 |
| [ prosinec 2004 ] [ listopad 2004 ] [ říjen 2004 ] [ září 2004 ] [ srpen 2004 ] [ červenec 2004 ] [ červen 2004 ] [ květen 2004 ] [ duben 2004 ] [ březen 2004 ] [ únor 2004 ] [ leden 2004 ] |
|
| Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní  , tak negativní  zprávy: Květen byl bohatý na události v biotechnologii. Soustředily se do několika klíčových témat. Proto bude vhodnější nedrobit tato témata chronologicky, ale zpracovat je vcelku. | |
| v květnu 2004 |
| |
|
Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše "sdělovací prostředky" jsme komentovali jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako "pravdivost"), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře.
Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je  | buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy, | | nebo pomocí dotazníku. Zde však prosíme o uvedení měsíce a čísla zprávy v něm. |
Uveřejníme v dalším měsíci. |
|
Titul Baron Prášil  nebylo nutno udělit. |
Titul Čarostřelec  bylo možno opět udělit |
| |
| MONSANTO ZASTAVUJE VÝVOJ TRANSGENNÍ PŠENICE |
|
|
| | Zpravodajství ČTK (10.), BBC - česká redakce, ČT 1 (11. oba ve dvou relacích), Hospodářské noviny, Právo, Lidové noviny (12.), ČT 2, Nedělní svět (16.), Zemědělec (17.), Rovnost (25.). | Pšenice je nejstarší plodinou pěstovanou od "neolitické revoluce", jak je doloženo z Tell Abu Hureyra v severní Syrii. Dodnes je nejvýznamnější zemědělskou komoditou. Proto není divu, že je okolo ní ostrý konkurenční boj. Jako u jiných plodin se i u pšenice v tomto boji zneužívá transgenose k budování antiimportní bariéry. Pochopitelně proti levnému dovozu z amerického kontinentu. Po zhodnocení této situace, došla firma Monsanto k závěru, že zavedení pšenice necitlivé na glyfosát by sice zlevnilo její produkci, ale ohrozilo by celkový export americké pšenice a tudíž by o tuto odrůdu nebyl zájem. Investice do dalšího vývoje, zejména do polních zkoušek a chemických, zdravotních a potravinářských analýz by se nevrátila, takže nemá cenu pokračovat ve vývoji. Pro Česko to má pouze dopad v tom, že šlechtitelská stanice Branišovice je prodána francouzské společnosti RAGT, jak jsme již referovali. Pochopitelně všechny nátlakové skupiny stavějící svou popularitu na boji proti firmě Monsanto a proti GMO si neopomněly přihřát svou polívčičku. Více ve zprávě "O budoucnosti GM pšenice" na této stránce. |
| |
| KRMIVA OBSAHUJÍ TRANSGENNÍ PLODINY |
|
|
| | Zpravodajství ČTK (13.)Lidové noviny, (14.)Zemědělec (17.) | Jakmile byly zakázány kostní moučky do krmiv pro přežvýkavce, upozorňovali jsme od roku 2001 v mediích (Farmář, Hospodářské noviny, aj.) a v seminářích, že jedinou reálnou náhradou poskytující zdroj bílkovin je soja - ta je ovšem z valné části smíšená s Roundup-Ready sójou. Současně jsme referovali spolu s doc. Petrem o fyziologických studiích prokazujících, že se to v žádném případě nemůže projevit na živočišných produktech. Zdá se, že tento "objev" udělala media až nyní, kdy v půli dubna vstoupila pravidla o povinném označování nejen potravin, ale i krmiv obsahujících nad 0,9% transgenní složky. Do této doby platilo "co oči nevidí, srdce nebolí" a pštrosí politika, které za "bez GMO" označovala dovoz z Brazílie, ačkoli bylo veřejným tajemstvím, že ilegální pěstování RR soji v Brazílii je značně rozšířeno. Dnes ji už Brazílie povolila legálně. |
| |
| FAO PODPOŘILO POUŽITÍ GMO V ZEMĚDĚLSTVÍ |
|
|
