 |
| [ prosinec 2004 ] [ listopad 2004 ] [ říjen 2004 ] [ září 2004 ] [ srpen 2004 ] [ červenec 2004 ] [ červen 2004 ] [ květen 2004 ] [ duben 2004 ] [ březen 2004 ] [ únor 2004 ] [ leden 2004 ] |
|
| Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní  , tak negativní  zprávy: | |
| | v březnu 2004 |
| |
| |
Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše "sdělovací prostředky" jsme komentovali jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako "pravdivost"), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře.
Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je  | buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy, | | nebo pomocí dotazníku. Zde však prosíme o uvedení měsíce a čísla zprávy v něm. |
Uveřejníme v dalším měsíci. |
|
Titul Baron Prášil  nebylo nutno udělit. |
Titul Čarostřelec  nebylo možno udělit |
| |
| Lékařská biotechnologie |
| 22.3. 2004 |
|
| | Psychologie dnes | (Pavla Koucká) uvádí rozhovor s Jaroslavem Petrem o klonování a výhledech do budoucna. |
| |
| Zemědělství a potraviny |
| 22.3. 2004 |
|
| | Literární noviny | v krátké zprávě oznamují , že britská ministryně životního prostředí Margaret Beckett oznámila povolení pěstovat jednu odrůdu transgenní krmné kukuřice. |
|
| 18.3. 2004 |
|
| | BBC - česká redakce | uvádí dlouhý rozhovor s ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem. Rozhovor měl širokou tematiku. V otázce GMO je smutné, že pan ministr bez komentáře přejímá nesmyslný nulový limit GMO ekologických zemědělců. |
|
| 16.3. 2004 |
|
| | Zpravodajství ČTK (též 17.) | oznamuje zvýšenou podporu ekologického zemědělství v ČR. Do roku 2010 by se mělo rozšířit na 10% celkové zemědělské výměry.Potenciálně v nejbližších letech mohou získat dotaci 300 milionů Kč ročně (každý daňový poplatník jim tedy daruje asi 100 Kč, což na vylepšení života velkovyráběných zvířat je přiměřené). Problematice podpory ekologického zemědělství s věnují ještě 18. ČT1, Právo Haló noviny a 22. Zemědělec. |
|
| 11.3. 2004 |
|
| | Reflex | (Eva Hauserová) Informuje o rozhodnutí ministra Ambrozka povolit odrůdové zkoušky Bt kukuřice. Věcně vysvětluje podstatu transgenose. Upozorňuje na obavy ekologických zemědělců, že by přestali profitovat z evropské anti-GMO psychózy. Nevýhodou kvalitního příspěvku je, že hovoří o výhodách i rizicích GM plodin jako o skupině, což je stejně "produktivní" jako hovořit o užitečnosti či škodlivosti hmyzu jako skupiny. Zdůrazňuje, že americká veřejnost netrpí psychózou, kterou se v Evropě podařilo rozpoutat některým nátlakovým organizacím. |
|
| 9.3. 2004 |
|
| | BBC -česká redakce | v krátkém rozhovoru informuje o rozhodnutí britské vlády povolit pěstování prověřených transgenních plodin. |
|
| 8.3. 2004 |
|
| | www.blisty.cz | seznamují s obavami "Znepokojených vědců", že více jak dvě třetiny konvenčních plodin v USA je "kontaminováno" transgeny. V současné době je to nepodstatné (výborná zpráva pro Evropu, která hysterii proti GMO používá jako antiimportní barieru), ale v případě, že by šlo o transgeny s farmaceutickým záměrem, mohlo by to být nepříjemné. ("Znepokojení vědci" by však mohli vědět, že pro farmaceutické suroviny ať transgenní či ne, platí zcela jiné bezpečnostní a izolační předpisy, než pro potravinářské odrůdy, které nemají žádný zdravotní dopad.) |
|
| | Týden | krátce informuje o pokusu Entomologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích, při kterém se studují hmyzí společenstva v poli běžné a transgenní (Bt) kukuřice. |
|
| 3.3. 2004 |
|
| | Haló noviny | oznamují, že EU se nepodařilo zrušit zákaz dovozu transgenní kukuřice NK603. Proti bylo Dánsko, Řecko, Itálie, Lucembursko a Rakousko. |
|
| 1.3. 2004 |
|
| | 100+1 Zahraničních zajímavostí | věnuje rozsáhlý příspěvek sóje, od vlastností, přes produkci a využití. Velmi věcně popisuje princip a důvody genetické modifikace (odolnost ke glyfosátu). |
| |
| Nové výsledky výzkumu |
| 1.3. 2004 |
|
| | www.novinky.cz | referují o výsledku výzkumu Harvardské university, který vedl k identifikaci proteinu Trim5-alfa, který brání viru způsobujícímu AIDS (HIV) proniknout do buněčného jádra a tím mu zabrání se množit. Dobře funguje u opic infikovaných SIV, ale u lidí je účinnost analogického proteinu malá. |
|
| | 100+1 Zahraničních zajímavostí | uvádějí pokusy o využití bakterií k výrobě methanu a vodíku. Methan se vyrábí v bioreaktorech jako podstatná součást bioplynu. Avšak vyžaduje zkvasitelný zdroj uhlíku a uhlík po spálení dá skleníkový plyn - kysličník uhličitý. Craig Venter proto hledá bakterie, které by s pomocí fotosyntézy vyráběly vodík. Nejde cestou genetické modifikace existujících bakterií, ale sestavením "umělé bakterie" z potřebných genů. Zatím identifikoval 300 genů nezbytných k existenci bakterie. Vytvořený organismus musí mít též systém sebedestrukce, aby se nemohl nekontrolovatelně množit. |
| |
| Průmysl, ekonomika a politika |
| 25.3. 2004 |
|
| | Květy | s fotografií ukazují další ohlupování německé veřejnosti pomocí nafukovacího rajčete jako nebezpečí GMO pod přiléhavým titulem - "Baf: rajče tě sežere!" (kde je asi zdroj té ostudy, že 44% Němců je přesvědčeno, že jen transgenní rajče má geny, kdežto to normální ne?). |
|
| 22.3. 2004 |
|
| | Zemědělec | stručně oznamuje, že začal platit nový zákon o GMO 78/2004 Sb. a o kontrolách potravin. Obsah transgenní sóji nepřekročil limit pro značení, tj. 0,9%. |
|
| 1.3. 2004 |
|
| | Ekolist | tlumočí názor "Strany pro otevřenou společnost", která pokračuje v "evergreenu" nářků, jak vyloučení nátlakových organizací ze správního řízení je újma na veřejnosti. Tuto otázku jsme komentovali a dokumentovali v lednu a v únoru. |
|
| | Hospodářské noviny | referují o konferenci v Kuala Lumpur, která prosadila realizaci Cartagenského protokolu při obchodování s osivy GMO. USA a Austrálie se nepřipojily. |
| |
| Obecně |
| 1.3. 2004 |
|
| | Zpravodajství ČTK | se zabývá problémem odlivu mozků z Evropy, který přispívá k nereálnosti Lisabonského usnesení o kompetitivnosti EU. Jednou z příčin je byrokratické řízení a financování vědy, podfinancování a nedostatečná vazba mezi kvalitou vědecké práce a odměňováním. |
| |
| Komentáře |
|
