Odkazy na všechny přehledy médií
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií,
tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak
pozitivní
 ,
tak negativní
zprávy:
Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám
měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ komentujeme
(zdůrazněním) jak přesnost
(nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“),
tak presentované názory. Bude však správné, tyto
dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme
za přehledem kapitolu
KOMENTÁŘE. U zprávy je
uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře.
Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také
komentáře vaše. Věnujte
tu chvíli ťukání do klávesnice a
pošlete nám je
- buď E-mailem odkazem
ze záhlaví každé zprávy,
- nebo pomocí
dotazníku. Zde však
prosíme o uvedení měsíce a čísla zprávy v něm.
Uveřejníme v dalším měsíci.
Smutná zpráva
PŘI ZAHÁJENÍ MONITORINGU JSME UDĚLOVALI CENU BARONA PRÁŠILA
ZVLÁŠTĚ VYBRANÝM MEDIÍM ŠÍŘÍCÍM NESMYSLY. ZDÁ SE, ŽE JE NUTNO
JI OBNOVIT.
CENA BARONA PRÁŠILA
LISTU
INDEPENDENT
O kterém referuje 11. Zpravodajství
ČTK, www.digiweb.cz, www.financninoviny.cz,
www.tyden.cz
Mobily mohou za nedostatek potravin. Zabíjejí
včely
List se dokonce odvolává na vědce. „Důkazy
existují: Tato teorie říká, že záření z mobilních
telefonů ovlivňuje navigační systém včel, které
netrefí zpět do svých úlů. Nemoc včel označovaná
jako CCD (Colony Collapse Disorder - syndrom
vymírajících včelstev) nastává, když obyvatelstvo
úlu náhle zmizí a nechá v něm jen královnu,
vajíčka a několik nedospělých jedinců. Zmizelé
včely se nikdy nenajdou, ale předpokládá se,
že umírají daleko od domova. Paraziti či jiné
včely, které za normálních okolností obsadí
opuštěný úl, když vymře jeho včelstvo, se k
úlům opuštěným kvůli CCD ani nepřiblíží. Výzkum
německých vědců už před časem potvrdil, že chování
včel se mění v blízkosti elektrického vedení.
Nyní studie Univerzity Koblenz-Landau zjistila,
že se včely odmítají vrátit zpět do úlu, pokud
je v jeho blízkosti umístěný mobilní telefon.
Doktor Jochen Kuhn, který studii uskutečnil,
uvádí, že to by mohlo naznačovat možnou příčinu
CCD.
V západní Evropě poprvé klesl prodej telefonů.“
Vtip měsíce
nenašli jsme nic veselého
Lékařská biotechnologie
Nenašli jsme žádné články
Biopaliva
2008-06-25
ČRo - Rádio Česko
Zemědělství a potraviny
referují o pěstování bavlníku v Indii. Produkce
bavlny v Indii, která je druhým největším pěstitelem
plodiny na světě, by se mohla zvýšit v příštím roce
až o 11 procent. Příčinou bude příznivé počasí a
vyšší výnosy z geneticky modifikované bavlny. Od
chvíle, kdy úřady povolily v Indii pěstovat geneticky
modifikovanou bavlnu, se průměrné výnosy z akru
více jak zdvojnásobily na 560 kilogramů. Zemědělci
oseli geneticky upravenou plodinou 2/3 půdy určené
pro bavlnu. V příštím roce by mohla zaujmout až
80 procent plochy. Reflex se také podrobně zabývá
různými názory na otázku potravin. O GMO v této
souvislosti odpovídá novinář
Petr Havel: „Je to
další z trendů, který se v budoucnosti prosadí.
Zatím naráží na odpor zejména takových organizací,
jako jsou Greenpeace, ale v základu nestojí starost
o zdraví a životní prostředí, nýbrž byznys. Odpor
proti GMO drží ve hře výrobce hnojiv a zemědělce,
kteří vyrábějí s vyššími náklady. Tyhle protesty
jsou největší možnou manipulací. Psychologicky likvidují
konkurenci. Hovoří se také o vlivu investičních
fondů, které spekulují na trhu s potravinami.“
Naproti tomu sociální ekolog
IVAN RYNDA z fakulty
humanitních studií UK má jiný názor: „To je hodně
složitý problém a já jsem k využití geneticky modifikovaných
organismů (GMO) spíš skeptický. Klasické důvody
pro jsou silné: stejně to po celou historii děláme.
