(Věra Vortelová) rozebírá otázku agrochemikálií a současnou politiku EU. Obavy z vážných dopadů průmyslové chemie na zdraví lidí a životní prostředí přiměly před dvěma lety Evropskou komisi k sestavení tzv. pesticidního balíčku. V průběhu českého předsednictví se podařilo dokončit vyjednávání mezi členskými státy a Evropským parlamentem a připravit směrnici ke schválení v Radě ministrů.

Balíček zahrnuje tři legislativní návrhy, jejichž přijetí zaručí, že se v celé unii přestanou postupně používat nejagresivnější pesticidy. Členské státy by měly disponovat statistikami o využívání vybraných pesticidů a jejich zavádění na trh. Přijetí této směrnice však předcházely desítky let často nekvalifikovaného používání těchto nebezpečných látek zejména v zemích s vyspělým zemědělstvím, jimž nechyběl dostatek prostředků na drahá umělá hnojiva a ochranné přípravky.

Evropský parlament loni odhlasoval omezení toxických pesticidů, se zákazem ale ostře nesouhlasí Velká Británie, Irsko, Maďarsko a Španělsko. Obávají se, že nové předpisy výrazně ovlivní zemědělskou produkci a povedou ke zdražování potravin. Naštěstí nemají v Radě dostatečně velkou blokující menšinu a dokument může být přijat bez diskuse.

Europoslanci a odborná veřejnost však pokračují v debatách o tzv. nových potravinách. Znepokojivé jsou nejen rozporuplné výsledky výzkumu v oblasti geneticky modifikovaných organismů (GMO), ale i praxí nedostatečně prověřené využívání nanotechnologií v potravinářství, agrochemickém průmyslu a zemědělství. Přetrvává obava, že GMO zůstávají nebezpečím pro biodiverzitu a mohou poškodit zdraví spotřebitelů. Řada studií poukazuje na poškození vnitřních orgánů laboratorních zvířat geneticky modifikovanou kukuřicí. Například profesor Gilles-Eric Seralini z Univerzity v Caen, který zkoumá bezpečnost GM produktů pro Evropskou komisi, nebo expert na molekulární genetiku Michael Antoniu z Guy´s Hospital považují výsledky některých pokusů z lékařského hlediska za velmi znepokojující. Poslanci sice připouštějí, že GMO by mohly pomoci řešit nedostatek potravin ve světě, ale zároveň zdůrazňují právo spotřebitelů na podrobnější informace o skladbě a nakládání s potravinami. U biopotravin požadují, aby byly zcela prosté GMO. Zatímco dnes se připouští obsah těchto příměsí v konvenční i ekologické výrobě do 0,9 procenta, zákonodárci navrhují snížit limit na 0,1 procenta. Evropské logo pro bioprodukci by podle nich měly mít jen potraviny, které obsahují alespoň z pětadevadesáti procent ekologické složky.

uvádí rozhovor s s Miluší Dvoržákovou z firmy Monsanto International Sárl.

Otázka: * Máme se bát geneticky modifikovaných GM rostlin?

Odpověď: »Pokud hovoříme o plodinách, jež prošly přísným schvalovacím řízením, ve kterém se zkoumá jejich bezpečnost a vliv na zdraví lidí, zvířat i životní prostředí, tam se rozhodně bát nemusíme. Vývoj a schvalování biotechnologických plodin lze přirovnat k vývoji léčiv. Nejdříve se hledá tzv. funkční gen, který po vnesení do rostliny jí přidá nějakou novou, námi požadovanou vlastnost, jako např. odolnost k hmyzím škůdcům, toleranci k suchu nebo změnu nutriční hodnoty. Předem jsou z tohoto procesu vyloučeny geny z organizmů, které mohou způsobovat alergie, jako např. ryby, korýši, ořechy atd. Pouze v tom případě, že regulatorní instituce shledá plodinu stejně bezpečnou jako její nemodifikovanou verzi, je povolena pro uvolnění na trh. Evropská unie má pravděpodobně nejpřísnější schvalovací kritéria na světě a reguluje průchod GM plodin celým potravinovým řetězcem. Monsanto používá pouze geny z rostlin a bakterií, např. z běžné půdní bakterie Bacillus thuringiensis, jež je využívána i v ekologickém zemědělství, nebo z petúnie, kterou známe z truhlíků na balkonech.«

Otázka: * Kdo a proč vyvolává strach z GM organizmů? A k jakým důsledkům to vede?

