 |
    |
|
|
Odkazy na všechny přehledy médií
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií,
tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak
pozitivní
 ,
tak negativní
zprávy:
Vážení přátelé,
v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ komentujeme (zdůrazněním) jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je- buď E-mailem odkazem
ze záhlaví každé zprávy, Vtip měsíce
VŘELE DOPORUČUJEME PŘÍSPĚVEK
IVANA KLÍMY
Poručili jsme větru,dešti 14.4.2008 Týdeník Rozhlas str. 8 Reflexe Lékařská biotechnologie
Nenašli jsme žádné články
Biopaliva
2008-04-25
ČRo - Rádio Česko
uvádí na toto téma rozhovor, ze kterého vyjímáme:
Petr KOSINA; Mezinárodní šlechtitelské centrum pšenice a kukuřice CIMMYT se sídlem v Mexiku: „úplná soběstačnost v případě rozvojových zemí se silnou populací je extremně drahá. Pokud se stát, anebo vláda snaží zajistit úplnou soběstačnost, může postrádat zdroje na jiné důležité investice, na zdravotnictví, na infrastrukturu, a tak dále. Proto to, co se více propaguje a co například FAO, Světová organizace pro zemědělství a výživu podporuje, je politika částečné soběstačnosti, kdy vlády zajišťují nebo by měly zajistit přibližně sedmdesát procent, soběstačnost ze sedmdesáti procent. A soustředit se předně na výrobu, která v dané zemi prosperuje. Můžu dát jako příklad Afghánistán, který asi těžko může být plně soběstačný v produkci potravin, ale tradičně má velkou výhodu, komparativní výhodu v produkci například sušeného ovoce, vlny, tyto komodity může vyvážet a za získané devizy potom nakupovat procento potravin pro vlastní spotřebu, která prostě se nedá vyrobit ekonomicky efektivně v zemi, v té vlastní zemi.“ Lubomír NONDEK; konzultant v oboru biopaliv a energetiky: „Já se na to dívám se smíšenými pocity, protože já musím říct, že jsem byl u těch mezinárodních vyjednávání, která předcházela uzavření nebo přijetí tedy Kjótského protokolu, a tehdy právě politici z EU patnáct přicházeli s velmi ambiciózními cíli snižování emisí toho oxidu uhličitého a jedním z takových programů byla právě výroba biopaliv, biopaliv první generace. Ještě minulý rok zejména vyjádření těch lidí, kteří za to nesou odpovědnost na komisi, byla, já bych řekl, velmi odmítavá, 23. ledna komise představila takzvaný zelený balíček, kde je řada opatření a kde v podstatě ten postoj vůči biopalivům se nějak dramaticky nezměnil. Hovořím stále o biopalivech první generace. Já jsem osobně toho názoru, že skutečně ty biopaliva první generace užívající potravinářské suroviny v podstatě k výrobě nemají žádnou velkou budoucnost a že naopak je tady zapotřebí velmi intenzivní výzkum, který obnáší i geneticky modifikované plodiny, a postup k těm biopalivům druhé nebo dokonce třetí generace, což jsou třeba řasy nebo rostliny, které mají mnohem větší účinnost v zachycování teda sluneční energie fotosyntézou, to je zřejmě cesta, která je naprosto nezbytná.“ Petr KOSINA; Mezinárodní šlechtitelské centrum pšenice a kukuřice CIMMYT se sídlem v Mexiku: „Je to velmi kontroverzní otázka. Technologie genetických modifikací je velmi silná technologie, se kterou se dají opravdu dělat věci, které nejsou tradičními šlechtitelskými metodami rychle dostupné. Jenomže je tady otázka politiky, je tady otázka etiky, je tady prostě spousty tlaku, které ovlivňují racionální nebo iracionálně rozhodování vlád o tom, zda povolí, či nepovolí geneticky modifikované odrůdy produkci v jejích zemích. Například v Africe jsou státy, které radikálně odmítají jakýkoliv kontakt s geneticky modifikovanými organismy a na druhou stranu jsou tam také státy, které již mají plně ratifikovanou legislativu a dochází k polnímu testování nových odrůd. Je to něco, s čím už jsme začali, ve světě jsou víceméně dva tábory, Evropa je spíše konzervativního charakteru, velmi opatrná, Spojené státy s některými ostatními státy jsou více pružnější, flexibilnější, ale jak říkám, je to velmi kontroverzní a je tady spousty dalších faktorů, které ovlivňují rozhodování vlád o tom, zda přijmout, či odmítnout tuto technologii.“ Zpravodajství ČTK: referuje o výše uvedené relaci.