| | Zpravodajství ČTK dvě relace, ČRo 1 - Rdiožurnál (17.), Lidové noviny, MfD, Hospodářské noviny (18.). | Agentura pro potraviny a zemědělství OSN (FAO), kde mají významné postavení některé evropské země tradičně se obávající dovozu zemědělských plodin z amerického kontinentu, a proto podporující "GMO psychózu", bývala vždy velmi "předběžné opatrná" vůči GMO. Stále se rozevírající nůžky mezi růstem populace v chudých zemích a možností jim zajistit pro člověka důstojnou výživu, však i tuto organizaci přinutily k realistickému stanovisku. Ve své zprávě ze 17. května http://www.fao.org/newsroom/en/focus/2004/41655/index.html tato organizace konstatuje, že transgenní plodiny výživu lidstva nevyřeší, ale mohou k ní významně přispět zejména v chudých zemích. Nejen k výživě, ale vhodné odrůdy i k úspoře pitné vody, což je další naléhavý problém. FAO konstatuje, že u prověřených odrůd neexistuje zdravotní riziko. Naopak, za problém považuje nedostatečně rychlé zavádění této technologie. Samozřejmá je nutnost dalšího výzkumu bezpečnosti z hlediska ekologie a posuzování poměru rizika ku přínosu případ od případu. Zpráva dále poukazuje na snížení spotřeby pesticidů a následně i snížení otrav zemědělců při chemickém ošetřování plodin. Firmy se, bohužel, z ekonomických důvodů zaměřují na bohaté velkoprodukční zemědělství mírného pásma jak skladbou plodin, tak vnesenými vlastnostmi. To musí vyřešit podpora domácího šlechtitelství financovaného z veřejných prostředků. Také patentová politika je brzdou dalšího vývoje. Zpráva je velkou ránou pro organizace, které založily svou politiku na totálním odmítání transgenose. Jejich pseudoreligiosní fundamentalistické stanovisko ("budeme proti GMO bez ohledu na další vědecký vývoj") je tlačí k vytahování již překonaných strašidel (rezistence na antibiotika - takové odrůdy jsou již v EU zakázány a nové - třeba u nás schválená soja a kukuřice je neobsahují) a neustálému omíláním standardního klišé o "nezjištěných dlouhodobých zdravotních dopadech", o "cizorodých bílkovinách" vyvolávajících alergii a pod. Dokonce kladou žertovné návrhy, že by se měla vytvořit skupina mladých zdravých lidí, ve které by polovina dlouhodobě jedla transgenní plodiny a polovina netransgenní. To samo osobě ilustruje jejich zoufalou situaci. |
| |
| EVROPSKÁ UNIE PROLOMILA MORATORIUM NA GMO |
|
|
| | Zpravodajství ČTK tři relace, ČT 1, BBC - česká redakce (rozhovor), (19.), Právo, Lidové noviny, Frekvence 1, MfD (20.), Moravskoslezský deník, Zemědělec (24.), Haló noviny (25.), Lidové noviny (29.). | Evropská komise povolila 19. května dovoz konzervované transgenní kukuřice BT-11 firmy Syngenta (více o této firmě ve zprávě "O budoucnosti GM pšenice" na této stránce.), čímž prolomila moratorium trvající od roku 1998. Pro nás je potěšitelné, že to byl český komisař Pavel Telička, který spolu s Davidem Byrnem toto rozhodnutí zdůvodnil. Zdůraznili, že "neexistuje jediný poznatek o zdravotním riziku". Nadále tedy nemůže žádná členská země tuto komoditu zakazovat. Otevřela se také možnost schvalovat další transgenní organismy, kterých je na čekací listině v Bruselu 34. Moratorium prosazovaly zejména Dánsko, Rakousko, Lucembursko, Itálie a Řecko. Někdy i Francie a Portugalsko. Mluvčí zelených v Evropském parlamentu Helmut Weixler dokonce mluví o "zneužití pravomoci" Komisí! Mluvčí českého ministerstva zemědělství Martin Severa a předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský toto rozhodnutí přivítali. Samozřejmě podmínkou je kontrola a monitoring. Přínos pro Evropu v našem komentáři "Sladká kukuřice pro EU" na této stránce. |
| |
| Obecně |
| 31. 5. 2004 |
|
| | Právo | Jiří Franěk polemizuje s Jaroslavem Jírů, (Právo, 20.) který sice o transgenních odrůdách ví málo, ale to mu nebrání strašit, jestli se sójou a kukuřicí "nezvýší odolnost člověka vůči antibiotikům". Jiří Franěk správně ukazuje, že pan Jíra se řídí pravidlem, že je lépe papouškovat nátlakovou propagandu, než se seznámit s učebnicí genetiky. |
| |
| 25. 5. 2004 |
|
| | Hospodářské noviny a Ekonom (27.) | oznamují, že ve známém případu, kdy se kanadský farmář Percy Schmeiser soudil, že jeho netransgenní řepka byla "kontaminována" transgenní plodinou z okolních polí, soud rozhodl, že farmář úmyslně zasel transgenní řepku. Opět padl jeden strašák ekologických zemědělců a odpůrců GMO. |
