BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Alternativní vakcína proti viru bluetongue

V Jižní Africe vědci vytvořili alternativní vakcínu proti nemoci „modrého jazyka“ – bluetongue. Jde o vakcínu rostlinného původu, která je stabilní a snadno připravitelná.

Původcem onemocnění katarální horečky ovcí neboli bluetongue (dále BT) jsou viry z čeledi Reoviridae. A hlavními přenašeči viru BT jsou krev sající pakomáři – tiplíci rodu Culicoides. V jejich organismech se také virus množí a přetrvává různá nepříznivá období.

Virus BT může infikovat domácí zvířata, jakými jsou skot, ovce a kozy. U některých infikovaných zvířat se vyvine nemoc s klinickými příznaky, zahrnujícími apatii a ztrátu hmotnosti, otoky hlavy, bolestivé končetiny, až smrt.

Původně byla nemoc BT hrozbou v teplé Africe (Nigerie, Keňa), nejspíše globální změny klimatu ji však po roce 2006 nasměrovaly až do severní Evropy. V teple se dobře množí jak samy viry, tak jejich hmyzí přenašeči. A tak v roce 2007 hlásilo výskyt viru BT již téměř 50 000 západoevropských farmářů.

V současnosti se proti viru BT používá celá řada vakcín. Některé obsahují celé inaktivované viry, jiné  různě pozměněné částice viru živého. Ověřují se vakcíny rekombinované či vakcíny obsahující různé virům podobné částice (VLP – virus like particles). Jen některé vakcíny jsou dostupné komerčně a i ty většinou mají různé vedlejší účinky na zdravotní stav zvířat, produkci mléka apod.

Variabilita virových populací z různých lokalit nadto vyžaduje co možná širokou cílovou účinnost dané vakcíny – známo je totiž až 27 různých serotypů tohoto viru. Jen v samotné Jižní Africe 22. Co se asi dostane do Evropy a jak se dále pozmění? Účinek očkování nebývá proto trvalý, komplikace někdy vyvolávají i „živé“ vakcíny, situace je nadále ve stavu hledání účinnějších postupů.

Výzkumný tým z univerzity v Kapském městě při tvorbě alternativní vakcíny vycházel z poznatku, že některé bílkoviny, které jinak rostlina ukládá v podobě tzv. protein bodies v cytoplasmě rostlinných buněk, jsou schopny stimulovat imunologickou odpověď živočišného organizmu proti řadě sérotypů viru BT.

Vědci věnovali pozornost zejména tvorbě a dalšímu osudu polypeptidu zeinu, významné bílkoviny z kukuřice. V pokusech byly použity jeho syntetické alternativy spolu s matricí pro VP2- epitopy imunitních B-buněk. A producentem nového typu těchto rekombinantních vakcín se stal tabák (Nicotiana benthamiana).

Nebyly připravovány „trvalé“ transgenní organizmy. Vědci použili techniku tzv. transientní exprese konstruktů vnesených do listů tabáku prostřednictvím půdní bakterie Agrobacterium tumefaciens. Po optimální době kultivace listy sklidili, izolovali potřebné bílkovinné frakce a provedli test jejich imunogenní účinnosti. Byl úspěšný. Výzkum pokračuje s cílem uvést rostlinnou vakcínu proti viru BT do praxe.

Výsledky výzkumu publikoval vědecký tým z univerzity v Kapském městě v časopisu BMC Biotechnology pod názvem „Development of plant-produced protein body vaccine candidates for bluetongue virus“.

 

Zdroje:

https://bmcbiotechnol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12896-017-0370-5

http://www.osel.cz/3923-kde-prezimuje-virus-kataralni-horecky-ovci.html

http://www.osel.cz/2914-tiplici-v-bavorsku.html

Foto:

http://threeriversvetgroup.co.uk/veterinary-services/farm-animals/info-for-farmers/bluetongue-in-sheep/