GMO
=
Ekonomie Politika (věda) | Jako vždy se GMO ocitají v politickém mlýně. V Evropě trvá schizofrenie nutící politiky kázat podporu biotechnologii a současně vyrábět stále restriktivnější legislativu, která dává občanům najevo, že GMO je nebezpečná věc, kterou je nutno důkladně držet na uzdě, ať to stojí, co to stojí. Politici by rádi viděli významný pokrok v moderní biotechnologii "Evropa má být vedoucí silou", ale současně musí podpírat protiimportní bariéru na pobřeží Atlantiku, aby jim z druhé strany nepřivezli lacinější úrodu. Ještě tak soja se dá tolerovat, protože její produkce v Evropě je ekonomicky nevýznamná. Konstrukce bariery je prostá: podpoříme různé organizace, které spotřebitele přesvědčí, že potraviny z GMO jsou Frankesteinské jídlo, a pak uzákoníme značení těchto potravin. Tím stlačíme poptávku skoro na nulu. Na WTO budeme říkat: "rádi bychom sice takové produkty dováželi, ale lidi je nechtějí. My nic - to naši občané". | Afričané
=
Obětovaní pěšáci | Okolo této politiky vznikla ostrá debata, ve které hráli smutnou úlohu hladovějící Afričané. Tato debata by zabrala celou knihu. Její podstatou je to, že potravinová pomoc nabízená Spojenými národy obsahuje americkou kukuřici, která má určitý podíl modifikované. Některé africké státy ji přes hrozící hladomor odmítly. Opět hrají divadlo o "toxické potravě" (kterou Američané jedí několik let), ale podstatou je obava, že kukuřice se nesní, ale použije jako osivo a tím padne vývoz do Evropy. Vinu za tragický hladomor morálně nese evropská GMO psychóza. Na konferenci v Bruselu to připustil komisař Philippe Busquin. | Značení
=
Bariéra importu | Řekněme, že tato hra má dobrý účel - chránit evropské zemědělství před devastací krajiny na výrobní plochu. Jenže trapné je, když vysocí činitelé z lidí dělají hlupáky. Jako velcí demokraté do omrzení opakují "Spotřebitel má právo na informovanou volbu, co koupí a co ne". Přitom dobře vědí, že jen jeden ze tří Evropanů připouští, že v normální rostlině jsou geny a jen šest ze sta dovede vysvětlit, co to ten gen vlastně je. Oni velcí demokraté také vědí, že jediná všeobecně rozšířená (protože jednoduchá) informace praví, že to, co je značené, je Frankensteinské jídlo. To je ta informace, na které ve velké většině bude založena jimi glorifikovaná "informovaná volba". | | USA jen (doufejme) vyhrožují | Jestliže se evropští politici vymlouvají, že je do ponižujícího divadélka tlačí zemědělci (a evropští výrobci agrochemikálií), pak američtí zemědělci tlačí svoji vládu, podporováni mnoha senátory, které representuje senator Max Baucus z Montany, aby s těmi středověkými Evropany něco udělala. Pravidelně se proto z této strany Atlantiku ozývá vyhrožování, že to vláda tak nenechá a ty, co se skrývají za veřejností, požene na WTO. Upřímně vzato, evropští politici by si to zasloužili za naivní komedii, kterou hrají. Jenže kdyby se taková žaloba uskutečnila, a EU ji prohrála, což by musela, pokud existuje rozum, pak by účinek byl právě opačný: nátlak Strýčka Sama by z GMO udělal jeho nástroj, a k důvodům, proč výrobky z GMO nekupovat by se přidal další. To tvrdí i Clyde Prestowitz, president Economic Strategy Institute. Iniciovat takovou žalobu může ten, kdo naprosto nerozumí psychologii lidí a Evropanů zvláště. Je tu však Saddám a to je ten pádný důvod, pro který není pro USA vhodná doba pošťuchovat EU. | Značit budeme