Křížení druhů není nic jiného, nové technologie
to jen urychlují; můžeme zvýšit výnosy a účinně
bojovat s hladem; můžeme omezit spotřebu hnojiv
škodících životnímu prostředí. Ale důvody proti
vidím jako silnější: především platí princip předběžné
opatrnosti, který říká, abychom nedělali to, čehož
důsledky neznáme ( pan sociální
ekolog by si měl prostudovat definici principu předběžné
opatrnosti, jak ho definovala EU v roce 2000).
Mezi ty neznámé důsledky patří například dopad na
biodiverzitu – používáním GMO můžeme vyhubit řadu
organismů, aniž bychom s tím počítali a aniž bychom
věděli, co to způsobí. Bylo
by zajímavé, jak se sociální ekolog dívá na postřiky
pesticidy. Patrně jako na neškodné, protože jsou
„tradiční“ a tudíž sociálně bez problémů.
(Barbora Venclová)
referuje o tiskové konferenci AV ČR a Sdružení BIOTRIN.
Zdůraznila, že základ evropské regulace GMO nemá
vědecké podklady a neexistuje důvod považovat GMO
za výjimečné odrůdy. Každá nová odrůda z definice
musí mít nové bílkoviny a nejvíce jich podle výzkumu
mají radiační mutanty, které nikdo nekontroluje
ani neznačí. Regulace GMO je z politických důvodů
přísnější než u jedovatých chemikálií. Politici
rozhodují o vědeckých posudcích. To vše brzdí pokrok
v zemědělství. Negativní vliv na ekosystém existuje
jen v propagandě ekologistů, ale u GM kukuřice,
která je jedinou GM odrůdou povolenou v Evropě,
prokázán nebyl. Naopak, její pěstování má pozitivní
dopady omezením chemických postřiků, výjezdů do
pole a úspoře energie.
Naštěstí kompetentní orgány ČR postupují racionálně,
takže navzdory desinformaci Evropanů ČR představuje
region s pozitivním přístupem k této moderní technologii.
2008-06-20
Brněnský deník
dodává zprávě o neregistrované rýži tu pravou novinářskou
„šťávu“. K tomu si pozvala „odborníka“: „Je to největší
skandál související s genetickou kontaminací potravin,
jaký se u nás doposud udál. Jasně to dokládá, že
jsou-li geneticky modifikované plodiny jednou komerčně
pěstovány, nelze zabránit, aby pronikly na trh a
kontaminovaly potraviny,“ řekla Deníku
Magdalena Klimovičová,
poradce ekologické organizace Greenpeace. Podle
ekologů je konzumace geneticky modifikované rýže
stejně nebezpečná jako požívání léků, které nebyly
řádně testovány. „Nikdo neví, jaké účinky mohou
mít,“ dodala Klimovičová. (Paní
Klimovičová není ekolog; studovala antropologii.)
Přejímá Pražský deník a 6 regionálních deníků.
2008-06-19
ČT1, TV Prima, TV Nova
přinášejí zprávy o necertifikované transgenní rýži
na českém trhu. Prima si pozvala
Kateřinu KOTÁSKOVOU,
kterou tituluje „ekoložka“.
Bylo by zajímavé se dovědět, na které univerzitě
získala alespoň BS z ekologie.
Zuzana BAKALÍKOVÁ,
redaktorka říká: „Odborníci proto radí: Pokud doma
ve spíži objevíte tuto rýži, raději ji vyhoďte do
odpadkového koše, čistě pro jistotu."
Škoda, že paní redaktorka nejmenovala
své „odborníky“. Nova jednoho z nich jmenuje:
Petr NEČAS, praktický lékař pro dospělé
poslušně reprodukuje demagogii
nátlakových skupin: „U některých těchto potravin
může to u spotřebitelů působit i zdravotní potíže,
to znamená, mohou se vyvolat i třeba alergie“.
Pan doktor pochopitelně neví,
že radiační mutanty rýže, které máme běžně na talíři
aniž o tom víme, mají dvojnásobnou pravděpodobnost
těchto problémů.
