 |
    |
|
|
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní  , tak negativní  zprávy:
Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ komentujeme (zdůrazněním) jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je- buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy, Čarostřelec měsíce nebylo možno udělitLékařská biotechnologieNenašli jsme žádné články Zemědělství a potraviny2006-12-18 www.scienceworld.cz uvádí, že pěstování geneticky pozměněné odrůdy bramboru Amflora společnosti BASF neschválili ministři životního prostředí členských států EU? ale patrně ho povolí Komise. Odrůda Amflora má ve škrobu pozměněný poměr amylózy (2 %) k amylopetinu (98 %). To je významné především pro zpracovatelský průmysl, který musí před dalším zpracováním tyto dvě složky oddělovat. Transgenní odrůda by umožnila uspořit energii, materiál a snížit tedy výrobní náklady. 2006-12-04 Zemědělec V úvodníku přináší toto hodnocení: České zemědělství nenabírá na dynamickém růstu, jde dolů. Produkce masa od roku 1990 zaznamenává pokles o 15%. U obilovin zaznamenává pokles zhruba stejné procento, u brambor je tomu dokonce dvakrát tolik. České zemědělství tedy vytváří model, který není příznivý a je v rozporu s očekávaným vývojem a podmínkami:
Dále podává zprávu o setkání zástupců České společnosti rostlinolékařské s představiteli organizací a sdružení, jejichž činnosti se týkají především ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitelů, které proběhlo v budově Českého svazu vědeckotechnických společností v Praze. Jednání se zúčastnili zástupci Českého svazu ochránců přírody, Greenpeace a České společnosti ornitologické. Dále byli pozváni také ekologické organizace Duha a Arnika, které se však setkání nezúčastnili. Hodnocení pěstování řepky přineslo mj. tyto údaje:
Biopaliva2006-12-18 Zemědělec se zabývá využitím slámy pro energetiku. Roční vyprodukované množství biomasy ve světě se odhaduje na 20.1011 t a její energetický potenciál na 3.1021 J, což téměř desetkrát převyšuje roční objem světové produkce ropy a plynu. Velice důležité je, že jde o zdroj energie trvale se obnovující. Vyprodukované biomasy se však pro energetické účely využívá pouze asi 2% - 3%.Objem produkce slámy v České republice: Při výhřevnosti obilní slámy 14,4 GJ/t, s roční produkcí asi 73 967 717 tisíc tun, uvažované v dlouhodobém horizontu, a účinnosti spalování 80 %, je teoreticky možné z vyprodukované slámy získat 88 746 TJ energie. Tato hodnota reprezentuje teoretický potenciál energetického využití slámy. V současné době při předpokládaném využití čtvrtiny slámy obilnin a celého objemu řepkové a kukuřičné slámy je pro energetiku k dispozici přes 3,6 milionu tun slámy. Množství řepkové slámy z jednoho až dvou hektarů stačí pro zajištění tepla jedné zemědělské usedlosti nebo venkovského rodinného domu na celý rok. Řepková sláma má při sklizni zpravidla obsah vody vyšší než 35 %, ale za pěkného počasí již za dva až tři dny dosahuje vlhkosti pod 20 %, což je vhodné pro sklizeň, skladování i spalování. Vzhledem ke své struktuře dobře dosychá i pod střechou v prostém průvanu i v balících. Nevýhodou je, že se řepková sláma během lisování drolí, a tím je její využitelná výtěžnost z jednoho hektaru snížena asi na 60 %. 