Odpověď: »V principu umím pochopit, že každá novinka v lidech vyvolává obavy. Vzpomeňme jen na negativní reakce na první očkování, zděšení lidí, když viděli první parní lokomotivu nebo na těžko představitelnou podmínku, aby před každým automobilem běžel člověk s praporkem. Když dnes budu zemědělcům vyprávět, jak v roce 1932 lidé vytrhávali z polí první hybridní kukuřici, budou se mi smát, protože dneska už jinou než hybridní nepěstují. Ani geneticky modifikované plodiny již nejsou žádnou novinkou, vždyť v loňském roce byly pěstovány na 125 milionech hektarů a více než polovina lidstva žije v zemích, které je buď pěstují, nebo dovážejí a používají. Často je mi velmi smutno z toho, jak některé nátlakové organizace využívají nevědomosti lidí a za použití naprosto nesmyslných argumentů vedou proti GM technologii kampaň. Určitě každý už alespoň jednou slyšel, že GM kukuřice se může nakřížit na divoce rostoucí příbuzné druhy a potom u nás dojde ke vzniku „superplevelů“. Zní to opravdu věrohodně. Má to ovšem jednu velkou vadu, a to že nejbližší divoce rostoucí příbuzný druh kukuřice je v Mexiku.«

Dále hovoří o známých výhodách GMO, které jsou hnacím motorem jejich stoupajícího využívání. V budoucnu se uvedou odrůdy s výhodnějšími vlastnostmi pro spotřebitele.

Stručný výtah přináší Prosperita.

píše o Bt kukuřici jinak, než výše uvedená zpráva MZe: »V roce 2009 se opět rozšířila plocha osetá GMO kukuřicí na více než 5% plochy oseté kukuřicí. Hlavním důvodem jsou narůstající škody zavíječem kukuřičným, jehož larvy vyžírají stonek a palice kukuřice, čímž rostliny ztrácí stabilitu, poléhají a jsou více napadány plísněmi, které zanechávají v rostlinách jedovaté mykotoxiny, což způsobují zejména houby rodu fusarium a aspergilus. Co je z pohledu ochrany přírody důležité, GMO kukuřici odolnou vůči zavíječi není nutno ošetřovat insekticidy, což je přínosné, insekticidy působí i na necílové organismy včetně hmyzu, zvěře i ostatních živočichů.«

Přejímá Jablonecký deník 20.5.

(MUDr. David Frej) propaguje biopotraviny. Ve zdůvodnění proč inzerují nepoužití GMO pan doktor píše: »Dosud nebyla stanovena dlouhodobá bezpečnost nedávno vyvinutých geneticky modifikovaných organismů (GMO) v zemědělství.

Mnoho vědců se obává, že zavedení GMO do potravního řetězce bez odpovídajícího výzkumu představuje pro životní prostředí i pro spotřebitele dlouhodobé riziko. Výrobky na bázi GMO jsou na Západě často nazývány „frankenfoods“ (do češtiny bychom mohli přeložit jako „zrůdné potraviny“) a v mnoha oblastech jsou zakázány.«

O informovanosti a věcnosti pana doktora škoda psát.

předává zprávu MZe o poklesu plochy oseté Bt kukuřicí. Zatímco v loňském roce dosáhla výměra ploch s Bt kukuřicí 8000 hektarů, letos by plodinou mělo být oseto zhruba 7000 hektarů. Za poklesem jsou ekonomické faktory, ale také skeptický postoj řady zemí EU k této plodině, řekl dnes ČTK mluvčí ministerstva Petr Vorlíček. Podle Vorlíčka přetrvávají v ČR problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice. „V případě prodeje mimo podnik odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici, neboť Bt kukuřici je nutné označovat a tím i oddělovat od ostatní produkce,“ vysvětlil. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické a pěstitelé se v době hospodářské recese více než kdy jindy snaží šetřit na vstupech.

Přebírají Lidové noviny 5.5., Haló noviny 6.5., Zemědělec 11.5.

referuje o německých předvolebních hrátkách, při kterých se přehazuje horký brambor – GM Amflora pro průmyslové využití. Německá ministryně zemědělství Ilse Aigner tento týden nečekaně povolila pěstování geneticky modifikovaných brambor. Brambory s názvem Amflora, které vyvíjí chemický koncern BASF, podle ní nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí. Proto umožnila jejich testování na poli o výměře 20 hektarů. Němce rozhodnutí překvapilo. Ještě zkraje tohoto měsíce totiž Aigner zamítla pěstování geneticky modifikované kukuřice. Samozřejmě Stephanie Töweová, „odbornice na genetiku“ z německé odnože Greenpeace trvá na tom, že nová plodina představuje značné zdravotní riziko, zejména kvůli své rezistenci vůči antibiotikům. „Odbornice“ totiž neví, že těchto genů způsobujících rezistenci na kanamycín denně sní stovky milionů. A přežívá.

Přebírá www.topstroje.cz 13.5.