Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní  , tak negativní  zprávy: Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ jsme komentovali jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je - buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy,
- nebo pomocí dotazníku. Zde však prosíme o uvedení měsíce a čísla zprávy v něm. Uveřejníme v dalším měsíci. Smutná zpráva 
ČESKÁ KANCELÁŘ GREENPEACE MÁ ČÁRKUZaměstnanci České kanceláře Greenpeace potřebují do ročního hlášení globální centrále několik „Přímých akcí“, které přitáhnou pozornost medií. Většinou na ně zvou kolegy zaměstnance kanceláří okolních států a hosty, kteří dostanou zaplacené náklady. To zajistí publicitu i v příslušných zahraničních mediích. Na Přímé akce jsou pozvaná media, aby zachytla hlásání zvetšelých argumentů o „superplevelech“, dalekosáhlých negativních důsledcích“, potlačení biodiverzity“ a celého tohoto léta se opakujícího arsenálu. Media poslušně označují zaměstnance za „aktivisty“ a celý spolek za „ekology“, ačkoli není známo, že by se takových akcí nějaký ekolog zúčastnil. Příslušnou čárku si přišli zaměstnanci České kanceláře letos 18. července vysloužit do Ivanovic na Hané, kde se provádějí testy kukuřice necitlivé na totální herbicid glyfozát švýcarské firmy Syngenta. O této odrůdě se v mediích nic nedovíme, zato opakovaná strašidla Greenpeace jsou bohatě reprodukována. Organizátoři však letos měli smůlu: náhodou byl na místě docent František Kocourek, z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a pedagog české zemědělské univerzity. Media se mohla dovědět skutečnou podstatu testované odrůdy, ale zřejmě usoudila, že to by čtenáře nudilo, tak to většinou vynechala (s výjimkou Zpravodajství ČTK). Media, která může ředitel České kanceláře uvést do hlášení, jsou tato: 18. Zpravodajství ČTK iHNed.cz, Prima TV, ČT1, Jihomoravský večerník, www.blisty.cz (vydaly zprávu jako Tiskové prohlášení Greenpeace), (6) 19. Mladá fronta DNES, Právo, Blesk, Česko, Olomoucký deník, Olomoucký deník, Prostějovský deník, Šumperský a jesenický deník, Přerovský deník, Hranický deník, Zlínský deník, Valašský deník, Slovácký deník, Kroměřížský deník, (14) 21. Haló noviny, Vyškovské noviny, (2) 22. ČT1, Brněnský deník, Deník Vyškovska, Deník Břeclavska, Deník Znojemska, (5) Celkem 27 presentací v mediích – Česká kancelář bude pochválena. Čarostřelec měsíce nebylo možno udělitLékařská biotechnologieNenašli jsme žádné články Zemědělství a potraviny2006-07-28
Hospodářské noviny
přinášejí reakci Jaroslava Drobníka na článek Jeremy Rifkina. Zdůrazňuje v ní, že vzhledem k úloze zemědělství při výživě lidské populace, je velmi škodlivé z ideologických důvodů stavět jednotlivé technologie proti sobě, jak to dělá Rifkin. uveřejňují povrchní a na „selektivních“ informacích založený článek Matouše Lázňovského o pěstování Bt bavlníku v Číně. Jde o složitou problematiku, kterou autor velmi zplošťuje. Nezmiňuje se o zdravotních důsledcích insekticidů ani o specifitě Bt toxínů spojené s mechanismem jejich působení. Také úlohu refugií nevysvětluje. 2006-07-25
Hospodářské noviny
koupily od klasika demagogických odpůrců GMO Jeremy Rifkina příspěvek, ve kterém autor tvrdí, že GMO zastaraly, protože je tu „nejnovější technologie“ - šlechtění na markery. Při propagování své nadace Foundation on Economic Trends si autor jaksi nepovšiml, že tato technologie se používá řadu let. Také nám zvěstuje, že genomika je jakési nejnovější zjevení. uvádí, že na půdě EU bude Česko požadovat pro ekologické zemědělce co nejnižší limit transgenů, aby nepřišli o svou marketingovou výhodu v atmosféře „GMO psychózy“. 2006-07-18
Zpravodajství ČTK