2006-12-04 Zemědělec se zabývá materiály pro vytápění. Uvádí brikety ze speciálního krmného - energetického šťovíku v kombinaci se slámou řepky i s jinými „měkkými“ druhy slámy. V současné době je cena předběžně stanovena na 2500 Kč/t, což není o mnoho více než cena hnědého uhlí. Krmný šťovík (Rumex OK 2) je kvalitní plodina původně určená ke krmení skotu. V žádném případě nezapleveluje okolní krajinu. Je vyšlechtěn v zahraničí, a proto je chráněn mezinárodními autorskými právy. U nás ho lze pěstovat pouze za přísných licenčních podmínek na základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem licence a pěstitelem. Každá pěstitelská plocha je důsledně evidována. Pěstitel může Rumex OK 2 pěstovat pouze na celkovou nadzemní hmotu a sklízet ji jako energetickou biomasu včetně semene nebo na zeleno ke krmení či jako přísadu do fermentoru k výrobě bioplynu. Na otázky ohledně biopaliv odpovídal Jiří Holas, akreditovaný poradce v registru MZe ČR:
Nové výsledky výzkumu2006-12-18 www.scienceworld.cz uvádí, že geneticky modifikované viry by se mohly uplatnit ve zdánlivě tak odlehlém oboru, jako je výroba baterií. Tým bioinženýrů ze slavného MITu totiž v časopise Science zveřejnil objev viru, který na sebe „balí“ kovové atomy. Takto vzniklé struktury se navíc skládají do požadovaných tvarů. Řetěz virů obalených vrstvičkou kovu není neutrální, ale nese elektrický náboj - a může tedy fungovat jako elektroda. Týmu na MITu se pod vedením Angely Belcherové zatím podařilo připravit anodu.V další zprávě ukazuje, že nové geneticky modifikované kvasinky, které mají zvýšenou odolnost k alkoholu, by se mohly uplatnit pro výrobu biopaliv. 2006-12-08 Právo se snaží referovat o genetickém zlepšení pšenice. Nejvýznamnější obilnina domestikací zdegenerovala a má méně proteinů než v pravěku připomněl v časopisu Science Jorge Dubrovsky z kalifornské univerzity v Davisu. Dubrovského spolupracovník Cristobel Uauy tak identifikoval gen GPC-B1 (Grain Protein Content - obsah bílkoviny v zrnu), který určuje množství bílkovin. Tento gen je v malých obměnách obsažen prý v RNA (při hodině genetiky pan redaktor chyběl) téměř všech příbuzných obilovin, ale jedna jeho verze se vyskytuje pouze v původní odrůdě pšenice pěstované na Středním východě. Právě u té odrůdy, která je na proteiny, železo a zinek nejbohatší. Gen naklonovali a kopie vložili do současné odrůdy. „Výsledek byl skvělý,“ komentoval pokus Dubrovsky. Moderní odrůda pšenice - tým použil běžný typ z amerického středozápadu Bobwhite - s implantovanou starobylou verzí genu nejenže změnila svou charakteristiku na ranou obilninu, ale obsah proteinů, železa a zinku v zrnech byl o 10 až 15 procent vyšší. Je pozoruhodné, že Dubrovsky k celé záležitosti přistoupil s ohledem na nevědecké postoje nejširší veřejnosti. Odmítl genové inženýrství a zvolil cestu klasického křížení odrůd, a to přesto, že v USA je metoda genetické modifikace organismů (GMO) v zemědělství běžně používána, zejména u sóji a kukuřice. Spotřebitelé ve Spojených státech GM výrobky v potravinách běžně přijímají na rozdíl například od Evropy, kde je jak spotřebitelské klima, tak legislativa zatím ve větším měřítku neakceptuje. 2006-12-05 Technický týdeník uvádí zprávu o genomice. Genetici zmapovali genetický kód topolu Populus trichocarpa. Stromy mají genom podstatně složitější než krátkověké rostliny, takže dešifrováním 485 milionů základních spojení genomu topolu se zabývalo čtyři roky více než 100 vědců ve 38 institucích v Evropě, USA a v Kanadě. Přitom právě topol má genom poněkud jednodušší než jiné stromy. Badatelé určili přes 45 000 možných genů v 19 chromozomech topolu. Při srovnání s genetickou výbavou Arabidopsis thaliana zjistili, že se jejich genetické uspořádání začalo odlišovat před 100 až 120 miliony roků. Bylo zjištěno 99 genů ovlivňujících vytváření celulózy, hemicelulózy a ligninu, stavebních komponent buněčných stěn topolu. Vědci nyní plánují výzkum úpravy genů topolu tak, aby se celulóza a hemicelulóza snáze uvolňovala. Na tuto problematiku se