Unie se domnívá, že jednou cestou jak slézt dolů je iracionální zpřísnění předpisů o značení a kontrole GMO. Druhou, propagovanou zejména komisařem pro zemědělství Franz Fischlerem, má být dohoda o koexistenci GMO s klasickým a organickým zemědělstvím. V základě jde o licitaci, jaká míra "kontaminace" běžné a organické produkce transgenní plodinou se může z politických důvodů připustit. Na pozadí běžného pojímání transgenních odrůd jako jakýchkoli jiných a v důsledku toho jejich mísení, které bez problému existuje na americkém kontinentě, zřetelně vynikne, že celý problém je pouze atributem "GMO psychózy", které politici vycházejí populisticky vstříc heslem, že "spotřebitel musí mít právo informované volby", ačkoli dobře vědí, že jen jeden ze tří spotřebitelů si je vědom, že i běžná plodina má geny a jen šest ze sta dovede srozumitelně říct, co je to gen. Jde o pokračující trik spotřebitele nejprve přesvědčit, že potraviny obsahující GMO jsou "Frankensteiské" s "neznámými dlouhodobými zdravotními riziky" a pak takové potraviny ze zákona označit a demokratickým gestem dát "právo volby". Lepší protiimportní bariéru si lze těžko vymyslet.

Zmíněná "kontaminace" nastává nejen přenosem pylu, ale i zacházením s produkcí, dopravou, dalším zpracováním a podobně. O co v této problematice jde, zformuloval komisař pro zemědělství Franz Fischler 5. března 2003:

"Koexistence předkládá problémy, kterými se musíme zabývat. Musíme jasně stanovit pravidla a legislativní rámec ať na evropské nebo mezinárodní úrovni. Aby nedocházelo k omylu: koexistence je o ekonomice a legislativě, nikoli o riziku a bezpečnosti potravin, protože v EU se mohou pěstovat jen autorizované GMO. Otázka koexistence není nová. I v konvenčním zemědělství mají např. osivářské firmy značnou praktickou zkušenost s praxí, která zajišťuje standardy čistoty osiva.

Diskuse kolem kulatého stolu se konala 24. dubna a letos v listopadu se sejde o této otázce 1. evropská konference

"The 1st European Conference on the Co-existence of Genetically Modified Crops with Conventional and Organic Crops " - 13 - 14 listopadu v Helsingor, Dánsko. Viz http://www.agrsci.dk/gmcc-03.

Náš názor na tuto problematiku je stručně shrnut v následující poznámce:

Rovnoprávnost - předpoklad koexistence

Podmínky pro zemědělství založené na GMO, konvenčním a organickém způsobu jsou z hlediska regulací a bezpečnostních předpisů drasticky rozdílné. Následující body jsou příkladem založeným na legislativě a faktech: (a) konvenční a organické zemědělství používá radiační mutanty s neznámým počtem neznámých mutovaných bílkovin s neznámými zdravotními účinky - transgenní plodina musí projít důkladnou a drahou analýzou, vykázat podstatnou shodu, identifikovat nové bílkoviny a experimentálně prokázat jejich stravitelnost a zdravotní nezávadnost; (b) organičtí zemědělci používají různé prostředky ochrany před škůdci (kulturu B. thuringiensis, parazitoidy Trichogramma) aniž musí dokumentovat hodnocení rizika, např. s ohledem na necílové organismy a ekologickou rovnováhu - transgenní plodina musí prokázat nákladnými experimenty neškodnost pro necílové organismy a pro ekologickou rovnováhu; (c) organičtí zemědělci používají reklamy o zdravějších a k přírodě šetrných produktech, aniž ji mají podloženou ověřenými analýzami a pokusy - transgenní plodiny jsou vystaveny pomlouvačné kampani založené na nekvalitních laboratorních pokusech (monarch) a regulačních omylech (StarLink); (d) princip předběžné opatrnosti nebyl nikdy použit na nové odrůdy (včetně radiačních mutant a vzdálených hybridů) nebo na metody (agrochemikálie) používané v konvenčním nebo organickém zemědělství - u transgenních odrůd je zákonem požadován i tam, kde vědecká fakta dokumentují bezpečnost; (e) organičtí zemědělci prosadili v legislativě bez vědeckých důvodů požadavek nulové tolerance příměsi transgenů, ačkoli neexistují důkazy o jejich zdravotní škodlivosti - ale u evidentně toxických látek (těžké kovy, mykotoxíny) tolerují stejnou hladinu obsahu jako konvenční zemědělství.