(Petr Syrovátka) uvádí, že soukromá hospodářka z Pesan má strach z pylu z Bt kukuřice. „Nikdo neví, jak takové plodiny působí na člověka,“ Gratulujeme Greenpeace, jak úspěšně dokáží děsit lidi. „Dosavadní studie, včetně zhruba dvanáctiletých zkušeností s využíváním geneticky modifikovaných organismů v potravinovém řetězci, neprokázaly jejich negativní účinky na lidské zdraví, zvířata ani životní prostředí,“ ubezpečil tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. „Můj názor je, že kolem geneticky modifikovaných plodin je moc křiku. Podle mě škodlivé nejsou. Evropa se jim sice brání, ale v Americe a v Asii jsou miliony hektarů a to nejrůznějších druhů,“ dodal Miroslav Toman z Lešan s tím, že u nich rozsáhlé pěstování upravených plodin v nejbližší době neplánují.

(Martin Mařík) uvádějí zprávu s titulem „Méně chemie, víc kukuřice, chválí u Karlštejna genetiku“. Štepán Čížek agronom družstva ZD Mořina říká: »Výnosy jsou vyšší o pětinu. A na hektaru ještě ušetřím skoro 1500 korun za chemii proti škůdcům, kterou nemusím používat,« »Výnosy jsou vyšší o pětinu. A na hektaru ještě ušetřím skoro 1500 korun za chemii proti škůdcům, kterou nemusím používat,« vypočítává Čížek přednosti své kukuřice oproti té běžné. »GM plodiny nejdou proti ekologii. Vždyť my sami zčásti hospodaříme i v Chráněné krajinné oblasti Český kras. A nemáme s ochranáři žádný problém. Přece díky Bt kukuřici dáváme na pole i méně chemie,« tvrdí zemědělec. Družstvo pěstuje GM kukuřici hlavně jako krmivo pro dojnice. A agronom tvrdí, že právě díky tomu mají mléko kvalitnější. »Jakmile nejsou v krmivu toxiny, jež se tam jinak zavlečou hlavně kvůli škůdcům, odrazí s to samozřejmě v lepším zdraví zvířat. A následně i v jejich produkci,« říká Čížek. Přesné důkazy z vlastního provozu pro to ovšem družstvo zatím nemá. A svým zaujetím přitom dokonce »nakazil« už i další místní farmáře. »Dali jsme se po příkladu ZD Mořina také na pěstování Bt kukuřice, je to jednoznačně přínos,« potvrzuje Vladimír Linhart ze sousedních Hatí.

Evropská komise se sice stále staví k GM rostlinám odmítavě, ale rozhodnutí nechává na členských státech. Letos bude Česko zřejmě už po Španělsku druhým největším pěstitelem GM plodin v Evropské unii, s výměrou kolem deseti tisíc hektarů. Zatím se zdá, že země volí svoji vlastní cestu - totiž podporu ekozemědělství při toleranci GM plodin. »Oba způsoby musí existovat vedle sebe, oba mají své opodstatnění. V biotechnologiích nám přitom už Spojené státy hodně utíkají,« říká prezident Agrární komory Jan Veleba.

Obdobný, i když ne tak jasný názor má i Jiří Urban, letos čerstvě jmenovaný náměstek ministra zemědělství pro životní prostředí a výzkum. Urban byl přitom v minulosti šéfem Svazu ekologických zemědělců Pro-bio, jenž pěstitele GM plodin tvrdě kritizoval.

»Osobně dávám přednost spíš ekofarmářům. Ale v Česku není veřejnost tak kritická k modifikovaným plodinám, jako leckde v západní Evropě. A také řada zemědělců je chce pěstovat. Proto jsem pro souběžný rozvoj ekofarem i GM plodin,« vysvětluje Urban.

(Petr Hezký) v souvislosti se potřebou zeleniny velice věcně informuje o problematice GMO. Takových žurnalistů houšť a větší kapky – jak říkali u nás doma.

(Dalibor Dostál) oznamuje, že Tuzemská společnost United Bakeries, největší středoevropská pekárna, začala vyrábět biochléb. Analýzy Státní zemědělské a potravinářské inspekce se zaměřily na obsah pozůstatků pesticidů, mykotoxinů, dusičnanů a přítomnost geneticky mutovaných organismů. Ani u jednoho vzorku přitom nebylo zjištěno porušení pravidel ekologického zemědělství.“ Je zajímavé, z čeho ten chleba pečou. Všechny obilniny jsou mnohokráte mutované. Pochopitelně geneticky! Třeba nám to pan Dostál řekne.

