se zabývá evropským chovem prasat. Konstatuje, že cena prasat se již více než rok pohybuje pod výrobními náklady. Chovatelé v celé EU proto snižují stavy, na trhu začne být vepřového nedostatek a jeho cena poroste, očekává prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Čeští chovatelé se tak rozhodli akceptovat lukrativní poptávku ze zahraničí a zahájili masivní vývoz prasat především do Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska, ale i do Ruska a balkánských států. Podle Krejčíka se minulý týden z České republiky vyvezlo kolem tisíce tun prasat. Bezprecedentní krizi v chovu prasat by podle nich bylo možné čelit i dalšími opatřeními, například použitím masokostních mouček a geneticky modifikovaných plodin do krmiv. Schvalování GM plodin v unii by podle nich mělo být pružnější. „Pokud se nic nestane,“ očekáváme, že až 20 procent chovatelů prasat v příštích šesti až deseti měsících se svou činností skončí,“ varoval prezident COPA Jean-Michel Lemétayer. Jak dodal, důsledkem bude zhoršení dostupnosti vepřového masa a prudký nárůst jeho cen.

v úvodníku presidenta Agrární komory Jana Veleby hodnotí situaci ve výrobě masa. Produkce masa v Evropské unii je už delší dobu zasažena krizí. Když se naproti tomu podíváme na vývoj těchto komodit v nejsilnějším agrárním systému na světě, tedy v USA, pak zjistíme pravý opak. Výroba jde nahoru. Je to zvláštní, řeklo by se, že obilí je tam stejně drahé, ne-li dražší než v Evropě. Ano je, ale podstatné je něco jiného. Tamější farmáři naplno využívají krmiva, která jsou vyrobena z biotechnologicky upravených odrůd, tedy GMO plodin, která jsou výrazně levnější. Hlavně jde o sóju a kukuřici. Podobný vývoj probíhá i v Latinské Americe. Evropská unie svým konzervativním postupem tuto cestu neumožňuje, a tím rozhoduje o ztrátě konkurenceschopnosti evropských farmářů. Situace se neřeší a je vážná.

Podle britského listu The Times hrozí Evropě krize v dodávkách masa v důsledku zakořeněného odporu vůči geneticky modifikovaným plodinám (GMO). Chovatelé vepřového a drůbeže trpí nedostatkem krmiv a jejich stále vyššími cenami, což je následek toho, že Evropská unie systematicky odkládá schvalování nových odrůd GMO. První výsledek této nemohoucí politiky unie, která je v tomto případě pilně podporována různými aktivistickými skupinami, už se dostavil - letí dolů stavy zvířat. Další na sebe nenechá dlouho čekat - bude jím snížení nabídky masa na trhu a zvýšení jeho cen. Třetím, pro evropské farmáře takřka smrtelným výsledkem odporu vůči GMO bude, že Evropa bude dovážet mnohem více masa z Latinské Ameriky a Spojených států, které tamější farmáři budou vyrábět místo nás. Co na tom, že tento dovoz bude pocházet z chovů krmených takřka výlučně GMO.

se zabývá osudem průmyslových brambor Amflora. Že proti nim vystupuje Greenpeace nemá informační obsah – sdělení má 100% pravděpodobnosti. Svůj nesouhlas přitom zakládají na výzkumu, jež provedli vědci ze sekce pro výzkum antibakteriálních látek Centra lékařského výzkumu Pasteurova institutu v Paříži a argumentují přítomností genu nesoucího necitlivost na určitá antibiotika.

Podle závěrů zmíněného výzkumu obsahuje tato odrůda brambor geny, jež mají schopnost rozšiřovat odolnost lidského organismu vůči určitým druhům antibiotik. „Naší snahou by měla být spíše prevence vůči šíření odolnosti vůči antibiotikům, než abychom do potravinového cyklu zaváděli potraviny, které představují pro stávající nepříznivou situaci riziko dalšího zhoršení,“ říká Patrice Couvarlin, šéf sekce pro výzkum antibakteriálních látek zmíněného institutu. Tam jsou nepochybně významní odborníci-lékaři, ale naprostí laici v mikrobiální ekologii. Jinak by věděli, že v gramu půdy jsou desítky milionů bakterií s těmito geny a ty se zákonitě stávají součástí potravy zvířat i lidí. Podle naší normy až 10 milionů v gramu. Přenos genu bakterie-bakterie je snadný, naproti tomu přenos genu rostlina-bakterie je obtížný, pokud vůbec možný. Pravděpodobnost, že v zažívacím traktu se přenese na patogenní bakterii gen z rostliny a ne z jiné bakterie je asi taková, jako pravděpodobnost, že banán, který koupíme, pochází z Gronska.

Amflora je geneticky modifikovaná odrůda brambor firmy BASF, která produkuje čistý amylopektinový škrob, surovinu vhodnou pro výrobu papíru, lepidel a textilních látek. Podle prohlášení zástupců firmy BASF jde o odrůdu šetrnou k přírodním zdrojům, která navíc přispívá k úspoře energií a dalších nákladů zejména s ohledem na to, že běžné odrůdy brambor obsahují složky celkem dvou druhů škrobu, jejichž oddělení je neekonomické. Podle odhadů se Evropa podílí na celosvětové produkci bramborového škrobu 75 procenty v celkovém objemu 2 milionů tun této látky. Společnost BASF odhaduje, že zisky škrobárenského průmyslu a zemědělců spojené s pěstováním této nové odrůdy dosáhnou 100 milionů eur ročně.

Navzdory veškerým argumentům na obhajobu odrůdy Amflora, s nimiž přicházejí zástupci společnosti BASF, vyjadřují některé členské země Evropské unie ostrý odpor proti využití jakýchkoli rostlin a potravinářských komodit vyráběných z GMO. Mezi nejhlasitější odpůrce tohoto postupu se přitom řadí Rakousko, Itálie a Polsko.

(Eva Bobůrková) uvádí věcnou úvahu nad nezávadností potravin, „eček“ a jak je chránit proti plísním. Přináší zahraniční srovnání Bio a standardních produktů. Vychází pro Bio příznivě. Jenže je to problém plísní produkujících rakovinotvorné mykotoxiny – a těmi Bio velmi trpí. Až jednou ekologičtí zemědělci opustí marketingové odmítání GMO, mohou odstranit tento nedostatek. Dále vysvětluje, co GM plodinoy jsou a cituje názory našich odborníků.

(Robert Klos, Libuše Mohelská) uvádí rozsáhlou velmi věcnou úvahu „Genetiky modernizovaný obchod“. Referuje o nárůstu Bt kukuřice u nás, o nadšení pro GM plodiny mezi zemědělci, o pověrčivosti spotřebitelů a problémům s pěstováním GM plodin vzhledem k pomalosti jejich schvalování v EU. Typický je názor: Nejhorší jsou možné problémy s odbytem. Právě to může teoreticky trh s Bt kukuřicí ochromit. Za největší podpásovku považují lidé z branže fakt, že některé zemědělské a potravinářské firmy chtějí záruku, že zvířata, jejichž mléko nebo maso vykupují, nebyla krmena GMO. „Pro krávu jsou všechny geny v krmivu cizí, je jí jedno, jestli tam má jeden gen navíc. Projdou jejím trávicím traktem, aniž by ji nějak ovlivnily. Naopak Bt kukuřice je zdravější, neobsahuje tolik plísní jako běžná kukuřice napadená škůdci,“ říká mluvčí společnosti Monsanto Miluše Kusendová. Považuje chování některých odběratelů spíše za marketingový tah nebo neznalost.

Jiskření vyvolali také ti výrobci potravin, kteří začali používat značku „GMO free“. Opět se začalo mluvit o klamavé reklamě. Obchod s potravinami „bio“ se rozvíjí podobně bouřlivě jako obor GMO; předloni vzrostl o 59 procent. V Česku lidé za biopotraviny utrácejí přes tři čtvrtě miliardy ročně. Nicméně ekologické zemědělství nikdy nebude schopné vinou malých výnosů konkurovat biotechnologiím. Zatímco biopotraviny můžeme brát jako přímého soupeře geneticky modifikovaných plodin, označením „GMO free“ se nepředkládá zrovna jasné sdělení. Potraviny, které byly vyrobeny z geneticky upravených produktů, musejí nést označení GMO. Tady má zákazník jasno. Ale o kolik jsou lepší „free“ potraviny, to už výrobci neříkají. Lehce schizofrenní přístup dokládá chování některých tuzemských firem. Stačí nahlédnout do regálů v obchodech s potravinami.

Zajímavý je i dovětek: Nečekejte, že se budou geneticky vylepšené brambory nebo sója pálit na hranici. Alespoň ne s posvěcením papeže. Nejvyšší hodnostáři církve římskokatolické vydali k problematice GMO prohlášení, které (kupodivu) spíše souzní s optimistickými vědci. Můžeme si přečíst, že „příroda není posvátnou realitou, do které člověk nesmí zasahovat. Spíše se jedná o dar Stvořitele lidské společnosti, svěřený inteligenci a morální zodpovědnosti mužů a žen. Lidská bytost nedělá nic nedovoleného, když do přírody zasahuje tím, že modifi kuje některé její charakteristiky nebo vlastnosti.“ Vatikán věří, že by se transgenní rostliny mohly stát hlavně v zemích třetího světa nástrojem ke snížení světové chudoby. „Vědci a technici, kteří pracují v oblasti biotechnologií, mají při hledání nejlepšího řešení palčivého problému zabezpečení potravin a zdravotní péče za úkol pracovat moudře a houževnatě,“ píše se v dokumentu, který před čtyřmi lety představili veřejnosti kardinál Renato Raffaele Martino a biskup Gian Paolo Crepaldi z Pontifikální rady pro spravedlnost a mír. Na závěr varují, že je třeba „vyhnout se pokušení poskytovat povrchní informace, podporované přemrštěným entuziasmem nebo nepodloženým panikářstvím“.

V dalším příspěvku se prvý z autorů zabývá procesem vývoje GM plodin ve firmě Monsanto.

pokračují v agitaci proti GM plodinám třeni články. Vytahují z jakéhosi „zajímavého semináře v salonku restaurace Mánes“ strašidlo superplevelů a ohrožení biodiversity a likvidačním vztahu k ekologickému zemědělství. Přímo klasický je výrok: „Ekologická tvář Evropské unie hodně utrpěla loňským rozhodnutím povolit pěstování GMO s tím,že tzv.ekologické potraviny mohou obsahovat GMO až do výše 0,9 %. Hodila přes palubu ekologické zemědělce. Na nátlak USA otevřela cestu k likvidaci ekologického zemědělství pěstováním GMO.“ Už méně sdílné jsou o „odbornících“, kteří na semináři vystupovali. Že by soudruh Šulc? Přímo vytesat by se dal závěrečný výrok: „Nutné je maximálně omezit emoce ve prospěch racionality,nepřehlížet argumenty druhých.“

(Libuše Alterová) podrobně rozebírá postavení a úkoly EFSA – Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Úřad vznikl v roce 2002 a dnes sídlí v italské Parmě. Bližší informace o něm jsou na internetové adrese http://www.efsa.europa.eu, případné dotazy je možné zaslat na e-mail info@efsa.europa.eu. Tento úřad pracuje se souborem odborníků, kteří posuzují bezpečnost nových GM odrůd z vědeckého hlediska. Výkonnému řediteli pomáhá poradní sbor složený ze zástupců odpovídajících subjektů v členských státech. U nás je partnerem EFSA Úřad pro potraviny, který je součástí komoditní sekce ministerstva zemědělství.

Vědecká práce je v EFSA rozdělena do dvou ředitelství. První má za úkol posouzení rizika a podporuje práci vědeckých panelů, kterých je zatím devět. Druhé ředitelství mimo jiné řídí projekty vědecké spolupráce členských států a sbírá potřebné údaje související s odhadem rizika.

Jako ukázku práce úřadu přinášíme stručné informace o některých akcích a vědeckých závěrech z poslední doby: Počátkem letošního roku vydal EFSA zprávu o zoonózách (nemocech zvířat přenosných na lidi), které se v jednotlivých členských zemích objevily v roce 2006. Jak také likvidovat uhynulé králíky a prasata. Teplota a odbourávání pesticidů v půdě. Posouzení nových komponent do krmiv.

Na setkání organizovaném EFSA se sešlo na 60 expertů zabývajících se posuzováním geneticky modifikovaných organismů (GMO) ze všech členských států unie. Diskutovali o vhodnějších vědeckých přístupech k hodnocení bezpečnosti GMO na národní i evropské úrovni. Jedním z klíčových témat setkání byl odhad environmentálního rizika GM plodin, které by se měly pěstovat v Evropě. Několik expertů žádalo EFSA, aby vyvinula další postup týkající se zejména polních zkoušek, regionální specifiky a možného působení na necílové organismy. Experti souhlasili s přístupem EFSA ke krmným zkouškám, které porovnávají výsledky z krmení krys konvenční a GM plodinou po dobu 90 dní. Aplikují se v případě, že u GM plodiny je ve srovnání s konvenční zřejmá odlišnost ve složení, fenotypu i v agronomických a dalších pokusech. Jeden z expertů požadoval, aby se tyto zkoušky zavedly jako rutinní záležitost.

Vědecký přístup ovšem kazí politiku ideologům jako je komisař Dimas a některé nátlakové organizace. Sem patří i akce Greenpeace, která si zadala statisticky přepočítat krmné pokusy s GM kukuřici tak, aby vyšla jako zdravotně závadná. Profesor Seralini a spol to provedli a Greenpeace na základě toho napadá EFSA. Další rozbor Seraliniho postupu prokázal, že byl neadekvátní. Nicméně v arsenálu nátlakových organizací zůstává.

potvrzuje výše uvedené obavy The Times: - Rada ministrů (zemědělství) se jako již několikrát v minulosti nebyla schopná shodnout na povolení dovozu některých geneticky modifikovaných potravin (GMO). Ve čtyřech případech šlo o různé druhy kukuřice, z nichž některé jsou odolné proti škůdcům, a v jednom případě o bramboru s vysokým obsahem škrobu, známou jako Amflora, kterou vyvinul německý koncern Basf.

Všech pět plodin však může povolit Evropská komise. Na ní rozhodnutí závisí vždy, když se na povolení GMO nejsou členské státy schopné dohodnout. Dá se předpokládat, že dovoz plodin, které se v Evropské unii nepěstují a jež jsou určené jen pro výrobu potravin či krmiv, Brusel jako v jiných případech nakonec povolí. Přejímá euractin.cz a uvádí podrobnosti:

Evropský úřad pro bezpečnost potravin všechny produkty označil za bezpečné a je tedy velmi pravděpodobné, že Evropská komise všechny žádosti o autorizaci schválí podobně jako to učinila již v případě řady jiných geneticky modifikovaných produktů v roce 2004. Před zahájením hlasování v Radě mluvčí Evropské komise Mireille Thom uvedla, že „brambory nepředstavují problém ani pro zdraví lidí a zvířat ani pro životní prostředí“.

Evropští zemědělci, které v Bruselu zastupuje sdružení zemědělců Copa-Cogeca, rozhodování EU o geneticky modifikovaných produktech kritizovali. „V Evropě trvá dva až čtyři roky, než dojde ke schválení geneticky modifikovaných plodin, zatímco ve Spojených státech pouze 15 měsíců. Nejsme konkurenceschopní,“ uvedl podle deníku Financial Times mluvčí sdružení Simon Michel-Berger.

