První generace genetických modifikací představují podle Ing. Říhy jistou formu úlitby vědeckých pracovníků směrem ke korporacím financujícím jejich výzkumné aktivity. Výsledek - hybridy tolerantní k některým herbicidům -slouží nejen výrobcům hybridů a pesticidů, ale i pěstitelům. Druhá generace GM plodin odolných vůči hmyzu nebo chorobám už vychází výhradně z potřeb zemědělských prvovýrobců a třetí generace kvalitativně mění produkt, z čehož mohou těžit zpracovatelé i konzumenti.

Bt-kukuřice - zvýšení výnosu až o pětinu. Na základě výpovědi 44 z 52 pěstitelů byl zjištěn vyšší výnos o pět až dvacet procent, pouze jeden subjekt deklaroval pokles. Populace zavíječe se snížila nebo byla naprosto eliminována. 95 % produkce našlo uplatnění v krmivářství, menší plochy byly zaorány a jeden pěstitel oznámil využití zrna pro výrobu bioetanolu.

Evropská komise odmítá všechna opatření, která by narušovala volný trh a šla nad rámec zmíněné evropské legislativy týkající se GMO. Se svým návrhem tak například neuspělo Slovinsko, které vázalo účast zemědělců v agroenvironmentálních opatřeních v rámci rozvoje venkova do konce roku 2006 na to, že nebudou používat GMO.

V Dánsku schválila komise financování náhrad ekonomických škod vyplývajících z nežádoucích příměsí GMO z poplatků stanovených za pěstování GM plodin. Z toho je zřejmé, že dánský zákon je diskriminační.

Přístup Nizozemska ilustroval ministr zemědělství Cees Veerman na dvou GM odrůdách brambor. Na jedné straně jde o brambory, které produkují pouze škrob amylopektin. Protože pěstování těchto brambor vyžaduje méně energie a pesticidů, jsou vhodnější pro životní prostředí. Druhým příkladem jsou brambory rezistentní vůči fytoftoře. Jejich pěstování nevyžaduje tolik pesticidů, není proto tak nákladné a neohrožuje tolik životní prostředí. Nizozemská vláda se rozhodla investovat deset milionů eur do dalšího výzkumu. Slibuje si, že tento výzkum přinese úsporu pesticidů, což sníží zátěž životního prostředí, uspoří až 150 milionů eur ročně a zachová mnoho pracovních míst v zemědělství.

Podle Jose Ignacia Ortega Molina ze španělského ministerstva zemědělství, rybolovu a potravin se GM kukuřice ve Španělsku pěstuje od roku 1998. Od roku 1998 do roku 2006 byly podány žádosti na zapsání dalších 242 odrůd kukuřice do seznamu povolených odrůd, z toho 25 odrůd bylo GM. Loni rostla ve Španělsku kukuřice na zrno na 425 tis. ha, z toho GM na více než 53 tis. ha.

Jak připomněl Garlich von Essen, generální tajemník Evropské osivářské asociace (ESA), GM plodiny se dnes pěstují ve 20 zemích světa zhruba na 90 milionech hektarů. Společný katalog EU má ve svém 24. vydání již tři a půl tisíce odrůd kukuřice. Je zřejmé, že osiváři mají problémy s udržením čistoty osiva i v případě, že v sousedství rostou různé konvenční (nemodifikované) odrůdy.

Podle Gunduly Azeezové z organizace Evropské hnutí organických zemědělců nechtějí ekologičtí farmáři žádnou kontaminaci své produkce GMO. "Maximální práh 0,9 procenta se nerovná nule, neznamená to, že produkce je bez GMO," prohlásila s tím, že návrh komise dovolit kontaminaci GMO v ekologických potravinách je neadekvátní a nepřijatelný.

Barbara Gallaniová z Evropské organizace spotřebitelů BEUC připomněla, že obavy z GMO vyslovilo podle výsledků únorového Eurobarometru v průměru 62 procent obyvatel EU (například v Rakousku to bylo až 69 procent, v Dánsku jen o málo více než 50 procent). Odečteme-li 44% Rakušanů. kteří jsou přesvědčeni, že běžné plodiny nemají geny, ale jen ty modifikované, pak proti GMO je jen 25% Rakušanů s alespoň minimálním vzděláním. V Dánsku tato korekce vede ke 24%. Vzhledem k 20 let trvající propagandě proti GMO to není tak špatný výsledek.

Vědecké panely se budou skládat z nezávislých vědců, kteří uspěli ve výběrovém řízení a budou jmenováni vedením úřadu. Výběrovými kritérii jsou kompetence, znalosti, nezávislost a praxe. Tito vědci nebudou zaměstnanci Úřadu. Počítá se s následujícími panely: