(Petr Havel) konstatuje: „Odolnost vůči suchu či upravené nutriční složení - takové jsou nyní světové trendy v oblasti vývoje nových GMP. Jejich pěstování se ale v Evropě hned tak nedočkáme. Pokud Evropská unie v brzké době nepřehodnotí svůj odmítavý přístup ke geneticky modifikovaným (GM) plodinám, ztratí evropští zemědělci poslední zbytky konkurenceschopnosti. Poslední vydání bulletinu Svět biotechnologií (Biotrin) informuje o tom, že na trh by měl již brzy přijít nový typ sóji, která přináší zdravotní výhody jejím konzumentům. Podle viceprezidenta společnosti DuPont Jima Borela je z nové odrůdy možné vyrobit konzumní olej, z nějž se při tepelné úpravě neuvolňují nebezpečné transmastné kyseliny.

Ačkoli se řada vědeckých výzkumů zabývala dopadem konzumace GM plodin na zdraví lidí, nebyl dosud jejich negativní vliv prokázán. I proto vznikla z iniciativy tuzemských vědců takzvaná Bílá kniha, která shrnuje dosavadní poznatky o GM plodinách. Jejím cílem je vyvrátit nepravdy a mýty, které o genetických modifikacích šíří ochránci přírody. Vědci, podle emeritního profesora Univerzity Karlovy v Praze Jaroslava Drobníka z většiny evropských zemí, přitom především požadují, aby se o zákazech produkce GMO v Unii rozhodovalo na základě vědeckých poznatků. Ty na rozdíl od obecného povědomí dokladují, že šlechtění formou biotechnologií je pro člověka i přírodu bezpečnější než klasické šlechtění.

Klasické metody šlechtění jsou na rozdíl od toho založeny na náhodných mutacích, u nichž se dá velmi těžko zjistit, co se v rostlině stalo,“ tvrdí například ředitel Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích František Sehnal.

(Jaroslav Trávníček) posuzuje perspektivy evropské zemědělské politiky a uzavírá.: „Protože všechny zmíněné faktory, které nás s největší pravděpodobností v brzké budoucnosti čekají, nepřispějí k tomu, aby evropská produkce byla levnější a více žádanější - právě naopak. Dosavadní odpor ke GMO, limitované zdroje a stále větší nepřízeň počasí v podobě buď záplav, nebo sucha, nedávají evropskému zemědělství dobré vyhlídky ve střednědobém horizontu ve smyslu konkurenceschopnosti v kontextu světového trhu. Byť slova „konvence a konzervatismus“ pocházejí z Evropy, budou muset být alespoň v otázce potravin „nekonvenční a liberální“.

(Libuše Alterová) se vrací k Bílé knize a ohlasům v tisku. Uvádí: “ Příznačné je již motto knihy, které říká: „Historie významných lidských objevů ukazuje, že fundamentalistická ideologie, ignorance a ziskuchtivost často potlačují pravdu, ale jen po určitou dobu. Tato kniha byla připravena s přáním zkrátit období falešných obav z GM plodin v Evropě.“ Dva důvody vedly podle Františka Sehnala české vědce k napsání zmíněné publikace. První označil Sehnal za morální. Vědci, jak uvedl, cítí, že GM plodiny jsou odsouvány stranou z politických důvodů. Druhým důvodem je výzva Evropské komise směrovaná na Evropský úřad bezpečnosti potravin (EFSA), aby ve spolupráci s dalšími pracovišti připravil podklady pro eventuální změny legislativy.

K vydání publikace si vědci záměrně vybrali dobu českého předsednictví unii. GM plodiny se jeví jako jedna z reálných možností, jak obstarat potraviny pro raketově rostoucí počet obyvatel Země při ubývajícím podílu zemědělské půdy. Pěstování GM plodin šetří pohonné hmoty (většinou není třeba tolik pojezdů po poli) a snižuje množství aplikovaných pesticidů. Kromě odolnosti proti škůdcům a herbicidům je možné genetickým inženýrstvím také získat odrůdy s požadovanými vlastnosti (zvýšeným obsahem určité látky apod.) a také odolné proti klimatickým změnám, zejména proti suchu, či naopak přemokření nebo střídání obou extrémů.

V polních podmínkách normálního pěstování máme u nás, jak připomněl František Kocourek, ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby, zkušenosti pouze s Bt-kukuřicí, která je odolná proti zavíječi kukuřičnému. Nebezpečí tohoto škůdce je kromě faktického snižování výnosů i v tom, že poškozením rostliny i klasu otevírá cestu toxinogenním plísním. Jde zejména o fuzária, přičemž se podle Kocourka zjistilo, že druh této plísně nejvíce vázaný na zavíječe je také nejvíce toxinogenní. Kromě GM odrůd jsou další možností obrany proti tomuto škůdci insekticidy, které však nejsou selektivní a na rozdíl od Bt-kukuřice ovlivňují a likvidují hmyzí populaci. V úvahu přichází také biologická ochrana, která je však finančně i jinak velmi náročná. Potenciální riziko vzniku na Bt-toxin odolného zavíječe označil Kocourek za velmi nízké. Ani dlouhodobé pěstování Bt-kukuřice u nás podle něj neprokázalo vliv na úrodnost půdy, půdní mikroorganismy i společenstva členovců. Ve srovnání s klasickou kukuřicí je výnos Bt-odrůdy o 10 až 15 (výjimečně až o 25) procent vyšší. Při chemické ochraně kukuřice je navíc dobu postřiku insekticidem třeba pečlivě zvolit tak, aby zasáhl housenky zavíječe před tím, než se zavrtají do stonků nebo palic. Pak je již neúčinný, upozornil Josef Soukup, vedoucí katedry ekologie a biometerologie České zemědělské univerzity. To samozřejmě v případě Bt-kukuřice odpadá.

Další skupina českých výzkumníků prokázala, že zrna hybridu Mon 810 Bt kukuřice jsou méně poškozena škůdci, zejména zavíječi v průběhu skladování. Zkušenosti s řepkou Geneticky modifikovaná řepka tolerantní k herbicidům se u nás pokusně pěstuje od konce devadesátých let. Během té doby vědci nezjistili žádný případ přenosu genu odpovídajícího za zmíněnou toleranci. Semena řepky jsou schopná v půdě přežívat po mnoho let. Poměrně dobrých výsledků v předcházení růstu řepky na poli v dalším roce se dosáhlo, pokud se semena z výdrolu nechala po sklizni vyklíčit a pak se rostlinky zlikvidovaly agrotechnickým zásahem, a to i herbicidem v době, kdy jsou na něj nejcitlivější. Efekt se zvýšil, pokud se pole po řepce oselo plodinami s hustým porostem, tedy obilninami nebo vojtěškou. Po pěti letech na pokusných polích žádná GM ani normální řepka nerostla, popřípadě byl její výskyt velmi malý Čeští vědci aplikovali do tří odrůd brambor gen odpovědný za tvorbu enzymu důležitého pro rozklad škrobu z mléčné baktérie používané v mlékárenství pro výrobu jogurtu. V hlízách takto upravených brambor se obsah redukujících cukrů po skladování při nízkých teplotách ve srovnání s hlízami z geneticky nemodifikovaných plodin snížil podle odrůdy o 33 až 80 procent.

Zavíječ není jediným škůdcem, který ničí kukuřici. I u nás se již začíná šířit bázlivec kukuřičný, který škodí na kořenovém systému plodiny. Krátkodobou obranou je moření semene. Účinnost insekticidů také není velká. GM odrůda odolná proti němu již ve světě existuje. Pěstování Bt-kukuřice nemělo na daných pozemcích vliv na společenstva střevlíků.

