cituje studii britské konzultační firmy PG Economics ukazující některé aspekty pěstování transgenních plodin. Při jejich pěstování se emituje méně skleníkových plynů, dosahuje se vyšších výnosů a je třeba méně přípravků na ochranu rostlin. V období let 1996 - 2006 byly sledovány ekonomické a ekologické účinky geneticky modifikované sóji, kukuřice, bavlny a řepky. Především ve vývojových zemích se zisky farmářů díky pěstování těchto plodin výrazně zvýšily. Pěstováním GM plodin zemědělci ušetří patnáct procent přípravků na ochranu rostlin. K ochraně sóji proti plevelům mohou aplikovat širokospektrální herbicid, který ji nepoškodí. V důsledku toho není třeba klasické zpracování půdy orbou. Tím se ušetří energie a zredukují se emise CO2 - jenom v roce 2006 o více než jednu miliardu kilogramů. Avšak přínos bezorebného zpracování půdy k poklesu CO2 je podstatně vyšší. Příznivé je, že když se neoře, zůstává v půdě mnoho rostlinných zbytků, respektive organických látek. Podle výpočtu vědců se v důsledku toho v roce 2006 snížily emise CO2 o více než 14 miliard kilogramů.

Kompletní studie je k dispozici na internetové adrese: www.pgeconomics.co.uk .
Zdroj: www.profil.iva.de

uvádí příspěvek o biopotravinách. Neomezuje se na obvyklé konstatování, že neobsahují GMO, ale cituje i názory „z lidu“ v souvislosti s legislativní regulací použití GMO: „Ale i v legislativě jsou velké mezery, protože výrobky ze zvířat, které byly krmeny geneticky modifikovaným krmivem, označeny být nemusí. A právě většina těchto umělých plodin se používá právě jako krmivo,“ varuje paní Ing. Veronika Lukášová. Čeho je asi Ing?

uvádějí krátkou zprávu o zlaté rýži. Ve 118 zemích Asie a Afriky trpí nedostatkem tohoto vitaminu asi 124 milionů lidí. Z nich jeden až dva miliony ročně umírají, půl milionu oslepne a miliony trpí vysycháním spojivek oka, tzv. xeroftalmií. Loupaná rýže je na beta-karoten, z něhož si lidské tělo vyrábí vitamín A, velice chudá. Přenosem několika genů získal německý biolog Ingo Potrykus rýži, která ukládá beta-karoten do zrn. Zrna tak získala žlutou barvu, a proto se rýži přezdívá „zlatá“. Denní potřebu vitaminu A zajistí konzumace 150 gramů „zlaté rýže“.

Zlatá rýže byla křížena s místními odrůdami, na které odborníci přenesli schopnost ukládat beta-karoten do zrn. V současné době se zkouší její pěstování v Bangladéši. Na světové sklizni rýže by se měly „zlaté“ odrůdy významně podílet během deseti let.

přináší zprávu ze šlechtitelské stanice v Čejči, která vyvíjí netransgenní hybridy kukuřice. V letošním roce je v České republice oseto kukuřicí zhruba 280 tis. hektarů, z nichž asi 107 tis. by se mělo sklidit na zrno. Jde o původní záměr pěstitelů, skutečná sklizeň se ale může lišit. Co je však jisté, nemalý podíl na této ploše zaujímají české hybridy. Poloprovozní pokusy byly zasety 21. dubna 2008 ve sponu 75 x 17 cm šestiřádkovým secím strojem Gaspardo. Předplodinou bylo žito a meziplodinou svazenka. Pokud jde o hnojení, použil se digestát v dávce 2,5 t/ha, draselná sůl 200 kg/ha, amofos 200 kg/ha a DAM 360 kg/ha. Porost byl ošetřen přípravkem Guardian Extra v dávce 3,5 l na hektar.

(Jaroslav Petr) uvádí zkušenosti s Bt bavlníkem z Číny. Nejen že proti škůdcům je sám odolný< ale chrání okolí.
Housenky můry černopásky bavlníkové dokážou napáchat obrovské škody nejen na bavlníku, ale i na kukuřici, obilovinách, bramboru, slunečnici nebo luskovinách. Chutnají jim i listy zeleniny a nezastaví se ani před okrasnými květinami.

