(Veronika Kutilová) o jednání rady Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), kterou vedl předseda ASZ ČR Stanislav Němec. Rada m.j. vyzvala k odblokování nesmyslného zákazu pěstování geneticky modifikovaných plodin, který znevýhodňuje evropské zemědělce vůči světové konkurenci

(Libuše Alterová) poukazuje na smutnou skutečnost, jak Evropa zaostává v moderních zemědělských technologiích. Na vině je moratorium z Bruselu i v mnohých členských státech a také zdlouhavý proces schvalování geneticky modifikovaných (GM) plodin. Přísná evropská legislativa sice dovoluje v plodinách, které nejsou geneticky modifikované, příměs GM odrůd do 0,9 procenta, musí to však být odrůda, která je schválená pro uvádění do oběhu v EU. U odrůd, které nemají souhlas Bruselu, platila do loňského roku výjimka na přípustný obsah maximálně 0,5 procenta příměsi. Ta je však již zrušena.

V září potvrdilo Společné výzkumné středisko Evropské komise, že potraviny z geneticky modifikovaných plodin jsou stejně bezpečné jako z konvenčních odrůd, pokud nejsou bezpečnější. Existují přesvědčivé důkazy, že vysoký výskyt rakoviny krku, problémů s játry a poruch nervové soustavy plodů v populaci v Jihoafrické republice a Latinské Americe jsou důsledkem příjmu mykotoxinů (zvaných fumonisiny), které se vytvářejí na semenech kukuřice poškozených škůdci. Těchto mykotoxinů obsahuje vůči zavíječi odolná Bt kukuřice nepoměrně nižší množství.

Letos se Bt kukuřice pěstovala celkem v sedmi členských zemích unie. Kromě největšího producenta Španělska je to Rumunsko, Česká republika a také Portugalsko, Německo, Polsko a Slovensko. Národní průzkumy potvrzují, že v italské Lombardii je 67 procent farmářů ochotných GM kukuřici pěstovat. Britští zemědělci zase považují GM plodiny za inovaci, která by přispěla k ziskovosti jejich farem.

Strach, laxnost, neochotu nalézt řešení, odsouvání problému na neurčito i dlouhou a náročnou administraci vyčítá Evropské unii prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. „Jde o politiku, nikoli o vědu,“ charakterizoval přístup Bruselu a členských zemí ke GM plodinám. Na druhé straně, jak připomněl, bude na světě v roce 2050 devět miliard lidí, které bude muset zemědělství uživit. Zemědělská půda a další zdroje nejsou neomezené. Je nutná intenzifikace zemědělství, které mohou GM plodiny pomoci..

nás informují, jak se firma KALMA stará o naše zdraví. Na trh uvádí dezerty s příchutí jahodovou, ananasovou a čokoládovou, které jsou součástí výrobkové řady VegaVital. Dezerty jsou výhradně rostlinného původu, není v nich obsažen cholesterol a jsou zcela bez mléčných komponent. Na obalu každého dezertu je uváděna značka „GMO FREE“, která informuje spotřebitele o tom, že na přípravu tohoto produktu nebyly použity geneticky modifikované suroviny.“ Tak se vybírají poplatky za pověry.

(Jaroslav Petr) referuje o různých současných postupech, které by mohly přispět k zajištění výživy lidstva. Píše např. o genu, který zvyšuje u rýže odolnost k zaplavení. Zavádí se do produkčních odrůd křížením s využitím MAS (selekce s použitím značek).

Rýže trpí mnoha škůdci. K nejúpornějším pohromám rýžovišť patří motýl travařík Chilo suppresalis náležející do příbuzenstva našich zavíječů. Jeho housenky se zavrtávají do stonku rýže a prožírají ho. Čínští zemědělci bojovali proti travaříkovi dlouho pomocí vysoce toxických organosfosfátových postřiků. Organosfosfáty hubily na rýžovištích všechno živé a často se jimi otrávili i rolníci pracující na polích. Škůdci se navíc postupem času postřikům přizpůsobili. Proto genetici vyvinuly Bt rýži (obdobně jako je u nás Bt kukuřice) vnesením genu z Bacillus thuringiensis pro bílkovinu toxickou pro můry a motýly. Druhý gen přenesený na geneticky modifi kovanou rýži metodami genového inženýrství pochází z tropické bobovité rostliny vigny čínské (Vigna sinensis) a rýže podle něj vyrábí bílkovinu blokující housenkám enzym nutný pro trávení bílkovin (inhibitor proteáz). Také tato látka proti housenkám travaříka zabírá. Geneticky modifi kovaná rýže je tak chráněna hned dvakrát. Potvrdilo se, že vzdoruje housenkám travaříka, a díky tomu má vyšší výnosy. Dalším nesporným přínosem byl pokles ve spotřebě insekticidů. Čínští agronomové vysoce hodnotili fakt, že v oblasti pěstování geneticky modifikované rýže nedošlo mezi rolníky k žádnému úmrtí v důsledku otravy organofosfáty.

