|
|
|
 |
   |
| ||||
|
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní  , tak negativní  zprávy:
Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ komentujeme (zdůrazněním) jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je- buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy, Čarostřelec měsíce nebylo možno udělitLékařská biotechnologieNenašli jsme žádné články Zemědělství a potraviny2007-01-29 Zemědělec přináší přehled, jak to bylo loni s řepkou: Řepkou bylo v České republice vloni oseto kolem 320 tisíc hektarů. Po řepkových semenech je totiž stále vysoká poptávka. Ta nejspíš v souvislosti s naším závazkem Evropské unii dosáhnout 3,6procentního podílu biopaliv s obsahem metylesteru řepkového oleje ještě poroste. Výnos by měl být stejně dobrý jako loni, předpokládá prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). V loňském roce se u nás sklidilo 882 583 tun řepkových semen při průměrném výnosu 3,02 tuny z hektaru, připomněl Ing. David Bečka, Ph. D., z katedry rostlinné výroby ČZU. Prvním krokem k dosažení úspěchu je správné založení porostu v srpnu se zmiňovanou čerstvou přípravou půdy. Porost by neměl být přehoustlý - na čtverečním metru by mělo růst dvacet až padesát rostlin. Dále doporučuje včasné ošetření porostu řepky graminicidy na obilniny ve 12. až 13. fázi BBCH (vytvořen druhý až třetí list). Rovněž je nezbytné šetrné herbicidní ošetření proti dvouděložným plevelům. Dobrý agronom musí umět odhadnout správný termín insekticidní ochrany proti stonkovým krytonoscům, blýskáčkům a šešulovým škůdcům. K fungicidní ochraně jsou vhodné strobiluriny ve fázi žlutých poupat nebo jiné fungicidy na počátku kvetení. Koncem loňského roku bylo ve Státní odrůdové knize zapsáno 52 odrůd řepky ozimé. V roce 2005 do ní přibyly čtyři nové - Action, Labrador, Manitoba a Smart, v roce 2006 se odrůdová kniha rozrostla o další čtyři linie - Digger, Oponent, Siska a Winner a hybrid Dubai. Pro sezónu 2007 je k povolení připraveno dalších dvanáct materiálů. A to zdaleka není vše, protože ve Společném katalogu odrůd Evropské unie je zapsáno více než 800 odrůd řepky olejky.2007-01-22 Euro přináší příspěvek Čestmíra Klose, který uvádíme níže v plném znění s komentářem >>>. 2007-01-15 Zemědělec Zemědělec přináší příspěvek Marie Čeřovské ukazující, že GMO proniká nejen do zemědělských plodin, ale i do okrasných rostlin, kde jsou v EU povoleny karafiáty se změněnou barvou květu a můžeme očekávat další odrůdy. V dalším příspěvku je diskuse o budoucím vývoji společné zemědělské politiky, který připravila COPA/COGECA. Uvádí se v něm mj. Pro progresivní politiku v rozvoji vědy a bezpečných technologií je třeba:
2007-01-11 Sondy – Spotřebitelské sondy (Miroslav Franta) přinášejí úvahu GMO dobře nebo špatně? Příspěvek věcně seznamuje s GMO a reakcí evropských spotřebitelů. Ukazuje, že označení „vyrobeno z GMO“ je vnímáno jako značka nebezpečnosti. Bohužel, věcnost porušuje podezřením, že studie prováděné v kontraktu s firmami jsou záměrně zkreslené. 2007-01-02 Zemědělec (Zuzana Doubková) přináší zevrubnou informaci o geneticky modifikovaných plodinách (GMP) a s nimi spojenými legislativními pravidly a povinnostmi jejich pěstitelů. Ukazuje na možnosti jejich využití při adaptaci na změny klimatu, na boj proti suchu, za lepší výživu a podobně. Poukazuje též na evropské předpisy, které jsou celosvětově nejpřísnější a jsou zábranou ve využívání této šlechtitelské technologie. V dalším příspěvku nabízí odbornou pomoc zemědělcům Výzkumný ústav rostlinné výroby v Ruzyni – také v oblasti GMP. V návazném příspěvku nalezneme informaci o semináři Zemědělská technika a biomasa v