Přejímají krajská vydání a www.iDNES.cz a v poněkud pozměněné formě www.aktuálně.cz (27.)

V dalším věcně a srozumitelně vysvětluje podstatu GMP a uvádí „V laické veřejnosti je zakořeněn názor, podle něhož je vnášení genů jiných druhů "nepřirozené"; vědci však namítají že princip je přesně tentýž jako v tradičním křížení a šlechtění, pouze technika je na rozdíl od náhodných a nepředvídatelných výsledků tradičních metod přesně zacílená a spolehlivá. Přitom odrůdy vzniklé konvenčním šlechtěním, v němž se používá například i radioaktivní ozařování, nepodléhají zdaleka tak přísné kontrole jako nové GMO plodiny.“

Dále cituje „Otevření evropského trhu by bylo pro biotechnologické firmy velmi lákavé. Evropský trh semen má podle údajů firmy Cropnosis roční obrat téměř osm miliard dolarů z globální hodnoty téměř 33 miliard USD. Globální trh GMO semen loni dosáhl téměř sedmi miliard dolarů a dál silně roste. Přední agrochemické firmy jako Monsanto, DuPont nebo Syngenta díky vysoké poptávce po zemědělských produktech zvýšily prognózy ziskovosti pro letošní rok.“

V postoji EU se odráží to, že tato technologie zde má stále mnoho odpůrců, zejména mezi ekologickými aktivisty a sdruženími spotřebitelů. Odpůrci tvrdí, že nové technologie jsou nebezpečné zdraví a životnímu prostředí a prospívají jen agrochemickým koncernům. Proti tomu však stojí dobrozdání řady mezinárodních institucí a ověřených vědeckých studií, které za léta pěstování a konzumace GMO neshledaly na nových produktech nic závadného. . Nedávná zpráva britské organizace Soil Association, která propaguje biozemědělství, tvrdí, že hektarové výnosy hlavních GM plodin jsou stejné nebo nižší než u konvenčních plodin. Námitka o výnosech je však podle expertů jednak irelevantní, a navíc neodpovídá skutečnosti. Výzkum evropských vědců ze Společného výzkumného střediska (JRC) například ukázal, že španělští zemědělci měli s geneticky modifikovanou kukuřici o zhruba deset procent vyšší průměrné výnosy než jejich kolegové, kteří zaseli konvenční odrůdy.

Námitka o výnosech je však podle expertů jednak irelevantní, a navíc neodpovídá skutečnosti. Výzkum evropských vědců ze Společného výzkumného střediska (JRC) například ukázal, že španělští zemědělci měli s geneticky modifikovanou kukuřici o zhruba deset procent vyšší průměrné výnosy než jejich kolegové, kteří zaseli konvenční odrůdy.

Také David King vyjádřil lítost nad tím, že Evropa kvůli odporu ke GMO na tomto poli ztrácí za zbytkem světa. "Je velmi těžké představit si, že evropští vědci budou schopni na tomto poli konkurovat vědcům z USA, Argentiny nebo Brazílie," řekl. Přejímají financninoviny.cz

Podobný názor jako čínská vláda tento týden vyjádřil i Sir David King, hlavní vědecký poradce britské vlády. »Existuje jen jedna technologie, která může vést k vyšším výnosům - genetická úprava,« řekl podle listu Financial Times. »Potřebujeme další zelenou revoluci,« řekl s odkazem na předchozí vlny zvyšování produkce v Asii a v Latinské Americe.

Zatímco Američané se širokého využití geneticky upravovaných plodin nebojí, Evropa odolává. Zatím. Podle březnového průzkumu Eurobarometru odpor Evropanů klesá.

V druhé části seriálu Martin Mařík hodnotí úlohu GP ve dostupnosti potravin v rozvojových zemích a uvádí příklady nesmyslných pověr šířených nejen NGO, ale podporovaných i evropskými politiky.

Poněkud neodborný, spíše levicovým heslům Greenpeace je poplatný třetí příspěvek Kristýny Balajové, analytičky institutu Glopolis. Podle ní musí v Africe zůstat plevel aby se mohli rolníci živit „plením“ (český výraz pro odstraňování plevelů je pletí). Autorka přejímá hesla Greenpeace: „na GMP zatím, podobně jako Evropa, pohlížela Afrika velmi nedůvěřivě“, což je důvod nikoli pro hladovění, ale pro osvětovou činnost a „venkované musejí používat chemické látky od stejného výrobce a na každou další úrodu si musejí znovu koupit nové osivo, protože to upravené lze použít jen jednou.“ Mohou sice kupovat např. glyfosát od jiných výrobců, ale o jeho kvalitě by se měla autorka informovat u našich rostlinolékařů. Ale hlavně by autorka měla vzít na vědomí, že k dosažení rozumných výnosů kukuřice se používá heterozí osivo, které je nutno každý rok kupovat bez ohledu na genetické modifikace.

Po započítání všech nákladů a vlivů farmáři s geneticky modifikovanou kukuřicí měli zisk z hektaru v závislosti na regionu buď srovnatelný s pěstiteli konvenční plodiny, nebo vyšší až o 122 eur (asi 2900 Kč). Kromě vyššího zisku zemědělci s upravenou kukuřicí na této plodině oceňovali i její nižší ohrožení od škůdců.

Experti také zjistili, že pěstitelé dostávali zhruba stejné výkupní ceny za kukuřici bez ohledu na to, zda šlo o klasickou či geneticky modifikovanou plodinu. Zemědělci pěstující Bt kukuřici sice zaplatili více za osivo než jejich kolegové, měli ale nižší náklady na látky proti hmyzu.

Přejímají 2. Lidové noviny a Haló noviny

Významným důvodem odklonu od zemědělského výzkumu byl i vzrůstající vliv ekologických aktivistů na vlády bohatých zemí, bohaté nadace a mezinárodní instituce jako Světovou banku, které většinu zemědělského výzkumu financují. Aktivisté zelených organizací kritizovali výdobytky zelené revoluce, odmítali intenzivní zemědělství a prosazovali představy, podle nichž si mají Afričané zachovat primitivní výrobní postupy, tradiční plodiny a model drobného farmaření pro holou obživu a nepouštět se do moderní produkce s umělými hnojivy, zavlažováním a výnosnějšími plodinami. Je všeobecně známé heslo Greenpeace „Potravin je na světě dost, jsou jen špatně rozděleny“. I dnes tento názor sdílí Václav Exner (poslanec KSČM), jak jej publikoval v Haló novinách 10.7.

Škrtání peněz na zemědělský výzkum pokračuje i letos, přestože svět je uprostřed potravinové krize a ceny základních potravin vzrostly za poslední tři roky zhruba dvojnásobně. Spojené státy hodlají snížit roční podporu asi 60 milionů dolarů pro síť neziskových výzkumných ústavů o 75 procent, sdělila mluvčí Konzultační skupiny pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR), organizace, která světové výzkumné instituty zastřešuje.

„Environmentální komunita začala zběsile tlačit na dárcovské země a velké nadace, aby nepodporovaly programy typu umělá hnojiva pro Afriku,“ uvádí ředitel Mezinárodního ústavu pro zavlažování David Seckler. Zelení aktivisté také přesvědčili Fordovu nadaci a Světovou banku, aby opustily většinu afrických projektů a Rockefellerova nadace od těchto projektů rovněž ustoupila. „Strach Světové banky ze zeleného politického tlaku ve Washingtonu se stal největší překážkou nasycení Afriky,“ vzpomíná Borlaug.

Zelené strany v západní Evropě zase přesvědčily většinu tamních vlád, aby přestaly dodávat do Afriky hnojiva; v posledním desetiletí pak odmítavý přístup Evropy ke geneticky modifikovaným plodinám odrazuje Afriku od přejímání dalšího moderního nástroje ke zvýšení zemědělské produkce a možnosti odstranit hrozbu hladu. Situaci na světovém trhu potravin ještě podle expertů začala silně zhoršovat prudce rostoucí produkce biopaliv, další projekt iniciovaný z valné části zeleným hnutím. „Dvě největší hlouposti jsou biopaliva v Americe a zákazy geneticky modifikovaných plodin v Evropě,“ řekl profesor ekonomie na Oxfordské univerzitě Paul Collier.

Pod tlakem krize se v poslední době začíná podpora zemědělství rozvojového světa pomalu obnovovat. Světová banka pod vedením nového prezidenta Roberta Zoellicka chce zdvojnásobit úvěry pro zemědělské programy v Africe na 800 milionů dolarů ročně a americký prezident George Bush požádal Kongres o uvolnění dodatečných 770 milionů dolarů na pomoc farmářům v chudých zemích. Podle expertů však léta zanedbávání půjdou těžko nahradit. Například filipínský institut pro výzkum rýže vyvinul proti nejrozšířenějšímu škůdci 14 prototypů odrůd rýže, avšak vyvinout plodinu plně použitelnou na polích mu i v případě, že získá peníze, bude trvat čtyři až sedm let.