leden 2009
Zobrazit další navigaci
Celý web BIOTRIN
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní, tak negativní zprávy:

Témata v lednu 2009

Vážení přátelé,

v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ komentujeme (zdůrazněním) jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře.

Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je

- buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy,
- nebo pomocí dotazníku. Zde však prosíme o uvedení měsíce a čísla zprávy v něm.

Uveřejníme v dalším měsíci.

Smutná zpráva

nenašli jsme žádnou

Vtip měsíce

nenašli jsme žádný

Lékařská biotechnologie

 
Nenašli jsme žádné články

Biopaliva

2009-01-24
www.biom.cz
 
2009-01-15
Zemědělec
 

Zemědělství a potraviny

2009-01-21
Lidové noviny
uvádějí pozitivní úlohu GM plodin při reakci na následky změny klimatu. Jsou odolné ke škůdcům a snášejí jednodušší ošetření herbicidy. U kukuřice, sóji a bavlníku se podařilo srazit spotřebu energie na polovinu, množství vody na závlahy se snížilo o 35 procent a emise oxidu uhličitého klesly o třetinu. Bohužel, tento pozitivní trend minul pěstování pšenice, kde je pěstování geneticky modifikovaných odrůd v počátcích.
2009-01-12
Týden
uvádí studii amerických klimatologů o dopadech změn klimatu na zemědělství. Varují, že musíme počítat s poklesem světové produkce potravin. Evropská vedra roku 2003 zavinila u jednotlivých plodin snížení sklizně o 20 až 36 procent. Podobný teplotní extrém, který v roce 1972 postihl Sovětský svaz, vyhnal světové ceny pšenice během dvou let na více než trojnásobek navzdory jinak klesajícímu trendu. Budoucí pokles přitom bude mít globální charakter, takže výpadek v jedné oblasti nebude možno jako dosud kompenzovat zvýšenou produkcí jinde. Nelze doufat, jak se občas tvrdí, že sucho v tropech a subtropech bude vyváženo lepšími podmínkami v mírném pásmu. ). Autoři volají po zvýšení investic do technologií schopných připravit zemědělství na nové podmínky - včetně přípravy geneticky modifikovaných plodin odolných vyšším teplotám a dlouhodobému suchu.
2009-01-08
Ekolist
(Kamila Pletánková) vyšla s senzačním titulem „Geneticky modifikovaná sója ničí přírodu v Argentině“. Píše o „jedovatém koktejlu“ a ten se autorce skutečně podařilo vyrobit způsobem, který dokumentuje, že buď nerozumí tomu, co píše, nebo není schopna utřídit faktory ekologické, sociologické, zdravotní a agrotechnické. Podle této ekoautorky všechny hříchy světa nutno přičíst genetické modifikaci. Je evidentní, že z obchodních zájmů Argentina rozšiřuje pěstování sóji nad únosnost krajiny. Navíc nesmyslným způsobem bez rotace plodin. To má v argentinských podmínkách důsledky zemědělské i sociální – nezaměstnanost a chudobu. Ovšem podle autorky za to všechno může genetická modifikace.

Sentence „Semena byla odolná a při pěstování nebylo třeba plodiny střídat“, zřetelně ukazuje na kvalifikaci autorky. O té svědčí i nekomentovaná citace „argentinské vědkyně“ Reneé Isabel Mengové obsahující kuriosní zjištění, že sója jako leguminosa snižuje obsah dusíku v půdě. Autorka vidí NEBEZPEČNÉ HERBICDY. Buď neví o čem píše, totiž že jde o glyfosát, nebo neví, že tohoto „nebezpečného herbicidu“ Česko dováží a používá tisíc tun (!) ročně. Výtvor Kamily Pletánkové lze tedy snadno kvalifikovat jako šíření poplašné zprávy. Vzhledem k poměru ploch by Argentina měla používat 35 000 tun glyfosátu ročně. To by nám autorka měla říct. Že „rozloha polí se neustále zvětšuje a půda se stává majetkem několika málo osob“, je zřejmě vinou genetické modifikace. Autorka by měla navštívit americký středozápad – Illinois, Iowa –viděla by obrovské plochy RoundupReady sóji a žádnou desertifikaci a chudobu, ani onkologická onemocnění v okolí sójových polí. Ono to bude asi v něčem jiném než v genetické modifikaci, ale to je mimo rozlišovací schopnost autorky. Až v Argentině se musela dovědět, že sója obsahuje fytoestrogeny. Samozřejmě podle ní vinou genetické modifikace. Že specializace výhradně na jednu plodinu pěstované bez rotace na obrovských plochách monokultury nutně vyvolá těžké ekologické důsledky – je obecný fakt nesouvisející s genetickou modifikací, což ekoautorce zůstalo utajeno. Nechť navštíví Šumavu. Je smutné, že Ekolist publikuje takový paskvil. Je ještě smutnější, že tento žurnalistický odpad recykluje dosud seriosní www.aktualne.cz.

