|
|
|
 |
   |
| ||||
|
Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní  , tak negativní  zprávy:
Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše „sdělovací prostředky“ jsme komentovali jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako „pravdivost“), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře. Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je- buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy, Smutná zpráva
Lékařská biotechnologienenašli jsme žádné články Zemědělství a potraviny23. 2. 2006 Sondy – Spotřebitelské sondy (Miroslav Franta) se zabývá nesprávnými stravovacími zvyky a s tím spojenou osvětou i propagandou. Naivně se domnívá, že Greenpeace se chtějí výrazněji angažovat v oblasti bezpečnosti potravin, a to spuštěním celosvětové kampaně proti geneticky modifikovaným potravinám (GMP) a jejich používání v krmivech pro zvířata. Svatá prostoto! 22. 2. 2006 Vlasta uvádí přehled názorů na riziko potravin z GMO. Cituje názor Ing. Jana Veleby, prezidenta Agrární komory ČR: Neexistuje důkaz, že by škodily. Boj proti potravinám z takovýchto plodin mi připadá stejný jako boj proti atomové energii. Jejich pěstování totiž nesporně zlepšuje kvalitu úrody, například snižuje rizika mykotoxinů, a nesmíme zapomínat, že také zvyšuje kvalitu životního prostředí. Konkrétně přináší výrazné snížení spotřeby pesticidů zhruba o jednu třetinu a úsporu pohonných hmot. Takové snížení nákladů hraje při ekonomických problémech farmářů také významnou roli, zvláště v chudém rozvojovém světě. Varování vyslovuje Ing. Martin Hutař, kterého Vlasta uvádí jako „odborníka na biopotraviny“, ale ve skutečnosti je ředitelem obchodní společnosti s.r.o. PRO-BIO, takže jeho postoj je tím determinován. O jeho kvalifikaci v problematice GMO svědčí výrok: Pěstování rostlin pomocí genetiky považuji za umělé zasahování do přírodních procesů, což se nám v budoucnosti může vymstít. Společnost Monsanto, největší světový výrobce geneticky upravovaných semen, si nechala vypracovat tajný průzkum, z jehož výsledků vyplynuly alarmující informace. (viz v úvodu tohoto přehledu). Pan ředitel má informace typu JPP (jedna paní povídala). Což dokládá i následující pasáží: Když třeba získá rostlina genetickou manipulací odolnost vůči nějaké plísni nebo jiné chorobě, nelze vyloučit, že se plíseň (houba) takzvaně nepokusí této situaci přizpůsobit a napadnout rostlinu jinak. 21. 2. 2006 Universum (Jaroslav Petr) přináší důkladný rozbor rizik a přínosů GMO. Zabývá se otázkou přenosu genů, zdravotními a ekologickými riziky. Cituje obvyklé argumenty odpůrců GMO a konfrontuje je s biologickými fakty. Ukazuje, že mnoho otázek použití GMO zejména v ekologii je teprve úkolem dalšího výzkumu. Stejně tak u „klasicky“ šlechtěných plodin zůstává mnoho nejasného. 15. 2. 2006 Rovnost – Brněnský deník přináší zprávu z Ivanovic na Hané, kde připravují polní zkoušky s kukuřicí odolnou vůči totálnímu herbicidu. Přes standardní strašení povinně šířené zaměstnanci organizace Greenpeace, zemědělci obavy nemají. Zveřejňují též Vyškovské noviny 17. 14. 2. 2006 www.blisty.cz jak je, bohužel, u tohoto media zvykem přinášejí v nepodepsaném příspěvku stanovisko Greenpeace k rozhodnutí WTO. Jde o standardní levicovou argumentaci, která proti obvyklému klišé nepřináší nic nového. Pouze hájí ochranářská opatření jednotlivých států, které, jak upřímně uvádí, „chtějí ze svých hospodářských zájmů zůstat bez GMO“. 