Čína zažila počátkem 90. let hned několik masových invazí tohoto škůdce. Zemědělci je nedokázali udržet pod kontrolou ani plošným nasazením vysoce toxických insekticidů. Během postřiků se otrávily tisíce vesničanů.
Od roku 1997 jsou čínské bavlníkové plantáže proti housenkám černopásky odolné. Pěstuje se na nich geneticky Bt bavlník, který podle genu z bakterie Bacillus thuringiensis vyrábí Bt-toxin specifický jen na housenky motýlů. Jiným druhům hmyzu, například včelám nebo broukům, Bt-toxin neškodí. Stejně je neškodný i pro ostatní živočichy včetně člověka.

Čínští vědci shrnuli 10 let zkušeností s pěstováním geneticky upraveného bavlníku odolného vůči housenkám černopásky a zjistili, že ochranný efekt sahá daleko za hranice bavlníkových plantáží.

Tým vedený entomologem Kong-Ming Wuem z Ústavu pro ochranu rostlin Čínské akademie věd sledoval výskyt černopásky bavlníkové od roku 1992. Celkem vědci hodnotili postižení škůdcem na 3 milionech hektarů plantáží s geneticky upraveným bavlníkem a na 22 milionech hektarů geneticky neupravených plodin, jež černopáska napadá.

Výsledky zveřejněné časopisem Science dokazují, že pěstování geneticky modifikovaného bavlníku produkujícího Bt-toxin vedlo ke snížení výskytu černopásky nejen na bavlníkových plantážích, ale i v porostech okolních plodin, které nejsou přímo chráněny cíleným zásahem do dědičné informace.

Čínští vědci provedli pokus, ve kterém pěstovali po deset let vedle sebe geneticky upravený a neupravený bavlník. Ani jeden porost nebyl stříkán insekticidem. Množství vajíček, která nakladly samičky na bavlník, se u obou typů rostlin nelišilo.

Propastný byl rozdíl v množství housenek. Geneticky upravený bavlník jich hostil zanedbatelné množství. Klasický bavlník byl housenkami obsypán. To naznačuje, jakým mechanismem geneticky modifikovaný bavlník chrání jiné plodiny.

Čína vsází při zajištění obživy pro 1,3 miliardy obyvatel na geneticky modifikované zemědělské plodiny stále více. Nedávno schválila čínská vláda výzkumný program, v němž se vynaloží na vývoj a zavádění geneticky modifikovaných zemědělských plodin 3,5 miliardy dolarů. Čínští zemědělci si hodně slibují například od pěstování geneticky modifikované rýže.

přejímá údaje z tiskového prohlášení ministerstva zemědělství o plochách osetých v ČR Bt kukuřicí: z loňských 5000 ha stouply na 8 380 ha. „Důvodem pro nárůst ploch s Bt kukuřicí jsou přetrvávající problémy našich pěstitelů se škůdcem zavíječem kukuřičným, proti kterému je Bt kukuřice odolná. Důležitým argumentem jsou i pozitivní tříleté zkušenosti českých pěstitelů," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Výhodou pěstování Bt kukuřice je podle samotných pěstitelů významné snížení či úplná eliminace napadení rostlin plísněmi, významně nižší poškození porostu. Dosahované výnosy jsou tak v průměru o 10 procent vyšší, než u klasických odrůd. Důležitým hlediskem je i redukce používání pesticidů a kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata. Bt kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely. Naše tisková kancelář jako obvykle si neodpustí k tiskovému prohlášení MZe si přidat své „ekology“: „Proti pěstování GMO ale ostře vystupují ekologové. Těm se na geneticky upravených plodinách nelíbí zejména hrozba jejich nekontrolovaného rozšíření do okolního prostředí.“ Bylo by zajímavé, kdyby redaktoři ČTK nám sdělili ekologickou kvalifikaci toho, kdo se bojí, že kukuřice se samovolně rozšíří do okolního prostředí.

Podrobněji rozvádí www.finance.cz. Přejímá www.businessinfo.cz, ale seriosní redakce vypustila „ekology“.

