se vrací do historie zavádění Bt kukuřice u nás snímky z roku 2006. Je poučné, jak aktivistka Greenpeace – jistě velká odbornice – nám kreslí tu hrůzu, jak se u nás bude kukuřice nekontrolovaně šířit v přírodě a my to nebudeme schopni zastavit. Věrouka této organizace se od té doby nezměnila. „Vypouštíme do světa živý množící se organismus, který až zjistíme, že nese nějaký problém, tak ho nemůžeme povolat zpět.“
Dnes už je všechno jinak. Kukuřice, která v sobě nese speciální gen proti svému úhlavnímu škůdci, se seje ve velkém a bez protestů. Minulý rok zemědělci oseli 2 tisíce hektarů polí a letos jich bude zase o stovky víc. Vítězslav NAVRÁTIL, Zemědělské družstvo Rostěnice: “Těch výhod geneticky modifikovaných organismů je samozřejmě víc. V naší republice je povolená kukuřice nebo v celé Evropě je povolena kukuřice pouze proti zavíječi. Ten zavíječ způsobuje ve své podstatě zaplísnění kukuřic, takže i z hlediska zdravotního stavu pro výrobu krmiv jsou geneticky modifikované plodiny zdravější. Potřebujeme v podstatě méně chemie, potřebujeme méně pracovních sil a také méně pojezdů po poli.“

Jaroslava EHRENBERGEROVÁ, expertka na genetiku rostlin, MZLU v Brně: „Není to nepřirozené, je to biotechnologie. Pracuje se s rostlinami, pracuje se s rostlinným genomem. Známe třeba dneska krmnou plodinu tritikale, ta byla vlastně vytvořena tím, že se zkřížila pšenice s žitem; při biotechnologii se přenáší konkrétní jeden gen.“

Miroslav ŠUTA, ekolog, odborník na GMO (když hovořil o čistotě vod představoval se jako MUDr-toxikolog?): „Základním problémem geneticky modifikované kukuřice je to, že produkuje 1000 až 10 tisíckrát víc toxinu, takzvaného BT toxinu než by se na pole dostalo v případě biologického zemědělství. BT toxin může kromě škůdců postihovat také užitečný hmyz. Příklad můžou být zlatoočka, která jsou velice užitečná, neboť se živí hlavně mšicemi a jsou vlastně biologickým bojovníkem proti mšicím. Američtí vědci zjistili, že BT toxin z kukuřice může škodit také ve vodních tocích, kam se dostává například pyl nebo částečky z listů kukuřice nebo z jejich kořenů a zatím není jasné, jak negativní může být dopad BT toxinů na vodní ekosystémy.“ Pan „ekolog“ ze skromnosti neřekl, kdo dokázal, že pro tyto organismy je postřik insekticidem naopak prospěšný.

Eugenie Línková komentuje německý zákaz Bt kukuřice. Odrůda byla povolena v Německu od roku 2005. Ministryně Aignerová řekla, že rozhodnutí o zákazu přichází na základě nových údajů, čistě vědeckých, nikoli politických. Dále řekla, že je to ojedinělý případ a ne zásadní rozhodnutí proti GM plodinám. Neuvedla však žádné konkrétní vědecké údaje, které by její prohlášení podpořily. Naopak biotechnologický průmysl zastává názor, že GM plodiny jsou stejně bezpečné jako tradiční odrůdy, a tyto geneticky modifikované plodiny mohou poskytnout dostatek levnější potravy v 21. století.

Přesvědčili jsme se o tom jak v Jihoafrické republice, tak nedávno v Brazílii, jak jsme o tom v předchozích číslech Zemědělce na stránkách Agrární komory ČR informovali. V předchozích dnech také agrární komora pozvala odborníky na tuto tematiku a uspořádala tiskovou konferenci.

Pro pěstování GM kukuřice má konkrétní příklady Vítězslav Navrátil, předseda představenstva zemědělské společnosti Rostěnice, a. s. Podle něj mezi náklady na pěstování geneticky modifikované a standardní kukuřice není v podstatě rozdíl. Zvýšená cena za osivo je kompenzována úsporou chemického postřiku proti zavíječi. Velkou výhodou je ale stoprocentní zdravotní stav, zrno bez poškození zavíječem a následně s plísněmi produkujícími aflatoxiny. „Z toho plyne možnost ponechání porostu do pozdějšího období sklizně, což přinese ekonomickou úsporu na sušení,“ řekl.

„Vzhledem k tomu, že v celém světě jsou GMO považovány za zcela bezpečné, že jde o nejlevnější cestu ke zvýšení kvality, ale i objemu produkce, a že jde o technologii pro životní prostředí přátelskou, očekávám, že příslušné orgány v Evropské unii budou pružnější, neboť vyspělý svět v této oblasti se nám vzdaluje.“

se zabývá (Libuše Alterová) reakcí na změny klimatu. Kromě boje s klimatickými změnami, jemuž se věnuje hlavně loni přijatý klimaticko-energetický balíček, začíná Evropská unie také připravovat opatření, jejichž pomocí se mají hospodářské sektory na dopady klimatických změn připravit. Zároveň je však nutné vzít v úvahu předpokládaný růst počtu obyvatel Země, pravděpodobné zvyšování jejich životní úrovně, a tím i nároků na potraviny. Půda přitom ubývá pod průmyslovými i obytnými zónami, stále více jí bude zapotřebí i na pěstování surovin pro průmysl, včetně produkce biopaliv. Závlahové systémy budou čelit rostoucí konkurenční poptávce po vodě ze strany jiných hospodářských odvětví i obyvatelstva. Řešení není rozhodně jednoduché ani laciné. Bude vyžadovat mnohé změny, a to i v názorech a přístupech unie. Příkladem je odmítání geneticky modifikovaných plodin, jejichž odrůdy odolné vůči suchu či naopak přemokření půdy a škůdcům vznikají již dnes. Stejně tak nyní podporovanou extenzivní výrobu bude muset patrně vystřídat rozumná a na životní prostředí ohled beroucí intenzifikace zemědělství.

referuje o nově založeném pokusu s GM kukuřicí odolnou proti bázlivci kukuřičnému (Diabritica). Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) je velmi nebezpečným škůdcem kukuřice. Škody páchají larvy na kořenech a potlačují tak růst rostliny. Brouci žerou samčí i samičí květenství a tím zmenšují produkci zrna. Bázlivec se rozšiřuje z jihovýchodní Evropy a v České republice se zatím vyskytuje nejvíce na Moravě, kde v příštích letech hrozí snížení úrody kukuřice. Loni se škůdce objevil i na Pelhřimovsku a Jindřichohradecku.

Druhý největší velkoplošný pokus od roku 2005 v naší republice se chystají v dubnu spustit jihočeští biologové. Nová odrůda kukuřice nazvaná MON88017 obsahuje ve stonku, listech a kořenech protein Cry3Bb1, který je pro bázlivce toxický. Už za několik dní vysejí na pole, vzdálené jen zhruba patnáct kilometrů od krajské metropole, geneticky upravenou kukuřici, odolnou vůči plevelům a bázlivci. Pokus v jižních Čechách potrvá tři roky a klade si dva hlavní cíle. Za prvé budou vědci testovat, jestli uměle upravená odrůda ovlivní přirozené nepřátele bázlivce kukuřičného a samozřejmě zda také odolá přímému napadení tímto škůdcem, pokud se v porostu vyskytne.

Druhým cílem pokusu je zjistit, jestli je z biologického a ekologického hlediska škodlivější geneticky modifikovaná kukuřice, nebo používání širokospektrálních insekticidů ve formě granulátu k hubení larev bázlivce a jiných žravých půdních škůdců.

„Insekticidy jsou chemické přípravky určené k hubení hmyzu v jeho různých vývojových stupních, jsou drahé a zabíjí i užitečný hmyz. Zasahují zejména nervový systém hmyzu, a to dýchacími orgány, při požití a také pouhým kontaktem s tělem hmyzu. Genetická modifikace oproti tomu chrání jen proti určitému škůdci,“ vysvětlila Habuštová a předeslala, že větší škodlivost budou mít pravděpodobně insekticidy. To potvrdily i podobné pokusy, které se dělaly v menším měřítku v Německu.

Ve čtrnáctihektarovém poli se budou pěstovat na menších, rozptýlených úsecích celkem tři vzorky plodiny: 1. geneticky modifikovaná kukuřice, 2. kontrolní (nemodifikovaná) kukuřice a 3. kontrolní kukuřice, která bude ošetřena insekticidy. Vědci pak budou zkoumat, která kukuřice je šetrnější vůči hmyzu na rostlinách a v půdě a jak si vede v odolnosti vůči škůdcům. Testování potrvá tři roky.

Celý pokus si vyžádal více než roční přípravu a je velmi nákladný. Výzkumníci si pronajímají zemědělskou parcelu a najímají pracovníky na obhospodařování pole. Projekt dotuje grant Ministerstva zemědělství ČR.

„Náročné bylo i získání všech povolení. K projektu se vyjadřuje ministerstvo zemědělství, a zejména ministerstvo životního prostředí,“ poznamenala Habuštová a ujistila, že se nemůže nic špatného stát. Jednak bude modifikovaná kukuřice vždy zlikvidována a jednak upravený gen nemůže člověka nikterak ovlivnit.

V Jihočeském kraji se kukuřice pěstuje na zhruba třiceti tisících hektarů. Jedním z pravidelných pěstitelů této plodiny je například zemědělský podnik ZOD Borovany. „Kukuřici budeme sít po dvacátém dubnu,“ říká Jindřich Kořínek borovanský předseda. Letos budou mít kukuřici na 250 hektarech.

Ohledně modifikovaných plodin se nechce Kořínek pouštět do hodnocení. Ale připomíná, že v potravním řetězci už se modifikované plodiny stejně objevují. „Do krmných dávek pro zvířata přidáváme sóju, která je z Ameriky,“ říká Kořínek a doplňuje, že i sója, kterou si kupují spotřebitelé v obchodě, se dodává z Ameriky, kde jsou geneticky modifikované plodiny povolené.

cituje zkušenosti zemědělců z Brazílie. „Je nutné dobytek chovaný na maso přikrmovat bílkovinou ze sóji a kukuřice, kterou si Pedro Betonosi pěstuje v poměru 65 : 35. Používá k tomu výhradně geneticky modifikované odrůdy. Velmi si libuje, že se stát před čtyřmi roky umoudřil a do zákona zakotvil možnost pěstovat geneticky upravené plodiny. „Snížily se nám náklady a hybridy zaručují dobrou sklizeň,“ uvedl farmář. Orné půdy má 300 hektarů bez pastvin.

referuje o přednášce prof. Ing. František Hraběte, CSc., vedoucího oddělení pícninářství, Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU). Uvádí: „Výchozím zdrojem krmivové základny z jednoletých pícnin zůstane vysoce produkční kukuřice na siláž s precizně propracovanou agrotechnikou, technologií sklizně, skladováním a krmením. Upřednostňování této plodiny je dáno širokou nabídkou kvalitních hybridů, včetně GMO.“

věnuje přehled názorům europoslanců na nezávadnost potravin. Uvádí: Dnes sice jsou stále v popředí zájmu a v centru mediálních obav potraviny a přísady z geneticky modifikovaných organismů (GMO), ale kromě nich je nutné věnovat pozornost například surovinám a potravinám vyrobeným nanotechnologií (nanofoods). Podle poslanců Evropského parlamentu je nutné řádně posoudit riziko s nimi spojené. Poslanci se také opětovně vyslovili pro zákaz používání klonovaných zvířat pro produkci potravin.