2008-08-25. E15 (Jiří Fencl) také dokáže péct chleba bez geneticky mutovaných organismů.

uvádí názor Pavla Eichlera (generální ředitel společnosti Podravka – Laris). „Na českém trhu se objevila rýže s nepovolenou genetickou modifikací. Případ se týkal produktů Euroshopper Rýže dlouhozrnná (varné sáčky se šarží 2101082) a Rýže dlouhozrnná (varné sáčky se šarží 2201081). Přestože nebyly prokázány negativní vlivy na zdraví, prodávat geneticky upravenou rýži není v EU povoleno. Naše společnost z trhu okamžitě stáhla nepovolenou geneticky upravenou rýži od italského dodavatele. Ten přitom garantoval nepřítomnost GMO všemi potřebnými certifikáty.“(Radiační mutant rýže se v EU běžně prodává, přestože obsahuje dvakrát víc nových bílkovin než transgenní. Je to důsledek protivědecké populistické legislativy EU).

přináší zprávu pod titulkem „Modifikovaná kukuřice vyjde levněji, jásají farmáři“ (a pláče Greenpeace, protože podle nich GMP nedávají vyšší výnosy a zotročují zemědělce). "V produkci GMO kukuřice vidím cestu, jak zlevnit a zároveň zkvalitnit naši produkci," uvádí hlavní agronom ZD Mořina Štěpán Čížek. Družstvo podle jeho údajů letos pěstuje tuto plodinu na ploše 500 hektarů a je největším producentem modifikované kukuřice v Čechách.

Podle Čížka přitom vychází náklady na postřik jednoho hektaru nemodifikované kukuřice na 1000 korun na hektar, dalších zhruba 500 korun tvoří náklady na pohonné hmoty spotřebované při postřiku nebo mzdu pracovníků. Při produkci GMO kukuřice tak lze ušetřit zhruba 1500 korun na hektar a navíc snížit zatížení životního prostředí chemickými látkami.

"V porovnání s konvenční kukuřicí dosahujeme také u modifikované kukuřice o 15 až 20 procent vyšších hektarových výnosů," uvádí Čížek. Sklizenou GMO kukuřici navíc nenapadají houbové choroby. "Tím získáváme kvalitnější krmivo pro dobytek," zdůrazňuje Čížek. To následně vede k vyšší užitkovosti v produkci mléka a prakticky vyloučení rizika pozůstatků mykotoxinů v mléčné surovině. (viz HN výše 22.)

uvádí skutečnost zajímavou pro myslivce: „Sedláci si stěžují, že jim mnoho škod způsobují divočáci v kukuřici. Mnohem větší problémy však naopak porosty kukuřice způsobují divokým prasatům. Na podzim se totiž stříkají chemickými prostředky proti zavíječi kukuřičnému. Zní to paradoxně, ale porosty GMO kukuřice (geneticky modifikované) jsou pro zvěř mnohem zdravější. Jsou totiž odolné vůči škůdcům a nemusejí se ošetřovat insekticidy, které zvěři způsobují zažívací potíže.“

uvádí užitečný přehled organických polutantů v půdách. Výsledky ukazují na vysokou zásobu DDT a jeho metabolitů v zemědělských půdách; všechny kraje vykazují nadlimitní hodnoty u DDT i DDE, což svědčí o jejich obrovské perzistenci. HCH je nejvíce obsažen v přípravku Lindane (až 99 %), který byl ve světovém měřítku jedním z široce používaných insekticidů. Legislativou daná limitní hodnota v zemědělské půdě je 10 µg/kg půdy pro jednotlivý insekticid (vyhláška č. 13/1994 Sb.). V porovnání s vyhláškou nebyla zjištěna nadlimitní průměrná hodnota u HCH a HCB v žádném kraji. Obsah PAH se v krajích pohybuje v rozmezí 300 až 580 µg/kg, což je hluboko pod limitní hodnotou danou vyhláškou. Rovněž průměrné obsahy PCB jsou podlimitní. Nejvyššího obsahu bylo dosaženo v Libereckém kraji.

také informuje o čestném postavení ČR v pěstování GMP. Samozřejmě s obvyklou mantrou Greenpeace „žádná nezávislá studie do hloubky nepopsala možné vlivy GM plodin na lidské zdraví a také životní prostředí.“ O nezávislosti a hloubce zřejmě rozhoduje Greenpeace.

(Martin Mařík) hodnotí význam GM plodin v globální potravinové bilanci. Bohužel, i tento redaktor obvykle spolehlivý v zemědělské tematice se podbízí „masám“, které nevědí, že všechny kulturní plodiny jsou mnohokráte mutované a dělá, že to neví také. A to nejen v nadpisu, ale i textu. Uvádí GMP jako možnost vyrovnat se se suchem, popisuje běžné jejich užívání v USA a odpor v Evropě, poukazuje na zákaz Bt kukuřice, který prosadil prezident Sarkozy. Realisticky soudí, že hlad nevyřeší GMP, ale politici.

uvádí rozšíření Bt kukuřice v ČR. Bohužel, autor (Tomáš Fránek), zřejmě, aby se „přiblížil masám“ ji nazývá „mutovaná“. Věcně uvádí, že jsme druzí za Španělskem a to i před Německem. Prý „Proti pěstování GMO kukuřice protestují jak ekologické organizace, tak zemědělci specializující se na bio produkty.“ Jde o to jaké organizace; hlasitá je pouze Greenpeace. U ekologických zemědělců jde o čistě ekonomický zájem – finančně zhodnotit desinformaci spotřebitelů.