gesci Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT).Biopaliva2007-01-25 www.ipoint.cz referuje o americké politice alternativních paliv. Americké ministerstvo ve středu zveřejnilo plán finanční podpory $ 1,6miliardy do výzkumu na podporu nových projektů paliv z obnovitelných zdrojů v USA. Rozhodnutí následuje po úterním projevu prezidenta G. Bushe o stavu unie který kongres vyzval ke snižování spotřeby benzínů o 20% a současně podpořil razantní zvyšování výroby biolihu v USA. Bush vyzval k navýšení výroby biolihu v následujících 10 letech až na 35 miliard galonů a očekává že vláda podpoří mnohé nové metody výroby etanolu z celulózy, sirupu nebo trávy. Ministr zemědělství M. Johanns uvedl v prohlášení že pro jeho resort zůstává výroba biolihu pioritou číslo jedna. „Tím jak se biopaliva dostávají do popředí zájmů stojí americké zemědělství před obrovskou příležitostí zajišťovat do budoucna energetické potřeby ne z barelu ale z bušlu.“ Bližší informace o využití prostředků uvede ministerstvo v návrhu rozpočtu pro rok 2007. 2007-01-22 www.ipoint.cz podává zprávu o vlivu biopaliv na osevní plány v USA. Rostoucí poptávka producentů biolihu a živočišné výroby je pro americké farmáře jasným signálem, aby v letošním roce osázeli mnohem více kukuřice na úkor sóji, bavlny a pšenice. Někteří farmáři na středozápadě tak končí s dlouhodobou praxi střídajících se sezón sojových bobů a kukuřicí a začnou dlouhodobě pěstovat pouze kukuřici. Masní farmáři už přesouvají pastviny poblíž kukuřičným pásům. 2007-01-16 Zpravodajství ČTK oznamuje, že tři farmy na Žďársku chtějí vyzkoušet pěstování geneticky modifikovaných (GM) brambor, které slouží k výrobě škrobu a jsou výhodnější pro výrobce papíru či lepidel. Ve výrobě potravin se používat nebude. V unii se GM brambory pro tržní účely zatím pěstovat nemohou. Michal uvedl, že o povolení již požádali podnikatelé ze Švédska a Německa; ve Švédsku byla nová odrůda vyšlechtěna. O GM brambory se spolu s Proagrem zajímají zemědělská družstva v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici. Tyto tři podniky mají škrobárnu v Hodíškově. Nejmenší provoz na výrobu bramborového škrobu v Česku má přidělenu evropskou kvótu na 1400 tun tohoto škrobu ročně, na což spotřebuje brambory asi z 200 hektarů polí. V budoucnu by mohla zpracovávat pouze GM brambory. Vrací se k tomu MfD 18, Havlíčkobrodský deník 19. 2007-01-15 Zemědělec referuje o současné situaci transgenní kukuřice v Česku. Česká republika patří mezi hlavní státy Evropské unie, kde zemědělci pěstují zatím jedinou povolenou plodinu, Bt-kukuřici. Přispěla k tomu i propracovaná legislativa, která přesně vymezuje pěstování a nakládání s produkcí modifikovaných rostlin. Současný největší dodavatel osiva modifikované kukuřice hodlá do dvou let uvést na trh hybridy odolné vůči ošetření herbicidem Roundup a také zařadit do pokusů materiály odolné proti bázlivci. V loňském roce většina z více než osmdesáti pěstitelů GM kukuřice zasela osivo značky Dekalb, které společnost Monsanto na našem trhu nabízí pod označením YieldGard kukuřice. V roce 2006 rostla u nás geneticky upravená kukuřice na celkové ploše 1290 hektarů, což je v meziročním srovnání dvojnásobná výměra. Konkrétně šlo o Bt-kukuřici, doposud jedinou GM plodinu povolenou k běžnému pěstování v Evropské unii. . „Byly oblasti, kde zavíječ napadl 80 až 90 procent rostlin, ale v některých lokalitách se téměř nevyskytoval. Společnost Monsanto se chystá uvést na unijní trh hybridy kukuřice, které budou odolné vůči bázlivci podobně jako proti zavíječi. Zemědělci v jiných částech světa již pěstují plodiny odolné vůči jinak totálnímu herbicidu Roundup a podle představitelů společnosti