2008-04-24
Ekonom
se vrací k současně velmi diskutované otázce biopaliava
– potraviny. Uvádí mj.:
Rýže jen od začátku roku podražila o dvacet procent. Na Filipínách, které jsou jejím největším dovozcem, ji přidělují pod dohledem armády. V Thajsku hlídají rýžoviště ozbrojení rolníci. Vietnam vývoz této plodiny zastavil. Indie ho omezila se zdůvodněním, že výživa vlastního obyvatelstva má přednost před obchodem. Na Haiti padla v důsledku neúnosného zdražení rýže, cukru a dalších základních potravin vláda. Egypt musel sáhnout ke zdražení dotovaného chleba o 35 procent. Následovaly demonstrace a rabování obchodů. Mezinárodní měnový fond a Světová banka na svém jarním zasedání před dvěma týdny varovaly v souladu s agenturou Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), že vidina hladu ohrožuje politickou stabilitu v nejméně třiceti zemích světa. Pomoc musí přijít rychle. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun upozornil na zasedání Konference OSN pro obchod a rozvoj, která se koná tento týden v Ghaně.: »Růst cen by mohl poškodit růst světové ekonomiky i ohrozit bezpečnost,« Každou minutu umírá na světě 40 dětí hladem nebo v důsledku nemocí vyvolaných podvýživou. Agentura OSN pro výživu a zemědělství upozorňuje, že na výrobu 50 litrů biopaliva (etanolu), což je plná nádrž pro běžný automobil, se spotřebuje až 200 kilogramů kukuřice. To je množství postačující k výživě jednoho člověka po celý rok, vypočítal Jean Ziegler, zvláštní zpravodaj Organizace spojených národů pro výživu. USA hodlají do roku 2020 krýt patnáct procent spotřeby pohonných hmot pro motorová vozidla biopalivy. Američtí farmáři odvádějí už nyní pro tento účel třetinu své produkce. Jinde kvůli biopalivům padají za oběť stále větší rozlohy pralesů následně osázené požadovanými rostlinami. Indický ministr financí Palaniappan Chidambaram to komentoval slovy: »Zvyšování výroby kukuřice, obilí, sóje či rýže jen proto, aby byly suroviny pro výrobu biopaliv, je zločinem proti lidskosti.« Obdobně drsná prohlášení jsou slyšet i z úst Zieglera. »Když cena rýže stoupne během dvou měsíců o víc než polovinu a cena obilovin během čtyř měsíců o víc než 80 procent, vrhá to dvě miliardy lidí pod hranici bídy,« prohlásil zvláštní zpravodaj OSN. Německo už svou strategii v tomto ohledu přehodnotilo. »Už žádná biopaliva z plodin, kvůli kterým se kácejí pralesy,« uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Její vláda přitom chtěla, aby se od 1. ledna roku 2009 přimíchávalo do běžných pohonných hmot deset procent biopaliva. Dalším důvodem přehodnocení strategie je to, že se domácí výroba nevyplácí. Za tunu pšenice určené na tento účel se loni platilo zhruba 70 eur, dnes už to je 230 eur, napsal týdeník WirtschaftsWoche. Nesouhlasí ani ekologická bilance. Unie zruší podporu Obdělávání půdy pro pěstování vhodných plodin a jejich hnojení dokáže způsobit více škod než užitku. Na výrobu bioetanolu nebo bionafty Unie spotřebovává pouhá dvě procenta z celkového množství vypěstovaného obilí, což podporuje dotací ve výši 90 milionů eur. Ta by měla být škrtnuta Ani Unie jako celek se nechce vzdát svého proklamovaného cíle – přimíchávání deseti procent biopaliv do běžných pohonných hmot, a to už v roce 2020. Na vypěstování výchozích surovin by se muselo vyčlenit zhruba sedmnáct procent zemědělsky využitelné půdy, a to v rámci celé Unie. Loni se urodilo a sklidilo více obilí než kdy jindy – celkem 2,102 miliardy tun. Je to o 4,6 procenta více než v roce 2006. Přesto to nestačí. Organizace FAO spočítala, že pro vyrovnání nabídky s poptávkou by bylo nutné dodat na trh alespoň 2,120 miliardy tun obilí. Už deset let se zemědělcům nedaří nabídku a poptávku vyrovnat. Daleko větší dopad mají subvence zemědělskému sektoru v průmyslově vyspělých zemích, mezi jinými také v unijním prostoru. Přestože exploze cen agrárních surovin naplnila pokladny zemědělců, těší se i nadále z přílivu podpor. Platí to také pro Spojené státy. Nejde jen o přímé podpory, ale také o podporu exportu. Ten spolu s ochranářskými opatřeními stojí rozvojové země ročně kolem 100 miliard dolarů. Podle propočtů OECD pro průmyslově vyspělé státy dostávají zemědělci v členských zemích každoročně na 214 miliard dolarů přímých a nepřímých podpor včetně exportních. Možná je situace pro odbourání subvencí příznivá, ale chybí politická vůle. Ve Spojených státech si prezidentští kandidáti rozhodně nechtějí pohněvat své farmáře tím, že by jim podpory škrtli nebo je alespoň krátili. Totéž platí o Unii. Dánská komisařka pro zemědělství Marianna Fischer-Boel hodlá 20. května předložit balík návrhů, který by měl potlačit slabiny evropské agrární politiky. Už teď je zřejmé, že plány komisařky na zkrácení subvencí pro velkoproducenty neprojdou. Proti se postavilo zejména Německo. Po sjednocení zdědilo ve východní části země velké agrární celky, kterých by se to velmi dotklo. Světová agrární rada (IAASTD) se zprávou, ve které navrhuje alternativy. »V celosvětovém měřítku musí dojít k radikálním změnám v celém zemědělském sektoru, protože klasické postupy se už dostaly na hranice svých možností,« uvádí se ve zprávě, pod níž se podepsali zástupci 54 států. Vedle radikálních změn v technologiích žádá ředitel agrární rady Robert Watson také zastavení další liberalizace obchodu se zemědělskými produkty. »Doplácejí na to nejchudší rozvojové země, které nemají šanci obstát v soutěži s dotovanou zemědělskou výrobou v průmyslově vyspělých státech,« Spojené státy a Čína sice dokument podepsaly, ale zároveň vůči němu ohlásily výhrady. Především se vyslovily proti textům zaměřeným na geneticky manipulované plodiny a organismy vůbec. »Nicméně věřím, že i tak se základní změny prosadí,« prohlásil jeden z hlavních autorů zprávy Fabrice Dreyfus. Zemědělství a potraviny
2008-04-22
Metro
přináší zprávu:„Aktivisté Greenpeace v maskách indického
ministra vědy a technologií
Kapila Sibala protestovali
proti geneticky modifikovaným plodinám. Zalarmovalo
je dosažení dohody mezi ministerstvem a soukromými
firmami o použití biotechnologií v zemědělství.“
2008-04-21
Zemědělec
informuje, že ministři zemědělství odmítli návrhu
Komise povolit chemické ošetřování kuřecího masa.