9. 2. 2006 Lidové noviny a Metro přebírají zprávu o rozhodnutí WTO. Hospodářské noviny přinášejí podrobnější rozbor. 9. 2. 2006 Hospodářské noviny ve své Komerční příloze České BIO se v souvislosti s platností nového zákona o ekologickém zemědělství věnují propagaci Bio potravin. Uvádí rozhovor s marketingovým manažerem společnosti ALBIO Juliusem Kiššem. Stále se zdůrazňuje nepřítomnost GMO, ale nikde se nevysvětlí proč. Nezbývá, než toto prohlášení považovat za reklamu spoléhající na předsudky. Stejně tak zákaz používat „škodlivé pesticidy“, ale nehovoří se o „neškodlivých“ (jako např. měď). přebírají zprávu o rozhodnutí WTO. http://EU.iHNed.cz bez oznámení o zdroji přináší k rozhodnutí WTO stanovisko Greenpeace jako vlastní. 7. 2. 2006 Zpravodajství ČTK oznamuje, že Polsko hodlá zakázat pěstování GMO. Nový kabinet premiéra Kazimierze Marcinkiewize tím mění rozhodnutí předchozí vlády, která souhlasila s pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) ve čtyřech jihopolských vojvodstvích. V krátkých zprávách přejímá 8. www.finexpert.cz Dále referuje o výroku WTO, že zákaz dovážet GMO do Evropy je protiprávní. Zákaz na dovoz GMO, který uplatňovala Francie, Německo, Řecko, Itálie, Rakousko a Lucembursko, tedy byl rozporu s pravidly mezinárodního obchodu. Zpráva, která spor popisuje, má zhruba 1000 stránek, a zveřejnění jejích závěrů bylo několikrát odloženo. V další zprávě 8. přináší komentáře. Přebírá www.iHNed.cz, a Právo 16. 6. 2. 2006 Svět vědy přináší obsáhlou studii o pivu nejen jako nápoje, ale zabývá se léčivými účinky. Navazuje na konferenci, která proběhla v září v Českých Budějovicích. Dr J.Matoušek z ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR rozebírá obsahové látky chmele a doufá, že genetické modifikace tyto pozitivní vlastnosti chmele dále zlepší. 2. 2. 2006 ČRoI – Radiožurnál přináší relaci o potravinách z GM plodin. Kromě českých redaktorek je přítomná Marie Woodhamsová z Rakouska a vstup má i José Carasco, pracovník španělského rozhlasu. Ten uvádí, že Španělé berou GM potraviny jako běžné, žádné protesty nejsou. Zcela realisticky vylíčila rakouská redaktorka, jak u nich straší zelení občany, ačkoli žádné důkazy pro jejich vyhrožování nejsou. Průmysl, ekonomika a politika21. 2. 2006 www.iHNed.cz ukazuje, jak vypadá NGO-ism: Rumunsko zakázalo po osmi letech pěstování geneticky modifikované sóji, a to s účinností od 1. ledna 2007. Učinilo tak na základě tlaku mezinárodní ekologické organizace Greenpeace a dalších nevládních organizací. Rumunsko jako první země zakázalo geneticky modifikované plodiny poté, co byly povoleny ke komerčnímu pěstování. Přejímá 23. Právo. 21. 2. 2006 www.blisty.cz přinášejí příspěvek Miroslava Šuty, který v rámci svého levicového postoje ho věnoval útokům na firmu Monsanto. Zpráva hovoří o „katastrofě pro životní prostředí“, kterou by přinesla vojtěška necitlivá na glyfosát, ale pak vyleze šídlo z pytle: to „životní prostředí“ je export, který by mohl být ohrožen. Není nad upřímnost. 20. 2. 