teprve 4 dny po referování podle Greenpeace referuje podle ministerstva zemědělství o Bt kukuřici uvádějíc 1290 ha místo 1070 ha v předchozí zprávě. Nicméně, věrno svému poslání jako hlásné trouby Greenpeace, i v této zprávě zopakuje jejich strašení „dalekosáhlými důsledky.“ Dále argumentuje „Greenpeace říká, že pěstování GM plodin a produkce GM potravin není potřebné a přináší pouze rizika.“ Nikdy jeho zaměstnavatel neřekl jak se má „ekologicky“ zemědělec bránit zavíječi. V dalším příspěvku otiskují Tiskové prohlášení Greenpeace podepsané zaměstnancem České kanceláře Martinem Kloubkem. V rozporu se skutečností např. tvrdí: „Těžko bychom asi hledali člověka, který by cíleně vyhledával potraviny z GMO.“ Avšak Eurobarometer 2005 říká (obr. č. 7), že 56% Evropanů by GM potraviny koupilo, kdyby byly zdravější. Protože produkty Bt kukuřice jsou prosté mykotoxinů, tuto podmínku splňují. Jenže za zveřejnění takové skutečnosti není pan Kloubek placen. přinášejí reakci profesora Jaroslava Petra (Petrů vzniklo asi překlepem) na diskusi v tomto mediu o produktech zvířat krmených transgenními plodinami. Poukazuje na skreslení jedním z autorů, který se překrucováním jeho přednášky snaží dokázat nutnost jejich označování a straší veřejnost. (viz Dodatek) 2006-07-15
Rovnost - Deník Vyškovska
referuje o společnosti Rostěnice, která pěstuje na Vyškovsku Bt kukuřici na ploše sto osmnácti hektarů, což je nejvíce na jižní Moravě. Ekologům se to nelíbí, ale zemědělci genově pozměněné plodiny hájí. Pěstování geneticky upravené kukuřice se na Vyškovsku začíná rozpínat. Podnik Rostěnice pěstuje tuto kukuřici v katastrech Hlubočan, Dražovic a Tučap. Zemědělci to považují za výhodné, ekologové jsou zásadně proti. Protože jde o oblast pod tlakem zavíječe „ekologové“ by raději viděli postřik chemickými insekticidy, nebo dodávku produktů s mykotoxiny. Bohužel, neřekli, která z těchto možností je podle jejich politické strategie ekologičtější. 2006-07-14
Zpravodajství ČTK
opět vystupuje jako orgán Greenpeace: Oznamuje: Sraz novinářů na akci ekologické organizace Greenpeace „Stop genetické kontaminaci!“ proti komerčnímu pěstování geneticky modifikované kukuřice. referuje o další demagogii ekologistů – použitím lidských genů do plodin z nás prý vědci dělají kanibaly. Správně to hodnotí Richard Meilan z Univerzity Purdue v Indianě: „Nevidím nic neetického v použití lidských genů při vědeckém vývoji rostlin,“. Odpor Evropanů ke GMO podle něj pramení jen z tlaku agrární lobby a oficiálního zemědělského protekcionismu. Článek provází foto protestů Greenpeace. V dalším příspěvku Ivan Brezina dokládá, že živočišné produkty pocházející ze zvířat krmených transgenními plodinami jsou stejně bezpečné, jako při běžném krmivu. Přesto Greenpeace, aby dosáhlo svého politického cíle, stále straší veřejnost a bojuje proti takovým produktům. (viz Dodatek) uveřejňují seznam letošních pěstitelů geneticky modifikované Bt kukuřice MON810 včetně údajů o rozloze ploch, na kterých je tato u nás jediná komerčně pěstovaná GM plodina pěstována, který získala organizace Greenpeace od ministerstva životního prostředí a zveřejnila. Ve Francii soud takové zveřejnění označil jako protiprávní zasahování do soukromého majetku a podnikání a Greenpeace musela informaci stáhnout. 2006-07-13
Zpravodajství ČTK
tlumočí zprávu Greenpeace o pěstování Bt kukuřice. Je zajímavé, že tato veřejnoprávní instituce nevydá zprávu ze zdrojů ministerstva zemědělství, ale z nátlakové organizace. Zpráva udává nárůst z 270 ha na 1070 ha, který je menší, než se očekávalo. Důvody uváděné ve zprávě jsou v podstatě správné: byrokracie, vyšší cena osiva, obava o odbyt. Jako obvykle se ČTK dále angažuje ve strašení o „dalekosáhlých negativních důsledcích“ pěstování Bt kukuřice. (Miroslav Šuta) přináší zjištění, že na amerických bavlníkových plantážích se vyskytl laskavec (Amaranthus) necitlivý na Roundup. Vykládá to přenosem genů (to znamená tvrdí, že laskavec se kříží s bavlníkem). Prý „nezávislí“ odborníci varují před „superplevelem“. Je zajímavé, že v Česku máme např. rdesno necitlivé na celkem pět herbicidů, a ještě žádný „nezávislý“ odborník nás před tímto „superplevelem“ nevaroval a „ochránci životního prostředí“ nepořádali Přímou akci před ředitelstvím Správy dopravní cesty (tak se říká vlakovým kolejím), která nekontrolovaným stříkáním různých herbicidů tyto „superplevely“ vyrábí. Nové výsledky výzkumuNenašli jsme žádné články Průmysl, ekonomika a politikauvádí informaci o technologii Ekoteeh vypracovanou firmou Monsanto jako ucelený systém hospodaření v zemědělství. Jde o spojení herbicidů, osiv a agrotechnických postupů, které efektivně řídí náklady a rentabilitu pěstování plodin. Zájemci si mohli prohlédnout systém Ekoteeh v pěstitelské praxi na pozemcích Ing. Bronislava Formánka v okolí Hrušovan nad Jevišovkou. S