fatální důsledky pro celé evropské zemědělství. Unie by se totiž mohla stát závislá na dovozu masa. Paradoxem by bylo, že dovezené maso by pocházelo ze zvířat, která jsou krmena krmivy z geneticky modifikovaných plodin.

http://www.ct24.cz/ekonomika/63215-export-soji-z-usa-do-evropy-zastaven-eu-stoji-na-pokraji-krize/

Přejímají: www.ct24.cz, www.euroskop.cz, www.finance.cz, www.financninoviny.cz, www.lidovky.cz, Z1 (opakuje 9.) a www.euractiv.cz (10.).

a další krajské deníky, které přejímají tuto zprávu, ukazují kvalitu svých redaktorů nazývajíce Bt-kukuřici „Umělá kukuřice“. Tato kuřice prý „nefrčí“. Je ostuda, že v krajích „frčí“ žurnalisté pletoucí si media s debatou v hospodě.

Seriosní zprávu o poklesu výměry Bt kukuřice uvádí www.tyden.cz 13.8.

referuje o zprávě MZe, že vzhledem k problémům s odbytem ubylo letos Bt kukuřice. Snížení nejspíš způsobila loňská nadúroda kukuřice. „Byl horší odbyt a zemědělci měli ještě v únoru plné sklady. Přitom do konce stejného měsíce musí oznámit, že chtějí Bt kukuřici pěstovat. Navíc se na tom podepsal i trh s mlékem. Zemědělci na něm prodělávají a snižují stavy zvířat. Většina Bt kukuřice se přitom používá jako krmivo, Spousta zemědělců se proto rozhodla, že technická omezení spojená s pěstováním geneticky upravené plodiny letos nepodstoupí a nebude riskovat neúspěch,“ vysvětlila Miluše Dvořáková z firmy Monsanto, která vlastní patent na Bt kukuřici. V licenci ji však nabízí dalším firmám.

(Jaroslav Petr) se vrací k anti-GMO propagandistické bublině vypuštěné rakouským ministerstvem, které zveřejnilo zprávu studie tří rakouských veterinářů, které vedl Jürgen Zentek z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. S kolegy studoval vliv geneticky modifikované (GM) kukuřice na zdraví laboratorních myší. „Zprávy o nových objevech mívají někdy pramálo společného s vědeckými studiemi, ze kterých čerpají.“ Uvádí prof. Petr.

Vedou se dlouhé diskuse o tom, jestli geneticky upravená kukuřice nemůže škodit zdraví zvířat nebo lidí. Profesor Zentek hledal odpověď u myší. Jednu skupinu krmil obyčejnou kukuřicí, druhou skupinu geneticky upravenou plodinou. Když samice měly první a druhý vrh, nezjistil významné rozdíly. Ve třetím vrhu se ale ukázalo, že myši krmené upravenou kukuřicí mají méně mláďat. A ve čtvrtém vrhu byl také průkazný rozdíl.

Závěr, který z toho profesor Zentek udělal, byl velice opatrný. Uvědomoval si, že jeho studie není dotažená do konce, nebyla ani publikovaná v žádném vědeckém časopise. Napsal tedy, že test, který on použil, je asi citlivější než jiné testy, protože jinými způsoby pokles plodnosti nepozoroval.

Zároveň uvedl, že jeho myši byly geneticky velmi různorodé. Nepoužil tzv. inbrední linie, kde jsou všechny myši geneticky stejné. Výsledky pokusu tedy mohly odrážet i genetickou variabilitu pokusných zvířat.

Nicméně sdělovacími prostředky tato zpráva proběhla úplně jinak. Mohli jsme se dočíst např.: „Myši, chcete plánovat rodičovství? Zapomeňte na antikoncepci, používejte geneticky modifikovanou kukuřici! nebo: Geneticky modifikovaná kukuřice snižuje plodnost myší!

Studie má sto stran, je k dispozici na internetu a každý si ji může přečíst. Nicméně stostránkovou studii nemůžete dát do deníků nebo ji číst v rozhlase. Musí se z ní vybrat to nejdůležitější a zákonitě se dopouštíme nějakého zkreslení. Nikdy neuvedeme všechna data, všechny souvislosti. Ale jde o to, nakolik ctíme literu té studie.

Pokud tedy nebudeme informovat objektivně o tom, co se děje, získáváme úplně mylný obrázek světa kolem nás. A to je na pováženou, protože ve společnosti rozhodujeme třeba o tom, do čeho by se mělo investovat a co by se mělo rozvíjet na základě toho, jaké informace dostáváme. A pokud získáme pocit, že genetické modifikace jsou cesta do pekel a měly by se globálně zakázat, neuvědomujeme si, že genetickými modifikacemi vznikají také nové druhy vakcín a léčiv, které zachraňují zdraví a životy.