Monsanto by se i evropští pěstitelé mohli takových hybridů kukuřice brzy dočkat. Pěstitelé kukuřice se obávají i karanténního škůdce bázlivce kukuřičného. Do Evropy byl zavlečen v osmdesátých letech minulého století z USA a v České republice byl zaznamenán poprvé na jižní Moravě v roce 2002. Dál se šíří také proto, že ochrana proti němu je ještě složitější než proti zavíječi. Jedním ze způsobů je aplikace insekticidů do půdy při setí, popřípadě moření osiva. Mladé larvy totiž ožírají kořínky kukuřice. Toto opatření však není dostatečně účinné. V souvislosti s pěstováním GM plodin ve světě zaznívají varování před vznikem populací škůdců, které jsou k Bt-hybridům tolerantní. K dnešnímu dni nebyl zaznamenán jediný případ vzniku rezistence škůdce přímo na poli.2007-01-15 www.ipoint.cz diskutuje možnost, že by se Ukrajina díky biolihu stala energeticky nezávislá. Plán využít většinu úrodných ploch k pěstování obilovin k výrobě etylalkoholu je v době vysokých růstu celosvětových cen obilnin více optimistický než realistický. Ukrajina má v současnosti také jen omezenou produkční kapacitu etanolu. Pouze sedm bývalých lihovarů přeměněných na tyto provozy. Dále, zemědělství je ve sporu o exportní licence a velikost sklizně byla letos podprůměrná. Ukrajina by potřebovala velké objemy zahraničních investic aby si pořídila tolik potřebnou zemědělskou techniku a zvýšila výnosy zrovna tak jako investice do výstavby podniků. Podle dat ředitele UkrAgroConsult S. Feofilova využívá Ukrajina v současnosti celkem 5,2 mil ha k pěstování pšenice, 1,8 mil ha pro kukuřici a 0,8 mil ha pro cukrovou řepu. Podle něho však existuje možnost až 25% navýšení nevyužité ornice což znamená asi 3 až 5 mil ha dostupné plochy navrácené do zemědělské výroby. On očekává že tím jak porostou celosvětové ceny bude sílit zájem o pěstování hlavních zemědělských komodit i na Ukrajině. Feofilov očekává že asi 150 tis t pšenice, 250 tis t kukuřice a až 150 tis t cukrovky bude v letošním roce využito k výrobě biolihu. Nicméně produkce byla v loňském roce slabá. Státní statistický úřad uvedl, že sklizeň kukuřice dosáhla pouhých 6,1 mil t oproti 6,6 mil t před rokem. Také sklizeň pšenice poklesla na 13,8 mil t oproti loňským 18 mil t. Konečné zásoby obilovin dosáhly ke konci roku pouhých 12,92 mil t a jsou o 4,3 mil t nižší než ve stejném období roku 2005. Feofilov dále dodal že státní legislativa prozatím nepodpořila využití etylalkoholu jako biopaliva nicméně v posledních třech letech prosadila zvýšení investic do zemědělství o 1 až 2 miliardy eur ročně.2007-01-10 www.zpravodaj.cz si tentokráte si všímá kukuřice: Dolů šla v úterý cena kukuřice na Chicago Board of Trade, když hlavím faktorem byl pokles ceny ropy. Nižší cena fosilních paliv by se tak mohla odrazit v nižší poptávce po alternativních palivech. Za výrazným vzestupem ceny kukuřice v minulém roce stály zejména očekávání ohledně zvýšené poptávky pro potřeby výroby biopaliv. 2007-01-09 www.zpravodaj.cz referuje, že trh s pšenicí čeká ve Velké Británii na podstatné změny a pravděpodobně další růst cen ještě před spuštěním chystaných projektů výroby paliv z obilovin. Britská vláda schválila zvýšený 5% podíl paliv z obnovitelných zdrojů do roku 2010. Ještě v roce 2005 činil tento podíl 4,7%. 