využitím této technologie hospodaří již několik let. V souvislosti s povinným přimícháváním biopaliv očekává Ing. Václavík manažer technologického vývoje ze společnosti Monsanto, v příštích letech výrazný nárůst osevních ploch kukuřice. „Očekáváme, se naše hybridy Dekalb při výrobě bioetanolu určitě prosadí. Hovoří pro ně o pět až deset procent vyšší obsah škrobu. Mnozí investoři pochopili, že dimenzovat zpracovatelské jednotky pouze na zrno hustě setých obilnin značně limituje flexibilitu výroby," doplnil vzápětí manažer technologického vývoje. Ing. Lukáš Lička, marketingový manažer společnosti Monsanto, vidí budoucnost výroby kukuřičného biolihu výhradně v geneticky modifikovaném osivu. „V Německu mnoho lihovarů dosahuje pouze dvoutřetinové výtěžnosti fermentace. Je to dáno napadením rostlin zavíječem, což představuje vstupní bránu pro fuzária a vznik mykotoxinů, které omezují kvasné procesy." V dalším příspěvku ´jde o reportáž z polního dne zabývajícího se ekologickým zemědělstvím na Pokusné a demonstrační stanici v Uhříněvsi. Na některé otázky odpověděl prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., z České zemědělské univerzity v Praze, který mimo jiné nedávno oslavil sedmdesát pět let. Na dotaz „Myslíte, že ekologické zemědělství začne používat geneticky modifikované organismy? V mnoha případech tak vznikají a budou vznikat plodiny, které se bez chemického ošetření obejdou.“ Odpověděl: „Tady jde spíše o filozofický rozpor. Možná k tomu dojde, ale nechci to předjímat. Genetická modifikace mění spektrum látek produkovaných v rostlině, je proto potřeba naprosto přesně vědět, co se změní a jaké bude i jejich vedlejší působení. Zatím si myslím, že je dobře, že nejsou GMO v ekologickém zemědělství povoleny, a spotřebitel, který jim z různých důvodů nevěří, má alespoň u těchto produktů jistotu.“ V následujícím příspěvku referuje o setkání ekologických zemědělců 18 zemí. Protestují proti společnému logu v EU a proti přítomnosti transgenů 0,9% jako konvenční zemědělci, protože to by jim zrušilo komparativní výhodu, kterou u pověrčivých Evropanů mají, když hlásají „nulovou“ toleranci ke GMO. Další příspěvek shrnuje postup transgenních plodin ve světě. 2006-06-29
ČTK – oprava (chyba Reuters
Správné: Americké společnosti Monsanto Co., která je jedničkou na trhu s geneticky modifikovaným osivem, prudce vzrostl ve třetím čtvrtletí fiskálního roku čistý zisk na 334 milionů dolarů z loňských srovnatelných 47 milionů dolarů. Výsledky podle dnešního prohlášení podpořila masivní poptávka v USA po osivu, zvláště kukuřici a sóje. V loňském roce také zisk výrazně snížily odpisy spojené s výzkumem a vývojem. Obecněpřejímá článek laureáta Nobelovy ceny Richarda Roberta Ernsta Věda musí být srozumitelná. Říká: “Věda může sama o sobě udělat mnohé. Ale pokud nebude politický rámec odpovídat skutečným potřebám lidí a stavu světa, vyvolá to jen nové problémy.“ Na GM plodinách ukazuje, že jejich vývoj je drahý, takže firmy náklady přenášejí na uživatele, což poškozuje chudé země, kde by jich bylo nejvíce potřeba. DodatekMezinárodní panel CAST (Council for Agricultural Science and Technology - Rada pro zemědělskou vědu a technologii) složený z vědců z Anglie, Německa USA a Brazílie měl za úkol posoudit vědecké práce zabývající se otázkou bezpečnosti produktů zvířat krmených transgenními plodinami. Vydal o tom v červenci jako dokument č. 34 následující souhrn: Odhlédneme-li od vědeckých zápletek této otázky, kritický problém je, zda případná přítomnost fragmentů rostlinné DNA v živočišných tkáních je bezpečnostní riziko; fakta ukazují, že tato možnost riziko nepředstavuje. Tento závěr staví na 62 citacích vědeckých prací shrnutých do čtyřech zjištění: - Domácí zvířata i lidé konzumují DNA běžně, takže to nemůže představovat zdravotní riziko.
- Pokud byla externí DNA zjištěna v živočišné tkáni, nebyla biologicky funkční a nebyla spojena s žádným škodlivým jevem.
- V genomu zvířat a lidí nebyl zjištěn žádný rostlinný gen, přesto, že rostliny běžně během své evoluce konzumují.
- Neexistuje vědecký údaj, který by ukazoval, že živočišné produkty zvířat krmených plodinami získanými biotechnologickými metodami nejsou stejně bezpečné jako produkty zvířat krmených běžnými plodinami
|