Bez geneticky modifikovaných odrůd to bude prakticky nemožné. Totéž platí i o dalších plodinách. Čína proto nedávno přijala program zaměřený na výzkum a praktické uplatnění geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Na jeho podporu vyčlenila 3,6 miliardy dolarů. Zatím je v Číně z geneticky modifikovaných plodin ve velkém pěstován jen bavlník odolný k housenkám motýlů. Pěstuje se na 3,7 milionu hektarů, což představuje asi 70 % plochy všech čínských bavlníkových plantáží. Odolné rostliny není třeba stříkat proti škůdcům, a ročně se tak ušetří asi 650 000 tun pesticidů.

Dalším velkým hmyzím nepřítelem rýže je svítilka Nilaparvata lugens. Tento hmyz z příbuzenstva našich mšic saje z rostlin šťávy. Nejenže oslabuje rostliny, ale navíc šíří v porostech virové choroby. V sedmdesátých letech se povedlo vyšlechtit odrůdy rýže, které svítilce odolávaly. Hmyz však jejich obranu během deseti let prolomil a dnes mu jen v Číně každoročně padne za oběť úroda bezmála 3 milionů tun rýže. Aspoň částečné řešení by mohlo přinést snížení dávek insekticidů, po kterém by přežili přirození hmyzí nepřátelé svítilky a stavy škůdce by zredukovali na únosnou míru. Do budoucna zřejmě Číňané vytáhnou i proti svítilce s geneticky modifikovanými odrůdami. Ke zvýšení výnosů by mohla významně přispět tzv. hybridní rýže. Její osivo vzniká cíleným křížením vybraných odrůd. Díky tzv. heteróznímu efektu dávají hybridy až o 20 % vyšší výnosy než výchozí odrůdy. Průkopníkem v zavádění hybridní rýže je Čína, kde se v současnosti pěstuje na více než polovině ploch a sklízejí se z ní dvě třetiny celkové úrody.

Rýže nebo pšenice patří k tzv. C3 rostlinám, které při fotosyntéze mění oxid uhličitý nejprve na organickou sloučeninu 3-fosfoglycerát, jenž obsahuje tři atomy uhlíku (C). Odtud jejich označení jako C3. Méně početná skupina rostlin, např. kukuřice nebo cukrová třtina, patří k tzv. C4 rostlinám. Ty jsou vybaveny enzymem pyruvát fosfátdikinázou a vytvářejí z oxidu uhličitého organickou sloučeninu oxaloacetát tvořenou čtyřmi atomy uhlíku. C4 rostliny mají ve srovnání s C3 rostlinami o 50 % účinnější produkci biomasy. Zdá se, že některé planě rostoucí druhy rýže mají vnitřní stavbu listů příhodnou k tomu, aby do nich vědci vnesli geny pro řízení přídatných biochemických reakcí, a proměnili je tak na C4 rostliny. Výsledná rýže by měla o 50 % vyšší výnos, a přitom by potřebovala méně vody a hnojiv.

popisuje, jak výhodně upravovat masné výrobky bílkovinou z hrachu Pisane®M9, aby vypadaly pěkně propečené. Tedy labužníci, pozor: „Bílkoviny se používají v masném průmyslu k stabilizaci, zlepšení výtěžku a zvýšení obsahu bílkovin, a to při přijatelných nákladech.“ „Ve vepřové šunce a kuřecích roládách Pisane®M9 zvyšuje výtěžek, stejně jako obsah proteinů. Je vhodná jak pro použití na povrch výrobku, tak pro injekční aplikaci dovnitř produktu.“ Ale hlavně ta bílkovina nesmí být z GMO!!

(Jaroslav Petr) uvádí nález transgenů v mexické kukuřici. Mexická vláda zakázala pěstování geneticky modifikované kukuřice v roce 1998 právě z obav, aby se uměle vnesené geny s pylem nepřenesly na původní odrůdy. Zákaz nedodrželi zemědělci na severu mexického státu Chihuahua a oseli geneticky modifikovanou kukuřicí nejméně 70 hektarů. Studie prokázala přenos pylu geneticky modifikovaných kukuřic na pole s domácími odrůdami. Neprokázala, že by se cizí geny zabudovaly do dědičné informace původních odrůd a byly přenášeny na další generace rostlin.

Čistá odrůda neexistuje Původní odrůdy domestikovaných rostlin nejsou zdaleka ohroženy jen pěstováním geneticky modifikovaných odrůd. „Čistotu“ jejich jedinečné dědičné informace ohrožuje i přenos genů z moderních geneticky nemodifikovaných odrůd. Ten se prokazuje podstatně hůř, protože tyto odrůdy nenesou tak nápadný dědičný znak, jako je cizí gen modifikované plodiny. Přesto už v řadě zemí došlo k vytlačení původních druhů rostlin geneticky nemodifikovanými plodinami. Ve Švýcarsku tak například překřížila planou žlutě kvetoucí vojtěšku fialově kvetoucí vojtěška z polí. Na Tchaj-wanu zase zmizela původní planá forma rýže v přívalu genů rýže pěstované na rýžovištích.