Mezi vědci ale stále neexistuje konsensus ohledně rizik a přínosů GMO. Po dokončení testů označila Evropská organizace pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedených pět produktů za bezrizikové. Patrice Courvalin z výzkumného Pasteurova institutu v Paříží ale deníku International Herald Tribune sdělil, že se EFSA se v názoru rozchází s jinými zdravotnickými organizacemi jako je Světová zdravotní organizace (WHO), která důrazně upozorňuje, že antibiotika, které zasáhnou odolné geny z brambor společnosti BASF, jsou „kriticky důležité“. „Je tady hrozba, že biotechnologický průmysl vytvoří extrémně nebezpečný příklad v případě, že pro tyto brambory získá oprávnění,“ upozornil a dodal: „Měli bychom se spíše snažit zabránit šíření rezistence vůči antibiotikům, než pouštět do potravního řetězce produkty, které potenciálně mohou špatnou situaci ještě zhoršit.“ Nyní je zcela na rozhodnutí Komise, zda schválí žádosti o autorizaci u uvedených geneticky modifikovaných plodin.

se citací zprávy z The Times vrací k ohrožení živočišné výroby legislativy EU, která neschvaluje nové GM plodiny. Problém přiznala Evropská komise v interní zprávě o dopadech politiky EU vůči používání GMO produktů v krmivech. Zpráva dochází podle The Times k závěru, že pomalé schvalování dovozů nových odrůd sóji je přímou příčinou výrazného růstu cen masa.

EU schvaluje nové odrůdy pro dovoz hlemýždím tempem, protože některé členské země se staví automaticky proti GMO a ministři se na schválení nejsou schopni dohodnout. Nové plodiny v takovém případě schvaluje komise, avšak až po nějaké době, což znamená závažné zdržení. Mezitím producenti sóji a kukuřice v USA nebo Latinské Americe přejdou na nové a výnosnější odrůdy, které ale EU ještě neschválila, uvádí Asociace evropských výrobců krmiv (Fefa). EU dováží asi 80 procent své spotřeby krmiv.

V západní Evropě tak chovatelé snižují stavy zvířat, což vede k nedostatku masa na trhu. "Hrozí nám kolaps celého odvětví masného chovu," řekl generální tajemník Fefa Alexander Doring. Ministři zemědělství EU by v pondělí měli rozhodnout o případné pomoci chovatelům, řekly dnes ČTK důvěryhodné zdroje z Bruselu. Tato politika může vést k růstu nákladů na krmiva až o 600 procent, uvádí zpráva. "Bezprostředním dopadem této politiky v sektorech vepřového a drůbežího masa bude značné omezení produkce, exportu a spotřeby a velmi výrazný nárůst dovozu," píše se v interní zprávě EU podle Times.

Výsledkem odporu vůči GMO tak bude, že Evropa bude dovážet mnohem více masa z Latinské Ameriky a Spojených států, a tento dovoz bude pocházet z chovů krmených takřka výlučně GMO. "Škrtíme naše chovy a EU zvyšuje dovozy. Brazilci jsou šťastní, že nám mohou prodávat kuřata vykrmovaná GMO," řekl Doring.

seznamuje s bilancí pěstování GM plodin v minulém roce. Farmáři ve světě loni rozšířili plochy, na nichž pěstovali geneticky modifikované plodiny (GMO), o 12 procent na 114,3 milionu hektarů. Za posledních pět let to bylo druhé nejvyšší tempo růstu po předloňských 13 procentech uvádí ISAAA (mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie). Proti zprávě ISAAA se postavila aktivistická organizace Friends of the Earth (Přátelé Země), v jejímž programu je boj proti využívání genetiky v zemědělství. Podle jejího prohlášení vedou GMO k velkému nárůstu spotřeby pesticidů a údajně se jim nedaří zvyšovat výnosy a řešit problém hladu a chudoby. "Pokud by měli mít Friends of the Earth pravdu, pak se mýlilo všech 50 milionů farmářů ve 23 zemích, kteří během 12 let tyto plodiny pěstovali," reagoval na tvrzení zelené organizace Clive James. Vědci a kompetentní mezinárodní organizace se shodují, že po letech využívání nebylo na GM plodinách zjištěno nic závadného z hlediska vlivu na zdraví ani životní prostředí.

Přejímá 18. Zemědělec, Profit

vysvětluje pravidla, která musí respektovat ten, kdo pěstuje GM plodiny.