 |
| [ prosinec 2004 ] [ listopad 2004 ] [ říjen 2004 ] [ září 2004 ] [ srpen 2004 ] [ červenec 2004 ] [ červen 2004 ] [ květen 2004 ] [ duben 2004 ] [ březen 2004 ] [ únor 2004 ] [ leden 2004 ] |
|
| Nemáme k disposici profesionální agenturu na monitorování medií, tedy naše zprávy nejsou kompletní. Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní  , tak negativní  zprávy: | |
| | v lednu 2004 |
| |
| |
Vážení přátelé, v přehledu nadílky, kterou nám měsíčně přinášejí naše "sdělovací prostředky" jsme komentovali jak přesnost (nechceme používat silné slovo jako "pravdivost"), tak presentované názory. Bude však správné, tyto dvě kategorie oddělit. Proto (zatím pokusně) uvádíme za přehledem kapitolu KOMENTÁŘE. U zprávy je uvedeno v závorkách číslo příslušného komentáře.
Rádi bychom, kdyby se v tomto oddíle objevily také komentáře vaše. Věnujte tu chvíli ťukání do klávesnice a pošlete nám je  | buď E-mailem odkazem ze záhlaví každé zprávy, | | nebo pomocí dotazníku. Zde však prosíme o uvedení měsíce a čísla zprávy v něm. |
Uveřejníme v dalším měsíci. |
|
Titul Baron Prášil  nebylo nutno udělit. |
Titul Čarostřelec  nebylo možno udělit |
| |
| Lékařská biotechnologie |
| 24. 1. 2004 |
|
| | MfD | se seriosním rozborem vrací k otázce klonování. Dává slovo odborníkovi, Josefu Fulkovi, a upozorňuje na rizika přenosu jader, někdy nazývaného terapeutické klonování. Zkušenosti se proto získávají na prasatech. Opravy ženských a zejména mužských pohlavních buněk nesou sebou přenášení defektů na další generace. |
|
| 17. 1. 2004 |
|
| | www.iDNES.cz, (18.) Zpravodajství ČTK, www.ceskenoviny.cz, www.novinky.cz, (19.) Lidové noviny, MfD, Právo, Metro a Večerník Praha | referují o známém kontroverzním lékaři (Panos Zavos), který prohlašuje, že provedl reprodukční klonování člověka implantací klonovaného embrya do dělohy. Odborníci to spíše považují za snahu o zviditelnění. |
| |
| Zemědělství a potraviny |
| 29. 1. 2004 |
|
| | Hospodářské noviny | (Martin Mařík a Tomáš Franěk) se snaží ve zprávě o povolení Bt kukuřice co nejvíce přispět k terminologickým zmatkům. Geneticky modifikovaná (termín podle zákona) kukuřice je jednou "geneticky upravovaná", v nadpise dokonce mutovaná, ačkoli ze školy by autoři měli vědět, že všechny plodiny jsou mutované. Pokud, jak píší, chtějí mít ekologičtí zemědělci "nezmutované " potraviny, pak se musí věnovat jen sběru borůvek a hub. Polní plodiny jsou všechny sbírkou mutací. Jinak autoři píší dobře a chápeme, že stálé opakování úředního termínu je otrava. V druhém příspěvku citují obstrukce Greenpeace. Tato organizace podala námitky, které nepatří do resortu ministerstva životního prostředí, ale výlučně do pravidel koexistence, která připravuje ministerstvo zemědělství (pravidla pěstování, isolační vzdálenosti a podobně). |
|
| | Zpravodajství ČTK | uvádí tutéž zprávu s obvyklou kuriosní námitkou Greenpeace o bezpečnosti potravin z GMO: "I když se neprokázalo, že jsou škodlivé, nikdo to ani nevyvrátil." Vyvrátil to někdo např. o špekáčkách? |
|
| | ČRo 1 - Radiožurnál | a totéž téma 31. věnuje povolení polních zkoušek Bt kukuřice obsáhlé rozhovory, kterých se zúčastnila paní Magdalena Klimovičová za Greenpeace a ředitel odboru ministerstva životního prostředí ing. Karel Bláha. Vedoucí GMO kampaně opakuje výše uvedené námitky, jejich řešení spadá pod ministerstvo zemědělství a vytahuje osobní kartu "střetu zájmů". Podle paní Klimovičové nemůže člen komise ministerstva vypracovat pro uživatele materiál pro školení zaměstnanců, jinak je ve střetu zájmů, protože se k žádosti uživatele také vyjadřuje. Přitom školení zaměstnanců uživatele je ze zákona povinné. Dále se paní Klimovičová dopouští vědomé demagogie, když se odvolává na britské polní pokusy, "které "jednoznačně potvrzují, že bylo při pěstováním geneticky modifikovaných plodin ohroženo životní prostředí". Paní Klimovičová dobře ví, že pořad je o kukuřici s Bt genem proti napadení zavíječem, kdežto britské pokusy byly prováděny s kukuřicí necitlivou na herbicidy a právě u kukuřice se ukázalo, že modifikovaná je šetrnější k biodiversitě než běžná kukuřice (proto modifikovanou chtějí v Anglii povolit). I kdyby tomu tak nebylo, pozorované efekty byly způsobeny aplikací herbicidů a nikoli transgenními plodinami. Dále paní Klimovičová přešla okolnost, že organizace, kterou zastupuje, porušila zákon, o jehož dodržování má jakožto účastník správního řízení dbát. Na pokusném poli totiž členové této organizace v čele s ředitelem nakládali s GMO, ač k tomu ze zákona neměli oprávnění, takže ho tímto způsobem vědomě a veřejně (televize!) porušovali. To byla okolnost, na kterou ředitel Bláha narážel. Nelze se proto divit, že poslanci i senátoři neshledali účast této organizace (jiná o účast nepožádala) na správním řízení za užitečnou. |
|
| 28. 1. 2004 |
|
| | MfD | oznamuje, že ministr Libor Ambrozek povolil polní odrůdové zkoušky Bt kukuřice. Dopadnou-li dobře, v roce 2007 by ji čeští zemědělci mohli pěstovat. |
|
| 26. 1. 2004 |
|
| | Profit | (Petr Havel) referuje o Grüne Woche - zemědělské výstavě v Berlíně. Překvapením byla Renate Künast, dřívější odpůrkyně GMO, která proklamovala právo na svobodné podnikání těm, kdo chtějí používat GM plodiny. Dalším tématem bylo uvolnění světového agrárního obchodu a s tím spojená (chronická) otázka dotací. Velmi aktivní byla polská delegace. |
|
| | Zemědělec | referuje obdobně. V dalším přehledu "novinek z Unie" seznamuje stručně s administrativním postupem, jak sledovat GMO v potravinovém a krmivovém řetězci. Škoda, že neuvádí, kolik nás to bude stát. |
|
| 23. 1. 2004 |
|
| | MfD | konstatuje, že přes vědecky potvrzenou nezávadnost jsou stále potraviny vyrobené z GMO psychologický strašák. |
|
| 22. 1. 2004 |
|
| | Hospodářské noviny | podávají přehled o situaci v Evropě. Citují úsporu, které by evropské zemědělství mohlo dosáhnout s použitím transgenních plodin. Uvádí názor komisařů pro zemědělství a ochranu spotřebitelů, že "Nemůžeme si dovolit zaostávat za světem." |
|
| 15. 1. 2004 |
|
| | Hospodářské noviny | se zabývají věčnou (a špatně položenou) otázkou, zda GMO škodí či prospívají přírodě (tato otázka je stejně "věcná" jako otázka, zda hmyz škodí nebo prospívá zemědělcům). Správně ukazují na rozpornost polních pokusů v Anglii, které milovníci plevele hodnotí jinak, než obhájci názoru, že pole jsou pro úrodu a ne pro plevel. Obojí hodnocení je však pověstné "štěkání pod nepravým stromem", protože zjištěné rozdíly nebyly důsledkem genetické modifikace plodin, ale rozdílných dávek herbicidů. |
| |
| Nové výsledky výzkumu |
| |
| Průmysl, ekonomika a politika |
| 28. 1. 2004 |
|
| | Zpravodajství ČTK | informuje, že Komise EU podpořila dovoz konzervované transgenní sladké kukuřice. Ministři nyní mají tři měsíce, aby se vyjádřili. Přejímají (30.) Lidové noviny a Právo. |
|
| 26. 1. 2004 |
|
| | Právo | (Petr Uhl) v návaznosti na radu, kterou uděloval Senátu 21. jak má zajistit demokracii zařazením lobistů do správního řízení, si stěžuje, že místo pro "demokracii Senát rozhodl pro koncerny", takže by bylo nejlépe Senát zrušit. (viz Příloha) |
|
| | Literární noviny | referují také o schválení zákona, kromě mezititulku objektivně. |
