|
|
2009-02-08
Odkazy na všechny přehledy médií
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií,
tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak
pozitivní, tak negativní zprávy:
Vážení přátelé,
v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ komentujeme (zdůrazněním) jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je- buď E-mailem odkazem
ze záhlaví každé zprávy, Vtip měsíce
nenašli jsme žádný
Lékařská biotechnologie
Nenašli jsme žádné články
Zemědělství a potraviny
2009-01-21
Lidové noviny
uvádějí pozitivní úlohu GM plodin při reakci na
následky změny klimatu. Jsou odolné ke škůdcům a
snášejí jednodušší ošetření herbicidy. U kukuřice,
sóji a bavlníku se podařilo srazit spotřebu energie
na polovinu, množství vody na závlahy se snížilo
o 35 procent a emise oxidu uhličitého klesly o třetinu.
Bohužel, tento pozitivní trend minul pěstování pšenice,
kde je pěstování geneticky modifikovaných odrůd
v počátcích.
2009-01-12
Týden
uvádí studii amerických klimatologů o dopadech změn
klimatu na zemědělství. Varují, že musíme počítat
s poklesem světové produkce potravin. Evropská vedra
roku 2003 zavinila u jednotlivých plodin snížení
sklizně o 20 až 36 procent. Podobný teplotní extrém,
který v roce 1972 postihl Sovětský svaz, vyhnal
světové ceny pšenice během dvou let na více než
trojnásobek navzdory jinak klesajícímu trendu. Budoucí
pokles přitom bude mít globální charakter, takže
výpadek v jedné oblasti nebude možno jako dosud
kompenzovat zvýšenou produkcí jinde. Nelze doufat,
jak se občas tvrdí, že sucho v tropech a subtropech
bude vyváženo lepšími podmínkami v mírném pásmu.
). Autoři volají po zvýšení investic do technologií
schopných připravit zemědělství na nové podmínky
- včetně přípravy geneticky modifikovaných plodin
odolných vyšším teplotám a dlouhodobému suchu.
2009-01-08
Ekolist
(Kamila Pletánková) vyšla s senzačním titulem
„Geneticky modifikovaná sója ničí přírodu v Argentině“.
Píše o „jedovatém koktejlu“ a ten se autorce skutečně
podařilo vyrobit způsobem, který dokumentuje, že
buď nerozumí tomu, co píše, nebo není schopna utřídit
faktory ekologické, sociologické, zdravotní a agrotechnické.
Podle této ekoautorky všechny hříchy světa nutno
přičíst genetické modifikaci. Je evidentní, že z
obchodních zájmů Argentina rozšiřuje pěstování sóji
nad únosnost krajiny. Navíc nesmyslným způsobem
bez rotace plodin. To má v argentinských podmínkách
důsledky zemědělské i sociální – nezaměstnanost
a chudobu. Ovšem podle autorky za to všechno může
genetická modifikace.
Sentence „Semena byla odolná a při pěstování nebylo třeba plodiny střídat“, zřetelně ukazuje na kvalifikaci autorky. O té svědčí i nekomentovaná citace „argentinské vědkyně“ Reneé Isabel Mengové obsahující kuriosní zjištění, že sója jako leguminosa snižuje obsah dusíku v půdě. Autorka vidí NEBEZPEČNÉ HERBICDY. Buď neví o čem píše, totiž že jde o glyfosát, nebo neví, že tohoto „nebezpečného herbicidu“ Česko dováží a používá tisíc tun (!) ročně. Výtvor Kamily Pletánkové lze tedy snadno kvalifikovat jako šíření poplašné zprávy. Vzhledem k poměru ploch by Argentina měla používat 35 000 tun glyfosátu ročně. To by nám autorka měla říct. Že „rozloha polí se neustále zvětšuje a půda se stává majetkem několika málo osob“, je zřejmě vinou genetické modifikace. Autorka by měla navštívit americký středozápad – Illinois, Iowa –viděla by obrovské plochy RoundupReady sóji a žádnou desertifikaci a chudobu, ani onkologická onemocnění v okolí sójových polí. Ono to bude asi v něčem jiném než v genetické modifikaci, ale to je mimo rozlišovací schopnost autorky. Až v Argentině se musela dovědět, že sója obsahuje fytoestrogeny. Samozřejmě podle ní vinou genetické modifikace. Že specializace výhradně na jednu plodinu pěstované bez rotace na obrovských plochách monokultury nutně vyvolá těžké ekologické důsledky – je obecný fakt nesouvisející s genetickou modifikací, což ekoautorce zůstalo utajeno. Nechť navštíví Šumavu. Je smutné, že Ekolist publikuje takový paskvil. Je ještě smutnější, že tento žurnalistický odpad recykluje dosud seriosní www.aktualne.cz.