(Josef Tuček) podává zprávu o jednání ve Vatikánu o GMO. Popisuje obsah a účel Bílé knihy a dodává: „Pevné přesvědčení českých biologů, že GMP jsou pro svět vhodné, podporuje i Papežská akademie věd ve Vatikánu. Ta uspořádala týdenní seminář, na němž podpořila genetické modifikace plodin jako prostředek proti hladu a chudobě ve světě. Bt kukuřici už přes deset let jedí Američané a krmí jí hospodářská zvířata. Zdravotní problém se žádný neprokázal. Vatikánští vědci překvapivě: taky pro. Bylo to vcelku překvapivé gesto, protože Vatikán obvykle genetické zásahy do "božího díla" odmítá. Dopad na zdraví "nepravděpodobný".

A do třetice: V minulých dnech zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) své rozhodnutí o dvou posuzovaných genech používaných pro genetické modifikace. Rozhodl, že jejich "dopad na zdraví lidí a na životní prostředí je nepravděpodobný". Rozhodnutí si vyložil každý po svém. Německý chemický koncern BASF jeden z těchto genů použil v geneticky upravených bramborách Amflora, které vytvářejí škrob vhodný pro průmyslové zpracování. BASF tedy vyjádřil přesvědčení, že konečně dostane povolení ke komerčnímu pěstování těchto brambor, na které čeká už několik let.

Organizace Greenpeace, která je odpůrcem genetických modifikací zemědělských plodin, zase ve svém prohlášení zdůraznila, že dva členové posuzovací komise EFSA závěr nepodpořili, ale naopak vyjádřili vlastní, menšinové stanovisko, že nežádoucí dopady nelze posoudit.

"Česká republika se snaží narušit legislativu Evropské unie ve věci GMO," hodnotí zástupkyně české pobočky Greenpeace Magdalena Klimovičová.

V evropském odporu se kombinovalo několik příčin. Jednak je to obava zákazníků z nového. Plodiny se začaly v USA pěstovat v roce 1996. V Evropě právě kumuloval strach z nemoci šílených krav (BSE). Spotřebitelé si obě události spojili - jestliže rozšíření BSE bylo způsobeno nepřirozeným krmením býložravců masokostní moučkou, co kdyby laboratorní zásahy do rostlinných genů způsobily nějaký jiný problém? Tato obava žije samostatným životem dodnes. Dotované zemědělství genové úpravy nepotřebuje.

K tomu se přidal podstatný politicko-ekonomický fakt, že pro dotované evropské zemědělství jsou dovážené levné produkty z geneticky upravených rostlin konkurencí. Tak proč jí zametat cestu? Výjimky obvykle přicházejí, jen když není vyhnutí. Například kvůli už zmíněné nemoci šílených krav Evropská unie zakázala zkrmování masokostní moučky. Ale musí ji něčím nahradit - a tak se jako krmivo mimo jiné dováží i geneticky upravená sója, kterou se zvířata krmí a nikomu to nevadí.

(Michal Giboda) komentuje vydání Bílé knihy. „Jaké jsou šance Bílé knihy na změnu myšlení EU zákonodárců? Přiznají fakta v ní obsažená nebo vše zůstane při animozitě některých zemí EU vůči poznatkům “odjinud“? Převáží partikulární zájmy nad silou argumentů? Jak rozumět rozhodnutí německé ministryně zemědělství Ilse Aigner povolit pěstování geneticky modifikovaných brambor s názvem Amflora, (umožnila jejich testování na poli o výměře 20 hektarů), které vyvinul německý chemický koncern BASF a jež podle ní nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí, zatímco počátkem května stejná Aigner zamítla pěstování geneticky modifikované kukuřice, jejíž bezpečnost prokázala mnohaletá zkušenost řady zemí.