Většina ministrů také odmítla francouzský návrh
na vyšší subvence pro export vepřového masa z unie.
„Přikláníme se spíš ke koncepčním návrhům například
možnosti ovlivnění cen krmiv, třeba urychleným schválením
geneticky modifikovaných plodin,“ konstatoval náměstek
ministra zemědělství Ivo Hlaváč,
podle něhož nejsou další podpory třeba, protože
se neosvědčily ani ty stávající.
V dalším příspěvku podává přehled o globálním nárůstu ploch transgenních plodin a předpovídá, že jejich výměra v ČR se zdvojnásobí (~ 10 000 ha). Na paty nám ale šlape Německo, které prozatím hlásí 4423 ha, což je o 1670 ha více než loni. Většina ploch se nachází v nových spolkových zemích. Podobná výměra se očekává také v Portugalsku. Zemědělská komisařka Mariann Fischer Boel chce podle informací zpravodajských agentur povolit import GMO, které nejsou v Evropské unii registrovány. Mělo by ale jít o malá množství. Unie by podle ní měla přezkoumat svůj dosavadní postoj k jejich nulové toleranci. Navíc je na čase, aby urychlila povolování transgenních plodin. Co ji k tomuto postoji vede? Především růst cen zemědělských krmiv a dalších komodit. Není žádným tajemstvím, že většinu bílkovinných krmiv státy Evropské unie dovážejí. A to ze zemí, kde je pokrok v oblasti aplikace biotechnologií mnohem rychlejší. Celosvětově totiž vzrostla pěstební plocha GM plodin v roce 2007 o dvanáct milionů hektarů na 114 milionů hektarů. Již v minulém roce ostatně DG Agri Evropské komise upozornil, že by během dvou let mohly být země EU odříznuty od důležitých zdrojů krmiv. Pěstitelé ze zemí Severní a Jižní Ameriky (kde byl růst ploch nejvyšší), odkud evropští zpracovatelé tyto komodity dovážejí, přecházejí na druhou generaci GM kukuřice a sóji. Ta ovšem povolená není a kvůli pomalému postupu Evropské unie v této oblasti ještě dlouho nebude. Zároveň je třeba počítat s tím, že příměsi těchto transgenů se začnou objevovat i v dodávkách obsahujících schválené modifikace. O zmírnění nulové tolerance by se měla snažit také nová eurokomisařka Androula Vassiliou, bývalá kyperská poslankyně a manželka exprezidenta tohoto státu. Nicméně dodala, že mimo vědecká dobrozdání je třeba brát v potaz také většinou odmítavý postoj občanů unie. Typický populismus, protože paní komisařka nebere v potaz důvody tohoto odmítání. Pokud ano, pak to znamená, že sdílí nesmysly, kterým občané věří. Negativně se k transgenním plodinám staví rumunský ministr životního prostředí Attila Korodi, který chce zakázat Bt-kukuřici MON 810. Rumunsko pěstuje kukuřici na třech milionech hektarů. Pokud by se zákaz podařilo prosadit, zaujal by tento stát stejný postoj jako francouzská vláda, která pěstování tohoto transgenu již zakázala, či Rakousko, jež se od pěstování GM plodin dlouhodobě distancuje. Podobně se k nim v loňském roce postavilo také Polsko, nově mu ale Evropská komise vzkázala, že pěstování povolených transgenních plodin nemůže omezovat. Začátek vegetační periody probudil také odpůrce genetických manipulací v Německu, hlásí tiskové agentury. Někteří z nich pronikli posledního března na pokusný pozemek univerzity v Giessenu, kde zřídili hlídku proti GMO. . Instituce je pěstovala v minulých dvou letech zhruba na dvanácti metrech čtverečních. Cílem bylo zjistit, zda má transgenní ječmen vedlejší efekty na mykorhitické houby. V obou letech ale byly části pokusu poničeny. Letos univerzita žádné pokusy s GM plodinami neplánovala. V Německu povolilo příslušné ministerstvo několik maloparcelkových pokusů s transgenní cukrovkou H7-1, odolnou vůči glyfosátu (potraviny a krmiva z ní vyrobené lze od konce minulého roku uvádět na trh), a brambory.
2008-04-21
Euro
referuje o dovozu obsahujícím neschválenou transgenní
rýži Bt63 z Číny. Rýže bude testována ve speciálních
laboratořích, a to i přes podmínku Stálého evropského
výboru pro potravinové řetězce, že každý dovoz rýže
bude muset mít certifikát, který přítomnost sporné
plodiny vylučuje. Kontrole bude podléhat i rýže,
která se již pohybuje na vnitřním evropském trhu.