2008-06-166
Zpravodajství ČTK
uvádí stanovisko Greenpeace: Téměř polovina pesticidů,
které jsou běžně dostupné na trhu, představuje riziko
pro lidské zdraví i samotnou přírodu. Velké nadnárodní
společnosti údajně produkují 75 procent všech pesticidů,
přičemž ty nejnebezpečnější prý pochází od koncernu
Bayer. Hned v závěsu za německou společností se
drží švýcarská Syngenta, americká Monsanto, německý
BASF a opět americký koncern Dow Chemicals. "Náš
žebříček ukazuje, jak je produkce největších agrochemických
společností stále toxická," uvedl chemický expert
ekologické organizace Manfred
Krautter. Podle něj je na politicích, aby
zpřísnili evropskou legislativu, která pro pesticidy
stanovuje nejrůznější pravidla. O této možnosti
se v současnosti v Evropské unii skutečně jedná,
ale zatím bez úspěchu. Evropská komise již dva roky
například žádá zákaz zemědělských postřiků, které
jsou prokazatelně toxické a mohou stát například
za vznikem rakoviny, zatím však neúspěšně. Členské
státy EU se totiž na takovém omezení zatím nedokázaly
shodnout.
Zatímco Francie by chtěla zakázat veškeré pesticidy,
Německo zase přílišné zpřísňování pravidel odmítá,
protože by údajně přineslo velké náklady pro farmáře.
EU se tak zatím dohodla pouze na tom, že vypracuje
zprávu o pokroku, který během projednávání této
legislativy učinila. Poté se teprve ukáže, jaký
unie ve spolupráci s komisí a Evropským parlamentem
zvolí postup. Konečná dohoda je tak poměrně vzdálená.
Nové výsledky výzkumu
zmiňuje (z New Scientist) pomalu rostoucí transgenní
trávu. Do nejběžnější traviny městské zeleně (Paspalum
notatutri) stačí podle Freda Altpetera z University
of Florida v Gainesville přidat jediný gen ze známé
modelové rostliny Arabidopsis
thaliana. Protein odpovídající tomuto genu
(ATHB 16) vylepšuje trávu ve dvou ohledech: neroste
tak rychle a do takové výšky, takže jí není nutné
několikrát za sezónu ručně sekat. Na druhé straně
by GMO tráva ale měla růst hustěji vedle sebe, což
by trávníky chránilo před invazí plevelů. Poznámka:
V minulosti již byla přidáním genů žita vyvinuta
GMO tráva, jejíž pyly by měly být šetrnější k alergikům.
Současný stav tohoto projektu je však neznámý.
Průmysl, ekonomika a politika
tlumočí výzvu firmy Nestlé: Největší světová potravinářská
společnost Nestlé vyzvala přední evropské politiky,
aby přehodnotili svůj tvrdý nesouhlas vůči geneticky
modifikovaným plodinám. Podle Nestlé by biotechnologické
zemědělství mohlo pomoci právě v době, kdy rostou
ceny komodit a staví tak základní potravinářské
plodiny mimo možnosti nejchudších lidí světa. "Je
to jedna z nejbezpečnějších technologií, kterou
jsme tu kdy měli - mnohem bezpečnější než biopotraviny
nebo cokoli jiného, co je zrovna v Evropě v módě,"
řekl Brabeck o GMO;
poukázal přitom na to, že Američané konzumují GMO
již celá desetiletí bez jakýchkoli následků. Biopotraviny,
produkované bez použití metod vyspělého západního
zemědělství jako umělých hnojiv a pesticidů, jsou
podle šéfa Nestlé jen "vybraným požitkem pro ty,
kdo si to mohou dovolit". Evropský komisař pro
obchod Peter Mandelson
sice popírá, že by EU vyvíjela na africké země jakýkoliv
nátlak, připouští však, že negativní vliv postoj
EU je zde vidět. "Afrika si může pěstovat plodiny,
jaké chce, ale protože velká většina jejího zemědělského
vývozu je určena pro EU, je samozřejmě v jejím zájmu
uspokojovat potřeby tohoto trhu," řekl komisař.
Řada zemí v Africe i v Asii se zdráhá schvalovat
pěstování GMO v obavě, že se jim uzavřou lukrativní
evropské trhy, připomíná britský list Financial
Times. Zákaz GMO začínají dělat problémy i chovatelům
a producentům masa. Krmiva ze sóji dovážená hlavně
z Jižní Ameriky jsou v nemodifikovaných odrůdách
stále vzácnější a jejich cena tak prudce roste.
Britský Národní svaz farmářů požádal podle Financial
Times největší řetězce supermarketů v zemi, aby
zrušily požadavek, podle něhož mají být běžné potraviny
bez GMO.
Stručně referuje Metro (24).
2008-06-15
Zpravodajství ČTK
referuje o stanovisku novinářů k jedné z příčin
problémů s potravinami, které zaslali New York Times:
Vlády vyspělých zemí a mezinárodní instituce, v
domnění, že problém hladu byl již ve světě v jádru
vyřešen, omezují od 80. a 90. let výdaje na vývoj
plodin odolných vůči adaptujícím se škůdcům, na
distribuci umělých hnojiv, zavlažování a další výdobytky.
Dalšímu zavádění moderního zemědělství do chudých
zemí brání i tlak ekologických organizací. Proto
se zelená revoluce neuchytila ve většině zemí Afriky,
která je tak stále ohrožena hladomory. Po prudkém
zlepšování od 60. do 80. let, kdy zelená revoluce
zajistila dostatek potravin v Asii a Latinské Americe,
kleslo v 90. letech tempo růstu světové potravinové
produkce zpět pod tempo populačního růstu. To postupně
ztenčilo zásoby a v posledních letech přispělo k
prudkému nárůstu cen a nynější potravinové krizi.
"Environmentální komunita začala zběsile tlačit
na dárcovské země a velké nadace, aby nepodporovaly
programy typu umělá hnojiva pro Afriku," uvádí ředitel
Mezinárodního ústavu pro zavlažování
David Seckler. Zelení
aktivisté také přesvědčili Fordovu nadaci a Světovou
banku, aby opustily většinu afrických projektů a
Rockefellerova nadace od těchto projektů rovněž
ustoupila. "Strach Světové banky ze zeleného politického
tlaku ve Washingtonu se stal největší překážkou
nasycení Afriky." Zelené strany v západní Evropě
zase přesvědčily většinu tamních vlád, aby přestaly
dodávat do Afriky hnojiva; v posledním desetiletí
pak odmítavý přístup Evropy ke geneticky modifikovaným
plodinám odrazuje Afriku od přejímání dalšího moderního
nástroje ke zvýšení zemědělské produkce a možnosti
odstranit hrozbu hladu. "Dvě největší hlouposti
jsou biopaliva v Americe a zákazy geneticky modifikovaných
plodin v Evropě," řekl profesor ekonomie na Oxfordské
univerzitě Paul Collier.
"Washington a Evropa by si měly zatelefonovat a
říct si - my ustoupíme od našich pitomostí a vy
od vašich," řekl Collier listu.
referuje o konferenci FAO podrobněji. Jednání zahájil
generální tajemník OSN pan
Ki-mun. Podle něj se musí do roku 2030 zvýšit
produkce potravin ve světě zhruba o 50 procent,
pokud se má bez problémů uspokojit rostoucí poptávka.
Na podporu potravinové produkce ve světě chce FAO
získat každý rok 15 až 20 miliard dolarů. Dále
je podle něj nutné rychle obnovit jednání o další
liberalizaci světového obchodu. Vedle zvýšení potravinové
pomoci je podle šéfa OSN nutné v první řadě zajistit
zemědělcům dostatek zrna a hnojiv na letošní sezonu.
Omezením obchodních restrikcí pak bude podle něj
možný volnější pohyb zemědělských produktů. Snahy
o různé formy ochranářství, kdy některé země omezují
vývoz nebo určují ceny, podle něj k ničemu nevedou.
Společná zpráva OECD a FAO odhaduje, že ceny pšenice
a kukuřice budou v období 2008 až 2017 proti desetiletí
do roku 2007 v průměru o 40 až 60 procent vyšší.
Summit proto vyzval bohaté státy, aby pomohly
povzbudit zemědělskou produkci v chudých zemích
a zajistit více potravin pro téměř miliardu lidí,
nad kterými se vznáší hrozba hladu. Tato pomoc by
podle summitu měla znamenat pro chudé země zejména
afrického kontinentu novou zelenou revoluci, jaká
v 60. a 70. letech zajistila výživu Asii a Latinské
Americe.
Vedle mobilizace nouzové pomoci by hlavními částmi
plánu mělo být omezení obchodních bariér, a především
investice do zemědělské produkce. Investice do zemědělství,
zejména do vývoje nových, odolnějších a výnosnějších
plodin, se v posledním desetiletí výrazně snížily,
protože se zdálo, že úkol nasytit svět je v podstatě
splněn. Růst výnosů se však kvůli tomu téměř zastavil,
zatímco světová populace dál roste. Do Afriky se
přitom výdobytky moderního zemědělství prakticky
nedostaly a zanedbání investic bylo jednou z příčin
rychlého růstu cen potravin v posledních letech.