ZLÉHO DUCHA GMO | EU připravuje předpisy o značení, které by v podstatě naruby kopírovaly židovské označení košer, a mají s ním zcela jasnou transcendentní povahu. Nejde o to, že by v potravině byly byť jen atomy z GMO, ale kdesi ve výrobě do nich vstoupil duch GMO, a proto se musí značit. Kdyby se podařilo získat transgenní švestku vzdorující viru šarky švestkové, potom by slivovice mohla být destilována stále dokola, a přesto by se musela značit. O legraci se postaraly THE TIMES z 2. ledna, které široce rozvedly vtip kolující mezi biotechnology: všechny bankovky euro musí být podle předpisu EU označeny "Vyrobeno z geneticky modifikované bavlny", protože jsou vyrobeny z Bt bavlny. | | Fingerprinty potravin? | Se značením jsou potíže. Průmysl vyhrožuje, že to povede ke zvýšení cen (Reuters News Service, Feb 14, 2003), protože místo analýz zjišťujících GMO jako jakési materiálno, se bude značení či neznačení zakládat na zevrubném rodokmenu každého výrobku, aby mohl být zpětně sledován jeho původ "od vidličky až po farmu." Naproti tomu úředníci si stěžují, že výrobci nedodávají údaje o molekulární struktuře v okolí vloženého genu, která je nezbytná pro detekci přítomnosti GMO v potravinách. Všechno může být však jinak. Národní ústav zemědělské botaniky v Cambridge dostal patent na detekci GMO pomocí DNA fingerprintů. Je to technika, která identifikuje určitý úsek DNA jakýmsi čárovým kódem. Oficielní kruhy v Britanii by chtěly tuto metodu použít pro kontrolní monitorování GMO v potravním řetězci (Foodnavigator.com, Feb 14, 2003). Zůstává záhadou, jak by to pracovalo ve slivovici. | | Komerční tah organických zemědělců | Když fouká vítr, vždy se najde někdo dost chytrý, aby napnul plachty a nechal se vézt. Počet Evropanů trpících "psychózou GMO" (diagnóza komisaře EU pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davida Byrna) je značný. Získat tento široký trh je lákavé. Jenže inzerovat na zboží "Neobsahuje GMO" není uzákoněno, a pak je to riskantní: co když nějaký aktivista tam GMO najde (současné metody jsou neuvěřitelně citlivé) - a je tu žaloba pro klamnou reklamu. Plachty tedy napnuli "organičtí" zemědělci. Prosadili do směrnice EU (a je to tedy i v českém zákonu 242/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), že nesmí používat GMO (§10), což interpretují tak, že kdo má hrůzu z GMO, nechť kupuje jejich produkty. Riziko tím chytře přehodili na druhou stranu: najde-li se v jejich produktu "znečištění" GMO, jsou oni obětí neznámého pachatele, který jim jejich plodiny zneuctil (třeba přenesením pylu) a musí jim za to platit. V tom směru spustila anti-GMO propagandu organizace zvaná Soil Association. Je to pro organické zemědělce záchrana, protože víra v to, že jejich produkty jsou zdravější než sklizeň běžného zemědělce, je skutečně jen víra a některé analýzy spíše svědčí o opaku, viz např. http://www.scienceinafrica.co.za/2002/december/food.htm pojednávající o obsahu rakovinotvorných mykotoxinů, nebo loňské zjištění Toma Clarkeho (Nature Science Update January 7, 2002 ), že z hnoje mohou bakterie včetně patogenního E. coli O157:H7 (Archives of Internal Medicine, 159, 1758 - 1764, 1999) pronikat do cévních svazků zeleniny, odkud se pochopitelně nedají vymýt. | Organičtí
=
Víra nikoli důkazy | Na nepodloženost víry o "zdravých bioproduktech" upozornil Sir John Krebs, předseda anglického úřadu pro kontrolu potravin (Food Standards Agency). Vznikla mediální bitva, ke které se přidala i aféra německého kancléře. Ten před volbami sestavil komisi pro stanovení národní strategie udržitelného vývoje z předních vědců, kterou vedl Philip Freiherr von dem Bussche. Komise došla k podobnému závěru jako Sir John Krebs - že není důvod považovat produkty organických zemědělců za zdravější než běžné. Nicméně po volbách v zájmu sestavení koalice se Zelenými vydala vláda směrnici, že k roku 2010 musí v německém zemědělství 20% rolníků pracovat podle "organického" způsobu. Philip Freiherr von dem Bussche napsal kancléři, že dále nehodlá ztrácet čas na odborné rozbory, které politici hodí do koše. | Nulový limit
=
Legislativní nesmysl | Z marketingového hlediska je proklamace nepřítomnosti GMO v produktech organických farmářů chytrý krok, ale v legislativní tvorbě jsou příslušná ustanovení kuriosním zmetkem. Je to totiž poprvé, co se stanovuje nulový limit. Ani nejjedovatější látky v naší stravě nemají nulový limit. Např. olova může být až půl miligramu v litru mléka, rtuti desetkrát méně, zato arsenu v rybích výrobcích zase desetkrát více. Kakao je úředně nezávadné, má-li méně než 10 mikrogramů mykotoxinů v kilogramu. Tak bychom mohli ocitovat celou vyhlášku ministerstva zdravotnictví č.298/1997 Sb. Jen zcela neškodné látky, totiž bílkovina a nukleová kyselina z modifikované plodiny nesmí být vůbec zjistitelné. To znamená, že zákonné kriterium je dáno okamžitou citlivostí analytických metod, která se v této oblasti prudce zlepšuje: co jsme nezjistili loni, je letos průkazné, a tam, kde dnes nic není, za rok, dva to určitě najdeme. | | Chystá se náprava | To je do očí bijící nesmysl, který nemá v legislativě obdoby, takže nejen zákonodárci, ale i samotní organičtí zemědělci se dohadují na nějaké rozumné limitní hodnotě. EU vydala (viz http://europa.eu.int/comm/biotechnology/pdf/policypaper_en.pdf) 22. května minulého roku dokument o koexistenci organického a standardního zemědělství s použitím GMO. Dokonce předseda německé Bundes Ökologische Lebensmittelwirtschaft Dr. Felix Prinz zu Löwenstein 27. ledna tohoto roku navrhl 0,5% jako realistický limit příměsi GMO složky. Jako obvykle se záležitost dostala do politického mlýna, protože tento návrh použila parlamentní frakce křesťanských demokratů proti vládnímu požadavku nulového limitu. | | Prognóza pro Evropu | Intensivní diskuse o limitech GMO je čistě psychologickou etudou, protože to nemá (narozdíl od limitů olova a mykotoxinů) naprosto žádný zdravotní význam, ale je to politicky neklamný signál, že se různé zájmové skupiny v Evropě připravují na zrušení existujícího moratoria uvádění dalších GMO do oběhu. Firma PG Economics Ltd zpracovala analýzu perspektivy GMO v Evropě. Lze si ji objednat za pakatel L795.00 na E-mailu graham.brookes@btinternet.com, nebo faxem na 44(0)1303 840959. Studie předpovídá uvedení nových výše diskutovaných pravidel "sledování ducha GMO" v EU a následné zrušení moratoria do konce 2003. Zavedení GMO by bylo technicky možné velmi rychle, ale je zde řada limitujících faktorů. Studie uvádí tři možné scénáře:  | Značení se natolik rozšíří, že si lidé na něj zvyknou a přestanou ho vnímat; | | Značené produkty budou v menším množství na trhu a lidé si postupně zvyknou; | | Dodavatelé v obavě před GMO psychózou se soustředí na ne-GMO suroviny. Na základě těchto možností studie předpovídá další vývoj | | Za 2-3 roky budou mít zemědělci možnost pěstovat GM kukuřici, za 3-4 roky další, patrně řepku a cukrovou řepu. Modifikovaná pšenice