Odpovědnost za ochranu spotřebitelů před ilegálně dováženou rýží ponesou členské státy. Ty mohou postihovat dovozce na základě odpovědnosti za bezpečnost potravin. Zpřísněné opatření bude platit půl roku. Po uplynutí této doby si Evropská komise nechá předložit výsledky monitorování a rozhodne jak dál. V žádném případě nelze spoléhat na exportní opatření čínských úřadů, které navzdory evropským žádostem trvale selhává. Je ironií osudu, že tento silový projev evropské iracionální legislativy, který draze platíme, nastává současně s vědeckým důkazem, že radiačně vyselektovaná rýže, kterou běžně jíme, je potenciálně dvakráte rizikovější než ona „ilegální“ transgenní.
2008-04-18
Mladá fronta DNES
ve zkratce referuje o rychlém nástupu transgenních
plodin ve světě.
2008-04-17
Břeclavský deník
přináší pohledy zemědělců na transgenní plodiny:
Na Břeclavsku se mezi farmáři objevují odvážlivci,
kteří se navzdory odsuzujícím kampaním nebojí použít
geneticky upravená osiva.
„V geneticky upravovaných organismech vidím jednoznačnou budoucnost. Jejich rozšíření dnes brání jen politické a ekonomické zájmy. Dokonce mám informace, že některé firmy, které vyrábějí pesticidy, platí členy Greenpeace, aby veřejně vystupovali proti hybridům, které jsou odolné vůči škůdcům,“ říká jednatel pohořelické firmy NutriVet Václav Jambor. „Produkcí geneticky modifikované kukuřice se zabýváme pokusně už tři roky. Když jsme dělali kontroly porostů, našli jsme pouze jediného škůdce zavíječe na všech porostech geneticky modifikovaných organismů, v porostech klasické výroby jich bylo mnohem více,“ pochvaluje si agronom mikulovské firmy Mikros-vín Pavel Čížek. „Kvalita krmiv je u nás v popředí zájmu. Rozhodli jsme se proto zkrmovat vlastní produkci zdravé kukuřice a po úspěšných zkouškách zhruba na třech hektarech chceme letos osít dvacet osm hektarů právě geneticky upravené organismy hybridy kukuřice,“ vysvětluje Čížek. Světlé zítřky geneticky upravovaným organismům v zemědělství předpovídá předseda představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček. „Genetika může hrát roli v zemědělství nejen v oblasti prevence před chorobami a škůdci, ale i před suchem, které se zvláště na jižní Moravě stává limitujícím faktorem číslo jedna,“ říká Hlaváček. Přejímají krajské deníky. [2.5. tamtéž: „V článku Farmáři se genetiky v zemědělství nebojí, zveřejněném v Břeclavském deníku sedmnáctého dubna a následně v dalších Denících, jsem uvedl, že některé firmy, které vyrábějí pesticidy, platí členy Greenpeace, aby veřejně vystupovali proti hybridům, které jsou odolné vůči škůdcům. Prohlašuji, že toto mé tvrzení bylo nepravdivé a Greenpeace se za něj tímto veřejně omlouvám,“ napsal redakci Václav Jambor.]
2008-04-14
Zpravodajství ČTK, www.iHNed.cz
navazuje na předchozí zprávu informací o mezinárodním
postoji ČR: Francouzi na zasedání ministrů zemědělství
Evropské unie v Lucemburku navrhli vyšší dotace
na vývoz vepřového masa mimo unii. To by mělo pomoci
producentům vepřového masa, kteří se již delší dobu
potýkají s rostoucími cenami krmiv. Česko spolu
s dalšími státy ovšem takový požadavek odmítlo.
"Přikláníme se spíš ke koncepčním návrhům například
možnosti ovlivnění cen krmiv, třeba urychleným schválením
GMO krmiv," řekl v pondělí ČTK náměstek ministra
zemědělství Ivo Hlaváč.
Podle něj není další podpor třeba, protože se neosvědčily
ani ty stávající.
2008-04-07
Zemědělec
zmiňuje význam transgenních plodin i pro chov prasat.
Tématem letošní chovatelské akce, kterou 26. března
uspořádalo Sdružení východočeských chovatelů ve
spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby
a plemenářskou firmou Chovservis, byla ekonomika
chovu prasat. . Úvodní vystoupení patřilo
doc. Ing. Romanovi Stupkovi,
CSc., z České zemědělské univerzity v Praze,
který přinesl informace o aktuálním dění nejen na
evropském, ale i světovém trhu, a ukázal na možné
rezervy, jež by pomohly našim chovatelům překlenout
již dlouhodobě nepříznivě se vyvíjející situaci.
Z prezentace suchdolského odborníka zaznělo, že
cesty ke zlepšení ekonomiky domácího chovu prasat
vedou přes koncentraci chovu, dále přes zvýšení
odchovu selat na prasnici, zlepšení zdravotního
stavu a zajištění vysoké profesní úrovně řídícího
managementu. Výrazně by se mělo využívat krmiv z
geneticky modifikovaných plodin, které jsou ve světě
vyzkoušenou alternativou, jež spoří náklady.
2008-04-07
Nymburský deník
oznamuje, že na Nymbursku se letos objeví poprvé
geneticky upravená kukuřice. Zatím však jen jako
krmivo pro zvířata. Podle vedoucího školního statku
v Poděbradech Jana Kocmánka tato plodina nepodléhá
škodlivým vlivům a je u ní garantovaný vyšší výnos.
„Lidé se dnes na geneticky upravené rostliny dívají
dost s nedůvěrou. Ale je to podobné, jako když před
padesáti lety přišla inseminace nebo o něco později
umělé oplodnění rostlin. Dnes je to normální záležitost,“
říká Jan Kocmánek.
V podvědomí lidí však geneticky upravené plodiny
ještě zdaleka nejsou. Všeobecně k nim panuje nedůvěra,
ale většinou jen kvůli nedostatku informací.