2007-01-04 www.biom.cz se věnuje rostlinám používaným k topení. Nejčastěji se k tomu účelu pěstuje krmný šťovík (Rumex OK 2), což není plevel, ale kvalitní plodina, původně určená ke krmení skotu. V žádném případě nezapleveluje okolní krajinu. Z ostatních energetických rostlin lze jmenovat např. některé vzrůstné trávy, které se většinou využívají obdobně jako sláma ve větších provozech, nebo i konopí, ze kterého lze rovněž lisovat brikety či pelety. Jsou i další druhy „energetických“ rostlin, ale je třeba je ještě dále ověřovat v provoze. Rostlinné brikety nebo pelety lze přitom lisovat nejen odděleně z jednotlivých druhů rostlin, ale tuto vypěstovanou biomasu lze mísit např. s řepkovou slámou i jinými rostlinami. Šťovík se dobře uplatní i v této směsi, protože dobře „váže“ jiné druhy biomasy, což je důležité zejména v případě lisování řepkové slámy. 2007-01-02 www.zpravodaj.cz uvádí, že čínští zpracovatelé kukuřice sází na rozvoj etanolového odvětví navzdory vládním opatřením pozastavit všechny projekty z důvodu dramatického nárůstu cen obilovin. Z kukuřice v Číně vyrobí ročně asi 1,6 mil tun etylalkoholu. Vláda původně usilovala o to, aby se vývoj výroby etylalkoholu zaměřil na ne-obilninové vstupy například ze sirupu. Čína začala vyrábět etanol v roce 2000 když schválila čtyři pilotní projekty výroby alternativních paliv. Nové výsledky výzkumu2007-01-23 Technický týdeník se zabývá plasty z obnovitelných zdrojů. DuPont Engineering Polymers na konferenci National Society of Plastics Engineers (NPE) 2006 v Chicagu oznámil svoji další podporu věnovanou výrobě nových vysoce výkonných termoplastů a elastomerů, s využitím obnovitelných zdrojů. Klíčovou součástí materiálu Sorona je Bio-PDO, který je získáván patentovanou podnikovou fermentační metodou z kukuřice. Bio-PDO je náhradou petrochemických produktů 1,3 propandiolu (PDO) anebo 1,4 butandiolu (BDO). Pro výrobu Hytrelu s obnovitelnými zdroji je používán nový polyol od DuPonta, který je vyráběn společně s Bio-PDO. Bio-PDO nejen nahrazuje petrochemické produkty, ale jeho výroba je přibližně o 40 % méně energeticky náročná. Při celoroční produkci cca 45 000 tun Bio-PDO je možná energetická úspora ekvivalentní k cca 38 mil. litrům benzínu. Oba nové produkty napomohou společnosti DuPont realizovat podnikové cíle - do roku 2010 dosáhnout přibližně 25 % svého obratu s produkty z obnovitelných surovin. Užitné a zpracovatelské vlastnosti Sorona a Hytrel odpovídají nebo dokonce překonávají vlastnosti dnešních, výlučně petrochemickými postupy zhotovených produktů. Oba nové polymery disponují speciálními vlastnostmi, které je předurčují pro mnohé mimořádně zajímavé aplikace. Sorona poskytuje podobné vlastnosti jako PBT (polybutylentereftalat). Kromě vysoké pevnosti a tuhosti je to zlepšená kvalita povrchu, vysoký lesk a dobrá rozměrová stabilita, což činí materiál atraktivní pro řadu komponentů automobilů, elektrických a elektronických systémů, jakož i průmyslového a spotřebního zboží. V porovnání s konvenčními protějšky vykazuje Hytrel vyrobený z obnovitelných zdrojů zlepšené vlastnosti při provozních teplotách a elastickou schopnost zpětného nastavení.Průmysl, ekonomika a politika2007-01-29 www.ipoint.cz se tentokráte zabývá situací Číny v exportu kuřice: Předběžné údaje Generální správy čínského celního úřadu uvedly že Čína exportovala v kalendářním roce pouze 3,1 mil tun kukuřice což je meziroční pokles o 64%. Od ledna do listopadu čínské exporty dosáhly 2,6 mil t což je meziroční snížení o 67,5%. Nejlidnatější země vloni čelila nejhoršímu suchu za posledních 50 let i když ztráty na produkci kukuřice nebyly tak vysoké jako u pšenice. Čína v únoru signalizovala že letos zastaví exporty a také je od 1.března zastavila. 