nebude zavedena dříve než 2008-2010. | | Během pěti let nedosáhne v Evropě výměra GM plodin nad 10% určité plodiny, např. kukuřice. Pět let představuje dobu nezbytnou pro šlechtitelské a schvalovací postupy, jakož i pro postupný pokles psychózy. | | Za 10 let bude rozšíření GM plodin dáno výskytem a škodami způsobenými škůdci a plevely, proti kterým jsou plodiny odolné a konvenční metody jsou málo účinné nebo nákladné. | | Rozšíření GM pšenice a GM brambor po roce 2013 bude menší, protože tyto vlastnosti jsou poměrně nové. |
Tolik studie. Je zajímavé, že vůbec nepředpokládá zavedení GM plodin tzv. druhé generaci, které přinášejí prospěch spotřebiteli. | | Zelení se nevzdávají .. | Samozřejmě odpůrci zůstávají, jak ukazuje nedávný atak proti GMO od anglického ministra životního prostředí, potravin a záležitostí venkova Michaela Meachera (BBC 17. února 2003). To, že jako zbraň tasil zdraví spotřebitelů, kde najde těžko vědecké argumenty, a nikoliv ekologii, kde by se argumenty najít daly, ukazuje, že mu jde o populismus, ne o věcnou debatu. Zdraví je pro běžného občana zajímavější než přenos genů pylem. Cordis RTD News; Feb 24, 2003 http://dbs.cordis.lu/news/en/home.html ukazuje, že s moratoriem to není jednoduché. Na jednání ministrů zemědělství členských států EU 20. února 2003 chtěl komisař David Byrne prosadit zrušení moratoria. Proti se postavili jako obvykle ministři Německa, Francie, Rakouska, Řecka, Belgie a Lucemburska. Napřed požadují uzákonění onoho značení "ducha GMO", jak jsme uvedli výše. Komisař pro zemědělství Franz Fischler také předložil studii o koexistenci klasického a organického zemědělství s pěstováním GMO. Považuje to za významné pro budoucnost, kdy se používání GMO rozšíří. Pochopitelně se debata soustředila na ekonomické dopady na organické zemědělce. | | .. a někteří jsou agresivní | Jenže ani ti ministři zemědělství to nemají jednoduché. V Nature 421, 775 (2003) se dovíme, že francouzští ministři museli vzít pod ochranu vědce, kteří pro Akademii věd zpracovali loni v prosinci zprávu o GMO. Claudie Haigneré, ministr pro výzkum a technologii a Luc Ferry, ministr mládeže národní výchovy a výzkumu oznámili, že vědcům někdo vyhrožoval násilím. Hlavním postižením byl vedoucí skupiny Roland Douce, ředitel Ústavu Strukturální Biologie (Institute of Structural Biology) v Grenoblu Zpráva totiž doporučovala pozvolné a opatrné zavádění případ od případu GMO do praxe. O obranu cti a bezpečnosti vědců požádal vládu president akademie Etienne-Emile Beaulieu. | | Záleží na firmách | Ve své podstatě však pro biotechnologii v Evropě (a i jinde - viz např. Zpráva o situaci v Číně, kterou uvádíme zvlášť) není moratorium ten hlavní problém. Ten je stále (jako od samého začátku problémů okolo GMO) v producentech GM plodin. Přístup veřejnosti se nezlepší, pokud pro ni GMO nepřinesou hmatatelnou výhodu. Spotřebitele prospěch zemědělců nezajímá, ani ho nevzrušuje ušetřené tuny pesticidů, zvláště když ekologisté s fanatismem hodným lepších věcí tento prokázaný fakt stále popírají. Musíme doufat, že to kormidelníkům velkých firem dojde a konečně dají na trh třeba arašídy nebo krevety bez alergenů (už se na tom pracuje v Arkansaské universitě). Nebude to však jednoduché, jak rozebírá Kurt Lawton (Farm Industry News, January 1, 2003 Vol. 36; No. 1). Odhaduje, že šest hlavních hráčů BASF, Bayer, Dow AgroSciences (Mycogen), DuPont (Pioneer), Monsanto (DeKalb, Asgrow) a