Jak jsou taková rozhodnuti kontraproduktivní, potvrzuje zpráva z 9. června 2009 oznamující, že vědci společnosti Monsanto a BASF představili objev genu, který umožní kukuřici přežit období sucha a zabezpečit stabilní výnosy i v době nedostatečného zásobováni půdy vodou.“ „Z historie i současnosti je známo, že metamorfoza vědeckých fakt v zákony a nařízení potřebuje politickou podporu. I zde má Bílá kniha určitou naděj: v Bruselu byl ve čtvrtek 23. dubna 2009 zvolen do funkce druhého viceprezidenta evropských nevládních zemědělských organizací Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. Na otázku, jak vidí budoucnost zemědělství Evropské unie, pokud se po roce 2013 odbourají dotace na minimum, odpovídá: “Pokud by se to stalo, agrární soustava Evropské unie nebude mít šanci obstát v konkurenci světového zemědělství. To je realita. Produkce z farmy, která má průměr kolem patnácti hektarů a která je svázaná soustavou nařízení, směrnic, kontrol a podobně nemůže mít schopnost odolat produkci farmy USA nebo Argentiny či Brazílie s násobky výměry a velmi volnými zákony. Například s neomezeným využíváním biotechnologií a GMO. Navíc mě zaráží to, že Evropská komise se zemědělstvím v současné krizové situaci takřka nezabývá. Řeší se jenom pomoc třeba bankám nebo automobilkám!“

Do cíle své cesty mohu dojit pěšky, hladový možná do polocesty.

(Libuše Alterová) uvádí hlavní myšlenky a důvody Bílé knihy:“ Při hodnocení GM plodin se nesleduje jejich přínos, ale pouze riziko, které se přitom nesrovnává s nebezpečími plynoucími z běžných odrůd pěstovaných s použitím pesticidů. Čeští vědci zdůrazňují, že právě zavedením GM plodin se odstraňují nebo zmírňují některá rizika běžné agrotechniky. Upozorňují, že odpůrci moderních biotechnologických metod straší mimo jiné i nebezpečím snížení biologické rozmanitosti. Tu však právě výrazně omezují některé běžně aplikované herbicidy.

Legislativa EU je, jak konstatují, založena převážně na předsudcích a politických kalkulech. GM plodiny podléhají podobně přísné regulaci jako omamné látky, výbušiny či jedy. To vysílá veřejnosti signál, že představují porovnatelný stupeň nebezpečí pro lidi, zvířata i životní prostředí. Spolu s šířenými neověřenými informacemi se díky tomu podařilo ve velké části evropské veřejnosti vzbudit obavy a odpor vůči novým biotechologiím.“ „Přístup unie ke GM plodinám omezuje evropské zemědělce, snižuje jejich konkurenceschopnost na globálním trhu a naopak vzhledem k metodám používaným v konvenčním zemědělství ohrožuje životní prostředí. Příkladem je i loňský zákaz pěstování Bt-kukuřice odolné proti zavíječi ve Francii, v jehož důsledku zemědělci navíc použili osm tisíc litrů insekticidů a spálili 30 tisíc litrů nafty. Z ekonomického hlediska zaostává Evropská unie svým odmítáním GM plodin nejen za USA, ale i za Jižní Amerikou a dnes také za Čínou a Indií. A nejde jen o vlastní zemědělství.“

www.neviditelnypes.cz publikuje tento příspěvek.

(Stanislav Drahný) se vrací k tématu Bílé knihy velmi zasvěceným referátem. Vysvětluje princip působení Bt toxinu přítomném v Bt kukuřici pěstované u nás. Autor dodává: „Do střední Evropy proniká další škůdce, mandelinkovitý brouk bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera). Jeho larvy žijí na kořenech a páchají zde velké škody. Brouk pochází původně z Ameriky, v Evropě se objevil před několika lety v Srbsku a od té doby se šíří rychlostí desítek kilometrů ročně. Ještě v roce 2004 se vyskytoval pouze v jihovýchodním cípu Moravy, dnes se už rozšířil po většině České republiky. Také na bázlivce funguje upravená Bt kukuřice. Problém je, že se musí použít jiný segment Bt toxinu než proti obaleči. Odrůdy s tímto „protibroučím“ toxinem zatím v Česku nejsou příliš k dispozici. Docent Josef Soukup z pražské zemědělské univerzity přitom poznamenal, že již existují odrůdy kukuřice, které obsahují látky jak proti zavíječům, tak i proti bázlivcům.“