2009-01-05
Zemědělec
se zabývá organickým zemědělstvím. Ing. Rozsypal
zdůrazňuje zákaz používání geneticky upravených
organismů. Ten se týká potravin, krmiv, činidel,
hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby,
mikroorganismů i živočichů. Ekologický zemědělec
má povinnost prokazovat, že GMO nepoužívá. Přítomnost
GMO v produktech je povolena, stejně jako v případě
konvenčního zemědělství, do hranice 0,9 procenta.
Ani Ing. Rozsypal, který byl členem komise pro GMO
nevysvětlí důvod tohoto zákazu.
Nové výsledky výzkumu
2008-11-26
Zdravotnické noviny
podávají zprávu o produkci inzulínu rostlinami.
Vědci z kanadské biotechnologické společnosti SemBioSys
vnesli metodami genového inženýrství do dědičné
informace světlic barvířské (Carthamus tinctorius
zvaná též saflor) lidský gen pro inzulín. Bílkovinná
molekula pro-inzulínu se tvoří v semenech, odkud
ji lze celkem snadno izolovat v čisté formě. Následně
je pro-inzulín enzymaticky měněn na inzulín. Společnost
označuje výsledný preparát jako SBS-1000. Z jednoho
akru (0,4 hektaru) lze sklidit saflorové semínko,
z něhož se následně vyrobí kilogram inzulínu. Rostlina
nemá v Kanadě příbuzné druhy, s nimiž by se mohl
geneticky modifikovaný saflor křížit. Riziko „úniku
genů“ do planě rostoucí flóry je tak prakticky eliminováno.
Podobně Henry Danielli ze Středofloridské univerzity a jeho spolupracovníci získali metodami genového inženýrství rostliny tabáku, které syntetizují lidský inzulín. Účinky „rostlinného“ inzulínu otestovali na myších trpících diabetem prvního typu. Vědci krmili diabetické myši několik týdnů lyofilizovaným geneticky modifikovaným tabákem produkujícím lidský inzulín. Na konci pokusu měly myši normální hladiny cukru v krvi i moči a buňky jejich těla obsahovaly dostatečné množství inzulínu. Inzulín uzavřený v rostlinných buňkách projde bez potíží žaludkem a tím je zachráněn před rozkladem. Teprve ve střevě se přičiněním střevních bakterií začne postupně rozkládat celulózová buněčná stěna rostlinných pletiv, z nichž se pozvolna uvolňuje inzulín. Hormon následně prostupuje ze střeva do krevního oběhu a dostává se do celého organismu. Průmysl, ekonomika a politika
2009-01-26
Zemědělec
(Petra Vaňatová) referuje o Dnu odborné diskuse,
která se konala na konci loňského roku nedaleko
Jihlavy. Ředitel firmy Monsanto ČR Ing. Petr Adler
shrnul výsledky zavádění GM plodin. Zdůraznil vyšší
výnosy a poukázal na neudržitelnost snahy některých
nátlakových skupin vyloučit GM plodiny z krmivové
základny Evropy.
