|
|
2009-03-06
Odkazy na všechny přehledy médií
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií,
tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak
pozitivní, tak negativní zprávy:
Vážení přátelé,
v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ komentujeme (zdůrazněním) jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je- buď E-mailem odkazem
ze záhlaví každé zprávy, NĚCO PRO ZÁBAVU
2009-02-19
Tvar
(Anna Cermanová)
Tato dáma, která se zajisté vyzná v literatuře, přišla na to, že PO KAŽDÉ GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINĚ ZŮSTANE MDLÁ CHUŤ.Pokud na poli nechroustá palice Bt kukuřice (ty mají mdlou chuť bez modifikace), pak je vzácným případem degustátora u nás neexistujících geneticky modifikovaných plodin. Měla by o tom napsat studii. Lékařská biotechnologie
Nenašli jsme žádné články
Zemědělství a potraviny
2009-02-16
Zemědělec
uvádí instrukce všem, kdo letos hodlají pěstovat
Bt kukuřici.
2009-02-11
Zpravodajství ČTK
uvádí, že zemědělci v sedmi zemích Evropské unie
včetně České republiky a Slovenska loni výrazně
zvýšili produkci geneticky modifikované kukuřice
a téměř tím nahradili výpadek Francie, která loni
pěstování této plodiny zakázala. Celosvětová rozloha
plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami
(GMO) se loni rozrostla o 9,4 procenta na 125 milionů
hektarů, sdělila dnes mezinárodní agentura pro agrobiotechnologie
ISAAA.
V pěstování GM kukuřice v Evropě vede Španělsko, které ji mělo loni na více než 79.000 hektarech. Následuje s odstupem Česká republika, kde se osetá plocha zvýšila o více než 60 procent na 8380 hektarů. Na Slovensku oseli BT-kukuřicí 1900 hektarů, více než dvojnásobek předloňské plochy. Výrazný nárůst zaznamenalo Polsko a Rumunsko. EU v pěstování nových plodin silně zaostává za ostatním světem. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii. Přejímají 13.2. Haló noviny a přidávají: „Evropští spotřebitelé pod tlakem kampaní zelených organizací chovají vůči biotechnologickým produktům ostražitý postoj, třebaže vědci jejich obavy o bezpečnost těchto potravin vyvracejí.“
2009-02-09
Zemědělec
(Vladislav Fuka) přináší velmi instruktivní
rozhovor s hlavním šlechtitelem kukuřice čejčské
stanice RNDr. Jaroslavem Porubou, CSc. Říká
k otázce GMO: „Pokud si položíme otázku, jestli
by i naše společnost mohla využívat GMO metody,
tak odpověď zní, že mohla. Má to ale několik podmínek.
Jednak bychom museli mít výchozí genové zdroje,
což je otázka obchodní spolupráce s firmami, jež
je vlastní, a jednak bychom museli striktně oddělit
klasický šlechtitelský program a program GMO včetně
lokalit. Třetí, neméně významnou podmínkou, je to,
zda o geneticky modifikované hybridy bude mít zemědělská
veřejnost zájem. Jestli obyvatelé této republiky
budou ochotni kupovat produkty GMO nebo ne. A to
dnes nevíme. Na jedné straně registrujeme jistý
tlak na pěstování GMO hybridů, na straně druhé mnoho
subjektů od nás požaduje potvrzení, že naše hybridy
jsou prosty GMO. Na to, zda a jak snadno zemědělci
pěstující GMO hybridy obchodně realizují z těchto
hybridů vypěstované produkty, by bylo dobré zeptat
se jich samých.