Pan Ki-mun odhadl, že na podporu potravinové produkce
by měl svět získat každý rok 15 až 20 miliard dolarů.
Šéf FAO Jacques Diouf
otevřel celý summit ostrou kritikou podpory biopaliv.
„Pokračovat ve využívání biopaliv tváří v tvář věrohodným,
nestranným a stále se množícím názorům, podle nichž
to přispívá ke zhoršení potravinové krize, je nestoudné
a naprosto neobhajitelné,“ řekl zástupce přední
britské humanitární organizace Oxfam
Rob Bailey.
referuje kriticky o výše uvedené konferenci FAO.
Summit žádné konkrétní sliby nepřinesl. „Dobré úmysly
z Říma musí v Japonsku doprovázet šeky,“ říká proto
s odkazem na chystané červnové setkání zemí G8 v
Japonsku Barbara Stockingová
z britské humanitární organizace Oxfam. Sliby pomoci
farmářům v chudých zemích nicméně znovu rozviřují
debatu o geneticky modifikovaných plodinách (GMO).
Krize by tak mohla přispět k překonání nedůvěry
afrických států vůči upraveným potravinám. Samozřejmě
to vyvolalo pokřik „aktivistů“. (Přejímá 11 deníků
Středních Čech).
uvádí v dopisech čtenářů kritiku nevhodného „vyvážení“
názorů světového vědce prof.
Sehnala hesly reprodukovanými „konzultanty“
Greenpeace. Pro ekonomické časopis je dostatek zdrojů
o tematice GMO z renomovaných pramenů, které jsou
uvedeny.
referují o konferenci FAO: Podle odhadů dnes na
světě trpí hlady 850 milionů lidí. Otázku potravinové
bezpečnosti v kontextu problémů souvisejících se
změnou klimatu a bioenergiemi řeší 34. konference
FAO (Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství)
na nejvyšší úrovni, která ve dnech 3. až 5. června
zasedá v Římě. V této optice je jakékoliv plýtvání
nebo zneužívání produkce, která by mohla být použita
pro potravinářské účely, prostě nemorální," uvedl
ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Humanitární a rozvojová pomoc se stále míjí účinkem,
chybí koordinace jednotlivých agentur OSN i účinná
kontrola toků investovaných finančních prostředků.
Cest k řešení může být několik, ministr Gandalovič
nabízí následující: liberalizace Společné zemědělské
politiky na základě dotaženého Health Checku, odstranění
překážek světového obchodu, cílená rozvojová pomoc
na podporu udržitelného zemědělství a lokální produkce
potravin v rozvojových oblastech, ochrana půdy nebo
třeba otevřená diskuze o geneticky modifikovaných
plodinách a nových technologiích. „Požadujeme vypracování
nových expertních studií na využití biopaliv, do
té doby rozhodně nechceme zvyšovat jejich podíl.
Zároveň je třeba urychlit nástup biopaliv druhé
generace," doplnil Gandalovič.
"Problém potravinové bezpečnosti je problém politický,"
shrnul generální ředitel Světové organizace OSN
pro výživu Jacques Diouf.
"Je to otázka priorit tváří v tvář základním lidským
potřebám. A jsou to rozhodnutí jednotlivých vlád,
která ovlivňují přerozdělování zdrojů."
informuje o návštěvě velmi známého amerického vědce
Zemědělské univerzity v Iowě
Johna Peseka. Přijel
soukromě hledat hroby svých předků, ale také se
setkal s předsedou Zemědělské komory ČR
Janem Velebou. John
Pesek nemohl pochopit odpor Evropské unie ke GMO
a pokud jde o biopaliva, stejně jako Jan Veleba
zastává názor, že by se nemělo v budoucnosti počítat
se spalováním obilí a kukuřice, ale s palivy druhé
generace, jako jsou především rychle rostoucí dřeviny
nebo šťovíky.
se zabývá politikem, kterým je nový římský starosta.
V dubnových volbách italská levice proti bloku Berlusconiho
pohořela. Vítěz buduje novou republiku a mezi její
stavitele patří i reformovaný fašista a římský starosta
Alemanno. Největší
překvapení Italům připravil v letech 2001-2006,
kdy byl ministrem zemědělství ve vládě Silvia Berlusconiho.