2007-01-24 www.ipoint.cz se zabývá vlivem energetické politiky na ceny zemědělských produktů. Cena sójových bobů se na burze v Chicagu pohybuje po včerejším obchodování nejvýše za posledních osmnáct měsíců. Důvodem je očekávání obchodníků, že prezident George Bush ve svém dnešním projevu o stavu Unie oznámí úmysl zvýšit podporu biopaliv. Díky tomu šla nahoru i cena kukuřice. Prezident oznámí, že do roku 2017 bude chtít stát zvýšit spotřebu biopaliva na 35 miliard galónů. Dosavadní cíl byl 7,5 miliard galónů do roku 2012. Cena u kontraktu sójových bobů s dodáním v březnu vzrostla na Chicago Board of Trade o 9,75 centů (1,4 %) na 727 centů za bušl. Je to nejvyšší dosažená uzavírací cena od července 2005. Za minulý rok šla cena sóji nahoru o 16 procent. 2007-01-15 www.aktualne.cz uvádějí rozhovor s ministrem Bursíkem. Jedna z otázek zněla: Otázka: Dobrý den , je podle Vás Greenpeace extrémistická organizace ? Děkuji Martin Bursík: Není. Podívejte se na jejich webové stránky a projekty, které realizují. Ochrana klimatu je jejich dominantním tématem -to není extremismus, ale existenciální nutnost. Jejich program geneticky modifikované potraviny je také velmi důležitý - aplikují princip předběžné opatrnosti. Jsou fundovaní a jejich napojení na Greenpeace International jim umožňuje využívat zkušeností ze zahraničí. Neznám žádnou neziskovou či nestátní ekologickou organizaci u nás, která by byla extrémistická.2007-01-11 Hospodářské noviny naznačují, že by se mohl odbourat blok v jednání EU-USA. Centrálním bodem agendy byla snaha vyřešit spor kolem amerických i unijních dotací do zemědělství, kvůli kterému se vloni v létě zastavilo současné kolo jednání o uvolňování tržních bariér v Doha. Prezident Bush se v minulých dnech v Bílém domě postupně setkal s německou kancléřkou Angelou Merkel, evropským obchodním komisařem Peterem Mandelsonem a s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. »Jsem si teď skutečně jistý, že můžeme dospět k dobrému výsledku,« uvedl velvyslanec při Evropské unii Boyden Gray během středeční schůzky s evropskými novináři ve Washingtonu. Velvyslanec Gray navázal na předchozí, opatrně optimistické vyjádření José Manuela Barrosa, který po svém setkání s Bushem prohlásil, že jejich vyjednávací týmy mají jasné zadání »přijít s řešením«. 2007-01-11 Zemědělec V diskusi o budoucím vývoji společné zemědělské politiky EU se mimo jiné uvádí: Země OECD předpokládají, že cenová podpora v EU, která se dosahuje zejména pomocí cel, činí zhruba 40 až 50 miliard eur. Evropská komise předpokládá, že poslední nabídka na půdě WTO v Dauhá v červenci 2006, která předpokládala snížení cel o 51 % a odstranění vývozních podpor, bude znamenat finanční ztrátu asi ve výši 20 miliard eur s tím, že tato ztráta se promítne hlavně ve snížení cen. Země G-20 a jejich návrh by znamenal ztrátu ve výši asi 37 miliard eur. Další příspěvek: V krajině, respektive na zemědělské půdě, se zřejmě zřetelně vyčlení oblasti, kde se budou pěstovat plodiny určené na průmyslové zpracování, vzhledem k příznivým cenám. Budoucí vývoj lze ale těžko odhadnout vzhledem k dalším faktorům, jako jsou vývoj cen paliv, výkyvy v dodávkách energie a tlak na ochranu životního prostředí. Hlavními zdroji zvýšení výroby a produktivity mohou být nové biotechnologie, větší výnosy zavedením nových odrůd, zvýšení kapitálových investic, zlepšení ekonomiky práce a úrovně řízení a řídících pracovníků. Jaké jsou vyhlídky do budoucna. Technologie: situace v EU je v současné době velmi dobrá, ale lze očekávat snížení konkurenceschopnosti ve vztahu k používání GMO; také některé hormony, které jsou používány v jiných zemích, mohou být pro EU nevýhodou.Obecně2007-01 Problémy mezi Ruskem a Běloruskem v dodávce energie zvedly debatu o energetické politice EU. Vyšlo proto mnoho příspěvků zabývajících se mj. alternativními zdroji, zejména biolihem a biomasou. Souběh měla také problematika kvót na cukr, která se dotýká pěstitelů cukrovky a jednou z únikových cest je výroba biolihu. V