 |
    |
|
|
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní  , tak negativní  zprávy:
Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ jsme komentovali jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je- buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy, Lékařská biotechnologieNenašli jsme žádné články Zemědělství a potraviny12. 6. 2006 Zemědělec (Radoslav Koprna) se zabývá šlechtěním řepky. I v případě řepky je využíváno šlechtění hybridních odrůd. Tyto odrůdy mají díky heteroznímu efektu o 5 - 20 % vyšší výnos než liniové odrůdy, avšak jejich výroba je mnohem náročnější. Šlechtění liniových odrůd v posledních letech prokázalo, že i jejich výnosový potenciál se velmi přibližuje výnosu hybridů a zůstává nižší cena osiva. Podíl liniových odrůd na trhu s osivem řepky v ČR je 60 - 75 %. Současné rozsáhlé osevní plochy řepky vyžadují zvýšené vstupy ve formě insekticidů a herbicidů. Cílem je tedy vyšlechtit odrůdy, které by alespoň částečně projevily vyšší odolnost vůči některým chorobám či škůdcům. Další směry šlechtění s cílem zvýšení výnosu semene jsou například trpasličí odrůdy. Řepkový olej obsahuje 6 - 8 % nenasycených mastných kyselin, zhruba 60 % kyseliny olejové, 19 - 22 % kyseliny linolové a 8 až 10 % kyseliny linoleové. Obsah kyseliny erukové je téměř nulový. Takový olej je ideální pro lidskou výživu a dobře snáší tepelné namáhání. Další šlechtitelské cíle v případě změny kvality oleje jsou:
Geneticky modifikované (GM) odrůdy řepky nejvíce pěstují v USA, Kanadě, Číně a Jižní Americe. Genové modifikace skýtají velké možnosti ve šlechtění řepky, avšak v Evropské unii je jejich rozšíření zatím zpomaleno problémy s akceptováním GM technologií. Nejpoužívanější genové modifikace u řepky jsou:
Ekologickým zemědělstvím se v dalším příspěvku zabývá Táňa Králová. Svaz Pro-Bio má výhrady k některým programům MZe, ale naopak přivítal nesouhlasný postoj MZe k návrhu Evropské komise povolit výskyt geneticky modifikovaných organismů v ekologickém zemědělství až do výše 0,9 procenta. „Jsme rádi, že ministr Mládek prosazuje v Bruselu co možná nejnižší hranici přítomnosti GMO a hájí v tomto zájmy ekologických zemědělců,“ Budoucností GMO se v dalším příspěvku zabývá Eugenie Línková v rozhovoru s Ing. Lubošem Greplem, generálním ředitelem společnosti Monsanto pro region střední Evropy. Některé jeho odpovědi: >Postavení zemědělského sektoru v EU je složité, těžko přežívá pod politickým i ekonomickým tlakem USA a WTO, je vystaveno i vnitřním tlakům vyvolaným potřebami konzumentů, ať už se týkají životní úrovně, kvality života či ochrany spotřebitele. Na jedné straně je silná poptávka po laciných, ale i kvalitních potravinách, na druhé straně silná potřeba zachovat status quo struktury, respektive ekonomické ochrany a environmentální charakter zemědělství. V konečném důsledku vnějších i vnitřních vlivů však dochází k postupnému otevírání evropského trhu, a tím sílícímu tlaku na snižování cen zemědělských výrobků a komodit na úroveň světové ceny.< >Proč je v Evropské unii stále dost velký odpor proti GM plodinám? Evropa je zmanipulována strachem z GMO cíleně vyvolávaným vědecky nepodloženými a nezodpovědnými informacemi. Evropský konzument se tak stává další, vedle dotačních a subvenčních opatření, umělou bariérou před konkurencí.< >V posledních třech až čtyřech letech je patrný zájem Evropské komise, podporovaný aktivní snahou Velké Británie, Německa nebo Francie, o racionalizaci vzniklého stavu. Velkým krokem vpřed bylo vytvoření nového legislativního systému, který reguluje průchod geneticky modifikovaných plodin v celém potravinovém řetězci a zřízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) jako nejvyšší vědecké autority EU v této oblasti. Ani to však není bez problémů. Některé státy tento systém, na jehož tvorbě se podílely, začínají v posledních měsících kritizovat. Již jsem slyšel výtky na činnost EFSA, neboť v rámci hodnocení GM plodin v registračním řízení dosud nevydala žádné zamítavé stanovisko.< 6. 6. 2006 ČT 1 v rámci programu Dobré ráno zařadila téma Genetika. Odborníci: Roman ČAPKA, šlechtitel a Vladimír ČERNOCH, hlavní šlechtitel ze Šlechtitelské stanice v Hladkých Životicích. V oblasti šlechtění trav a jetele je to největší stanice v České republice. Vyváží osiva od golfových až po pícní směsi. Jsou to osiva trav od kostřav červených až po mezirodové hybridy, což jsou kříženci mezi kostřavami a jílky. Hladké Životice jsou pouze asi deset kilometrů vzdušnou čarou vzdáleny od rodné obce Mendelovy – od Hynčic a „my jsme velice hrdí na to, že vlastně pracujeme v regionu, do kterého sahají historické kořeny genetiky. to šlechtění a genetika opravdu hodně změnily od těch dřívějších šlechtitelů, protože dřívější šlechtitelé byli odkázáni vlastně na to, co našli v přírodě v ekotypech a nebo už v odrůdách, které byly vyšlechtěné. Dnes můžeme tvorbu nových vlastností ovlivňovat novými vědeckými metodami, může to být metoda vzdáleného křížení, metoda geneticky modifikovaných organismů a podobně“, říká Vladimír Černoch. Na otázku, co se víc používá v zemědělství – křížení nebo genetické modifikace, odpovídá: „Já myslím, že se využívají obě tyto cesty. Většinou se kombinují; například geneticky modifikované organismy nebo nové metody se používají v posledních dvaceti, třiceti letech a mají ten význam, že jsou podstatně rychlejší než pouze výběr a křížení.“ 5. 6. 2006 Moderní obchod uvádí v souvislosti s průzkumem Eurobarometru názory zákazníků na potraviny. Při spontánních odpovědích, aniž by jim byl předložen seznam možných rizik,se Evropané nejčastěji obávají otravy potravinami (16 %), následují různé chemikálie (14 %) a obezita (13 %). Pro 7 % obyvatel EU potraviny nepředstavují žádné riziko či problémy. Lze shrnout, že téměř polovina dotázaných věří, že státní instituce v EU s ohledem na rizika v oblasti bezpečnosti potravin dělají hodně, zatímco třetina by očekávala více. Průzkum dále ukazuje, že nejdůvěryhodnějšími zdroji informací jsou spotřebitelské organizace (32 %), lékaři (32 %), vědci (30 %), až poté následuje státní správa (22 %). Média mají poměrně nízký stupeň důvěryhodnosti (17 %). Na opačně straně stojí výrobci potravin (6 %), zemědělci (6 %) a obchodníci (3 %), kteří tvoří nejméně důvěryhodné zdroje informací! Podle hlavního hygienika Michaela Víta se v Česku ročně objeví zhruba 145 000 infekčních onemocnění, z toho 73 000 tzv. alimentárních, které mají původ v potravě. Obavy ze zdravotní závadnosti potravin nikdy nepociťuje pouze jedna pětina českých občanů. Naopak tři čtvrtiny obyvatel naší země starších 15 let obavy ze zdravotní závadnosti potravin alespoň někdy pocítí. Při nákupu potravin se spotřebitelům jeví jako jednoznačně nejdůležitější chuť výrobku. Teprve na pomyslném druhém místě se umístila cena výrobku, dále vůně, estetický vzhled, dále jeho složení a výživová hodnota. Při nákupu potravin tedy spotřebitele zajímají především senzorické vlastnosti potravin.
5. 6. 20066 Zemědělec (Táňa Králová) rozebírá výhled do budoucna s ohledem na politiku EU. Odbourání exportních subvencí, snižování cel a tržních podpor, větší otevírání trhu dovozům ze třetích zemí, a tedy i zesílení konkurence na agrárním poli, což u některých komodit stlačí farmářské ceny. „Evropská krajina vypadá jinak než třeba krajina v Austrálii. Za to ale musíme zemědělcům dávat peníze, které budou součástí jejich příjmů,“ řekl bývalý agrární komisař Franz Fischler „Budeme odkázaní na genetické technologie, GMO nebudeme jen trpět,“ prorokuje Fischler. Průmysl, ekonomika a politika13. 6. 2006 Technický týdeník oznamuje, že Evropská komise podala k Evropskému soudu (ECJ) žalobu na Francii kvůli nedodržení termínu k aplikaci evropské legislativy pro biotechnologie do národního práva. Je to již druhá žaloba ve stejné věci. Směrnice k zacházení s geneticky modifikovanými organismy byla vydána v roce 1990. Francie její zavedení do národního práva nezajistila. Francie v tomto směru nevydala havarijní plány pro obyvatelstvo v případě nehody, nezajistila havarijní služby a seznámení s nebezpečím. Veřejnost nebyla informována o bezpečnostních opatřeních a správném chování v případě nehody, a není specifikována možnost utajování skutečností, které by mohly poškodit soutěžní pozici subjektu žádajícího o autorizaci. 8. 6. 2006 www.neviditelnypes.cz (Ivan Brezina) rozebírá demagogii Greenpeace proti GMO, zvláště případ Arpada Pusztaie. Tento případ byl vědeckými autoritami mnohokráte vysvětlen, ale Greenpeace nemajíc jiné argumenty ke strašení lidí proti GMO ho stále zneužívá. Obecně29. 6. 2006 Ekonom (Petr Němec) uvádí úvahu o společenském postavení vědy, jak se na ni dívá laureát Nobelovy ceny Richard Robert Ernst. Na příkladu GMO ukazuje, že technologie, která by mohla pomáhat chudým zemím, je natolik drahá, že tyto země si ji nemohou dovolit. Bohužel, je iluzorní se domnívat, že tomu odpomůže jeho apel „Povinností vědců je varovat před takovými sobeckými postupy. Ukazovat na souvislosti.“ Na to ukazují řady novinářů, mnoho NGO, ale proti ekonomickým zákonům jsou apely málo platné. Odpomoci mohou jedině politici a ne vědci. Dále uvažuje nad Evropou, její úlohou a strukturou. Přechází k etickým stránkám vědy. „Jsou etické hranice, za které nelze jít. Třeba právě v genetice.“ Toto tvrzení plete výzkum a aplikaci. Výzkum nemůže být neetický. Naproti tomu je velice aktuální apel „Především zastávám názor, že konkurenceschopnost každé země se opírá o její schopnost rozvíjet vědu. To je sice drahé a nenese to hned zisky, ale ignorance je mnohem dražší. Dále tvrdím, že konkurenceschopnost nezačíná až ve vědeckých laboratořích, ale ve školních lavicích základních škol. Jestliže tam učitelé nedokážou vzbudit zájem, jestliže nejsou ve svém základním výkladu dost srozumitelní a neznají souvislosti, pak to univerzity nenahradí.“ |
|
nebyla nalezena
nebylo možno udělit