2006 Lidové noviny přinášejí na téma rozhodnutí WTO proti ochranářské politice EU úvahu Johna Vidala, v upravené podobě převzato z The Guardian. Standardně argumentuje názorem veřejnosti zjištěné průzkumem Eurobarometr, ale už neuvádí další výsledek tohoto šetření, na jakém „znalostním“ základě tento názor stojí a co je toho příčinou. Také uvádí, že některé státy (Maďarsko) odmítá GMO „z hospodářských zájmů“, tedy nikoli na základě rizik, ale ochranářské politiky. Jenže to je přesně to, proti čemu jde rozhodnutí WTO. Věcně poznamenává, že mnoho evropských parlamentů je pod vlivem NGO. Pozice autora je zřejmá z charakterizace José Bové jako organizátor hnutí proti GMO, ale že zničil stánek Fast Food a byl odsouzen, to již neuvedl. Jeho úvaha v této i jiných částech jasně ukazuje na „selekci“ skutečností. 13. 2. 2006 Zemědělec seznamuje s tím, že od 30. 12. 2005 platí zákon č. 553/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Významná je pasáž: „Na ekologickém podnikateli se vyžaduje aktivní přístup k zamezení přímé kontaminace ekologických pozemků splachem (erozí) z konvenčních ploch nebo kontaminace zakázanými látkami (např. pesticidy) při ošetřování sousedních konvenčních polí. Novou hrozbou pro ekologické zemědělce se stává možnost kontaminace pylem z geneticky modifikovaných plodin z okolních konvenčních ploch. Za dostačující oddělení od konvenčních ploch se považují remízky, meze, polní cesty, silnice, tratě, liniová zeleň, vodoteč, les, úvrať osetá TTP apod. (ve všech případech by oddělující pás neměl být užší než 3 m).“ a dále: „Příkladem může být kontaminace krmiva geneticky modifikovanými organismy (GMO) na ekofarmě. Pokud ekologický zemědělec prokáže, že učinil dostatečná opatření k tomu, aby kontaminaci zabránil, ministerstvo sankci neudělí. Např. farmář musí mít k dispozici písemné vyjádření dodavatele krmiv, že dodané krmivo neobsahovalo GMO, nebo aktuální rozbor krmiva na GMO (ne starší než půl roku).“ Opatření k zabránění „kontaminace“ je na straně ekologického zemědělce a nikde se nehovoří o „nulovém obsahu GMO“ jak eko-zemědělci v reklamě tvrdí. Obecně24. 2. 2006 Business World přináší velmi chytrý rozhovor s Fatimou Cvrčkovou o bioinformatice, genomice, GMO a takových vědách vůbec. Doporučujeme k přečtení. 23. 2. 2006 www.blisty.cz opět dávají prostor bývalému zaměstnanci (a současnému poradci) Greenpeace panu Miroslavu Šutovi, který informuje o typické akci NGO-ismu – jak je zvykem autora – útokem proti firmě Monsanto. Zpráva je sama o sobě nesmysl, neboť praví: Více než 350 nevládních organizací z celého světa vyjadřuje obavu z ohrožení biologické rozmanitosti a potravinové bezpečnosti pro téměř jeden a půl miliardu lidí v důsledku hrozby zavedení geneticky manipulovaných (GM) rostlin, které byly změněny tak, aby jejich semena byla neplodná (sterilní). Autor dluží vysvětlení, jak rostliny s neplodnými semeny mohou ovlivnit biodiversitu. Pokud jde o nemožnost přesívání, ví každý sedlák, že heterozní sadbu také nelze přesívat a nikdo proti tomu nemanifestuje. Kdo chce přesívat, nepoužije heterozní sadbu a je to vyřízené. Stejně to platí o GMO. Pro pana Šutovi platí – kdo chce psa bít…. 22. 2. 2006 ČT1-Dobré ráno, Brno uvádí téma Genetika. Účastníci: Lenka Tichá, redaktorka, Ladislav Havel, ústav biologie rostlin MZLU a Petra Hájková, genetická poradkyně Výzkumného ústavu pícnin. V první části se diskutují GMO. Paní redaktorka není příliš v obraze a kupodivu odborníci reprodukují standardní rétoriku strašení o „zdravotních rizicích“ a „alergiích“. Pan Havel by měl vědět, že totéž lze říci o produktech klasického šlechtění (brambor, celer). V druhé části je přítomen Petr Hořín, genetik a diskutuje se lidský genom. |
|
nebylo možno udělit