Domnívali jsme se, že všechno vyřeší chemické mutace a byli jsme zklamáni. Zatímco u chemických metod jsme naprosto netušili, jaké mutace vzniknou, tak u genetických manipulací jsme schopni vypreparovat definovaný segment chromozomu s definovanými vlastnostmi a přenést ho do genetického základu rostliny. I když je tento proces vůči mutačnímu šlechtění chemomutageny mnohem sofistikovanější a přesnější, teprve čas ukáže, jakým způsobem se naděje vkládané do těchto technologií využijí. Domnívám se, že ani GMO nevyřeší všechno. Přispějí k nějakému stavu poznání, ale určitě přijdou další, nové metody. Také proto nejsem jejich jednoznačným odpůrcem ani propagátorem. Považuji za důležité, že si dnes může každý vybrat, a to jak z hybridů vyšlechtěných klasickými šlechtitelskými metodami, tak z geneticky modifikovaných hybridů kukuřice.“
2009-02-05
MF Dnes
(Scarlett Wilková) uvádí některé skutečnosti
okolo BIO trhu. Např. společnost Pro-Bio zjišťovala,
jaké jsou ceny biopotravin, a spočetla, že průměrně
jsou o více než devadesát procent dražší než běžné
potraviny. Biocibule je proti normální cibuli dražší
o více než čtyři sta procent. Kdybyste pořídili
běžný nákup v podobě bio, počítejte, že zaplatíte
minimálně jednou tolik. A máme například biopantofl
e, biopodestýlka pro kočky, biopast na myši, biobrikety
či bioblůzy. Ale co biofazole z Číny a biobanány
z Bolívie? Je takový biobanán ještě stále biobanánem,
když má za sebou cestu přes Atlantik? Jak to, že
není dávno úplně shnilý? Ale je tu biowhisky! To
už je lepší.
Průmysl, ekonomika a politika
2009-02-23
Týden
má zajímavou zprávu z Francie. Rodí se tam nová
strana Chavézovského ražení. Dlouholetý člen a mluvčí
Revoluční komunistické ligy (LCR) Besancenot
se postavil do čela hnutí s názvem Nová antikapitalistická
strana (NPA). Strana prý povstala z „hluboké krize
dělnického hnutí“, jak v roce 2008 Besancenot sdělil
švýcarskému dvouměsíčníku „solidaritéS“.
V době ekonomické krize zaslouží Besancenotovy nápady určitě ostražitou pozornost. Revolucionář totiž horuje pro znárodňování, rozhodování mas převážně referendem, samozřejmě by rád zatočil s tržní ekonomikou a zrušil instituce, jako je třeba Senát. Příznivce má mezi mladými lidmi, antiglobalisty, feministkami, ale také radikálními environmentalisty, protože propaguje uzavření jaderných elektráren a odmítá geneticky modifikované plodiny. Podle průzkumu pravicově orientovaného listu Le Figaro z letošního února si ovšem přes dvacet procent dotázaných myslí, že Besancenot by mohl být lepším protivníkem Sarkozyho než tradiční socialistická opozice. Antikapitalistický revolucionář není žádný politický nováček. V roce 2007 kandidoval na prezidenta a získal bezmála 1,5 milionů hlasů, tedy více než čtyři procenta. O pět let dříve v roli vůbec nejmladšího prezidentského kandidáta získal hlasy 1,2 milionu voličů. Jeho otec je profesorem fyziky a matka školní psycholožkou. Navíc prý s družkou, dobře placenou manažerkou ve vydavatelské firmě, a jedním potomkem žije na dosti vysoké noze. Vystudovaný historik ovšem léta pracoval na částečný úvazek jako pošťák na nejbohatším pařížském předměstí v Neuilly-sur-Seine (od 1997). Mimochodem, právě zde byl Sarkozy přes osmnáct let starostou (1983–2002). Pro svoje ultralevicové ideologické eskapády si Besancenot nemohl vybrat lepší čas. Ekonomická krize, propouštění a rostoucí nespokojenost ve francouzské společnosti je to nejlepší, co potřebuje k úspěchu.