Například Pavel Šimák z Nymburka ví jen zhruba, o co jde, a rád by zjistil více informací. „S genetikou není legrace si zahrávat. Chtěl bych vědět, zda je to vyzkoušené. Pokud ano, pak zase nevidím důvod, proč takovou plodinu třeba i nesníst,“ říká. Marie Vejtrubová z Poděbrad dává v každém případě přednost neupravované kukuřici. Prý se ale dnes všeobecně nedá věřit tomu, co člověk jí. Poděbradská zemědělka má letos v plánu zasít 50 hektarů geneticky upravené kukuřice. „Výborně se hodí pro silážování, zatím ale jen jako potrava pro hospodářská zvířata,“ uvedl Jan Kocmánek ze školního statku. Dalšími průkopníky genetického zemědělství na Nymbursku je Zemědělská společnost Sloveč. Ta je ale v rozvoji nového odvětví značně opatrnější než poděbradská zemědělská škola. „Počítáme tak maximálně s dvaceti až třiceti ary, zatím jen na výzkum. V loňském roce jsme si už osivo objednávali, ale z Ameriky nám nedorazilo,“ uvedl ředitel společnosti Jiří Sobota.
2008-04-03
Kutnohorský deník
(Ondřej Dvořák) uvádí:
. Myšlenkou produkce geneticky upravených plodin
se zabývali nebo zabývají i někteří zemědělci v
kutnohorském regionu. Např. v Zemědělském obchodním
družstvu Úmonín hovoří o Bt kukuřici. „Neměli jsme
jí však mnoho a kvůli administrativní zátěži jsme
od jejího pěstování ustoupili,“ sdělil ředitel
Otakar Zachař.
Nikdy GMO nepěstovali ani v Zemědělské akciové společnosti Zbizuby. Podle slov ředitele Jiřího Tvrdíka však existuje možnost, že se to v budoucnu změní. nedá vyloučit, že k jejímu pěstování zbizubská akciovka přistoupí. „Pokud se škůdci objeví i ve vyšších polohách, v nichž leží i naše pozemky, tak bychom upravovanou kukuřici využívali i na siláž. Samozřejmě za předpokladu, že to bude povolené,“ potvrdil Tvrdík. Ukazuje se, že existuje mylná informace o schválení průmyslových brambor pro škrob (Amfora). To se sice očekávalo jako skoro jisté, ale komisař Dinas ho zablokoval.
2008-04-03
Haló noviny
(Miroslav Svoboda)
v rozhovoru s Miroslavem Tomanem,
prezidentem Potravinářské komory ČR, položil tuto
otázku: „Evropská komise se nedávno neshodla na
povolení pro dovoz dalších geneticky modifikovaných
potravin (GMO)do Evropy. Jak se tato povolení či
»nepovolení« dotýkají České republiky?“
V odpovědi prezident Potravinářské komory pravil: „Naši potravináři nemají s geneticky modifikovanými potravinami žádný problém.. Naopak řada z nich by jejich pěstování uvítala,a to z konkurenčních důvodů z hlediska produktivity práce ve vztahu Severní Amerika -Evropa. Nicméně výrobci potravin musejí respektovat nařízení Evropské komise a také zohledňovat přání spotřebitelů,kteří se zatím na jejich pěstování dívají skepticky. Zajímavé je,že Evropská komise je vůči GMO potravinám negativně naladěna,ačkoliv pro to nemá žádný racionální důvod. Dosud totiž nebyl prokázán žádný negativní dopad těchto potravin na lidský organismus. Výzkumy přitom probíhají již od sedmdesátých let. Zatím se na nic nepřišlo. A naopak pěstování GMO plodin šetří životní prostředí,například tím,že umožňuje při pěstování těchto rostlin používat méně chemie a dalších věcí. Nicméně situace je v tuto chvíli taková,že Evropská komise a rovněž spotřebitelé jsou proti těmto plodinám naladěni negativně.“
2008-04-01
Pelhřimovský deník
uvádí, že myslivci vítají zavedení Bt kukuřice,
protože snižuje použití insekticidů, které přímo
nebo nepřímo škodí zvěři. Přejímají další krajské
deníky.
Nové výsledky výzkumu
2008-04-16
www.reflex.cz
přináší zprávu z Ústavu experimentální botaniky
AV ČR, kde vyvíjí Tomáš Moravec
a jeho kolegové transgenní sóju s bílkovinou, která
by sloužila jako vakcína proti bakteriím způsobujícím
průjmy. Z ekonomických důvodů ji vyvíjejí pro veterinární
aplikace, budoucnosts je i v humánní medicíně. První
typ je zaměřen proti patogenním kmenům Escherichia
coli.
Průmysl, ekonomika a politika
2008-04-30
E15
(Petr Horký) v příspěvku
„Vývoj, to je dnes asi nejslibnější věc, nic chytřejšího
prostě není“ cituje Miroslava Zámečníka, který v
devadesátých letech zastupoval Česko ve Světové
bance: >>Ceny potravin neklesnou, dokud světové
„země živitelky“ jako Vietnam nebo Indie nezruší
omezení vývozu rýže a dalších základních potravin.
Svět však bude potřebovat potravin stále více. Nejlepší
způsob, jak toho dosáhnout, je pomocí geneticky
upravených plodin. Nic chytřejšího není. Je hrozná
chyba vyspělých zemí, že se na cestu biopaliv pustily.