Přestože Evropský parlament připouští, že GMO mohou být řešením pro potravinovou krizi, stále přetrvává obava, že jsou nebezpečím pro biodiverzitu a mohou poškodit zdraví konzumentů. Poslanci požadují, aby biopotraviny byly prosté GMO. Zatímco dnes se připouští obsah příměsí těchto organismů v konvenční i ekologické produkci do 0,9 procenta, poslanci chtějí snížit tento limit na 0,1 procenta. Kromě restriktivního přístupu k potravinám zGMO nejeví europoslanci mnoho nadšení ani z konvenčních intenzivních metod zemědělské výroby. Vadí jim zejména pesticidy.

Loni v létě požadovali europoslanci, aby značení přísad na obalech neobsahovalo jen písmeno E s příslušným číslem, ale také slovy popsaný možný efekt dané látky (například: může mít nepříznivý vliv na aktivitu a pozornost dětí).

deník se zabývá myslivostí a uvádí: U kukuřice rostou škody způsobené zavíječem kukuřičným, a proto se předpokládá opět nárůst ploch GMO kukuřice, které jsou přirozeně odolné proti napadení tímto nebezpečným škůdcem. Tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře, obavy ekologických aktivistů o omezení biodiverzity se nenaplnily.

cituje presidenta Agrární komory Jana Velebu, který na tiskové konferenci prohlásil, že Evropská unie by měla povolit farmářům pěstování geneticky modifikovaných plodin a že Evropské zemědělství v pěstování geneticky modifikovaných plodin zaostává za ostatním světem a podílí se na jejich celkových osetých plochách pouze 0,1 procenta. Unijní předpisy v současnosti povolují pěstovat pouze geneticky modifikovanou kukuřici. "Evropská unie tím brání technickému pokroku, tím brání zvyšování produktivity práce a tím brání tomu, abychom byli konkurenceschopní se světem," uvedl Veleba. Nové technologie podle něj přináší například výrazný pokles v zemědělství používaných pesticidů či úsporu pohonných hmot. Omezením jejich využíváním jsou evropští zemědělci znevýhodněni proti farmářům z USA či Jižní Ameriky, kde je postoj ke GMO výrazně liberálnější než v Evropě, podotkl Veleba.

Na tiskové konferenci Jaroslav Drobník uvedl, že při genetických úpravách jsou přenášené geny přirozené, v přírodě vzniklé a nevnášejí do přírody nové geny. GMO snižují chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu a snižují výjezdy zemědělské techniky. Zákaz pěstování GM plodin je politická, nikoliv vědecká záležitost.

Přejímá www.týden.cz, E15 (2.4.), Haló noviny (i z „komentářem“ ČTK) 3.4.

Ačkoli na tiskové konferenci nikdo z  organizace Greenpeace nebyl, považuje ČTK za svou povinnost reprodukovat lži touto organizací šířené Jde o psuedonáboženskou víru, ke které nejsou důkazy. Ačkoli naši zemědělci prokazují omezení až vynechání postřiků insekticidy (které likvidují veškerý hmyz a jsou odpovědny mj. za praktické vymizení křepelek a snížení stavu koroptví a způsobuje potíže i černé) použitím Bt kukuřice, paní Klimovičová „za další rizika GM plodin označila zvýšení spotřeby pesticidů.“ Dále tato kazatelka víry tvrdí, že „pěstování některých GM rostlin v přírodě způsobuje úhyn larev motýlů a jiného užitečného hmyzu.“ Přitom tříleté pozorování našich vědců prokázalo, že tomu tak není a takový úhyn byl pozorován jen za umělých podmínek v laboratoři, nikoli v přírodě. Tyto lži ČTK neustále opakuje viz Lidové noviny 5.5. str. 22.