této oblasti uvádíme jen nejdůležitější příspěvky. Komentáře2007-01-22 Euro Nerovné soužití22.1.2007 Euro str. 4 Editorial VÝROBA POTRAVIN Není potravina jako potravina. Některá vyroste na desetkrát práškovaném poli a nese v sobě zbytečky všelijakých chemických látek. Jiná je produktem genetického inženýrství, jež se snaží vnější chemické zásahy omezit pozměněním genetické informace přímo v buňkách rostlin. A pak jsou tu biopotraviny, jejichž výrobci dali vale chemickým a genetickým inženýrům a spoléhají na tradiční postupy. Teoreticky si každý může vybrat. Ale je tomu tak opravdu? Výraznou značku, která označuje biopotravinu a na niž jsou její producenti velice hrdí, ve většině obchodů nenajdeme. Zájemci 0 biopotraviny proto musejí do specializované obchodní sítě nebo do ekokoutků některých supermarketů. Zato geneticky modifikované potraviny se mezi produkty konvenčního zemědělství tváří co nejvíce nenápadně. Většina evropských konzumentů totiž produktům obsahujícím geneticky modifikované organismy (GMO) nevěří. Producenti výrobků z GMO proto nemají zájem uvádět tento údaj na obalech. Český zákon to však vyžaduje, překročí-li podíl v některé ze složek 0,9 procenta GMO. Povinné značení odpovídá mínění 96 procent Evropanů z průzkumu Eurobarometru z roku 2001. Dvě třetiny dotázaných občanů EU v té době tvrdily, že by si potravinu s GMO nekoupily, i kdyby byla levnější. Přesto ji vesele konzumují, protože nenápadným informacím na obalech věnuje pozornost jen málokdo. Některé řetězce navenek deklarují, že žádné modifikované potraviny neprodávají, a přestože to není úplně pravda, lidé nakupují. Konzumenti jsou navzdory svým odmítavým postojům nakonec tím nejtolerantnějším článkem. Dobrou GM chuť. V produkční oblasti se zdá být všechno mnohem jednodušší, protože způsob koexistence mezi konvenčními, ekologickými a „genetickými" pěstiteli určuje zákon. Ale 1 tak jsou vztahy mezi producenty velice nerovné. Ze všech modifikovaných odrůd se u nás může komerčně pěstovat zatím jediná - kukuřice BT MON 810. Jenže právě kukuřice je rostlina s vysokým rizikem sprášení s jinými odrůdami. Navíc její pyl překoná kilometrovou, podle některých tvrzení až tříkilometrovou vzdálenost. Zákon přitom počítá s mnohem menší bezpečnou vzdáleností mezi poli s GMO a bez nich. Který zemědělec ze tří z toho bude nervózní? Ten, jenž vysel modifikovanou odrůdu? Kdepak, tomu vůbec nic nehrozí, pokud dodržel předepsanou vzdálenost nebo kolem své modifikované odrůdy vysel několik řad kukuřice obyčejné. Zato konvenční zemědělec bude moci svou úrodu prodat jako čistou bez GMO jen za předpokladu, že nechtěné příměsi nepřesáhnou 0,9 procenta. O existenci se bude strachovat třetí z nich, ekosedlák. Ten podle současných předpisů nesmí mít příměs žádnou. Když „genetický" zemědělec dodržel dvěstěmetrovou vzdálenost nebo vysel po okrajích pole obyčejnou kukuřici, je mimo jakékoli riziko. Veškerá tíže nechtěné kontaminace je na ekozemědělci. Jestliže ji laboratorní zkouška prokáže, pak úroda ztrácí pečeť biopotraviny a její pěstitel certifikát, o který bude moci znovu usilovat až po vynucené přestávce. Navíc musí zaplatit 4,5 tisíce za laboratorní zkoušku a ztrácí nárok na dotace. Španělští ekofarmáři v takovém případě pálí úrodu, než aby ji přisypali na hromadu GM kukuřice. U nás je to jednodušší. Čeští zpracovatelé o biokukuřici neprojevují zájem, a proto se pěstuje jen na omezených plochách na vývoz, které nebyly ohroženy. K napětí se schylovalo jen ve středních Čechách, kde o výsadbu větších ploch kukuřice usilovali dva sousedé. Vzdal to ekofarmář, právě proto, že jeho riziko bylo mnohem větší. U kukuřice, která je v Evropě cizí