|
| 22. 1. 2004 |
|
| | www.ceskenoviny.cz | referují o schválení zákona o GMO Senátem a vypuštění účasti občanských sdružení ve správním řízení. Správné je, že by český zákon o obchodu s ohroženými druhy zvířat se měl zasadit o zákaz lovu velryb. |
|
| | Hospodářské noviny | (Martin Ehl) oznamují, že Brazilská vláda, která chtěla získat evropský trh "zákonem zaručenou nemodifikovanou sójou", musela kapitulovat před rolníky. Ti ve velkém pašovali osivo transgenní soji z Argentiny, protože její pěstování je jednoduší a levnější. Boj ve vládě se odehrál mezi mistrem zemědělství (Roberto Rodrigues) a ministryní životního prostředí (Marina Da Silva). Žertovný je názor některých brazilských medií, že zemědělci osivo pašují vinou "agentů firmy Monsanto". |
|
| 21. 1. 2004 |
|
| | Právo | (Petr Uhl) se přiřazuje k těm, kdo vidí vrchol demokracie v účasti lobistických občanských sdružení ve správních řízení týkajících se GMO a apeluje na Senát, aby jim to ze zákona umožnil. V duchu levičáků píše o "velké radosti koncernů, které na GM potravinách vydělávají". |
|
| 19. 1. 2004 |
|
| | Zemědělec | v přehledu roku z pohledu rostlinolékařů uvádí osm různých transgenních odrůd povolených v ČR k uvádění do životního prostředí (tj. ke zkouškám, nikoli k pěstování!). |
|
| 12. 1. 2004 |
|
| | Zpravodajství ČTK, www.novinky.cz, ČT 1, (13) Hospodářské noviny, Lidové noviny, ČRo 1-Radiožurnál, BBC-česká redakce a (19.) Respekt a Zemědělec | oznamují, že ministryně Renate Künast (takto se paní ministryně skutečně jmenuje, nikoli Künastová, jak ji podle fundamentálních jazykotepců překřtila naše media), význačná představitelka strany Zelených, uznala, že transgenní kukuřice Syngenta NK 603 nepředstavuje žádné nebezpečí pro potraviny a předpokládá, že v EU bude schválena. Do té doby bude mít Německo připravenou příslušnou legislativu. Ta se bude zabývat hlavně ochranou ekologických zemědělců, kteří z komerčních důvodů chtějí mít certifikaci, že jejich produkty GMO neobsahují. |
|
| 7. 1. 2004 |
|
| | www.integrace.cz | upozorňuje, že Belgie a Španělsko dosud neimplementovaly zákonodárství o geneticky modifikovaných mikroorganismech. |
|
| 2. 1. 2004 |
|
| | Ekolist | referuje o 9. konferenci OSN o klimatických změnách, která proběhla v Miláně. V souvislosti s Kjótským protokolem se diskutovalo o možnosti snižovat obsah skleníkových plynů vysazováním rychle rostoucích dřevin včetně transgenních. Je sporný význam, ten bude záležet na tom, co se s vytvořeným dřevem stane. Pokud se "ekologicky" použije jako biomasa pro výrobu energie, jsme tam, kde jsme byli. V dalším příspěvku Iva Nachtmannová věcně referuje o nové legislativě EU týkající se GMO a z nich vyrobených potravin. Následuje příspěvek Jana Stejskala, který kromě kauzy jezů na Labi komentuje nový zákon o GMO. Autor se hlásí k tézi, že občanská sdružení jsou "veřejnost", takže jejím mluvčím má být ze zákona např. Holanďan nehovořící česky. Že nový zákon umožňuje každému občanovi se ke GMO vyjádřit, tam až autor ve čtení zákona zřejmě nedošel. (viz Příloha). |
| |
| Obecně |
| 22. 1. 2004 |
|
| | MfD | (Zdeněk Švácha) v polemice s Václavem Bělohradským brání ekologii jako seriosní vědu před jejím zneužíváním "řadou hnutí s proticivilazčními cíli"."Možná je to skutečně nějaká měkčí forma bolševismu v zeleném". "Zelená víra nemá s ekologií nic společného". |
|
| 17. 1. 2004 |
|
| | Lidové noviny | referují o varování předních belgických vědců o zaostávání Evropy. Tento názor potvrzuje i komisař pro vědu Philippe Busquin. Příčinou je tradicionalismus Evropy. |
| |
| Komentáře |
|