2009-02-17
www.euractiv.cz
představuje jakými spletitými cestami se o GMO rozhoduje
v EU:
Poté co Řecko a Francie uvalilo zákaz na dovoz geneticky modifikované kukuřice MON810, požádala Komise Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) aby prozkoumal nové vědecké poznatky a posoudil, zda je zákaz oprávněný. Vzhledem k tomu, že EFSA nenalezla žádné vědecké zdůvodnění pro uvalení zákazu na dovoz této obilniny, Komise vyzvala svůj výbor expertů pro geneticky modifikované potraviny, krmiva a environmentální rizika aby oběma zemím nařídil zákaz odstranit. Výboru se ale na včerejší schůzce nepodařilo získat dostatek hlasů (kvalifikovanou většinu) ani pro návrh ani proti němu. Zákaz na dovoz geneticky modifikovaných potravin v minulosti zavedlo také Maďarsko a Rakousko a ministrům v Radě se jej dosud nepodařilo zrušit. Konečné rozhodnutí pak v takové situaci přijímá Komise, která v minulosti vždy členským zemím nařídila zákaz odstranit Evropská komise výsledek včerejšího jednání výboru zpracuje do podoby formálního rozhodnutí a zašle jej Radě, která na něj musí do dvou měsíců zareagovat. Pokud tak neučiní, přesouvá se konečné rozhodnutí opět na evropskou exekutivu. Uvedla to mluvčí Komise Barbara Helfferich. Vzhledem k tomu, že do červnového zasedání ministrů pro životní prostředí je příliš dlouhá doba, je podle mluvčí možné, že o řeckém a francouzském zákazu bude hlasovat. Rada ministrů zemědělství, která se sejde v průběhu března. Rada ministrů pro životní prostředí se během českého předsednictví sejde dvakrát, poprvé v březnu a podruhé koncem června. Na Radě pro životní prostředí, která se koná 2. března, budou ministři hlasovat o návrhu Evropské komise na odstranění maďarského a pravděpodobně i rakouského zákazu.
2009-02-09
Lidové noviny
přejímají zprávu, že Americký Úřad pro potraviny
a léky poprvé schválil používání léku, k jehož výrobě
byla použita geneticky upravená zvířata. Do embryí
koz vědci vpravili DNA, která umožňuje produkci
lidského proteinu proti srážlivosti krve. Ten se
dostává do mléka nadojeného z dospělých geneticky
upravených zvířat. Lék je určen pro pacienty, jejichž
organismus nevytváří dost proteinu proti srážlivosti
krve.
2009-02-06
Parlamentní zpravodaj
(Jaroslav Drobník) referuje o záměru českých
vědců reagovat na výzvu Rady ministrů životního
prostředí, aby se vědecká komunita zúčastnila práce
na aktualizaci postupů, jak se v EU hodnotí dopad
GMO na životní prostředí. Čeští vědci, pracující
v příslušných oborech, se domnívají, že vzhledem
k předsednictví by měli vyjít s iniciativou. Současně
je k tomu vede i zkušenost a tradice ve výzkumu
a aplikaci zemědělské biotechnologie, kterou ČR
má a také ne příliš šťastné zásahy Francie v době
jejího předsednictví.
2009-02-23
Podnikatel
pan Libor Kalina je toho názoru, že „intenzifikaci
zemědělské výroby charakterizuje také využívání
rizikových, čili geneticky modifikovaných plodin.“
2009-02-05
www.Europortal.cz
uvádí (Radovan Kazda) slovensky a
11. 2. (Lukáš Petřík)
česky recenzi knížky europoslance (člena Zemědělského
výboru Europarlamentu) Hynka Fajmona Slovník
evropských levicových pojmů. Je v něm podrobný rozbor
populárních zaklínadel jako globalizace, globální
oteplování, udržitelný rozvoj a také GMO, princip
předběžné opatrnosti a pod. Velmi užitečné zrcadlo
dutým pojmům používaných v politickém eskamotérství
zvláště oblíbených v EU.
Recenzi téhož autora zveřejňuje 18.2. Newsletter CEP
2009-02-02
Zemědělec
(Jaroslav Drobník) referuje o zprávě Mezinárodní
agentury pro atomovou energii IAEA, „Nukleární věda
pro zabezpečení potravin“, která říká, že šlechtitelská
technika může pomoci překonat světový hlad. Jde
o šlechtění po poškození DNA pomocí záření (radioaktivní
kobalt nebo rentgen), kdy nedokonalou opravou DNA
vznikají nejrůznější mutanty. Jejich selekcí se
pak vybírají ty užitečné. O jejich podstatě se nic
neví a žádné testování zdravotních a ekologických
rizik neprobíhá. Testují se jako jakékoli běžné
nové odrůdy. Takových mutant je v praxi víc než
3000 a mnohé jsou v našich potravinách. Uvádí tabulku
nejvýznamnějších.
| ||||
|