plodinou, naštěstí nehrozí možnost sprášení s divokými druhy z přírody. Proto se sporné otázky omezují jen na produkci potravin. Zasahují ovšem i do živočišné výroby, kde vlastně platí totéž, co na prodejních pultech - krmivo pro ekologické chovy nesmí obsahovat ani stopu GMO. Snaha propašovat ekosedlákům do krmiva modifikovanou sóju znamenala pro několik z nich velké finanční ztráty. Přesto si většina ekosedláků i kontrolních organizací brání absolutní nulu jako vývěsní štít své produkce. Oni, kteří povolením GMO odrůd nejvíc ztrácejí, jsou pak viněni z neochoty k toleranci. Legislativa jim proti jejich vůli chystá „úlevu" také na 0,9 procenta. A to je tolerantní? *** Tíže nechtěné kontaminace leží na ekozemědělci Foto popis| O autorovi| ČESTMÍR KLOS (cestmir.klos@euro.cz) Komentář k článku Čestmíra KloseRedaktor Klos je tradičně proti genetickým modifikacím, což je v pořádku, oponenti jsou nutní. Jenže, bohužel není oponentem, ale demagogickým odpůrcem. Lze to dokázat na jeho příspěvku: 1) Odvolává se na Eurobarometr 2001. Seriosní redaktor by použil Eurobarometr 2005 a tam na str. 22 obr. 7 je uvedeno, že 23% Evropanů určitě 33% pravděpodobně by si GM potraviny koupili, kdyby byly zdravější. To je přesně případ kukuřice, protože lze najít mnoho dokladů, že běžná obsahuje v místech napadených zavíječem vyšší obsah mykotoxinů (např.http://www.food.gov.uk/multimedia/pdfs/maizemeal10.pdf). 2) Obviňuje, že řetězce prodávají GM potraviny jaksi „načerno“. Pokud má důkazy, je to ČZPI, které to má povinnost ohlásit. Pokud důkazy nemá, je to křivé obvinění. 3) Fantazie o tříkilometrové vzdálenosti, kterou proletí pyl je spolehlivou značkou demagogů. Jistě, písek ze Sahary při vhodném větru dolétne na Václavské náměstí. Natož pyl. Jenže ztrátu certifikace může ekozemědělec utrpět, jen když mu někdo transgen dokáže. Průkazný limit je 0,1%, tedy jedno kukuřičné zrno v tisíci. Může pan redaktor prokázat, že na vzdálenost kilometru se to stane? pokud ano, ať vyvrátí německé studie, na základě kterých se se značným koeficientem bezpečnosti vzdálenosti v zákonu stanovily. Nakonec malou úvahu: představme si situaci v židovské nebo islámské komunitě, kde výrobce masných produktů musí mít certifikát košer nebo halal. Takto certifikované zboží prodává za vyšší cenu, ze které hradí vyšší náklady nezbytné proto, aby podmínkám certifikátu vyhověl a kompenzoval riziko, že kontaminace materiálem z prasat ho o něj připraví. Zdá se to v pořádku? Nikoli. Podle logiky pana redaktora by zvýšené náklady a odpovědnost za kontaminaci vepřovým neměl nést ten, kdo získává díky certifikátu vyšší cenu, ale měli by je nést chovatelé prasat. Neboť – logicky – nebýt prasat, žádné riziko by nebylo. Je přece jasné, že deklarace „nulové genetické kontaminace“ je marketingový tah k odůvodnění vyšší ceny a odlákání pověrčivých zákazníků běžným zemědělcům. Eko-zemědělci nevadí radiační mutanty s množstvím nepřirozených uměle vytvořených genů a bílkovin, nevadí mu umělé, člověkem vytvoření organismy jako tritikále, kde se mísí desetitisíce mezirodových genů, které by se nikdy nesetkaly, ale zdrojem „nepřirozenosti“ je jeden až tři zcela přirozené geny přenesené z jiného organismu.. Totéž ovšem platí o krmivu. Dokázal pan redaktor, že transgeny z krmiva jsou v živočišných produktech? pokud ano, nechť to publikuje jako vyvrácení prací, které to nedokázaly (např. Animal agriculture´s future through biotechnology, Part 5 – Safety of meat, milk, and eggs from animals fed crops derived from modern biotechnology. Council for Agricultural Science and Technology (CAST), Issue paper 34, July 2006). Pokud ne, proč svými výmysly irituje spotřebitele? |
|