(Ondřej Vrtiška) uvádí velmi dobře zpracovanou zprávu o GMO a Bílé knize. Citujeme: “ Genetické modifikace představují efektivní nástroj, jímž lze rostliny vybavit novými vlastnostmi. Plodina může například získat odolnost vůči hmyzím škůdcům, takže není nutno nasazovat insekticidy. To je i případ jediné GM kukuřice, jejíž pěstování je v Evropské unii povoleno. Obsahuje gen z bakterie, který zabíjí housenky zavíječe kukuřičného. Neúčinkuje na mouchy, včely, brouky ani žížaly, neškodný je i pro člověka. Housenka ho navíc musí sežrat, zatímco mnohé insekticidy zabíjejí i při pouhém dotyku. Další GM plodiny mohou získat odolnost vůči herbicidům, například proti známému Roundupu. Na pole je tak možno aplikovat pouze jeden herbicid, který se v půdě rychle rozkládá, místo celé řady selektivních prostředků působících vždy jen na některé z plevelů. Celkové zatížení umělými chemikáliemi je tak ve výsledku nižší. Zemědělci ušetří fosilní paliva a nezatíží tolik půdu těžkou technikou.

Podle Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity lze navíc tento herbicid použít až těsně předtím, než plevely dorostou do takové velikosti, kdy začínají škodit. Mezi tím ale splní řadu ekologických funkcí, například poskytnou útočiště různým druhům hmyzu. GMO podléhají přísné kontrole a testování bezpečnosti. Jsou prověřeny mnohem důkladněji než ostatní odrůdy. U těch, které jsou ve světě schváleny pro pěstování, neprokázaly vědecké studie žádné závažné negativní vlivy ani na zdraví člověka, ani na životní prostředí.

Čeští odborníci netvrdí, že GM plodiny nepředstavují absolutně žádné riziko. Nic takového věda nedokáže. To se však netýká pouze GM plodin. Kdybychom trvali na stoprocentní bezpečnosti, nemohli bychom jezdit v autech, očkovat se proti infekčním nemocem, používat antibiotika. A zavrhnout bychom museli i tradiční metody šlechtění, proti nimž nikdo neprotestuje. Využívá se při nich totiž ozařování a působení chemikálií k umělému vyvolání mutací, z nichž pak šlechtitelé vybírají ty, které rostlinám dodávají požadované vlastnosti.“

Bílá kniha si klade za cíl přispět k tomu, aby se podobné iracionální pohnutky na nové evropské legislativě nepodepsaly. Vystihuje to už motto v úvodu publikace: „Historie velkých objevů ukazuje, že ideologická zaslepenost, neznalost a chamtivost na určitou dobu často potlačí pravdu. Tato kniha byla připravena se záměrem zkrátit dobu falše při posuzování GM plodin v Evropě."

(Daniela Bicková) přináší velmi dobrý příspěvek. Mj. uvádí:“ Svá tvrzení mohou jihočeští vědci opřít o čtyřletý pokus, který prováděli s GM kukuřicí. Letos odstartovali druhý, tříletý pokus, při němž budou sledovat tuto rostlinu na čtrnáctihektarovém poli nedaleko Českých Budějovic.