19. www.topstroje.cz přejímají předchozí zprávu, také bez „ekologů“.

stručně uvádí zprávu o studii JRC (viz výše) ale onou stručností mění smysl.

Uvádí, že nejsou důkazy o riziku potravin z GMO a dále jde věta: „Vědci ale připouštějí, že zatím není možné posoudit dlouhodobé zdravotní dopady.“ Jenže chybí dvě podstatná slova nakonec…jakéhokoli jídla. Což ovšem obrací smysl.

se věnuje zemědělství. Petr Havel uvádí, že hlavní zatěžkávací zkouška českého zemědělství teprve přijde. Píše: „Evropa jako celek je však vzhledem k vysokým nákladům na pracovní sílu a také kvůli ne zcela optimálním klimatickým podmínkám již nyní cenově nekonkurenceschopná. Před průnikem potravin a zemědělských komodit na svůj trh se zatím brání cly a systémem netarifních překážek obchodu, ale celou řadu sporů o ochranná opatření na půdě Světové obchodní organizace prohrává, takže bude muset svou ochranu zrušit.“

„Poptávka v rozvojovém světě evidentně roste a poroste, takže odbyt pro produkci z rozvojového světa v místě jejího vzniku je teoreticky zajištěn. Avšak ani Evropa není v současné době, především po vstupu dvou klasických agrárních zemí, Rumunska a Bulharska do EU, z hlediska podmínek pro produkci základních zemědělských komodit stabilizovaná. Zejména Rumunsko může díky téměř 20 mil. ha použitelné zemědělské půdy výrazně ovlivnit evropskou bilanci hlavně v rostlinné výrobě, a tak způsobit pokles stávajících cen. Unie kromě toho zvažuje integraci s dalšími východními státy, například s Ukrajinou. Ve všech těchto případech platí, že agrární, „polorozvojové“ země budou pro všechny evropské, a tedy i naše zemědělce představovat daleko tvrdší konkurenci na trhu, než je tomu dosud.“

Jako jednu z možností zlepšení situace uvádí: „Jednou z možností EU, jak se zlepšením podmínek pro produkci zemědělských komodit „něco udělat“, je využití geneticky modifikovaných organismů (GMO). Tisíce vědeckých prací z celého světa navíc vyvrátily teze odpůrců GMO nejen v oblasti rizik pro lidský organismus, ale také teze o rizicích GMO pro biodiverzitu, neboť, pěstování GM plodin představuje nižší chemické zatížení životního prostředí, čímž jsou vytvořeny lepší předpoklady pro přežití některých ohrožených druhů živočichů a rostlin.“

Velmi aktuální je konstatování: “Jedním z hlavních důvodů, proč je evropská produkce v porovnání se „zbytkem světa“ často dražší, je neskutečně složité předivo norem, vyhlášek, zákonů a dalších předpisů ukládajících tomuto sektoru množství povinností, které se zásadním způsobem promítají do nákladů na výrobu. Podle některých analýz prodražují často nesmyslné zákony výrobky až o 30 %.“

V dalším příspěvku dokládá, že prognosy o zdražování potravin jsou nepodložené. Živí je zejména Agrární komora, jako lobistická organizace, které jde o vysoké ceny zemědělských komodit. Podstatné je, že ceny potravin neovlivňuje situace na tuzemském trhu, ale na trhu EU, zejména německém, ale základním limitem nebo urychlovačem růstu cen potravin je koupěschopná poptávka spotřebitele a z hlediska výběru potravin pak vývoj stravovacích návyků.

Dále uvádí: „Letošní světová i evropská produkce základních potravinářských komodit je vyšší, jejich alternativní využití pro produkci pohonných hmot ztrácí politickou podporu a nárůst poptávky v asijských zemích se částečně stabilizoval. Svou roli začínají hrát také investice do podpory zemědělské produkce v rozvojových zemích, jednání o liberalizaci světového agrárního obchodu i stále více se prosazující produkce geneticky modifikovaných plodin, které mají vyšší hektarový výnos a na rozdíl od lží šířených organizacemi typu Greenpeace také vyšší kvalitu.“

V třetím příspěvku Jaroslav Drobník shrnuje podstatu zemědělské biotechnologie, zejména metody přenosu genů a vysvětluje proč jsou nepodložené některé pověry záměrně šířené zavádějící propagandou. (viz text na této stránce >>>).

opakuje stejnou zprávu i s „ekology“, stejně jako Lidové noviny, které dodávají zajímavou větu: „European Voice nicméně současně napsal, že řada potravin, které jsou běžně dostupné na pultech evropských supermarketů, v sobě obsahuje geneticky modifikované mikroorganismy.“

seznamují s dokumentem JRC uvedeným v úvodu. Jak je u našich medií zvykem, opět znevažují odborníky v ekologii tezí „Zdraví není jediným hlediskem, které se v souvislosti s GMP probírá. Jde také o možný vliv a negativní dopady na životní prostředí, na což opakovaně upozorňují ekologové.“ Pro redaktory jako obvykle je ekologem ten, kdo dokáže napsat plakát proti Temelínu.

Totéž 8. www.tyden.cz přináší podobnou zprávu, ale je seriosnější, nepíší ekologové, ale „ekologičtí aktivisté“. Díky jim.

(Radka Kočová) referuje o akci Zemědělského družstva Mořina, ve které družstvo seznamovalo se vými zkušenostmi s Bt kukuřicí. Štěpán Čížek, hlavní agronom Zemědělského družstva Mořina uvedl: „Geneticky upravenou kukuřici budou letos na Mořině sklízet již počtvrté. „S tímto druhem pěstování jsme začali před třemi lety v malém množství. I to však přineslo ekonomické i ekologické výsledky. Hektarů každým rokem přibývalo. Dnes pěstujeme tento druh kukuřice na maximální ploše, kterou můžeme využít,“.

O polním dnu v Mořině referuje Zemědělec 22. O technologických vlastnostech Bt-kukuřice hovořil Ing. Vladan Falta, Ph. D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Shrnul výsledky, které při testování Bt-kukuřice získal ruzyňský výzkumný ústav. Účinnost na zavíječe byla vždy stoprocentní, což také vyústilo ve velmi nízký výskyt fuzáriových mykotoxinů ve výsledném produktu. Chemická ochrana ukázala zhruba 85 - 90% účinnost, biologická měla 50 - 80% účinnost s větší efektivitou při nižším tlaku škůdce.

Ing. Falta připomněl, že dosud nebyl zjištěn vedlejší vliv Bt-toxinu na necílové složky ekosystému, tedy užitečné živočichy, predátory, červy, půdní organismy a podobně.

Hlavní problémy spojené s ochranou proti zavíječi spočívají v tom, že jeho let, který začíná na přelomu června a července, bývá rozvleklý a těžko se určuje optimální termín ochrany. Jedna housenka také podle Ing. Falty za svůj život poškodí několik rostlin a způsobené ztráty se mohou pohybovat v rozmezí 10 až 50 %. Některé pokusy také ukázaly, že jestliže je polovina rostlin napadených škůdcem, může být celkem třetina infikovaná fuzárii.

zabývající se myslivostí si opět pochvaluje, jak Bt kukuřice na rozdíl od té stříkané insekticidy jde k duhu zvěři. Kromě toho zemědělci při napadení kukuřice zavíječem reklamují větší poškození od divočáků – stvoly se snadněji lámou. Proto si opět pochvalují Bt kukuřici.

Podobně referuje Havlíčkobrodský deník 29.

(Josef Šulc) uvádějí sice věcný titulek „Paradoxy jednotného trhu EU“, zabývajícího se mj. regulací chemikálií REACH, ale v oboru GMO nasazují správnou soudružskou ideologii: “ straně velké koncerny dokáží ovlivnit rozhodování Evropské komise i v opačném směru. Názorným příkladem je vývoj postoje bruselské centrály ke geneticky modifikovaným organismům (GMO)“. A dokumentuje: „Do současné doby přitom neexistuje ani jedna seriózní, na producentech GMO nezávislá studie dlouhodobého působení GMO na lidský organismus. Je to přirozené. Jednak není na provedení takové studie zájem, jednak od zavedení potravin s komponentami GMO na běžný trh uplynula příliš krátká doba pro významnější výskyt zdravotních poruch. Větší svobodu pro podnikání (i nesvědomité) má legalizovat neoliberální Lisabonská smlouva.“