Syngenta (Northrup King) se zredukuje na tři. | | Není vše vyřešeno | Emoce okolo GMO se vylévají na obou stranách. Proti pseudoreligiosnímu fanatismu ekologistů stojí naivní optimismus nadšenců genetických modifikací, kteří považují vše za jasné a nejasnosti jen za pseudoproblémy šířené propagandou. Vědeckému světu shrnul nevyřešené otázky zvláštní výtisk časopisu The Plant Journal 31 (4) 2002. Pro zájemce ho lze najít na http://www.blackwellpublishing.com/static/plantgm.asp. Pro průmysl vyšel instruktivní přehled Gregory D. Graff and James Newcomb: Agricultural Biotechnology at the Crossroads. Part I: The changing structure of the industry , (Bio Economic Research Associates), který lze získat na www.bio-era.net. | | Přenos genů | Oba zdroje ukazují na aktuální problémy. Jedním z nich je nekontrolované šíření transgenů. Původní silný argument se týkal možnosti přenosu selekčních genů necitlivosti na antibiotika na patogenní bakterie. I když tato otázka ztrácí na významu, protože novější transgenní plodiny tyto geny už neobsahují, stále se živě diskutuje. Přispěla k tomu studie university v Newcastlu (Technical report on the Food Standards Agency project G010008 "Evaluating the risks associated with using GMOs in human foods" - University of Newcastle), která na dobrovolnících dokázala, že žádná nukleotidová sekvence, která by mohla nést genetickou informaci neprojde celým lidským zažívacím traktem. Při podobném pokuse s koleostomiky se však ukázalo, že průchod tenkým střevem přežije. Dalším článkem v této sérii je studie Kondo N, Nikoh N, Ijichi N, Shimada M, Fukatsu T.: "Genome fragment of Wolbachia endosymbiont transferred to X chromosome of host insect." (Proc Natl Acad Sci U S A 2002 Oct 29;99(22):14280-5) dokumentující přenos genů z endosymbiotické bakterie do genomu brouka. Toto pozorování má však malý význam, spíše ukazuje těm, co označují přenos genů mezi vzdálenými organismy za "nepřirozený", že naši nevědomost povyšují na skutečnost. | | Transgeny v plastidech | Přenos genů pylem je velkou kauzou pro organické zemědělce, z důvodů, které jsme rozebírali. Isolační pravidla šlechtitelů pro dodržování čistoty linií se ukazují jako nedostatečná, a proto se zakládají pokusy, které by měly přenos pylu kvantitativně hodnotit. Pro nesmyslný nulový limit jsou však zbytečné, protože jedno pylové zrno může přelétnout kontinenty. Proti tomuto riziku se hledá lék v umístění transgenů do plastidů, které se v pylu nevyskytují. Ukázalo se, že i tato cesta má své nástrahy. Únik genů z plastidů zjistili na universitě v Adelaide Huang, C. Y., Ayliffe, M. A. & Timmis, J. N. (Direct measurement of the transfer rate of chloroplast DNA into the nucleus. Nature, ze 6. února 2003), nebo www.nature.com/doifinder/10.1038/nature01435 (2003). Do chloroplastů tabáku zavedli geny kontrolující rezistenci ke kanamycinu. Pylem z těchto rostlin získali 250 000 potomků a u jednoho ze 16 000 našli antibiotikový gen. To je přibližně stejná frekvence jako u přirozených mutací. Studie ukazuje, že takovýto únik je možný zejména proto, že do plastidu byl přenesen jaderný gen s jadernými regulačními sekvencemi. Současně byl totiž zaveden chloroplastový gen resistence na streptomycin, a ten nebyl exprimován v jádře. Jako příklad uvádí Chris Preston christopher.preston@adelaide.edu.au, AgBioView, Feb 6, 2003), že v Austrálii je stotisíce hektarů kanoly tolerantní na triazin, díky genu v chloroplastu, a žádný přenos pylem nebyl pozorován. | | Svět není jen Evropa | Rok 2002 opět přidal k výměře transgenních plodin 12%, takže výměra dosáhla 58.7 milionů ha, jak uvádíme na jiném místě.. Přibylo půl až jeden milion farmářů a tři další země - Indie, Kolumbie (oba Bt bavlník) a Honduras (Bt kukuřice). Obchodní objem GM plodin se zvýšil na 4,25 miliard USD. Významné je, že celkový přírůstek 12% je nesymetrický: 9% v sedmi industriálních zemích a 19% v devíti rozvojových. Proto se podívejme i za humna naší milované Evropy. Co se plodin týče, prvenství si stále udržuje soja, u které Roundup Ready soja překročila polovinu veškeré soji pěstované na světě. Následuje kukuřice a bavlník. Transgenní bavlník pokrývá asi pětinu celkové produkce bavlníku. Pokles v Austrálii a USA byl způsoben suchem, ale vyrovnala ho Čína a Indie. Pro rok 2003 byl schválen i na Filipínách a v USA se očekává zavedení nových odrůd s jinými a kombinovanými geny produkujícími různé Bt toxiny. | | Bt bavlník v Indii | Časopis Science ze 7. února (299, 900-902) uveřejňuje studii z universit v Bonnu (Matin Qaim) a Berkeley (David Zilberman), která udává po zavedení Bt bavlníku v Indii podstatné zvýšení výnosu bavlny o 80% až 87%. Je to způsobeno tím, že ji začali pěstovat drobní a chudí zemědělci, kteří dříve neměli prostředky na nákup potřebného množství insekticidů a trpěli obrovskými ztrátami vinou škůdců. Polní pokusy organizovala Maharashtra Hybrid Seed Company (Mahyco). Výsledek má velký sociální význam, ale i ekologický, protože úspora insekticidů se odhaduje na 70%. Ranjana Smetacek z firmy Mahyco uvádí, že v roce 2002 bylo z 90 milionů ha celkové výměry bavlníku 40 tisíc transgenní. V tomto roce očekává přes 250 tisíc ha. I v Indii má transgenní bavlník oponenty. Někteří rolníci zapalovali pokusné plochy a Asfar Jafri z Výzkumné základny pro vědu, technologii a ekologii v New Delhi tvrdí, že Bt bavlník bude mít horší výnosy. Nicméně president A P J Abdul Kalam ve své řeči při příležitosti státního svátku velmi podpořil biotechnologii a volal po druhé "Zelené revoluci." "Do roku 2020 potřebujeme vhledem k růstu populace zvýšit produkci obilnin z 200 milionů tun na 300 milionů za situace, kdy plocha půdy vhodné pro zemědělství se zmenšuje." | | Budoucnost GMO v Indii | První meziministerské konzultace se sešla 26. února 2003 (CHANDRIKA MAGO, Times of India, 28. února 2003). Předsedal jí Sushma Choudhary sekretář ministerstva životního prostředí a předseda Schvalovacího výboru pro genetické inženýrství (Genetic Engineering Approval Committee - GEAC) a zúčastnili se představitelé jiných resortů a zemědělského a lékařského výzkumu. Jednalo se o kooperaci při projednávání záležitostí GMO a také o detekci GMO v potravinách, monitorování a zlepšení přístupu veřejnosti. Budou sestaveny panely, které mají odpovědět zda výhody převáží rizika zejména ekologická, protože Indie je země původu četných plodin (rýže, hořčice, luštěnin). Tím se firmám poskytnou jasná pravidla. Jde o zdravotnické hodnocení a vytvoření infrastruktury pro dohled na nakládání s GMO. | | Rýže | To vytváří příznivou situaci k zavedení GM rýže, na jejímž vývoji se usnesla Národní akademie zemědělských věd v New Delhi v prosinci minulého roku, jak oznamuje K.S. Jayaraman, v časopise Nature Biotechnology, (Feb 2003; Vol. 1 No. 2 p117). Na workshopu, který se konal 27.