2009-01-05
Zemědělec
se zabývá organickým zemědělstvím. Ing. Rozsypal zdůrazňuje zákaz používání geneticky upravených organismů. Ten se týká potravin, krmiv, činidel, hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby, mikroorganismů i živočichů. Ekologický zemědělec má povinnost prokazovat, že GMO nepoužívá. Přítomnost GMO v produktech je povolena, stejně jako v případě konvenčního zemědělství, do hranice 0,9 procenta. Ani Ing. Rozsypal, který byl členem komise pro GMO nevysvětlí důvod tohoto zákazu.

Nové výsledky výzkumu

2008-11-26
Zdravotnické noviny
podávají zprávu o produkci inzulínu rostlinami. Vědci z kanadské biotechnologické společnosti SemBioSys vnesli metodami genového inženýrství do dědičné informace světlic barvířské (Carthamus tinctorius zvaná též saflor) lidský gen pro inzulín. Bílkovinná molekula pro-inzulínu se tvoří v semenech, odkud ji lze celkem snadno izolovat v čisté formě. Následně je pro-inzulín enzymaticky měněn na inzulín. Společnost označuje výsledný preparát jako SBS-1000. Z jednoho akru (0,4 hektaru) lze sklidit saflorové semínko, z něhož se následně vyrobí kilogram inzulínu. Rostlina nemá v Kanadě příbuzné druhy, s nimiž by se mohl geneticky modifikovaný saflor křížit. Riziko „úniku genů“ do planě rostoucí flóry je tak prakticky eliminováno.

Podobně Henry Danielli ze Středofloridské univerzity a jeho spolupracovníci získali metodami genového inženýrství rostliny tabáku, které syntetizují lidský inzulín. Účinky „rostlinného“ inzulínu otestovali na myších trpících diabetem prvního typu. Vědci krmili diabetické myši několik týdnů lyofilizovaným geneticky modifikovaným tabákem produkujícím lidský inzulín. Na konci pokusu měly myši normální hladiny cukru v krvi i moči a buňky jejich těla obsahovaly dostatečné množství inzulínu.

Inzulín uzavřený v rostlinných buňkách projde bez potíží žaludkem a tím je zachráněn před rozkladem. Teprve ve střevě se přičiněním střevních bakterií začne postupně rozkládat celulózová buněčná stěna rostlinných pletiv, z nichž se pozvolna uvolňuje inzulín. Hormon následně prostupuje ze střeva do krevního oběhu a dostává se do celého organismu.

Průmysl, ekonomika a politika

2009-01-26
Zemědělec
(Petra Vaňatová) referuje o Dnu odborné diskuse, která se konala na konci loňského roku nedaleko Jihlavy. Ředitel firmy Monsanto ČR Ing. Petr Adler shrnul výsledky zavádění GM plodin. Zdůraznil vyšší výnosy a poukázal na neudržitelnost snahy některých nátlakových skupin vyloučit GM plodiny z krmivové základny Evropy.
2009-01-12
Přehled dotačních programů a příležitostí
uvádí Operační program Životní prostředí a tam v Prioritní ose 5: Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik - Oblast podpory 5.1: Omezování průmyslového znečišťování Indikativní výčet vhodných aktivit:

» Podpora aplikace environmentálně příznivých technik snižujících znečištění životního prostředí a technik, vedoucích ke snižování environmetálních rizik.

a dále

Podklady pro hodnocení snižování rizika používání GMO. . » únor-březen, www.strukturalni-fondy.cz

2009-01-12
Euro
(Táňa Králová) přináší kvalitní rozbor problémů včelařství v moderním zemědělství. Užitečná je informace, že europoslanci, kteří čtou jen bulvár a ne odborné časopisy nelenili a chtějí komisi, která by prověřila pověsti o vymírání včelstev a GM plodin.

Obecně

2009-01-26
Zdravotnické noviny
uvádějí rozhovor s RNDr. Petrem Šímou, CSc., ze Sektoru imunologie a gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR. Upozorňuje na zajímavé věci. Např. na výzkum žížal, které mají také imunitu. Pro všechny romantiky, kteří by rádi vrátili život do idylických časů našich předků, upozorňuje, že za Přemyslovců se umíralo ve třiceti. Pro úředníky z Bruselu, kteří vědí, že přenos genů v přírodě neexistuje a uzákonili to, by asi bylo novinkou, že kdyby se genom dědil pouze vertikálně -předával se potomkům jenom od matky a otce, evoluce druhů by probíhala velmi pomalu. Avšak díky určitým mechanismům, které ještě zcela neznáme, se do našich genomů dostaly geny jiných organismů, například již zmíněných retrovirů, takzvaným laterálním neboli horizontálním přenosem, s největší pravděpodobností pomocí infekčního procesu. Takto získaná nová genetická informace změnila původní, vertikálně předaný genom a urychlila evoluci dotyčného druhu. Jedním z příkladů takového horizontálního přenosu a zároveň jednou z největších událostí evoluce je relativně náhlý vznik čelistí a zároveň adaptivní imunity, která je založena na molekulách z nadrodiny imunoglobulinů. K dalšímu horizontálnímu přenosu došlo asi před 30 miliony let, kdy byla převzata retrovirová genetická informace pro tvorbu speciální tkáně, syncytiotrofoblastu, jež je nezbytná pro uhnízdění a vývoj embrya.
2009-01-05
Respekt
se zabývá nanotechnologiemi a varuje před osudem, který potkal GMO: Jsou nanotechnologie bezpečné? Princip předběžné opatrnosti je na místě. Při jejich výrobě jsou užívány běžně dostupné substance, nicméně nanomateriály mají určitá specifika, jež je nutné brát v potaz: látka, která je ve formě částeček o velikosti 100 nanometrů zcela neškodná, se může stát velmi toxickou, jestliže se vyskytuje ve formě částic ještě stokrát menších. Některé nanomateriály navíc mění svou velikost či strukturu právě při vstupu do organismu. Vzpomeňme na azbest, dříve hojně používaný vláknitý minerál, jehož (nano)vlákna se kumulují v plicích a s odstupem desítek let způsobují vážné poškození dýchacího ústrojí, které často mívá tragickou dohru. Stávající opatření na ochranu zdraví jsou v podstatě dostatečná, je však nutné je dodržovat bez ohledu na tlak výrobců, kteří usilují o rychlé schválení svých nových, draze vyvíjených nanomateriálů.

Největším problémem, na nějž může nástup nanotechnologií narazit, zůstává malá informovanost veřejnosti. Jestliže v dohledné době neproběhne výraznější veřejná diskuse o zavádění nanotechnologií, která by se soustředila na bezpečnostní aspekty, mohli bychom se stát svědky podobných sporů, jaké se vedly o geneticky modifikované potraviny (GMO). Pokud lidé postrádají dostatek informací, mají tendenci se od neznámých technologií odvracet. Považují je za nebezpečné a narušující zaběhlé pořádky. Byla by škoda, kdyby osud podobný GMO potkal i nanotechnologie.

Komentáře

 
žádné další komentáře
Reminder to content type on to