Hájil kvalitní národní zemědělskou produkci a vedl
rozhodnou bitvu proti geneticky upraveným plodinám
(radiační mutant dodávající
mouku do italské pasty mu nevadil, možná, že mu
chutnají i mykotoxiny v kukuřici – viz studie univerzity
Milano).
informují o zákonu, který vytvoří
další ekonomický bič na troufalce, kteří budou používat
GMO: Nový zákon o ekologické újmě č. 167/2008
Sb ukládá: Povinnost finančně se zajistit a mít
dostatek peněz na odstranění ekologické havárie
budou mít například následující provozní činnosti:
*.
*.
* přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných
chemických přípravků potrubím nebo v železniční,
silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní
dopravě,
* nakládání s geneticky modifikovanými organismy
a genetickými produkty
Opět je zřejmý evropský
přístup z 80. let minulého století: GMO a nebezpečné
chemikálie jedno jsou.
dokazuje, že i kosmetika zpoplatňuje
lidskou hloupost a pověrčivost. Certifikované
přírodní kosmetiky (CPK): rostlinný původ, prokázání
kvality surovin označených jako bio, zákaz použití
syntetické parfemace, výroba surovin pomocí geneticky
modifikovaných organismů a zákaz syntetických barviv.
Je to ještě přísnější než u
potravin, tam se musí značit výrobek z GMO,
nikoli pomocí GMO.
Obecněě
(Lenka Čížková) referuje
o setkání biotechnologů. Experti na průmyslové biotechnologie
z ministerstev, grantových agentur, firem a akademických
pracovišť EU a ČR se sešli, aby určili slabá a silná
místa, příležitosti a hrozby, s nimiž se mohou podnikatelé
na cestě k využití biotechnologií potkat. „Zpracovali
jsme seznam asi třiceti doporučení, jež se příliš
neliší od těch, která byla vznesena v jiných zemích
Evropské unie na podporu ochrany životního prostředí.
Nicméně jsme dospěli k jednomu specifickému doporučení
pro Českou republiku, kterým je požadavek větší
koncepčnosti na ministerstvech a dodržování slibů,“
uvádí generální ředitel asociace EuropaBio
Johan Vanhemelrijck.
„Žijící buňka je naštěstí lepší chemik než člověk,
a tak může tyto produkty vyrábět s menším vynaložením
energie (páry, tlaku, teploty) a odpadu,“ říká na
setkání s médii a dodává: „Biotechnologie mají na
svědomí neviditelnou revoluci v průmyslové výrobě,
kterou možná ani nezaznamenáte.“ . „Výzkum a vývoj
mění peníze na znalosti a v tom jsme v Evropě velmi
dobří. Inovace přeměňují znalosti na peníze, v tom
jsou zase dobří Američané. Je čas vstoupit na hrací
pole, kde se znalosti mění na peníze,“ říká. Podle
Jiřího Krechla, ředitele
odboru podpory výzkumu a vývoje agentury CzechInvest,
by se měli vědci naučit protlačit výsledky výzkumu
do sféry užití manažerským způsobem. A na druhé
straně ti, co rozhodují o strategickém směřování
průmyslu - politici a úředníci - by měli alespoň
rámcově získat přehled o tom, co je na špici technologického
pokroku a neprosazovat technologie minulosti. K
těm patří výrobní technologie založené na spotřebě
nafty, uhlí, chloru, produkce pracích prášků obsahujících
fosfáty a další výrobky.
2008-06-10
Zpravodajství ČTK
přináší zprávu, že v Přerově byl odhalen mj. prodej
geneticky modifikovaných akvarijních rybek. Přejímá
www.tyden.cz.
MfDNES ad rybičky uvádí: V Česku je chov i prodej
těchto ryb bez povolení zakázaný a za porušení zákona
o nakládání s geneticky modifikovanými organismy
hrozí chovatelům až půlmilionová pokuta.
uvádí v ranním zpravodajství, že počet chudých a
hladovějících lidí ve světě se v příštích deseti
letech může zdvojnásobit, a to kvůli vysokým cenám
potravin. Uvádí to Organizace pro hospodářskou spolupráci
a rozvoj a OSN. Doporučují podpořit pěstování geneticky
upravených plodin a nepodporovat výboru biopaliv.
|