Asi méně škodlivá budou biopaliva z celulózy. Rozhodně
se ukazuje jako slepá větev dělat je z kukuřice
nebo z obilí.<<
Na dotaz: „Aby se vypěstovalo více potravin, musí se zvýšit výnosy z půdy. Může to skončit tak, že Světová banka bude doporučovat geneticky modifikované plodiny?“ odpovídá: >>Nepochybně. Evropská unie se staví negativně ke geneticky modifikovaným potravinám, přestože žádné důkazy jejich škodlivosti nejsou. Zároveň by však chtěla zakázat pesticidy a ochránit tropické pralesy. To jsou ovšem věci, které se navzájem vylučují. Evropa se prostě bude muset vyrovnat s tím, že buď máme nějaké důkazy, a pak to zakážeme, nebo ne, a potom tomu nemůžeme bránit. Vývoj, to je asi dneska nejslibnější věc, protože umožňuje snížit závislost na ohromných dávkách vody, hnojiv, pesticidů a všeho. Prostě nic chytřejšího není.<<
2008-04-27
Respekt
rozebírá stejné téma (jako 22. blisty.cz) literárnější
formou, ale ve stejném duchu.
2008-04-22
www.blisty.cz
(Petr Tuček) uvádí
svou analýzu problému zdražení potravin. Nesouhlasí
s názorem, že jde o přechodný jev. Domnívá se, že
mezinárodní agrární trh, který byl v posledních
zhruba třiceti letech typickým trhem kupujícího
(tzn. trhem s převahou nabídky nad poptávkou, kdy
kupující určoval převážně podmínky obchodu), dospěl
vlivem kumulace několika trh ovlivňujících faktorů
k zásadnímu obratu, který nazývám konverzí.
Za rozhodující považuji:
Jakkoliv je možné, že se dočasně a krátkodobě podaří souběh těchto vlivů omezit (např. sporným rozvojem produkce geneticky modifikovaných plodin), v delší perspektivě budou uvedené faktory působit na růst nerovnováhy na trhu a další cenový vzestup. Průměrný roční přírůstek světové populace podle "Revidované projekce OSN z roku 2004" bude v období 2007-2016 činit 1,08 %. V koncovém roce tohoto období bude tedy na Zemi 7 314 mil. lidí. Podle současných odhadů Světové banky (Projekce růstu světové ekonomiky z r. 2007) poroste HDP ve světě do r. 2016 průměrně ročně o 3,05 %, v Asii však o 4,02 %. Přírodní zdroje samozřejmě takovým přírůstkům nestačí. Podle CIA (The World Factbook) bylo v roce 2007 na zeměkouli 19,824 mil.km2 zemědělsky využívané půdy (zemědělská půda a trvalé kultury). Odpovídá to přibližně 0,30 ha na jednoho obyvatele. Pokud bude globální populační přírůstek uvedených 1,08 %, klesne do roku 2016 disponibilní plocha zemědělské půdy na obyvatele planety na 0,27 ha. To ovšem pouze za předpokladu, že se celosvětová rozloha této půdy nesníží, případně nezvýší. Hypoteticky přichází v úvahu i možnost zvýšení světové rozlohy zemědělsky využitelné půdy. To ovšem na úkor deštných pralesů v Jižní Americe nebo v jihovýchodní Asii. Je to však ta nejméně vhodná kompenzace rizika budoucího deficitu světové nabídky potravin, vzhledem k prokazatelným fatálním důsledkům tohoto procesu pro zemské klima. K úbytku zemědělské půdy dochází kontinuálně s přírůstkem obyvatelstva na Zemi, ve vyspělých státech však daleko rychleji. "Zábory půdy stavební činností v EU jsou patrně nejvýznamnějším destrukčním procesem, protože při nich dochází ke zničení všech ekologických a produkčních funkcí půdy. V roce 1999 v průměru představovala zástavba v EU15 asi 9 % celkové rozlohy členských států. Tento destrukční proces se však velmi výrazně zrychluje. Budou li zábory pokračovat stejným tempem jako dosud, odhaduje se, že kolem roku 2060 -70 by např. v západním Německu zemědělská půda přestala existovat" (Novák, P.: Ochrana půdy v Evropské unii. Euro-Magazín 4, 2007, str.17-21). S přírůstkem světové populace paralelně vzrůstá spotřeba vody. Od roku 1940 do roku 2006 se spotřeba vody na Zemi zvýšila čtyřikrát. "Podle světové rady pro vodu" se odhaduje, že k roku 2015 vzroste počet obyvatel postižených nedostatkem vody na 3,5 miliardy. Intenzifikace světového zemědělství a zvýšení produkce potravin je závislé na sladké vodě, které se již dnes v mnoha oblastech nedostává a je tedy limitujícím faktorem. Organizace FAO odhadovala v roce 2000, že se na Zemi dosud cca 150 mil. lidí živí tzv. přirozenými zdroji potravy, tzn. sběrem a lovem. Rychlý úbytek těchto zdrojů vyvolaný civilizačními procesy, snižuje adekvátně již dnes nevýznamný podíl světové populace závislé na těchto zdrojích. Daleko významnější pro perspektivu výživy lidstva je však nebezpečí snižování potravinových zdrojů ze světových moří.
2008-04-18
www.ceskamedia.cz
(Hynek Fajmon) uvádí
pokračování rubriky „Slovníček levicových pojmů.