2009-01-12
Přehled dotačních programů a příležitostí
uvádí Operační program Životní prostředí a tam v
Prioritní ose 5: Omezování průmyslového znečištění
a snižování environmentálních rizik - Oblast podpory
5.1: Omezování průmyslového znečišťování Indikativní
výčet vhodných aktivit:
» Podpora aplikace environmentálně příznivých technik snižujících znečištění životního prostředí a technik, vedoucích ke snižování environmetálních rizik. a dále Podklady pro hodnocení snižování rizika používání GMO. . » únor-březen, www.strukturalni-fondy.cz
2009-01-12
Euro
(Táňa Králová) přináší kvalitní rozbor problémů
včelařství v moderním zemědělství. Užitečná je informace,
že europoslanci, kteří čtou jen bulvár a ne odborné
časopisy nelenili a chtějí komisi, která by prověřila
pověsti o vymírání včelstev a GM plodin.
2009-01-26
Zdravotnické noviny
uvádějí rozhovor s RNDr. Petrem Šímou, CSc.,
ze Sektoru imunologie a gnotobiologie Mikrobiologického
ústavu AV ČR. Upozorňuje na zajímavé věci. Např.
na výzkum žížal, které mají také imunitu. Pro všechny
romantiky, kteří by rádi vrátili život do idylických
časů našich předků, upozorňuje, že za Přemyslovců
se umíralo ve třiceti. Pro úředníky z Bruselu, kteří
vědí, že přenos genů v přírodě neexistuje a uzákonili
to, by asi bylo novinkou, že kdyby se genom dědil
pouze vertikálně -předával se potomkům jenom od
matky a otce, evoluce druhů by probíhala velmi pomalu.
Avšak díky určitým mechanismům, které ještě zcela
neznáme, se do našich genomů dostaly geny jiných
organismů, například již zmíněných retrovirů, takzvaným
laterálním neboli horizontálním přenosem, s největší
pravděpodobností pomocí infekčního procesu. Takto
získaná nová genetická informace změnila původní,
vertikálně předaný genom a urychlila evoluci dotyčného
druhu. Jedním z příkladů takového horizontálního
přenosu a zároveň jednou z největších událostí evoluce
je relativně náhlý vznik čelistí a zároveň adaptivní
imunity, která je založena na molekulách z nadrodiny
imunoglobulinů. K dalšímu horizontálnímu přenosu
došlo asi před 30 miliony let, kdy byla převzata
retrovirová genetická informace pro tvorbu speciální
tkáně, syncytiotrofoblastu, jež je nezbytná pro
uhnízdění a vývoj embrya.
2009-01-05
Respekt
se zabývá nanotechnologiemi a varuje před osudem,
který potkal GMO: Jsou nanotechnologie bezpečné?
Princip předběžné opatrnosti je na místě. Při jejich
výrobě jsou užívány běžně dostupné substance, nicméně
nanomateriály mají určitá specifika, jež je nutné
brát v potaz: látka, která je ve formě částeček
o velikosti 100 nanometrů zcela neškodná, se může
stát velmi toxickou, jestliže se vyskytuje ve formě
částic ještě stokrát menších. Některé nanomateriály
navíc mění svou velikost či strukturu právě při
vstupu do organismu. Vzpomeňme na azbest, dříve
hojně používaný vláknitý minerál, jehož (nano)vlákna
se kumulují v plicích a s odstupem desítek let způsobují
vážné poškození dýchacího ústrojí, které často mívá
tragickou dohru. Stávající opatření na ochranu zdraví
jsou v podstatě dostatečná, je však nutné je dodržovat
bez ohledu na tlak výrobců, kteří usilují o rychlé
schválení svých nových, draze vyvíjených nanomateriálů.
Největším problémem, na nějž může nástup nanotechnologií narazit, zůstává malá informovanost veřejnosti. Jestliže v dohledné době neproběhne výraznější veřejná diskuse o zavádění nanotechnologií, která by se soustředila na bezpečnostní aspekty, mohli bychom se stát svědky podobných sporů, jaké se vedly o geneticky modifikované potraviny (GMO). Pokud lidé postrádají dostatek informací, mají tendenci se od neznámých technologií odvracet. Považují je za nebezpečné a narušující zaběhlé pořádky. Byla by škoda, kdyby osud podobný GMO potkal i nanotechnologie. | ||||
|