| |
| 24. 5. 2004 |
|
| | Zemědělec | referuje o zemědělském podniku Okříšky u Třebíče, který se ve spolupráci s firmou Monsanto vyrovnal s erozí na svažitém kukuřičném poli. Používá mulčení ozimého žita a kukuřici seje do nezpracované půdy. V dalším příspěvku informuje o pokusech organizovaných Výzkumným ústavem rostlinné výroby, které mají experimentálně ověřit horizontální přenos genů, sloužící jako agitační heslo odpůrcům GMO. Ukazuje se, že u hrachu neexistuje riziko přenosu na volně rostoucí rostliny. U lnu dochází k přenosu jen na vzdálenost 30 centimetrů, patrně dotykem květů. Největším strašákem používaným i ekologickými zemědělci je řepka. Ukázalo se, že pravděpodobnost přenosu transgenu je relativně nízká. Do vzdálenosti 5 až 20 m byl přenos 0,4%, ve vzdálenosti 520 m nulový. |
| |
| | Zpravodajství ČTK | popisuje evropskou síť kontroly GMO a zapojení Státní zemědělské a potravinářské inspekce. |
| |
| 23. 5. 2004 |
|
| | TV Nova | uvádí besedu na téma potravin vyrobených z GMO. Představitelka Greenpeace opět straší záhadnou "celou řadou rizik, která nebyla zohledněna" a o kterých ví asi jen její zaměstnavatel. Dále straší "hrozbou pro konvenční a ekologické zemědělce". Seriosní rozbor (viz "Španělská experimentální studie" na této stránce) ukazuje pravý opak. |
| |
| | ČT 2 | uvádí podobný rozhovor, na kterém opět představitelka Greenpeace hrozí "zdravotními riziky, které skýtá konzumace potravin z GMO". |
| |
| 22. 5. 2004 |
|
| | Rovnost | stručně informuje o evropských pravidlech značení potravin. |
| |
| 20. 5. 2004 |
|
| | Právo | uvádí velmi rozumný příspěvek Jana Nováka, který zasvěceně popisuje postup transgenose a zdůrazňuje, že jde jen o způsob šlechtění, neboť šlechtitelé celé věky mění genetický základ organismů. Ukazuje, jak nátlakové skupiny zneužívají vědu pro politické cíle. |
| |
| | Kapitál | (Mark Tatge) uvádí podrobný a zajímavý rozbor finanční situace firmy Monsanto, zejména vzhledem k nelegálnímu používání transgenních osiv bez úhrady autorských poplatků. Tato praxe je stejným pirátstvím, jako prodej kopií CD nebo falešných produktů ADIDAS a jiných značek. Monsanto v roce 2003 vydělala v oboru semenářství 421 milionů USD při tržbě 1,9 miliardy. I když patent na herbicid glyfosát značky Roundup vypršel před čtyřmi lety, jeho prodeje v roce 2003 představovaly 1,8 miliardy USD. Pašování RR soji v Brazílii a přesívání v Argentině připravuje firmu o velké tržby. Zavedením kontrol na silech by mělo přinést asi 50 milionů. Podobná je situace v Indii s ilegálním pěstováním Bt bavlníku. Analýza ukazuje zoufalost argumentu Greenpeace (a jiných), že transgenní plodiny nepřinášejí rolníkům výhody. Proč je tedy pašují a přesívají? |
| |
| 19. 5. 2004 |
|
| | Zpravodajství ČTK | uvádí otázky a odpovědi týkající s GMO. Podle jména snad odpovídala Kateřina Skůpová. Hlásá pěkné nesmysly: ..."lze upravit kukuřici a jiné plodiny například aplikací jedu škorpionů či hadů, které plní funkci 'přirozeného pesticidu' odstrašujícího hmyz a ptáky od rostlin". Nebo " z GMO je velké procento produkce řepky olejky, sojových bobů, brambor....". |
| |
| 17. 5. 2004 |
|
| | Literární noviny | poskytují prostor Miroslavovi Šůtovi, aby informoval o "negativních zkušenostech zemí jako Argentina, Mexiko či Brazílie s nekontrolovaným šířením GMO". Prameny na Internetu však ukazují, že toxikologický poradce Greenpeace má poněkud zvláštní zdroje informací. Totéž opakuje v příspěvku pro www.blisty.cz (20.). |
| |
| | Týden | (Marek Šálek) dává prostor vedoucí genetické kampaně Greenpeace, aby presentovala svou představu, jak naplnit přání této organizace (a politiků EU) o tom, že "spotřebitel má mít možnost volby" mezi potravinami s GMO a běžnými. Ideovým názorem a cílem spotřebitelské kampaně je, aby volba byla podle komunistického vzoru: občane, volit můžeš: máme jednoho kandidáta. Jen Tesco má "nepřijatelnou" obchodní politiku, protože se nezavázalo, že potraviny s GMO vyloučí z prodeje. |