Ke „klasice“ jako je >1. Trvale udržitelný rozvoj,
2. Pohlavní rovnost, 3. Sociální spravedlnost, 4.
Občanská společnost, 5. Globalizace, 6. Mírová politika
a mírové hnutí, 7. Sociální dialog, 8. Evropský
sociální model, 9. Globální oteplování < přidává
velmi aktuální termín, kterým je GMO. Je to první
zkratka v našem seriálu. Znamená „geneticky modifikované
organismy“ a funguje vlastně stejně v angličtině
i v češtině.
1. Motto„Svoboda Evropy být GMO-free.“slogan
aktivistů Greenpeace při demonstraci v Bruselu Odpůrcům GMO jde o to, aby tento fenomén úplně zakázali a aby úplně přestal existovat. K dosažení tohoto cíle používají celou škálu metod z arsenálu ekologického radikalismu a aktivismu. Patří sem spektakulární demonstrace, strašení veřejnosti zdravotními riziky, nátlakové akce na pěstitele těchto plodin včetně ničení osetých ploch a nátlakové akce vůči zákonodárcům a podobné aktivity. V politické rovině potom prosazují ustavování tzv. GMO free zones neboli oblastí, kde je zakázáno pěstovat GMO plodiny. Toto hnutí je velmi silné v Polsku, v Rakousku a v Řecku. Aktivisté bojující proti GMO ale prosazují rovněž povinné značení potravin obsahujícím sebemenší stopy GMO jako GMO produkty. A proti takto označené produkci potom naopak hodlají prosadit jako „zdravou alternativu“ produkci s označením „BIO“. Vůči veřejnosti jsou potom využívány nástroje masové manipulace jejímž cílem je naučit veřejnost, že GMO je špatné a BIO je naopak dobré. Autor uvádí ze své zkušenosti: „K problematice GMO jsem se osobně dostal až v Evropském parlamentu při práci v jeho zemědělském výboru. Velmi mne překvapilo, jak je diskuse o GMO vyostřená. Zvláště někteří europoslanci z Rakouska, Řecka a Polska v této záležitosti předvádějí velmi fundamentalistické postoje. Překvapilo mne, jak moc je tato diskuse ovládána emocemi a falešnými levicovými proroky a jak málo je o podstatě této záležitosti objektivně informována veřejnost.“ Dále předkládá svůj názor: „GMO jako téma velmi úzce souvisí s pojmem, který jsem již v tomto „slovníčku“ zpracoval a tím je „trvale udržitelný rozvoj“. V textu, který se věnoval tomuto termínu jsem dokládal, že zastánci tohoto konceptu si přejí zastavit civilizační pokrok ve jménu ochrany přírody. Příroda je dle jejich soudu nejdůležitější hodnotou a člověk se jí musí přizpůsobovat a nikoliv naopak. Celá lidská civilizace je ale založena na opačném přístupu. Člověk je aktivním činitelem, který přírodu přetváří tak, aby mu poskytovala užitek. Tento základní kámen naší civilizace ale environmentalisté prostě odmítají. A součástí této jejich celkové strategie je i odmítání GMO a vyvolávání pocitu strachu a ohrožení z GMO. Podstata jejich argumentace spočívá v tvrzení, že GMO by v normální přírodě nemohly nikdy vzniknout a tím pádem není správné, aby existovaly. Jakékoliv zdůvodnění GMO jako prostředku ke zmírnění hladomorů a nasycení lidí v rozvojových státech je nechávají naprosto chladnými. Příroda má dle jejich soudu mí prostě před hladovými lidmi přednost.“
2008-04-16
Hospodářské noviny
uvádějí zajímavou úvahu Martina
Maříka na téma zdražování potravinářských
komodit. Světová banka, někteří vědci a politici
nyní vyzývají k »zákroku« proti drahým potravinám.
A zvláštní zpravodaj OSN dokonce hřímá: Směřujeme
k dlouhé vlně hladových bouří. Exemplárním případem
má být třeba Haiti, kde zdražení rýže otřáslo tamní
vládou. Politici a jimi řízení byrokraté se přitom
osmělují stále víc a neskrývají touhu začít diktovat
cestu, jak zdražování zvládnout. Počínaje zákazem
donedávna perspektivních biopaliv po cílené otvírání,
či naopak zavírání vyspělých trhů vůči třetímu světu.
Ve skutečnosti je ale vlivů na růst cen potravin
tolik, že jednotlivé »zákroky« situaci vůbec neřeší.
Kolem příčin zdražování se zároveň vynořuje spousta
mýtů, a stojí za to začít používat selský rozum.
Je jenom hloupostí Evropské unie, že za obrovských dotací vyráběné a často za exportních subvencí vyvážené přebytky dává na cizí trhy. Žádný normální soukromý podnikatel by si tak nepočínal - aby třeba do Číny vozil draze vyrobenou surovinu a odtamtud hotové výrobky. Ale to je vina agrární politiky unie, doplácejí na ni její daňoví poplatníci - a naopak výhoda pro okolní svět. I mocní ropní šejkové mohou tahat za nitky. Značný vliv jak na odsávání obilí ze světového trhu, tak na souběžnou kampaň proti biopalivům mají údajně i »ropní šejkové«. Přesněji řečeno, všichni ti, kdo mají dost peněz na investice do komodit a zároveň drží ruku na kohoutcích ropovodů. Jde samozřejmě jen o spekulace, ale kus logiky v nich je. Zajímavá je i shoda mezi biopalivy a zdražováním potravin v Česku. Sotva se po více než deseti letech dohadů rozhodlo o povinném využívání biopaliv, šly nahoru i ceny potravin. Bruselským byrokratům se doslova zhroutil svět. Rozuměj: Svět takzvané Společné agrární politiky, která v unii diriguje vše: od kvót na výrobu mléka po rozměry klecí pro slepice. Základním pilířem bruselské agropolitiky byla donedávna neotřesitelná pravda: Evropa má přebytky potravin, těch ji zbaví jednak biopaliva, jednak dotované vývozy. Teď se zdá, že doba přebytků je nenávratně pryč. A jak mohou dál propagovat biopaliva, když se takřka přes noc stala »zločinem proti lidskosti«? Zatímco donedávna celý zemědělský trh unie dirigovali úředníci, teď se zdá, že ho začíná určovat trh. Pokud chtějí spekulanti nakupovat v Evropě obilí - zemědělci jim ho prodají. Jestli chce Čína opravdu víc mléka - může ho mít. V celé historii evropské agrární politiky, trvající řadu desetiletí, se ještě nenaskytla podobná šance k její potřebné změně. Pokud by unie opravdu chtěla opouštět svoji politiku masivních dotací, má šanci právě teď. Zemědělci dostanou dobře zaplaceno za své produkty, tolik dotací proto nepotřebují. A spotřebitelé sice zaplatí za chleba a jogurty v obchodech trochu víc, ale zas nepůjde tolik peněz z jejich daní na agrární podpory. Jistotu si ponechává Brusel v tom, že zemědělcům je třeba za každou cenu pomáhat. Zatímco svět řeší růst cen potravin, Brusel hloubá nad tím, jak zdražit vepřové. To je totiž ještě jediná komodita, která je momentálně v Evropě »příliš levná«. A tak na návrh nyní Francie přemýšlejí úředníci o tom, jak vydat peníze na stažení části produkce vepřového z trhu, aby to zbývající bylo dražší. V části Trendy a analýzy následuje poněkud cynický komentář: Změní se teď tento přístup, když ceny potravin ve světě rostou, a zároveň je hlad i po biopalivech? Česko například v Bruselu navrhuje, aby se GMO plodiny používaly v krmných směsích -zlevní tak třeba vepřové nebo drůbež. Francie je pro »větší ochranu evropského trhu« - čili proti. Můžeme jen hádat, čí názor zvítězí.
2008-04-15
Lidové noviny
(Jaroslav Petr) shrnují
možnosti GM plodin ve zmírnění problémů s potravinami
v rozvojových zemích. Prudce rostoucí ceny potravin
vyprovokovaly v posledních měsících násilné nepokoje
v řadě zemí třetího světa. Organizace OSN pro výživu
a zemědělství (FAO) mluví o potravinové krizi hned
v 36 státech. Zdá se, že by rostoucí ceny potravin
mohly způsobit vůbec největší globální krizi 21.
století. „Ceny potravin rostou nyní rychleji než
kdokoliv z nás kdy zažil,“ myslí si představitel
FAO John Powell. Dražší
je téměř všechno – obilniny, maso, vejce i mléčné
výrobky. Vysoké ceny mají přitom podle analytiků
vydržet nejméně 10 let. Růst cen potravin se odrazí
i na českém trhu. „Pokud bude i nadále docházet
k růstu cen potravin na světových trzích, potom
bude bezesporu postižen i český spotřebitel,“ řekl
analytik Petr Čermák.
Jak tedy nastalou krizi řešit? Mnozí vědci doporučují přehodnocení používání biopaliv, další zase radí zdvojnásobení produkce potravin s použitím méně vody. Možností je i větší využití geneticky modifikovaných plodin, které jsou například odolnější vůči suchu. Expert OSN Lennart Bage se domnívá, že by mohly přinést podobnou „zelenou revoluci“ jako v 60. letech. Tehdy se v rozvojových zemích prudce zvýšily výnosy díky používání lepších semen, hnojiv a zdokonalením zavlažovacích systémů. Obecně
2008-04-14
Olomoucký deník
oznamuje, že v rámci „Ekologických dnů Olomouc“
proběhne v pátek 18. dubna 16.00 Beseda v Divadle
hudby o geneticky modifikovaných organismech.
2008-04-11
VTM Science
referuje o celosvětovém nárůstu plochy na které
se pěstují GM plodiny. V roce 2007 se jejich celková
plocha už přehoupla přes 100 milionů hektarů. Meziroční
nárůst činil 12 %. Rychleji se zvyšují plochy GM
plodin v rozvojovém světě. Jeden z největších vzestupů
zaznamenala Indie. GM plodiny oficiálně pěstují
ve 23 zemích, z toho 12 spadá mezi země rozvojové.
Česká republika patří k oficiálním pěstitelům a
v rozloze pěstovaných GM plodin je na 18. místě
na světě.
2008-04-04
Lidové noviny
v informacích o veřejných akcích uvádějí: ZLÍN Co
všechno vědci dokázali od chvíle, kdy se jim podařilo
zkrotit DNA? Jak nám geneticky upravené organismy
pomáhají? Jakým směrem s genetika dál rozvine? Dozvíte
se v dnešní přednášce Radka
Oborného. Koná se ve zlínské hvězdárně na
Lesní čtvrti od 18 hodin.
2008-04-01
Mladá fronta DNES
(Ludmila Mlsová) referuje
o výzkumu Biologického Centra AVČR v Č. Budějovicích.
Pomocí transgenose připravují tabák a nyní rajče,
které tvoří vakcínu proti lidskému papilomaviru.
Ten je nebezpečný, protože způsobuje rakovinu děložního
čípku. Rajče by bylo tzv. jedlou vakcínou, kterou
lze výhodně preventivně očkovat i v rozvojových
zemích.
|
|