-30. října minulého roku se diskutovaly námitky proti transgenní rýži, kteří argumentovali, že její uvedení v místě původu je nežádoucí. Např. v oblasti Chhattisgarh je domovem 40 odrůd rýže. Pro polní pokusy je již připravena odrůda tolerantní k zasolení a k hmyzím škůdcům. S.K. Datta z Mezinárodního ústavu pro výzkum rýže na Filipinách (International Rice Research Institute, Philippines) prohlásil v souvislosti s připravovaným Devátým Asijským Kongeresem o Výživě, že je připravená odrůda hromadící trojnásobné množství železa a zinku a nyní se připravuje u ní zvýšení beta karoténu a lyzínu. Hlavním partnerem výzkumu rýže je firma Syngenta. Námitky o "genetickém znečištění" jsou nemístné, protože přenesený transgen pochází opět z rýže. To však neplatí pro "zlatou rýži", jejíž transgen pochází z bakterie. Všeobecně se jako brzda pociťuje nedostatek racionálních a transparentních regulačních pravidel. To se projevilo mj. tím, že GEAC odmítl schválit transgenní hořčici a holandská firma Nunza B V proto přerušuje spolupráci na vývoji transgenních plodin s Indií, jak prohlásil Arvind Kapur, Managing Director Nunhems Seeds, pobočky Nunza B V. | | Čína | Také v Číně se Bt bavlník velmi osvědčil. V přehledu uveřejněném v časopise The Plant Journal (2002, 31(4), 423-430) uvádí podrobný rozbor C.E.Pray a spol. (Viz samostatný přehled). Čína podporuje vývoj transgenních plodin. Zhangliang Chen, předseda Čínské zemědělské university a prorektor university v Beijingu v projevu na kongresu představitelů vědy z rozvojových zemí, který se konal v Christchurch na Novém Zélandu zdůraznil, že Čína živí 22% světové populace na 7% zemědělské půdy. Zatím co populace se stabilizuje až v roce 2025, zemědělská produkce stagnuje od roku 1998. V letech 1997-1998 se pro produkční pěstování uvolnilo šest transgenních plodin. | 1997 | Bt Bavlník | Monsanto | | 1997 | Bt bavlník | Čínská akademie zemědělských věd | | 1997 | Rajče s pozdním dozráváním | Ústřední čínská zemědělská universita | | 1997 | Barevná petúnie | Beijingská universita | | 1998 | Virus resistentní paprika | Beijingská universita | | 1998 | Rajče | Beijingská universita | |
V zemi pracuje 200 biotechnologických laboratoří, a podle současného pětiletého plánu se v roce 2005 má na agrobiotechnologii vydat půl miliardy USD. Před 18 měsíci bylo v Beijingu oficiálně otevřeno společné výzkumné centrum s Yaleskou universitou. Jedním z významných úspěchů bylo přečtení genomu rýže variety indica. | Obchod + politika
i v Číně vede | Podle rozboru uveřejněném v časopisu Science, (Vol. 298, No. 5602, Dec 20, 2002, pp.2317-2319) se Čína podle mnoha pozorovatelů vydává na evropskou cestu. Vzhledem k moratoriu v Evropě také v Číně nebyly povoleny další transgenní plodiny. Ředitel střediska pro molekulární genetiku rostlin Xing-Wang-Deng to zdůvodňuje obavou, aby Čína nedopadla jako USA, kde se mísí transgenní a běžné plodiny a jsou pak exportní potíže. Také Chen Niu, (Science, Vol 299, No.5609, Feb 14, 2003, p. 1013) uznává, že existuje obava o export, který by obsahoval GMO, avšak zdůrazňuje, že v Číně GMO pěstuje velké množství malých zemědělců a uhlídat v těchto podmínkách správné nakládání je velmi obtížné. Proto ta opatrnost. Kromě toho malý problém s GMO by mohl podlomit důvěru těchto malých zemědělců k moderní biotechnologii. Nicméně budoucnost i on vidí v rozvoji GMO včetně spolupráce se zahraničními firmami. I na dálku tisíců kilometrů lze vidět, že ani Čína není rájem GMO, ve kterém nevládne politika. K tomu se přidává