| |
| 16. 5. 2004 |
|
| | Nedělní svět | uvádí zprávu o povolení polních zkoušek Bt kukuřice v Česku a názor Zdeňka Růžičky, náměstka ministra zemědělství, že svět se pohybuje směrem ke GMO. V dalším přináší krátký životopis autora zelené revoluce Normana Borlauga (viz Čarostřelec)., |
| |
| 14. 5. 2004 |
|
| | Zpravodajství ČTK | referuje o výzkumné zprávě britské firmy PG Economics, která dokazuje, že koexistence je možná, že nehrozí přimíšení transgenů do běžné produkce. Zdůrazňuje, že "dřívější obavy o lidské zdraví již byly vyvráceny asi 80 studiemi financovanými EU. GMO mohou být dokonce zdravější". |
| |
| 12. 5. 2004 |
|
| | Rovnost | přináší stručnou informaci o ekologickém zemědělství. |
| |
| 10. 5. 2004 |
|
| | Frekvence 1 | informuje o další teroristické akci mezinárodního komanda Greenpeace v Itálii, kde v přístavu Ravena zablokovali vykládání v EU povolené sóje. Důvod: Greenpeace si nepřeje, aby se tam vykládala!! |
| |
| | Literární noviny | se zabývají polemikou Jana Stejskala, šéfredaktora EkoListu a Kateřiny Amiourové. |
| |
| | Zemědělec | informuje o českém systému kontrol GMO v kontextu EU. Dále uvádí velmi podrobný výklad o systému dotací v rámci agroenvironmentálních opatření |
| |
| 7. 5. 2004 |
|
| | Zlínské noviny | pokračují v sérii příspěvků Boleslava Navrátila informací o Cartagenském protokolu a o procesu schvalování transgenní kuřice v EU. Upozorňuje, že u nás pouze prochází polními zkouškami. Dokládá rozhovorem s ředitelem agrární komory Moravskoslezského kraje Františkem Mariánkem. Jeho názor je, že genetické změny probíhají od začátku zemědělství a kdyby jich nebylo, lovíme dosud mamuty. Dále ukazuje, jak ekoteroristé ničí legální schválené pokusy. Jedinou vadou je tvrzení, že "ve světě se pěstuje geneticky modifikovaná pšenice na milionech hektarů". |
| |
| | www.blisty.cz | přinášejí sdělení Dalibora Šrámka, který uvádí na pravou míru dříve citovaný článek Miroslava Šůty. cena akcií Monsanto, před nimiž Šůta varoval, stále roste. |
| |
| 6. 5. 2004 |
|
| | BBC - česká redakce | uvádí rozhovor s vedoucí genetické kampaně Greenpeace, která ukazuje, jaký velký úspěch ve snižování poptávky po GMO u výrobců a obchodníků má jejich kampaň. |
| |
| | Zpravodajství ČTK | podrobně rozvádí výše uvedený přehled úspěchů desinformační kampaně Greenpeace. |
| |
| | ČT 1 | informuje stručně o tomtéž. Podobný rozhovor s vedoucí genetické kampaně uvádí TV Praha (9.). Informaci přebírá Právo (10.) |
| |
| | www.blisty.cz | uvádějí anonymní článek (později se ukázalo, že autorem je Miroslav Šůta, poradce Greenpeace v otázkách toxikologie) o "zajímavé americké studii" (jak se ukázalo objednané Greenpeace), která měla doložit, že firma Monsanto je prodělečná. |
| |
| 5. 5. 2004 |
|
| | Moravskoslezský deník | přináší sérii drobných, ale věcných zpráv Boleslava Navrátila o současné situaci s GMO. |
| |
| 4. 5. 2004 |
|
| | Moderní obchod | přináší informaci pracovníků ministerstva zemědělství odpovědných za potraviny - doc. Ing. Luboše Babičky a Ing. Jitky Kocourkové o značení potravin včetně označování vyrobeno, nebo obsahuje GMO. |
| |
| 3. 5. 2004 |
|
| | Zemědělec | referuje o průzkumu v Německu, kde celkem 40% spotřebitelů odmítá potraviny připravené z GMO. Pro dětskou výživu považuje nepřítomnost GMO za výhodu 47% žen a 32% mužů.
Dále referuje o kampani proti GMO chystané nátlakovou organizací Děti země (známé svým "Baf, rajče tě sežere!"). Naštěstí Česko a Slovensko vynechají. |
| |
| | Zpravodajství ČTK | oznamuje, že Greenpeace pořádá snídani na téma postoj prodejců a výrobců ke GMO. |
| |
| Komentáře |
|