chce soustředit zejména univerzita v Ghentu v Belgii. Průmysl, ekonomika a politika2006-12-18 Zpravodajství ČTK oznamuje, že členské země Evropské unie podpořily rakouský zákaz dvou druhů geneticky modifikované kukuřice, které jsou jinak v EU povolené. Postavily se tak proti návrhu Evropské komise, která chtěla po Vídni, aby zákaz zrušila. Česká republika spolu se Švédskem, Británií a Nizozemskem byly na straně komise a pro zrušení zákazu obou druhů kukuřice, které se podle českého ministra životního prostředí Petra Kalaše v ČR pěstují již dva roky. "Naše pozice vycházela z vědeckých výzkumů," řekl ČTK Kalaš. "Zastávali jsme názor, že v současné době po deseti letech výzkumů neexistuje vědecký důkaz o škodlivosti geneticky modifikovaných plodin," dodal. Rakousko zakázalo dva druhy kukuřice MON 810 a T25. Podle evropských předpisů mají státy právo na dočasný zákaz nějaké geneticky modifikované plodiny, pokud se objeví vědecké informace zpochybňující jejich nezávadnost. Ale Evropská agentura pro bezpečnost potravin již dvakrát označila rakouský základ jako vědecky nepodložený. EK proto vyzvala Rakousko k jeho zrušení. Také Světová obchodní organizace protestovala proti národním zákazům geneticky modifikovaných plodin s tím, že porušují mezinárodní obchodní pravidla. Ministři EU však dnes přiznali Rakousku pravomoc si v tomto smyslu zachovat suverenitu. Podpořily je i země, kde se tato geneticky modifikovaná kukuřice pěstuje, jako Španělsko a Francie. Přejímá www.euractiv.cz (19.) 2006-12-11 Finance přinášejí zprávu, že Dupont, třetí největší chemický koncern v USA, plánuje uzavření zhruba deseti továren a propuštění 1500 zaměstnanců. Plán spadá do balíčku.restrukturalizačních opatření, v jejichž rámci společnost chce podpořit vývoj geneticky modifikovaných plodin u kterých firma očekává v příštím roce zdesetinásobení objednávek . Náklady na tuto restrukturalizaci by měly ve čtvrtém čtvrtletí dosáhnout 200 mil. USD. Akcie společnosti po otevření trhu posilují o 0,85% na 47,30 USD. Obecně2006-12-18 www.scienceworld.cz uvádí rozhovor s prof. Jaroslavem Petrem. Zabývá se způsobem, jak může občan bojovat proti demagogii ekologistů. Nákupem potravin z GMO. Zabývá se též modrými růžemi a výrobou tkanin z pavoučího vlákna získaného genetickou modifikací koz, přečtením genomu komára, ozařováním samečků mouchy tse-tse a zamoření Marsu pozemskými mikroorganismy. Směšnost evropské legislativy, začíná obavou z pěstování transgenního karafiátu, pokračuje obavou z účinné vakcíny proti vzteklině a nutností ze zákona stihat vysokými pokutami akvaristy, kterým bude v akváriu svítit zebřička. Podle bruselských úředníků je totiž hrozbou pro zdraví Evropanů a přírodu. V dalším příspěvku Pavel Hauser varuje, aby se nanotechnologie nestaly podobnou obětí demagogické propagandy jako GMO. Dále přináší pozitivní recenzi knihy „Vstup do krajiny“, která slibuje menší zatížení chemizací až se rozšíří správné využití GMO. Další recenze se týká knihy argentinského meteorologa a klimatologa Vincente Barrosa, jejíž český překlad vydala Mladá fronta. V přehledu různých novinek informuje čtenáře o rozvoji pěstování GMO. V tomto čísle též uvádí rozhovor s prof. Jaroslavem Drobníkem o GMO. Ten vidí jako nejdůležitější rozvoj transgenních odrůd v zemích dříve považovaných za rozvojové. Metoda genetické modifikace se stále rozvijí a stává se vhodnější. Např. umístění transgenu do plastidů místo do jádra rostlinné buňky odstraňuje nežádoucí přenos transgenu pylem. V dalším rozhovoru se dr. Fatima Cvrčková zabývá problematikou bioinformatiky zejména ve vývoji nových léčiv a v diagnostice a využití DNA čípů. |
|