dělba moci mezi centrem a provinciemi a zájmy různých skupin a oblastí. Politika na prvním místě je nepochybně v Brazílii jak ukazuje zpráva Mario Osavy, (Inter Press Service, February 21, 2003). | | Brazilské starosti | Nová vláda se snaží najít cestu mezi tlaky ekologistů, vědců a průmyslu. Sestavila pracovní skupinu z představitelů devíti ministerstev. Snaží se překlenou propast, která se vytvořila za předchozí vlády mezi ministerstvy zemědělství doporučujícím GMO a životního prostředí hlasujícím pro zákaz. Nejpalčivější problém je ilegální pěstování RR soji, které se loni sklidilo 4 miliony tun ač od června 2000 platí zákaz jejího pěstování. Tato záležitost začala v roce 1997 a měla být vyřešena do 60 dnů. Nastalo velké přetlačování mezi ekologisty a úředníky, které definitivní rozhodnutí znemožnilo. Roberto Rodrigues ministr zemědělství odhaduje, že leto bude podíl transgenní soji asi 8% z celkové sklizně 48,5 milionu tun. Zemědělci na jihu mají jiný názor. Odhadují tam podle Carlose Sperotto, předsedy místní zemědělské federace podíl na 70%, tj. 8,5 milionu tun v hodnotě 1,74 miliardy USD. Ministr Rodrigues, který propaguje GMO, upozorňuje, že vláda nemůže přehlédnout socio-ekonomický dopad na 155 000 zemědělců. Naopak organizace ekologistů v čele s Campaign for a Transgenic-Free Brazil namítají, že Brazílie je nejbohatší oblastí biologické diversity a nesmí připustit GMO. Manoel Teixeira Souza výzkumník z Brazilian Enterprise for Agricultural Research (EMBRAPA), který se zabývá genomem banánů a pracoval na přípravě virusresistentní papaji, uvádí, že necitlivost na Roundup je spojována se závislostí na firmě Monsanto, ale technologie GMO může právě vést opačným směrem. Současná debata podle něj brzdí výzkum. Avšak nový předseda EMBRAPA Clayton Campanhola, který nastoupil před dvěma měsíci a řídí 40 výzkumných center, prohlásil, že je třeba dbát principu předběžné opatrnosti. Nicméně se zdá, že ekonomika transgenních plodin se prosadí, čemuž má dopomoci Bt bavlník, který prokazatelně šetří velké množství insekticidů. Helio Tollini předseda Brazilské Asociace pěstitelů bavlny však není pro okamžité zavedení Bt bavlníku, ale pro intensivní výzkum, tak, aby do tří let mohlo padnout rozhodnutí na základě vlastního výzkumu. | | Jak tedy bude? | Jak se na počátku roku 2003 jeví perspektiva GMO? Stephen Aldrich, zakladatel a ředitel Bio Economic Research Associates (Bio-Era), vidí mnoho práce, která je před firmami v oblasti vysvětlování podstaty a výhod genetických modifikací spotřebitelům, zejména v oblastech s dostatkem potravin. Jak zdůraznila ministryně zemědělství USA Ann M. Veneman, patří k tomu důvěryhodný systém regulací. Mezitím se má klást důraz na regiony, kde nejsou prostředky na pesticidy, které mohou GMO nahradit. Tam lze očekávat největší vzestup sklizně u malých rolníků. Vývoj se má zaměřit na produkci technických surovin prostřednictvím GMO (plasty, vlákna, lubrikanty) a surovin pro farmaceutický průmysl. Pomoc pro rozvojové země, které zatím nemohou vlastními silami takový systém zavést, má poskytnout International Service for National Agricultural Research (ISNAR) (http://www.isnar.cgiar.org/ibs/biosafety/index.htm). Převahu by měla mít podpora výzkumu z veřejných prostředků, jak zdůraznil Howard Atkinson, ředitel Centra Biochemie a Biotechnologie Rostlin University v Leedsu (http://www.biology.leeds.ac.uk/psp/publications/biotech/biotech3.htm). | 
|
|