„Chceme zjistit, jestli je geneticky modifikovaná kukuřice z biologického a ekologického hlediska šetrnější než používání insekticidů,“ řekla vedoucí vědeckého projektu Oxana Habuštová z Entomologického ústavu BC AV ČR a předeslala, že větší škodlivost budou mít s největší pravděpodobností insekticidy, což potvrdily i pokusy z jiných zemí.“ „Prosazování GM plodin je jedna z moderních cest, kudy by se mělo zemědělství ubírat, a to zejména v době, kdy se cítíme být značně diskriminováni, například úrovní přímých plateb pro zemědělce v EU. Domníváme se, že pokud nám tato vědecky obhájená cesta umožní snížit náklady na výrobu a přitom dosáhneme kvalitnějších a vyšších výnosů, určitě je to způsob, který nám může pomoci k vyšší prosperitě,“ uvedla za jihočeské zemědělce ředitelka Regionální agrární komory Hana Hricová.“

V dalším příspěvku (autor neuveden) odhaluje Pražský deník jak to myslí a současně i to, že redaktorům chybí vzdělání (tuším na úrovni sedmého ročníku) ve věci, o které píší – nebo se populisticky podbízejí. Dokazuje to pasáž: „Stejně tak se ale dá říct, že za starých dobrých časů člověku nehrozilo, že se mu dostane na talíř nějaká potravinová mutace.“ Kdyby se páni redaktoři seznámili alespoň (v rámci slavného výročí) se základy Darwinova učení o evoluci a domestikaci, věděli by, že všechny kulturní plodiny vznikly na základě hromadění mutací a jejich výběrem. Inu populistický agitátor na nějaké to vzdělání nehledí.

(Vojtěch Janda) podává velmi objektivní zprávu, včetně zmínky o radiačních mutantech. Jen není jasné, zda titulem (Jíme mutované geny. Máme se jich bát?) myslí přenesené transgeny (nejsou mutované), nebo radiací mutované geny radiačních mutantů.

Zpráva poskytuje další atak „odborné poradkyně“ Magdaleny Klimovičové, tento kráte ne na vědce, ale na celou Českou republiku: „Jednotnou legislativu EU ve věci geneticky modifikovaných organismů a systému udělování povoleni geneticky modifikovaným plodinám se snaží svými snahami narušit právě Česká republika, kterou si biotechnologické firmy vyhledaly coby svého „trojského koně“, dodala Klimovičová.“

Publikováno v 11 krajských denících.

uvádějí objektivní zprávu.

velmi stručná zpráva.

uvádí stručnou a věcnou zprávu. Cituje: „Legislativa Evropské unie je v tomto směru založena na více než dvacet let staré koncepci. Na světě byla spotřebována miliarda tun geneticky modifikované sóje a dosud nebyly dokumentovány žádné potíže,“ řekl mikrobiolog Jaroslav Drobník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Evropská komise by měla o nových pravidlech rozhodovat v roce 2010.

uvádějí stručnou zprávu, ale neopominout citovat „ekology“.

uvádí seriosní referát. Vybírá pasáž o mykotoxinech: Při správném použití mohou GM plodiny zabránit škůdcům, aby do rostlin zavlékali plísně. „Ty v nich produkují mykotoxiny, tedy bakteriální jedy, které jsou pro člověka velmi škodlivé a jsou velmi stálé. Nezničí se varem ani v siláži. Když je sežere kráva, dostanou se i do našeho těla,“ řekl Sehnal.

se také vrací k Bílé knize.

(Daniela Bicková) uveřejňuje podrobnou zprávu o Bílé knize. Mj. uvádí: „Veřejnost je zaplavena nesmyslnými mýty o geneticky modifikovaných rostlinách, například, že se do jahod přidávají geny z ryb. To je naprosto iracionální,“ poznamenal další z autorů Bílé knihy Jaroslav Drobník s tím, že GM plodiny nepředstavují žádné nebezpečí.

přejímá zprávu a navíc uvádí: Někteří čeští zemědělci ale s úpravami plodin nesouhlasí. Například podle Josefa Sklenáře z biofarmy Sasov na Jihlavsku je nesmyslné zvyšovat produkci potravin v zemích, které se topí nadprodukcí a jejich obyvatelstvo trpí obezitou. "Vymýšlet technologie, které mnohonásobně zvyšují produkci, je nesmyslné. Zvyšuje to zisky společnostem, které s upravenými rostlinami manipulují a produkují osiva," řekl. Podle něj by se problémem měli zabývat vědci v laboratořích pro dobu, až bude hrozit celosvětový hladomor. "Není možné přírodu vykořisťovat, aniž by nám to nějakým způsobem nevrátila," uvedl Sklenář.

zprávu o Bílé knize zařazuje do událostí v regionu.

vydává teprve 9. seriosní zprávu, tentokráte bez paní Klimovičové.

přidává ke zprávě o Bílé knize hlas prezidenta Agrární komory Jana Veleby: „Tím, že tomu Evropa brání, tak výrazně ztrácí konkurenceschopnost s Amerikou, s Jižní Amerikou, s Čínou, kteří to naplno používají.“ Jan Zedník - výkonný ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu hodnotí postup EU jako nelogický a poškozující zemědělce. Ale jeho názor, že EU chce chránit spotřebitele, je velice shovívavý, protože nebere ohled na rizikovost radiačních mutant, která je větší než u GMO, ale nikdo z EU se o „ochranu“ spotřebitelů před mutovanými proteiny (např. možná alergie) nestará.

Ondřej Neff píše: „Z politicko-ideologických důvodů, pod tlakem zeleně orientovaných stran a organizací, zastává Evropská unie převážně negativní postoj vůči inženýrství v potravinářství. Je velmi dobře, že naše Akademie věd prostřednictvím vědců ze svého Biologického centra v Českých Budějovicích do tohoto dlouhodobého zápasu vstupuje. Toto je totiž ta správná politická osa: ideologický a politický (rozumějte zájmový) tlak versus vědecké poznání. Tento zápas je celokontinentální a nesouvisí s „národními zájmy“, které nikdo nedefinoval, zato je tím hlasitěji podporuje.“

www.neviditelnypes.cz a www.ceska-media.cz (10.6.). Přejímají

(Matouš Lázňovský LN) přinášejí skutečně seriosní zprávu. Alespoň někde jsou u nás kvalitní žurnalisté. Nemohla by je angažovat ČT a ČTK?

přejímají zprávu z televize.

uvádějí podobné oznámení: GMP neovlivňují okolní prostředí a Evropská unie může jejich pěstování povolit. S překvapivě jednoznačným závěrem přichází po rozsáhlém výzkumu Biologické centrum české Akademie věd. Už příští týden zveřejní na toto téma takzvanou Bílou knihu. Magdalena Klimovičová opět opakuje pomluvu o lobismu a dodává: Greenpeace odmítají modifikované plodiny a potraviny i kvůli možným zdravotním rizikům. Je zajímavé, že odborná poradkyně antropoložka Klimovičová nikdy nevysvětlila, proč GMO mají GMO větší riziko pro zdraví než radiační mutanty.

uvádí oznámení stanoviska českých vědců ke GMO formulované v Bílé Knize. Biologové z Akademie věd zkoumali možné dopady pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMP) dvanáct let. Nyní přicházejí vědci s jednoznačným stanoviskem. "Rozhodně vydáme doporučení pro pěstování geneticky modifikované kukuřice a potažmo i jiných plodin, protože jsme v dlouhodobém výzkumu nezjistili žádný negativní dopad na životní prostředí," uvedl ředitel Biologického centra Akademie věd František Sehnal. Zatím první, kdo se Bílé knihy chopil, je česká Agrární komora.

Odborné veřejnosti ji chtějí vědci z české Akademie věd prezentovat 17. června na evropské konferenci o bezpečnosti potravin v Berlíně.

Zpráva obsahuje poučnou informaci: "Greenpeace se domnívá, že se jedná o lobbistickou aktivitu části vědecké obce, která se snaží v podstatě prosadit zájmy některých biotechnologických firem v evropském kontextu," řekla odborná poradkyně Greenpeace Magdalena Klimovičová.

URL: http://www.ct24.cz/veda-a-technika/57184-vedci-tvrdi-ze-geneticky-modifikovane-plodiny-jsou-bezpecne/