Kukuřice na zrno se pěstuje především v nejteplejších oblastech České republiky. Její plochy stouply podle Českého statistického úřadu z 32 tisíc hektarů v roce 1993 na téměř 100 tisíc hektarů loni při průměrném výnosu zrna 6 t/ha. Teplé oblasti jsou ale zároveň nejvíce ohroženy zavíječem -nejvyšší napadení lze očekávat na jižní a střední Moravě, částečně v jižních, východních a celých středních Čechách. Problém ale spočívá v tom, že v teplých letech se škůdce šíří i do oblastí, kde se v minulosti nevyskytoval.

Jako ochrana proti zavíječi se nabízejí obvyklé pesticidní zásahy s tím, že je provázejí běžná rizika. Především je třeba přesně stanovit termín zásahu. Signalizace je sice propracovaná, ale zavíječ může nalétávat ve vlnách, na které jedno ošetření nestačí. Také ne vždy se technika dostane do porostu v potřebném termínu. „Proti zavíječi ošetřujeme na přelomu června a července. To je zpravidla těsně před metáním, kdy rostlina může mít kolem 150 centimetrů. Na práci si musíme objednat služby se samojízdným postřikovačem. Zaplatíme zhruba 200 korun na hektar za práci, a k tomu zhruba 300 až 400 za přípravek,“ vypočítává investici ředitel. Zvažovali rovněž biologickou ochranu za pomoci vosičky Trichogramma. Při rozlohách jejich polí ale není možné ji v aktuálním termínu roznést.

Pěstování modifikovaných plodin je spojeno s většími nároky na administrativu. Všechny podstatné informace pěstitel najde také v závazném technickém průvodci, který musí být součástí každého balení osiva. Přehledná příručka poskytuje všechny potřebné informace. Věnuje se také oznamovací povinnosti. Ta je poměrně rozsáhlá. Před setím musí pěstitel informovat regionální agenturu Ministerstva zemědělství ČR (lze využít formuláře), ale také sousedy v dosahu izolační vzdálenosti. Další hlášení následuje po zasetí, a to do 15 dnů sousedovi, do 30 dnů agentuře MZe a do 60 dnů Ministerstvu životního prostředí ČR.

Tím papírování nekončí. Prodávaný produkt musí být označen slovy Geneticky modifikovaný organismus a identifikačním kódem a veškerá dokumentace týkající se nakládání s GM plodinami nebo jejich produkty musí být uschována minimálně pět let.

Přejímají Haló noviny a Mladá fronta DNES (19).

Zemědělec v další zprávě referuje o květnová radě zemědělských ministrů Evropské unie, která jak legislativně nově upravit podmínky pro ekologické zemědělství a také zajistit koexistenci různých způsobů hospodaření v Evropě,

Jedním z nejvíce diskutovaných problémů byla maximální hranice obsahu geneticky modifikovaných organismů v ekologických produktech. Zatímco v návrhu Evropské komise je stejné číslo jako u konvenčních plodin, tedy 0,9 procenta, některé státy -a mezi nimi i Česká republika - by si představovaly nižší hladinu. Podle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel by však nižší povolená hranice obsahu GMO v ekologických potravinách neúnosně zvyšovala náklady farmářů.

www.aktualne.cz rekapituluje a shrnuje rozpory v Evropě okolo GMO.

V EU na rozdíl od zbytku světa vládne vůči GMO silně podezřívavá nálada, podněcovaná kampaněmi ekologických iniciativ. Evropská komise i Světová zdravotnická organizace však GMO plodiny označila obecně za bezpečné, protože není znám žádný důkaz jejich závadnosti. Někteří vědci naopak říkají, že jsou bezpečnější než tradičně vyvíjené plodiny, protože exaktní metoda jejich vzniku odstraňuje rizika vznikající náhodnými mutacemi při běžném šlechtění a křížení.

Přebírá http://EU.iHNed.cz a www.euractiv.cz.