Celková plocha pěstování GM plodin se loni meziročně zvýšila o 9,4 procenta na 125 milionů hektarů. Plochy v Evropské unii se ve sledovaném období zvýšily o 21 procent na 107 tisíc hektarů, tedy podíl Evropy na světové produkci GM plodin nedosáhl ani jednoho promile.

Transgenní plodiny, pěstovalo loni 13,3 milionu farmářů z 25 zemí. Celkem90 procent z nich jsou drobní zemědělci, především z rozvojových zemí. Jinými slovy, není pravda, že tito chudí zemědělci odmítají biotechnologie, jak často tvrdí ekologičtí aktivisté.

Motorem zákazů a blokací k povolování produkce nových odrůd GM plodin je Francie, která přitom v minulosti na svém území modifikované plodiny pěstovala. Hned za Francií následuje Řecko, zosobněné komisařem pro životní prostředí Stavrosem Dinasem, který vytrvale ignoruje závěry Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Na tuzemské úrovni je pak odpůrcem transgenní produkce ministerstvo životního prostředí, bohužel zcela v rozporu s postojemzemě k biotechnologiím jako celku. Oficiální postoj České republiky je takový, že obchod s GM plodinami nelze v souladu s pravidly Světové obchodní organizace zakazovat a Česko zákazy obchodů s těmito plodinami nepodporuje. Pokud jde ale o jejich pěstování na evropské půdě, tak již český postoj takto jednoznačný není.

Odmítavý postoj řady států ke GM plodinám ve svém důsledku nejen omezuje rozvoj biotechnologií v Evropě, ale přispívá také k nižší konkurenceschopnosti evropských farmářů. Navíc se tím vyhrocuje situace v mezinárodním obchodu s potravinami. Fakta přitom dokazují pravou podstatu odmítání GM plodin Evropou. Jde totiž v praxi o netarifní překážku zahraničního obchodu, umožňující ochranu evropských zemědělců a výrobců potravin. Výsledkem je ale to, že evropští zemědělci dosahují horších ekonomických parametrů, a tedy i tržeb za své produkty.

Tentokrát už Rakousko stěží získá kvalifikovanou většinu mezi ministry zemědělství sedmadvacítky pro její zachování, upozorňuje deník Die Presse. Za odstranění zákazu genetických technologií se ostatně velice silně zasazuje i šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Jeho úřad hledá podporu pro souhlas s genově modifikovanými plodinami mezi jejich příznivci i nerozhodnutými. Zdá se, že uspěl: »Rakousko už nemá šanci, věci se daly do pohybu,« cituje deník nejmenovaného úředníka obeznámeného se stavem jednání. Pokud Rakousko skutečně nezíská dostatečnou podporu, oáza nemodifikovaných plodin definitivně padne. Dlužno připomenout, že prodej takových produktů u našich jižních sousedů stagnoval, neboť odpor obyvatelstva byl a zřejmě stále zůstává obrovský.

T. Vilsack vidí ve výrobě bioenergie cestu, jak oživit venkovské oblasti, napravit pošramocenou pověst USA ohledně ochrany klimatu a snížit závislost na dovozu oleje ze zahraničí. Agrárně-politická cesta nového šéfa ministerstva zemědělství USA se 110 000 spolupracovníky a ročním rozpočtem téměř 74 miliard eur je předurčena novým zákonem o zemědělství (Farm Bill), který vstoupil za podpory B. Obamy v platnost 18. června 2008 a bude utvářet zemědělskou politiku USA do roku 2013.

Na otázku, zda transgenose a biotechnologie ohrožuje člověka nebo životní prostředí, odpovídá dr. Hejátko, že nikoli, že má jako každé technologie svá rizika, ale současné technologie je nemají menší. Obavy z přenosu genů označuje za zbytečně hysterické, protože jde o geny, které jsou v přírodě bohatě přítomny. Poukazuje na neinformovanost veřejnosti o radiačních mutantech.